11 C 332/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr Jaroslavou Jechovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul titul . jméno příjmení sídlem adresa o výživné

I. Žalovaný je povinen platit na výživu žalobce částku 10 000 Kč od 1. 9. 2020 do 30. 9. 2020, částku 12 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 10. 2020 do 30. 11. 2020 a částku 14 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 12. 2020 nadále, vždy ke každému 1. dni v měsíci.

II. Žaloba žalobce, aby byl žalovaný povinen platit na výživu žalobce v měsíci září 2020 další částku 4 000 Kč, v měsíci říjnu 2020 další částku 2 000 Kč a v měsíci listopadu 2020 další částku 2 000 Kč, se zamítá.

III. Výživné za dobu od 1. 9. 2020 do 30. 9. 2021 ve výši 4 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Olomouci dne 27. 10. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném placení výživného ve výši 14 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2020 s odůvodněním, že je studentem 4. ročníku střední školy, žije ve společné domácnosti se svou matkou, žalovaný mu platil od září 2018 měsíčně výživné ve výši 10 000 Kč, přičemž o výživném mezi účastníky řízení nebylo v minulosti soudem rozhodováno.

2. Žalovaný souhlasil s placením výživného pro žalobce ve výši 14 000 Kč měsíčně od prosince 2020 s tím, že mu zanikly další vyživovací povinnosti k bývalé manželce a ke staršímu synovi. Do prosince 2020 hradil žalobci výživné 10 000 Kč měsíčně a od prosince 2020 ve výši 14 000 Kč měsíčně.

3. Z výpovědi žalobce, z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] (matky žalobce), z předžalobní výzvy ze dne 19. 8. 2020 a dodejky k výzvě, z doporučení Školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole ze dne 18. 11. 2019, z potvrzení o studiu ze dne 1. 9. 2020, z výpisu z listů vlastnictví [číslo] [číslo] k. ú. [obec] a [číslo] pro k. ú. [obec], ze zprávy [ulice] školy – centrum odborné přípravy technické [obec] ze dne 10. 2. 2021, z potvrzení zaměstnavatele o příjmech svědkyně [celé jméno svědkyně] ze dne 10. 2. 2021 a ze dne 17. 6. 2021, z úředního záznamu ze dne 10. 9. 2021 ohledně poměrů žalobce soud zjistil tento skutkový stav:

