11 C 389/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Vandy Spáčilové a přísedících Mgr. Jaromíra Vilímovského a Josefa Ráži ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o 52 574 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni částku 52 574 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 24. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 28 798 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobou podanou u soudu dne 14. 12. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 77 995 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne 28. 2. 2020 uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru ke dni 31. 7. 2020 na žádost žalované, v níž bylo ujednáno, že žalované bude žalobkyní vyplacena odměna ve výši pětinásobku průměrného výdělku. Tato odměna byla následně žalobkyní vypočtena a vyplacena, byla však zdaněna chybně nikoli jako odměna, nýbrž jako odstupné. Když byla poté částka přepočítána na správnou formu odměny, bylo zjištěno, že namísto původně vyplacené částky ve výši 314 042 Kč měla žalované (po provedení správných odvodů) příslušet toliko částka ve výši 236 047 Kč. Na straně žalované tedy vznikl přeplatek – bezdůvodné obohacení ve výši 77 995 Kč. Žalovaná byla písemně vyzvána k vrácení neoprávněně vyplacené částky, na tuto výzvu však nereagovala a žalobkyni ničeho nevrátila. Žalované nevznikl nárok na vyplacení odstupného, neboť to může zaměstnanci náležet pouze při ukončení jeho pracovního poměru výpovědí nebo dohodou. Funkce ekonomické náměstkyně společnosti, která byla vykonávána žalovanou, v sobě zahrnuje veškeré ekonomické činnosti a finanční činnosti spojené s provozem společnosti. Kompetence ekonomického náměstka vyplývají z organizačního řádu žalobkyně a spadá mezi ně mimo jiné rovněž agenda daní a poplatků, potažmo mzdová agenda. Žalovaná měla znát veškeré souvislosti týkající se výplaty mezd, odměn či odstupného, jakož i odvodů z těchto dávek. Odměna byla ve výplatním lístku mylně zařazena pod položku„ ost. os. náklady“, zatímco u položky„ odměny“ je v něm uvedena částka 0 Kč. Mzdovou agendu zpracovává u žalobkyně mzdová účetní, a to za pomoci mzdového modulu DUNA MZDY. Výplatní lístky jsou standardně zpracovávány ve zkrácené podobě jako tzv.„ základní“, v nichž je případné odstupné řazeno do položky tzv.„ ostatních osobních nákladů“. Pro interní účely je pak tištěn rovněž tzv.„ rozšířený výplatní lístek“, v němž je podrobně uveden rozpis všech mzdových položek, vč. odstupného, přičemž zaměstnanci si mohou tento rozšířený výplatní lístek kdykoli vyžádat. Pokud jde o žalovanou částku, tato sestává z rozdílu mezi odměnou a odstupným ve výši 34 180 Kč, z přeplatku na dávkách zdravotního pojištění ve výši 13 703 Kč, z přeplatku na dávkách sociálního pojištění ve výši 19 792 Kč a z rozdílu souvisejícího s výpočtem superhrubé mzdy ve výši 10 320 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok neuznává, a to v celém rozsahu. Poukázala na ust. § 331 zákoníku práce, podle něhož může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci vrácení neprávem vyplacených částek, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené. Žalobce netvrdí ani neprokazuje, že žalovaná věděla nebo musela z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené. Žalovaná přijala poskytnuté plnění v dobré víře, a tedy po právu. Z pracovního zařazení žalované na pozici ekonomického náměstka je zřejmé, že její profesní specializací nebylo mzdové účetnictví, nebylo proto od ní možno spravedlivě očekávat, že si bude sama umět spočítat výši sjednané odměny, resp. zkontrolovat správnost tohoto výpočtu. Na složitost tohoto výpočtu ukazuje mimo jiné to, že i sama žalobkyně, která disponuje profesionálním aparátem k vedení mzdového účetnictví, se při něm zmýlila. Od počátku existence žalobkyně vedla u ní mzdovou a personální agendu účetní, která měla k dispozici jedinou licenci k systému DUNA MZDY, jenž byl nainstalován pouze v jejím počítači. Mzdové účetnictví v současnosti představuje s ohledem na proměnlivost právních předpisů, výpočtů, sazeb apod. takřka samostatnou vědní disciplínu s potřebou takových znalostí a praktických zkušeností, že ruční zpracování je v běžných podmínkách již vyloučeno a odehrává se na bázi různých softwarových systémů. Žalovaná nikdy neměla a nemá praktické znalosti mzdové účetní, vstupy do počítače pro odměňování zaměstnanců nikdy nepořizovala a ze své manažerské pozice na ekonomickém úseku bylo její povinností zejm. zajistit zpracování mezd kvalifikovanou mzdovou účetní a její vybavení průběžně aktualizovaným softwarem. Mzdové nároky žalované byly žalobkyní přepočítány až po skončení jejího pracovního poměru, neměla tedy žádnou možnost toto ovlivnit či zkontrolovat. Její pracovní poměr skončil fakticky již k datu 29. 7. 2020, přičemž téhož dne jí byl předán rovněž zápočtový list, v němž bylo výslovně uvedeno, že jí odstupné nebylo vyplaceno. Ohledně výplatních lístků je pak třeba podotknout, že jej zaměstnanci obdrží vždy pouze v základní, kratší podobě, v níž není obsažena tabulka s rozpisem jednotlivých mzdových složek. Tzn. na tomto kratším lístku si žalovaná nemohla přečíst, že je jí fakticky vypláceno odstupné. Mohla shledat pouze to, že jí byla vyúčtována částka 338 670 Kč, což zhruba odpovídá její představě o 5násobku průměrného výdělku. Žalovaná neměla žádný důvod vypočtenou částku zpochybňovat či přepočítávat a nebyla ani schopna správnost provedených výpočtů posoudit. Navrhla, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

