11 C 37/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Eliškou Bognárovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o úpravu posudku

I. Žalovaná je povinna upravit pracovní posudek, který vydala žalobci a jenž je datován dnem , datum, tak, že z pracovního posudku odstraní poslední odstavec ve znění: „, jméno FO, ukončil pracovní poměr okamžitým zrušením pracovního poměru, a to ke dni , datum, .“II. Žalovaná zašle upravený pracovní posudek do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost upravit pracovní posudek, který vydala žalobci a jenž je datován dnem , datum, tak, že z pracovního posudku odstraní (vypustí) poslední odstavec ve znění: „, jméno FO, ukončil pracovní poměr okamžitým zrušením pracovního poměru, a to ke dni , datum, .“ Jiné údaje v pracovním posudku, vč. data vyhotovení, není žalovaná oprávněna měnit. Upravený posudek požaduje žalobce zaslat do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že žalované nikdy neudělil souhlas s uvedeném důvodu skončení pracovního poměru v pracovním posudku, přesto jej žalovaná do posudku uvedla. Žalobce má za to, že tento údaj má své místo v potvrzení o zaměstnání, nikoli v pracovním posudku. Žalovaná porušila svou povinnost, uvedení důvodu skončení pracovního poměru nevypovídá o hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikaci, schopnostech ani dalších skutečnostech majících vztah k výkonu práce. Žalobce s posudkem nesouhlasil, proto vyzval žalovanou dne , datum, k opravě pracovního posudku. Žalovaná do podání žaloby na tuto výzvu nezareagovala. Žalobce se domáhá přiměřené úpravy vydaného pracovního posudku z důvodu, že posudek uvádí skutečnosti, které jsou sice pravdivé, ale nemají vztah k výkonu práce zaměstnance a k jejich uvedení žalobce nedal souhlas.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne , datum, odmítla v žalobě uplatněný nárok s odůvodněním, že v pracovním posudku není veden důvod skončení pracovního poměru, ale pouze způsob jeho skončení. Uvedená informace je pravdivá, formulovaná neutrálně bez jakéhokoliv hodnotícího či negativního komentáře a nemá za cíl žalobce poškodit. Podle žalované je uvedení způsobu rozvázání pracovního poměru běžnou součástí identifikace pracovněprávního vztahu, stejně jako například informace o způsobu jeho uzavření, datu jeho zahájení, či skutečnost, zda byl pracovní poměr sjednání na dobu určitou nebo neurčitou. Žalovaná je přesvědčena, že v posudku neuvedla žádné skutečnosti, které by byly jakkoliv v rozporu s právními předpisy, nejedná se o jiné informace ve smyslu § 314 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Žalobcem tvrzené skutečnosti nesporovala.

3. Ve své reakci na vyjádření žalované žalobce uvedl, že informace o tom, jakým způsobem či z jakého důvodu byl ukončen předchozí pracovněprávní vztah je pro nového zaměstnavatele irelevantní. Tato informace je důležité pro Úřad práce, na což pamatuje § 313 odst. 2 zákoníku práce, přičemž údaje o důvodu skončení pracovněprávního vztahu je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení. Jestliže zákoník práce zakazuje zaměstnavateli uvést důvod skončení pracovněprávního vztahu v zápočtovém listu, je žalobce přesvědčen, že tuto informaci nesmí bez souhlasu zaměstnance uvést zaměstnavatel ani v posudku o pracovní činnosti. Uvedení důvodu či jen způsobu ukončení pracovního poměru v posudku o pracovní činnosti může mít za následek, že se nový (potenciální) zaměstnavatel na základě této informace rozhodne nového zaměstnance nepřijmout, o čemž se žalobce sám přesvědčil, když žalovaná bez svolení žalobce poskytla posudek s uvedením důvodu skončení pracovního poměru jinému zaměstnavateli.

4. Na výzvu soudu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se oba účastníci vyjádřili v tom smyslu, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.Soud učinil z v řízení provedených důkazů následující zjištění:

5. Dne , datum, žalobce zaslal žalované žádost o vydání pracovního posudku, v níž uvedl, že žádá o vypracování pracovního posudku v souladu s § 314 odst. 1 zákoníku práce do 15 dnů ode dne doručení této žádosti, a to do datové schránky žalobce (žádost o vypracování znaleckého posudku vč. doručenky datové zprávy).

6. Dne , datum, žalovaná zaslala žalobci pracovní posudek, v němž bylo uvedeno, že žalobce byl v období od , datum, do , datum, zaměstnancem , Anonymizováno, ., v zaměstnání , Anonymizováno, , Anonymizováno, v přípravě a po zvýšení kvalifikace potřebné pro výkon práce strojvedoucího, tj. ode dne , datum, v zaměstnání , Anonymizováno, . Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Pracoval v nepřetržitém pracovním režimu s nepravidelnými směnami. Jeho nadřízení jej hodnotí jako dobrého zaměstnance, který si svěřené úkol plnil zodpovědně. Problémy na pracovišti nevyvolával, se spolupracovníky vycházel dobře. , jméno FO, ukončil pracovní poměr okamžitým zrušením pracovního poměru, a to ke dni , datum, . S pozdravem , jméno FO, , , tituly před jménem, Věc vyřizoval , tituly před jménem, , jméno FO, , odbor personalistiky a náboru (Pracovní posudek z , datum, vč. doručenky datové zprávy).