4. Po odchodu žalovaného ze společné domácnosti se žalobce s matkou a starším bratrem přestěhovali do bytu o velikosti 3+1, který je v podílovém spoluvlastnictví rodičů žalobce, kde všichni doposud bydlí. [příjmení] [jméno] přispívá na domácnost matce žalobce částkou 2 000 Kč měsíčně, matka pro oba syny vykonává domácí práce. Z výživného od otce přispívá žalobce na společnou domácnost matce částkou 4 000 Kč od září 2020 Náklady spojené s užíváním bytu, resp. s energiemi, vodné a stočné, hradí matka žalobce, stejně jako 400 Kč měsíčně za internet. Matka žalobce je nezaměstnaná, dostala výpověď pro„ nadbytečnost“ k datu 31. 5. 2021 a bylo jí vyplaceno odstupné 49 854 Kč před zdaněním, její průměrný čistý měsíční příjem činil za období 2/ 2020 – 12/ 2020 19 281 Kč, nepobírá žádné sociální dávky a má příjmy z pronájmu nemovitostí ve výši jedné poloviny nájemného, neboť vlastní polovinu domu v [obec], [ulice a číslo], který se pronajímá, polovinu bytu v [obec], [ulice] ul., který se rovněž pronajímá, a polovinu bytu v [obec], [ulice a číslo], v němž se syny bydlí. Matka žalobce má problémy s játry a s kolenem, doplácí za léky, od minulého roku splácí půjčku 111 000 Kč ve splátkách 3 000 Kč měsíčně. Žalobce je studentem 4. ročníku [ulice] školy – [anonymizováno] odborné přípravy technické [obec], obor technik/puškař. U maturitní zkoušky 2 x neuspěl, má ještě jeden pokus na jaře 2022. Po složení maturitní zkoušky hodlá pokračovat ve studiu na [anonymizována dvě slova] v [obec], obor bezpečnost, zatím žádné rozhodnutí o přijetí ke studiu nemá. Žalobce je žákem se speciálními vzdělávacími potřebami a má přiznané podpůrné opatření převažujícího stupně 2. Z důvodu nedostatečné kapacity v posledním ročníku střední školy nemohl bydlet v domově mládeže a neměl tak možnost využívat dotovanou stravu, kromě obědů ve škole za 37 Kč za jeden oběd. Za ubytování v soukromí platil 2 500 Kč měsíčně, dojížděl domů na každý víkend. Přes týden si sám nakupoval a vařil, o víkendech mu zajišťovala stravu matka. Za jednu cestu z [obec] do [obec] platil 200 Kč, MHD platil 30 Kč za týden. Náklady na jízdné platil z výživného od otce. Studenti školy, kterou žalobce navštěvuje, musí každoročně uhradit 500 Kč Unii rodičů a musí si pro účely studia pořídit na vlastní náklady oděv a obuv za asi 3 000 Kč a učebnice a sešity za asi 2 000 Kč. Na začátku školního roku zaplatil žalobce za sešity, učebnice, pravítka a psací potřeby částku cca 700 Kč, to vše z výživného od otce. Stravu, oblečení, obutí hradil žalobce z úspor, kdy na spořicím účtu svého bratra, který končil v roce 2019 a na který spořili rodiče a prarodiče, byla naspořena částka 30 000 Kč, nyní tam má naspořeno 8 000 Kč nebo 9 000 Kč. V roce 2019 si pořídil brýle za 5 000 Kč. Jednou týdně chodí plavat za 75 Kč, dvakrát týdně navštěvuje posilovnu za celkem 70 Kč, a cca dvakrát měsíčně navštěvuje kino, což ho stojí celkem 500 Kč. Do podnájmu si žalobce sám koupil postel a hygienické a čisticí prostředky. Za telefon platí měsíčně 500 Kč. V průběhu distanční výuky měl zvýšené náklady se studiem, kdy k tomu potřeboval počítač – notebook, ten se mu následně pokazil a používal pouze telefon, za tisk a barvy do tiskárny zaplatil 1 200 Kč. Žalobce je alergik a astmatik, užívá lék Analergin za 120 Kč a inhalátor, který stojí 600 Kč. Z důvodu potíží se zády kupoval náplasti proti bolesti za 1 200 Kč. Matka dává žalobci kapesné 500 Kč a někdy mu platí i oblečení, prací, hygienické prostředky, vozí ho někdy až do školy autem. V době distanční výuky pobýval žalobce doma a starala se o něj matka. Žalobce žádný majetek nevlastní a nepobírá žádné sociální dávky. S otcem se skoro nestýká. Od zletilosti žalobce mu posílal žalovaný k jeho rukám částku 10 000 Kč měsíčně, od prosince 2020 posílá částku 14 000 Kč měsíčně. V září 2020 spolu navštívili střelnici, k Vánocům dostal od žalovaného knížku a„ zavařovačku“ se sušeným ovocem. Žalobce má s žalovaným špatné vztahy, protože žalovaný odešel od matky. S bratrem žalobce se žalovaný stýká. O navýšení výživného požádal žalobce žalovaného přes právníka. V době, kdy žalovaný platil výživné 10 000 Kč měsíčně k rukám matky, měl z toho 4 000 Kč pro sebe, z toho platil cestovné, sešity, pomůcky do školy a na praxi, 2 000 Kč se platilo ubytování na internátu a 4 000 Kč dával matce na domácnost. Žalobce si brigádně nepřivydělával. Matka žalobce čerpala do srpna roku 2018 částku 10 000 Kč měsíčně ze společného účtu, to jí nastavil žalovaný, s ním se dohodla, že žalovaný bude platit měsíčně synovi [jméno] 7 500 Kč, žalobci 10 000 Kč a jí 8 000 Kč s tím, že bude v případě potřeby přispívat na mimořádné výdaje zejména u žalobce, který nastoupil na střední školu. Žalovaný placení mimořádných výdajů odmítl a na mimořádné výdaje ničeho nepřispíval. V současné době vede matka žalobce proti žalovanému řízení o výživné manželky a o výživné rozvedené manželky.