3. V návaznosti na žalovanou předložené posouzení správnosti výpočtu mzdových nároků ze dne 1. 9. 2021 provedla žalobkyně v průběhu řízení přepočet uplatňované částky bezdůvodného obohacení a uznala, že tato je po žalované vymáhána v částce o 25 421 Kč vyšší. Žalobkyně proto provedla podáním doručeným soudu dne 29. 9. 2021 částečné zpětvzetí podané žaloby co do uvedené částky s příslušenstvím. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 10. 2021, č. j. 11 C 389/2020-84, bylo řízení o zaplacení částky 25 421 Kč s příslušenstvím zastaveno, a to i přes nesouhlas žalované s učiněným zpětvzetím, neboť tento soud neshledal za podložený žádnými vážnými důvody. Po provedeném řízení dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 28. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně v pozici zaměstnavatele a žalovaná v pozici zaměstnankyně rozvázaly ke dni 31. 7. 2020 dohodou pracovní poměr žalované, založený pracovní smlouvou ze dne 3. 4. 2000, přičemž se současně dohodly, že žalované bude vyplacena odměna ve výši pětinásobku jejího průměrného měsíčního výdělku, a to v rámci mzdy za měsíc červenec 2020.

5. Z dopisu ze dne 9. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k vrácení přeplatku na mzdě ve výši 77 995 Kč na účet žalobkyně do 15 dnů od doručení dopisu. Žalovaná byla dopisem informována, že žalobkyně omylem vypočetla a zdanila sjednanou odměnu jako odstupné. Správně dopočítané částky (odvody a daně) byly již žalobkyní řádně uhrazeny zdravotní pojišťovně, OSSZ a FÚ [obec].

6. Z dopisu ze dne 11. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k vrácení přeplatku ve výši 77 995 Kč na účet žalobkyně, s tím, že v opačném případě bude žalobkyně nucena řešit záležitost soudní cestou. Z výpisu ze systému PoštaOnline bylo zjištěno, že dopis byl žalované doručen 23. 11. 2020.