7. Dne , datum, zaslal žalobce do datové schránky žalované žádost o opravu pracovního posudku, v níž žádal pana , jméno FO, , aby z obsahu pracovního posudku byl odstraněn poslední odstavec, ve kterém je uveden důvod ukončení pracovního poměru, neboť obsahuje údaje, které obsahovat nesmí a k jejichž uvedení nedal žalované souhlas. Opravený posudek mu má být zaslán do datové schránky nejpozději do 7 kalendářních dnů od doručení tohoto dopisu (žádost o opravu pracovního posudku vč. doručenky datové zprávy).

8. Soud na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobci byl na jeho žádost ze dne , datum, zaslán dne , datum, pracovní posudek, v němž bylo uvedeno, že žalobce byl v období od , datum, do , datum, zaměstnancem , Anonymizováno, ., v zaměstnání , Anonymizováno, v přípravě a po zvýšení kvalifikace potřebné pro výkon práce strojvedoucího, tj. ode dne , datum, v zaměstnání , Anonymizováno, . Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Pracoval v nepřetržitém pracovním režimu s nepravidelnými směnami. Jeho nadřízení jej hodnotí jako dobrého zaměstnance, který si svěřené úkol plnil zodpovědně. Problémy na pracovišti nevyvolával, se spolupracovníky vycházel dobře. , jméno FO, ukončil pracovní poměr okamžitým zrušením pracovního poměru, a to ke dni , datum, . Dne , datum, vyzval žalobce žalovanou, aby pracovní posudek upravila tak, že odstraní poslední odstavec, v němž je uveden důvod ukončení pracovního poměru, neboť nedal žalované souhlas k uvedení takové skutečnosti. Ta jeho žádosti nevyhověla.

9. Podle § 314 zákoníku práce požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovní posudek), je zaměstnavatel povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat; zaměstnavatel však není povinen vydat mu jej dříve, než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání. Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce (odst. 1). Jiné informace o zaměstnanci než ty, které mohou být obsahem pracovního posudku (odstavec 1 věta druhá), je zaměstnavatel oprávněn o zaměstnanci podávat pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak (odst. 2).

10. Podle § 315 zákoníku práce nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání nebo pracovního posudku, může se domáhat do 3 měsíců ode dne, kdy se o jejich obsahu dověděl, u soudu, aby zaměstnavateli bylo uloženo přiměřeně jej upravit.

11. Smyslem pracovního posudku je informovat potenciálního budoucího zaměstnavatele o hodnocení práce zaměstnance dosavadním zaměstnavatelem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1265/2017). Pracovním posudkem je dokument či soubor dokumentů, který zaměstnavatel vydává v souvislosti se skončením pracovněprávního vztahu zaměstnance. Jeho účelem je poskytnout zaměstnanci zpětnou vazbu ohledně jeho pracovního výkonu, schopností, dalších osobních vlastností a jakýchkoliv jiných skutečností, jestliže mají vztah k výkonu práce. Jiné informace o zaměstnanci než ty, které mohou být obsahem pracovního posudku, je zaměstnavatel oprávněn o zaměstnanci podávat pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. V tomto ohledu musejí být současní i bývalí zaměstnavatelé opatrní a bez souhlasu (bývalého) zaměstnance třetím osobám údaje o zaměstnanci nesdělovat, ledaže tato jejich povinnost vyplývá ze zvláštního předpisu (srov. JANŠOVÁ, Marie. § 314 [Pracovní posudek]. In: VALENTOVÁ, Klára, PROCHÁZKA, Jan, JANŠOVÁ, Marie, ODROBINOVÁ, Veronika, BRŮHA, Dominik a kol. Zákoník práce. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1001).

12. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 17. 5. 2005, sp. zn. 25 Cdo 2152/2004, přijal závěr, že posudek o pracovní činnosti může obsahovat kromě hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace a schopností rovněž jakékoli další skutečnosti, jestliže mají vztah k výkonu práce. Pracovní posudek tedy může obsahovat i hodnocení celkového vztahu zaměstnance ke spoluzaměstnancům a k práci, jakož i hodnocení těch jeho osobních vlastností, které mají bezprostřední vztah k výkonu jeho práce, jako je svědomitost, iniciativnost, dodržování pracovní kázně, schopnost k řízení a organizování pracovního procesu, schopnost zapojit se do týmové práce s ostatními zaměstnanci apod. Pracovní posudek se současně musí omezit na konkrétní hodnocení činnosti zaměstnance u bývalého zaměstnavatele a nemůže vyjadřovat v obecné rovině jeho subjektivní hodnotící názor (doporučení) na vhodnost budoucího působení zaměstnance v určitém okruhu pracovních činností.