5. Z výpovědi žalovaného, z výpisu z listů vlastnictví [číslo] [číslo] vše k. ú. [obec], [číslo] pro k. ú. [obec] a [číslo] pro k. ú. Slavíč, z potvrzení o příjmech žalovaného, ze spisů Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] (žaloba o výživné rozvedené manželky, smlouvy o nájmu ze dne 18. 2. 2019, 30. 9. 2020, dodatek ke smlouvě o nájmu z 20. 2. 2020, smlouva o úvěru ze dne 25. 6. 2018, smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 23. 10. 213, dodatek ke smlouvě o úvěru ze dne 23. 7. 2020), sp. zn. [spisová značka] (žaloba o výživné manželky), ze spisu Okresního soudu v Přerově sp. zn. [spisová značka] (rozsudek ze dne 25. 9. 2020), z oznámení o výši výsluhového příspěvku ze dne 18. 12. 2020, z oznámení o provedení plateb od [anonymizováno] ze dne 17. 8. 2021 a z přehledu o platbách odměn žalovanému za cvičení ohledně poměrů žalovaného soud zjistil tento skutkový stav:

6. Žalovaný se na podzim roku 2018 dohodl s matkou žalobce, že ji bude platit na výživu 8 000 Kč měsíčně, na výživu syna [jméno] částku 8 000 Kč měsíčně a na výživu žalobce částku 10 000 Kč měsíčně. V období od ledna 2018 do doby, než začal žalovaný platit výživné, měla bývalá manželka přístup ke společnému účtu a mohla vybírat 10 000 Kč měsíčně, z účtu se platily další závazky, i právní služby v roce 2018, zbývající potřeby synů platil nad rámec této částky. Částku výživného 10 000 Kč měsíčně pro žalobce platil žalovaný až do listopadu 2020 a od prosince 2020 platí 14 000 Kč měsíčně. Výživné pro syna [jméno] ve výši 7 000 Kč měsíčně přestal platit k 1. 10. 2020, tj. naposledy ho zaplatil za 9/ 2020. Výživné pro bývalou manželku platil žalovaný od října 2018 až do rozvodu manželství (do právní moci rozsudku o rozvodu manželství), tedy až do listopadu 2020 včetně ve výši 8 000 Kč měsíčně. Manželství žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne ze dne 25. 9. 2020, který nabyl právní moci dne 14. 11. 2020. U nynějšího zaměstnavatele [anonymizováno] - [anonymizováno] je žalovaný zaměstnán po dobu 3,5 roku. Kromě platu od zaměstnavatele pobírá výsluhu, která činí od 1. 1. 2021 24 381 Kč měsíčně, do té doby činila 23 545 Kč. V roce 2020 dosáhl žalovaný průměrného čistého měsíčního výdělku ve výši 32 530 Kč a za měsíce 1/ 2021 – 7/ 2021 ve výši 34 855 Kč. V případě, že se žalovaný účastní cvičení, dostává kromě platu od zaměstnavatele i kompenzaci, jejíž výše záleží na délce cvičení, je to mezi 10 000 Kč - 14 000 Kč, v r. 2018 činila 4 931 Kč, v r. 2019 0 Kč a v r. 2020 celkem 10 181 Kč. Žalovaný je členem aktivních vojenských záloh, příspěvek za službu v zálohách je 18 000 Kč ročně, dostal ho pouze jednou v roce 2021 za rok 2020, jelikož splnil všechny podmínky pro obdržení příspěvku. Spolu s bývalou manželkou má žalovaný v SJM byt v [obec], [ulice a číslo], dům v [obec], nemovitosti jsou pronajaté a nájemné z jejich pronájmu se dělí napůl od prosince 2020, do té doby bylo zasíláno na jeho účet. Veškeré závazky ze SJM platí nadále žalovaný sám. Na dům si vzal hypotéku u [příjmení] [příjmení] dne 23. 10. 2013 ve výši 1 733 490 Kč, kterou splácí splátkou ve výši asi 7 000 Kč měsíčně, splácet má ještě asi 1 400 000 Kč. Dále vlastní s bývalou manželkou byt v [obec], Za parkem [číslo], bydlí v něm doposud bývalá manželka, na opravu bytu si vzal dne 25. 6. 2018 úvěr u [ulice] spořitelny ve výši 300 000 Kč. Splátky splácí ve výši asi 4 000 Kč měsíčně, zaplatit má ještě asi 200 000 Kč. Kromě uvedených nemovitých věcí vlastní žalovaný chatu v katastru obce Slavíč, kterou užívá pro své potřeby. Za trvání manželství koupili rodiče žalobce auto [anonymizováno], rok výroby [rok], užívá ho žalovaný. Společné jmění manželů doposud nebylo vypořádáno. Od 1. 1. 2018 žije žalovaný ve společné domácnosti s [jméno] [příjmení], která má celkem čtyři vyživovací povinnosti ke svým dětem, je OSVČ v předmětu podnikání psaní publikací, korektur a vedení časopisu pro sdružení místní samosprávy, její příjmy činí okolo 40 000 Kč měsíčně, nejedná se o pravidelné částky. Žalovaný s ní a s jejími dětmi bydlí v pronajatém bytě, nájemné činí 12 000 Kč měsíčně včetně vodného 1 000 Kč, elektřinu a plyn platí zvlášť ve výši zhruba 4 000 Kč měsíčně, přítelkyně platí internet cca 500 Kč měsíčně. Žalovaný dále platí pojištění chaty asi 6 000 Kč ročně, pojištění společného domu v [obec] 2 000 Kč ročně, úrazové pojištění pro sebe ve výši 300 Kč měsíčně, stavební spoření ve výši 2 000 Kč měsíčně, penzijní připojištění ve výši 1 000 Kč měsíčně a povinné ručení na vozidla [anonymizováno] v SJM 4 500 Kč ročně. Přítelkyně si koupila auto, a jelikož ho užívají společně, dohodli se, že bude přispívat na splátku kupní ceny částkou 7 500 Kč měsíčně, zaplatil to pouze jednou, měl by podle dohody zaplatit půlku kupní ceny auta. Kupní cena tohoto auta byla 840 000 Kč, jde o [anonymizována čtyři slova]. Od doby co žalovaný odešel z armády k 31. 12. 2017, se mu zhoršil zrak, pořídil si dvoje brýle na čtení a druhé jsou kombinované na dálku a na blízko, první brýle stály 6 500 Kč a druhé speciální 22 000 Kč. Poté, co přestal nosit vojenskou obuv, která mu zpevňovala kotníky, se u něj projevily ochablé šlachy, musel si pořídit ortézu za 700 Kč, speciální vložky za 500 Kč, speciální boty na běh za 2 500 Kč. Za období 9/ 2020 – 11/ 2020 žalovaný uhradil po 10 000 Kč měsíčně a za období od 12/ 2020 platí výživné po 14 000 Kč měsíčně trvalým příkazem vždy 13. dni v měsíci. V roce 2018 se běžně stýkali, žalobce za ním jezdil do [obec], jezdili na různé akce, komunikovali spolu, byli v každodenním kontaktu. Pak žalovanému byla od právní zástupkyně žalobce doručena výzva, že má platit vyšší výživné. S žalobcem se o tom nikdy osobně nebavili, nikdy se před ním nezmínil, že chce vyšší výživné. Někdy na Vánoce 2020, kdy přijel žalobce za žalovaným na chatu, mu žalovaný řekl, že mu bude dávat 14 000 Kč a že chce tuto částku platit mimosoudně. Pak s ním žalobce přestal komunikovat úplně, neinformoval ho ani o svých studijních výsledcích. Od května 2021 nejsou v kontaktu. Se synem [jméno] v kontaktu je. Žalovaný byl od roku 2018 asi čtyřikrát na služební cestě, šlo o služební cesty na Slovensko a do Anglie, od ledna 2018 byl dvakrát na dovolené v Chorvatsku, od zaměstnavatele má jako bonus telefon a notebook, pro účely služebních cest má služební auto, které může pro soukromé účely používat pouze jednou za rok, jinak k soukromým účelům používá auto [anonymizováno], které je v SJM, a auto své přítelkyně používá proto. Žalovaný nepřispěl na mimořádné výdaje žalobce, jednalo se vždy o částku, kterou nebyl schopen dát dohromady během jednoho dne a nelíbil se mu způsob, jak se o peníze žádalo. Od září 2020 žalovaný žalobci ničím nad rámec výživného nepřispěl. Žalobce žalovaného neinformoval o tom, zda složil maturitu, ani o svých dalších plánech, co se týká dalšího studia. Proti žalovanému je v současné době vedeno u Okresního soudu v Olomouci řízení o výživné manželky ve výši 18 500 Kč měsíčně od 29. 7. 2020 a také řízení o výživné rozvedené manželky ve výši 6 000 Kč měsíčně od 30. 3. 2021. Žádná z těchto věcí nebyla dosud pravomocně rozhodnuta. Na základě provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