13. Předmětem sporu je právní otázka, zda je zaměstnavatel oprávněn uvádět v posudku o pracovní činnosti údaj o způsobu ukončení pracovního poměru bez souhlasu zaměstnance.

14. Soud se v první řadě zabýval otázkou, zda byla žaloba podána včas, přičemž dospěl k závěru, že ano. Žalobci byl doručen posudek o pracovní činnosti dne , datum, , přičemž žaloba byla ze strany žalobce podána dne , datum, , tedy v zákonné tříměsíční lhůtě.

15. Jak bylo shora vyloženo, právní úprava obsažená v § 314 zákoníku práce, na ní navázaná rozhodovací praxe Nejvyššího soudu jakož i současná doktrína je postavena na tom, že smyslem a účelem pracovního posudku je poskytnout zaměstnanci a (především) potenciálním dalším zaměstnavatelům zaměstnance objektivní informace o pracovním výkonu, pracovní kázni, jeho schopnostech a osobnostních vlastnostech, které mají bezprostřední vztah k výkonu práce zaměstnance. Tedy informace o tom, jak zaměstnanec u zaměstnavatel vykonával svou práci, jakých dosahoval pracovních výsledků, jaké měl pracovní a odborné předpoklady, případně jak jednal s kolegy, nadřízenými, podřízenými. Pracovní posudek není prostředkem k informování o okolnostech vzniku či zániku pracovního poměru, nýbrž nástrojem hodnotícím vlastní výkon práce zaměstnance.

16. Údaj o způsobu skončení pracovního poměru (v daném případě o jeho ukončení okamžitým zrušením) nepředstavuje hodnocení práce žalobce, jeho kvalifikace ani schopností a ani jinou skutečnost, která by měla přímý vztah k výkonu práce. Informaci o způsobu rozvázání pracovního poměru nelze pod shora vymezený přípustný obsah pracovního posudku podřadit, jedná se o informaci o právní skutečnosti (o skončení pracovněprávního vztahu), a tedy o tzv. jinou informaci ve smyslu § 314 odst. 2 zákoníku práce, kterou může zaměstnavatel uvést do pracovního posudku pouze se souhlasem zaměstnance.

17. Soud dále přihlédl k tomu, že napadený údaj je vnitřně nesouladný s celkovým vyzněním pracovního posudku. Posudek hodnotí žalobce ve všech ostatních částech výlučně pozitivně, bez uvedení jakýchkoliv nedostatků v pracovním výkonu, porušení pracovních povinností či problémů v pracovních vztazích. Za této situace působí informace o okamžitém zrušení pracovního poměru vytrženě z kontextu a podle soudu je způsobilá vyvolat u třetích osob, zejména potenciálních budoucích zaměstnavatelů, mylný dojem či přinejmenším otázky o pracovním chování či spolehlivosti žalobce, aniž by takový dojem měl oporu v samotném hodnocení jeho práce. Uvedená informace neplní hodnoticí funkci pracovního posudku, ale má spíše povahu sdělení, které může žalobce znevýhodnit, aniž by bylo objektivně odůvodněno obsahem posudku jako celku.

18. Za situace, kdy žalobce s uvedením této informace nesouhlasil a neexistuje zvláštní právní předpis, který by ukládal zaměstnavateli povinnost uvádět způsob skončení pracovního poměru v pracovním posudku, dospěl soud k závěru, že zahrnutí této informace je v rozporu s § 314 odst. 2 zákoníku práce.

19. Soud proto shledal žalobu důvodnou a podle § 315 zákoníku práce uložil žalovanému povinnost pracovní posudek upravit tak, že z něj vypustí údaj o tom, že pracovní poměr žalobce byl ukončen okamžitým zrušením pracovního poměru, neboť tento údaj neodpovídá zákonnému vymezení obsahu pracovního posudku a neodpovídá ani jeho účelu. Soud rovněž rozhodl o lhůtě k plnění, přičemž vzhledem k tomu, že uložená povinnost spočívá ve vymazání jedné věty z pracovního posudku, považuje soud obecnou třídenní lhůtu k plnění za přiměřenou. Žalobce v petitu své žaloby současně požadoval, aby soud uložil žalovanému, že „jiné údaje v pracovním posudku, vč. data vyhotovení není oprávněn měnit“. Tento jeho návrh nekoresponduje s obsahem žaloby (s žalobními tvrzeními) ani se zákonným účelem řízení podle § 315 zákoníku práce (kterým není vydání obecného zákazu budoucích změn pracovního posudku, nýbrž odstranění konkrétní nezákonnosti nebo nesprávnosti, která byla žalobou tvrzena a v řízení prokázána), soud proto navrhovaný petit upravil tak, aby odpovídal obsahu žaloby.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v částce 4 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání žaloby).