7. Žalobce žije ve společné domácnosti se svoji matkou a starším bratrem v bytě, který je ve vlastnictví jeho matky a žalovaného. Žalovaný přispíval na výživu žalobce až do listopadu 2020 částkou 10 000 Kč měsíčně, od prosince 2020 doposud částkou 14 000 Kč měsíčně. Žalobce je studentem 4. ročníku [ulice] školy – Centrum odborné přípravy technické [obec], obor technik/puškař. Žalobce 2 x skládal maturitní zkoušku, nesložil ji z českého, doposud ji nemá. Má ještě jeden pokus na jaře 2022. Po složení maturitní zkoušky hodlá pokračovat ve studiu na [anonymizována dvě slova] v [obec], obor bezpečnost, zatím žádné rozhodnutí o přijetí ke studiu nemá. Žalobce je žákem se speciálními vzdělávacími potřebami a má přiznané podpůrné opatření převažujícího stupně 2. V posledním ročníku střední školy byl žalobce ubytován v soukromí, když z důvodu nedostatečné kapacity nemohl bydlet v domově mládeže, a neměl tak možnost využívat dotovanou stravu, za ubytování platil měsíčně 2 500 Kč, dojížděl domů na každý víkend. Přes týden si sám nakupoval a vařil, o víkendech mu zajišťovala jídlo matka. Za jednu cesta z [obec] do [obec] platil 200 Kč, MHD platil 30 Kč za týden. Unii rodičů se hradí 500 Kč ročně, pro účely studia si žalobce musel pořídit na vlastní náklady oděv a obuv za asi 3 000 Kč a učebnice a sešity za asi 2 000 Kč. Na začátku školního roku zaplatil žalobce za sešity, učebnice, pravítka a psací potřeby částku cca 700 Kč, to vše z výživného od otce. V roce 2019 si pořizoval brýle za 5 000 Kč, chodí jednou týdně plavat za 75 Kč, dvakrát týdně navštěvuje posilovnu za celkem 70 Kč, a dvakrát měsíčně chodí do kina, což ho stojí celkem 500 Kč. Do podnájmu si žalobce sám koupil postel a hygienické a čisticí prostředky. Za telefon platí měsíčně 500 Kč. V průběhu distanční výuky měl zvýšené náklady se studiem, kdy k tomu potřeboval počítač – notebook, ten se mu následně pokazil a používal pouze telefon, za tisk a barvy do tiskárny vydal 1 200 Kč. Je alergik a astmatik, užívá lék Analergin za 120 Kč a inhalátor, kvůli bolestem zad si kupuje náplasti proti bolesti za 1 200 Kč. Matka mu dává kapesné 500 Kč a někdy mu platí i oblečení, prací, hygienické prostředky, vozí ho někdy až do školy autem. V době distanční výuky pobýval žalobce doma a starala se o něj matka. Žalobce žádný majetek nevlastní a nepobírá žádné sociální dávky. S žalovaným se skoro nestýká, má mu za zlé, že od nich odešel. Z peněz od žalovaného přispívá matce na domácnost částkou 4 000 Kč měsíčně a starší bratr částkou 2 000 Kč, matka se o oba syny stará. Žalobce si brigádně nepřivydělával, nevlastní žádný majetek. Matka žalobce je nezaměstnaná od 1. 6. 2021, dostala výpověď pro nadbytečnost, bylo jí vyplaceno odstupné 49 854 Kč, nepobírá žádné sociální dávky, její průměrný čistý měsíční příjem byl od 2/ 2020 do 12/ 2020 19 281 Kč, má příjmy z pronájmu dvou nemovitostí, které vlastní společně s žalovaným, ve výši jedné poloviny nájemného. Náklady spojené s užíváním bytu, ve kterém žalobce žije, resp. s energiemi, vodné a stočné, hradí jeho matka, která platí cca 400 Kč měsíčně za internet, jedná se o byt, který má v SJM s žalovaným. Matka žalobce má problémy s játry a s kolenem, za léky doplácí, splácí od minulého roku půjčku ve splátkách 3 000 Kč měsíčně. Manželství žalovaného a matky žalobce bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne ze dne 25. 9. 2020, který nabyl právní moci dne 14. 11. 2020. Průměrná výše čisté mzdy žalovaného byla v roce 2020 ve výši 32 530 Kč a za měsíce 1/ 2021 7/ 2021 ve výši 34 855 Kč. Kromě mzdy od zaměstnavatele pobírá žalovaný výsluhu, která činí od 1. 1. 2021 částku 24 381 Kč měsíčně. Za účast na cvičení dostává žalovaný kompenzaci, v roce 2018 tak obdržel 4 931 Kč, v roce 2019 0 Kč a v roce 2020 celkem 10 181 Kč. Žalovaný je členem aktivních vojenských záloh, příspěvek za službu v zálohách je 18 000 Kč ročně, příspěvek dostal pouze jednou v roce 2021 za rok 2020, jelikož splnil všechny podmínky pro obdržení příspěvku. Spolu s bývalou manželkou má žalovaný v SJM byt v [obec], [ulice a číslo], dům v [obec], nemovitosti jsou pronajaté a nájemné z jejich pronájmu se dělí napůl od prosince 2020, do té doby bylo zasíláno na účet žalovaného. Veškeré závazky ze SJM platí nadále žalovaný sám. Na dům si vzal hypotéku u [příjmení] [příjmení] dne 23. 10. 2013 ve výši 1 733 490 Kč, kterou splácí splátkou ve výši asi 7 000 Kč měsíčně, splácet má ještě asi 1 400 000 Kč. Dále vlastní s bývalou manželkou byt v [obec], Za parkem [číslo], bydlí v něm doposud bývalá manželka, na opravu bytu si vzal dne 25. 6. 2018 úvěr u [ulice] spořitelny ve výši 300 000 Kč. Splátky splácí ve výši asi 4 000 Kč měsíčně, zaplatit má ještě asi 200 000 Kč. Kromě uvedených nemovitých věcí vlastní žalovaný chatu v katastru obce Slavíč, kterou užívá pro své potřeby. Za trvání manželství koupil žalovaný s bývalou manželkou auto KIA, rok výroby 2011, užívá ho žalovaný. Společné jmění manželů doposud nebylo vypořádáno. Od 1. 1. 2018 žije žalovaný ve společné domácnosti s [jméno] [příjmení], která má celkem čtyři vyživovací povinnosti ke svým dětem, je OSVČ v předmětu podnikání psaní publikací, korektur a vedení časopisu pro sdružení místní samosprávy, její příjmy činí okolo 40 000 Kč měsíčně, nejedná se o pravidelné částky. Žalovaný s ní a s jejími dětmi bydlí v pronajatém bytě, nájemné činí 12 000 Kč měsíčně včetně vodného 1 000 Kč, elektřinu a plyn platí zvlášť ve výši zhruba 4 000 Kč měsíčně, přítelkyně platí internet cca 500 Kč měsíčně. Žalovaný dále platí pojištění chaty asi 6 000 Kč ročně, pojištění společného domu v [obec] 2 000 Kč ročně, úrazové pojištění pro sebe ve výši 300 Kč měsíčně, stavební spoření ve výši 2 000 Kč měsíčně, penzijní připojištění ve výši 1 000 Kč měsíčně a povinné ručení na vozidla [anonymizováno] v SJM 4 500 Kč ročně. Přítelkyni dle dohody přispívá na zaplacení kupní ceny auta [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] splátkami ve výši 7 500 Kč měsíčně, resp. zaplatil ji pouze jednou, měl by podle dohody zaplatit půlku kupní ceny auta. Od doby co žalovaný odešel z armády k 31. 12. 2017, se mu zhoršil zrak, pořídil si brýle na čtení a druhé jsou kombinované na dálku a na blízko, první brýle stály 6 500 Kč a druhé speciální 22 000 Kč. Poté, co přestal nosit vojenskou obuv, která mu zpevňovala kotníky, se u něj projevily ochablé šlachy, musel si pořídit ortézu za 700 Kč, speciální vložky za 500 Kč, speciální boty na běh za 2 500 Kč. Za období 9/ 2020 – 11/ 2020 žalovaný uhradil po 10 000 Kč měsíčně a za období od 12/ 2020 platí výživné po 14 000 Kč měsíčně trvalým příkazem vždy 13. dni v měsíci. V roce 2018 se běžně stýkali, žalobce za ním jezdil do [obec], jezdili na různé akce, komunikovali spolu, byli v každodenním kontakt, pak s ním žalobce přestal komunikovat úplně, neinformoval ho ani o svých studijních výsledcích. Od května 2021 nejsou v kontaktu. Žalovaný byl od roku 2018 asi čtyřikrát na služební cestě, šlo o služební cesty na Slovensko a do Anglie. Žalovaný byl v minulosti požádán, aby přispěl na mimořádné výdaje žalobce, avšak jednalo se vždy o částku, kterou nebyl schopen dát dohromady během jednoho dne a nelíbil se mu způsob, jak se o peníze žádalo, proto žádné peníze nedal. Od září 2020 žalovaný žalobci ničím nad rámec výživného nepřispěl. Proti žalovanému je v současné době vedeno u Okresního soudu v Olomouci řízení o výživné manželky ve výši 18 500 Kč měsíčně od 29. 7. 2020 a také řízení o výživné rozvedené manželky ve výši 6 000 Kč měsíčně od 30. 3. 2021. Žádná z těchto věcí nebyla dosud pravomocně rozhodnuta.

8. Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

9. Dle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

10. Dle § 913 odst. 1, o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

11. Dle § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, k míře, v jaké tak činí. Přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

12. Dle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

13. Dle § 921 odst. 1 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

14. Dle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, u výživného pro děti i za dobu tří let zpět od tohoto dne.

15. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce na určení výživného je z převážné části důvodná a rozhodl o ní tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.

16. Soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce na přiznání výživného vůči žalovanému je částečně důvodná. Soud má za to, že i přes studijní neúspěchy žalobce není schopen se v současné době sám živit a jeho studium je přípravou na jeho budoucí povolání, přičemž také ke skutečnosti, že žalobce je žákem se speciálními vzdělávacími potřebami a studium je pro něj náročnější, než pro jiné studenty.

17. Soud v tomto řízení zkoumal dvě základní a navzájem provázaná kritéria pro úpravu výživného, tj. na jedné straně odůvodněné potřeby oprávněného (žalobce), na straně druhé výdělkové možnosti a schopnosti povinného (žalovaného), u něhož se přihlíží zejména k majetkovým poměrům, životní úrovni a počtu vyživovaných osob. Soud se musel zabývat otázkou, v jaké výši žalobci nárok na výživné vůči žalovanému přiznat a současně od kdy.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný platil žalobci výživné na základě dřívější dohody s matkou žalobce ve výši 10 000 Kč měsíčně až do listopadu 2020 a od prosince 2020 doposud platí 14 000 Kč měsíčně. Kromě vyživovací povinnosti k žalobci plnil žalovaný až do měsíce 9/ 2020 (včetně) vyživovací povinnost vůči synovi [jméno] ve výši 7 000 Kč měsíčně a až do měsíce 11/ 2020 (včetně) vůči bývalé manželce ve výši 8 000 Kč měsíčně. Žalobce požadoval placení výživného ve výši 14 000 Kč od 1. 9. 2020 z důvodu zvýšených výdajů spojených se studiem a zdravotním stavem. Soud dospěl k závěru, že odůvodněným potřebám žalobce, jakož i schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaného, odpovídá výživné ve výši 10 000 Kč od 1. 9. 2020 do 30. 9. 2020 (kdy v tomto měsíci měl žalovaný ještě další dvě vyživovací povinnosti), ve výši 12 000 Kč od 1. 10. 2020 do 30. 11. 2020 (kdy v této době měl žalovaný ještě další jednu vyživovací povinnost) a od 1. 12. 2020 nadále ve výši 14 000 Kč měsíčně. Podle nezávazné doporučující tabulky vydané MS ČR za účelem sjednocení soudní praxe při výpočtu výživného by se výživné pro žalobce mělo pohybovat dle jeho věku 18 let a více v rozmezí od 19 do 25 % příjmu žalovaného při zohlednění počtu vyživovacích povinností. Také je nutno přihlédnout k tomu, že matka žalobce se s ohledem na jeho věk musí podílet na jeho výživě finančně. Soud dospěl k závěru, že odůvodněným potřebám žalobce, jakož i schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaného, odpovídá výživné ve výši 10 000 Kč od 1. 9. 2020 do 30. 9. 2020, když v tomto měsíci měl žalovaný kromě žalobce ještě 2 vyživovací povinnosti, výživné ve výši 12 000 Kč měsíčně od 1. 10. 2020 do 30. 11. 2020, kdy žalovanému odpadla vyživovací povinnost k synovi [jméno] a měl celkem včetně žalobce 2 vyživovací povinnosti a od 1. 12. 2020 nadále výživné ve výši 14 000 Kč měsíčně, kdy žalovanému odpadla vyživovací povinnost k matce žalobce. Výdělkové možnosti a schopnosti žalovaného a jeho majetkové poměry zcela odpovídají v souladu s ust. § 913 odst. 1 o. z. tomu, aby shora popsaným způsobem přispíval na výživu žalobce, neboť jeho odůvodněné potřeby těmto částkám zcela odpovídají. Žalobce je studentem střední školy, s čímž se pojí zvýšené náklady na cestování, stravu, školní potřeby a další vybavení. Soud dále zohlednil majetkové a výdělkové poměry matky žalobce, s níž žalobce žije ve společné domácnosti. Matka žalobce se má na jeho výživě podílet finančně, avšak je nezaměstnaná a má k dispozici příjmy z pronájmu nemovitostí, když po rozvázání pracovního poměru jí bylo vyplaceno shora uvedené odstupné. Žalovaný sám dobrovolně, ještě než soud ve věci rozhodl, začal platit od 1. 12. 2020 žalobci výživné ve výši 14 000 Kč měsíčně. Žalovaný je v souladu s výrokem I. tohoto rozsudku s odkazem na ust. § 921 odst. 1 o. z. povinen platit žalobci běžné výživné vždy k 1. dni příslušného měsíce. Ve zbytku ohledně požadavku na zaplacení další částky 4 000 Kč v měsíci září 2020 a další částky 2 000 Kč v měsících říjen a listopad 2020 soud žalobu zamítl. Současně soud vyčíslil dlužné výživné za dobu od 1. 9. 2020 do 30. 9. 2021 ve výši 4 000 Kč (dluh 2 000 Kč za 10/ 2020 a dluh 2 000 Kč za 11/ 2020), když žalovaný platil výživné 10 000 Kč měsíčně od 9/ 2020 do 11/ 2020 včetně a ve výši 14 000 Kč měsíčně od 12/ 2021 do 30. 9. 2021 vždy ke každému 13. dni v měsíci. Dlužné výživné uložil zaplatit žalovanému v obecné pariční lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

19. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle výsledku tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalobce požadoval stanovení výživného ve výši 14 000 Kč měsíčně od 9/ 2020 a žalovaný ve výši 10 000 Kč měsíčně od 9/ 2020 a ve výši 14 000 Kč od 12/ 2020, přičemž takovéto výživné fakticky již platil. Žalobce tak nebyl úspěšný ohledně stanovení výživného za měsíc 9/ 2020 a částečně (z poloviny) byl úspěšný ve stanovení výživného za měsíce 10/ 2020 a 11/ 2020; žalovaný byl úspěšný, pokud jde o stanovení výživného za 9/ 2020 a částečně nebyl úspěšný ve stanovení výživného za měsíce 10/ 2020 a 11/ 2020. Navíc lze na tento případ aplikovat ust. § 150 o. s. ř., když soud shledal důvody hodné zvláštního zřetele spočívající především v té skutečnosti, že výživné bylo žalovaným žalobci na základě dohody placeno ve výši 10 000 Kč pravidelně nejméně od října 2018, přičemž žalobce osobně žalovaného o zvýšení výživného nepožádal a ani mu nevysvětlil důvod navýšení výživného; učinil tak až prostřednictvím své právní zástupkyně. Následně začal žalovaný sám dobrovolně od 1. 12. 2020 po postupném odpadnutí dalších dvou vyživovacích povinností požadované výživné žalobci platit a činí tak doposud. Soud vzal v úvahu také snahu žalovaného domluvit se s žalobcem mimosoudně, na což žalobce nepřistoupil a trval na soudním projednání žaloby.