7. Z výplatního lístku ze dne 3. 8. 2020 bylo zjištěno, že tento byl žalobkyní vystaven pro žalovanou v pozici ekonomického náměstka za období 07/ 2020. V rámci rozpisu mzdových složek je uvedena položka„ odstupné“ ve výši 338 670 Kč, která je v horní části lístku označena jako„ ost. os. náklady“. V rámci položky„ odměny“ je v horní části lístku uvedena částka 0 Kč. V rámci kolonky„ čistá mzda“ se uvádí částka 314 042 Kč.

8. Z výplatního lístku ze dne 1. 10. 2020 bylo zjištěno, že tento byl žalobkyní vystaven pro žalovanou v pozici ekonomického náměstka za období 09/ 2020. V rámci rozpisu mzdových složek je uvedena položka„ odstupné“ ve výši - 338 670 Kč, která je v horní části lístku označena jako„ ost. os. náklady“, a dále položka„ odměny ostatní“ ve výši 304 490 Kč, která je v horní části lístku označena jako„ odměny“. V rámci kolonky„ čistá mzda“ se uvádí částka - 77 995 Kč.

9. Z organizačního řádu žalobkyně bylo zjištěno, že kompetence ekonomického náměstka jsou zařazeny do oddílu„ kompetence vedoucích úseků“ a spadá pod ně celá řada oblastí, jako např. financování a.s., daně a poplatky, účetnictví, účetní osnovy a účetní postup, kompletní evidence a plnění úkolů vyplývajících z postavení společnosti jako emitenta akcií, resp. veřejně obchodovatelných zaknihovaných cenných papírů, rozpočet společnosti, kontrola a schvalování smluv či faktur, plánování výkonů, nákladů zisku a jeho rozdělení, styk s bankovními ústavy, směnky a leasingové smlouvy, plánování a usměrňování mezd, mzdový vývoj, statistika a rozbory, inventarizace majetku, účtů a podnikové pokladny, obchodní politika společnosti aj.

10. Z pracovní charakteristiky ekonomického úseku žalobkyně bylo zjištěno, že pracovní činnost ekonomického náměstka zahrnuje celou řadu oblastí, kdy dotyčný zejm. řeší a řídí veškerou činnost ekonomického úseku společnosti v souladu s platnými právními předpisy, dále např. zpracovává metodiku pro vedení účetnictví ve společnosti, aktualizaci účetní osnovy, odpisového plánu a podklady pro postupy účtování v souladu s platnými právními předpisy, připravuje podklady a zpracovává roční účetní závěrku společnosti, ekonomické podklady k roční výroční zprávě a zpracovává návrh na rozdělení zisku společnosti, zabezpečuje kontrolu a schvalování smluv a faktur v rámci ekonomického úseku, zajišťuje v rámci pověření ředitelem společnosti styk s bankovními ústavy a státními institucemi, zpracovává daňová přiznání společnosti, výkazy pro ČSÚ dle zpravodajské povinnosti účetní jednotky, provádí dokladovou inventarizaci majetku, analytických účtů a pokladny, zpracovává finanční plán společnosti, podílí se na přípravě a koordinaci interních směrnic týkajících se ekonomického úseku aj.

11. Ze zápočtového listu ze dne 31. 7. 2020 bylo zjištěno, že tento byl vystaven žalobkyní žalované, přičemž je v něm uvedeno, že žalované nebylo vyplaceno odstupné dle § 67 zák. práce.

12. Z výplatních lístků ze dnů 2. 3. 2015, 1. 3. 2016 a 1. 3. 2019 bylo zjištěno, že tyto byly žalobkyní vystaveny pro žalovanou ve zkrácené podobě, tzn. bez detailního rozpisu jednotlivých mzdových složek.

13. Z posouzení správnosti výpočtu mzdových nároků zaměstnankyně [celé jméno žalované] bylo zjištěno, že zpracovatel tohoto posouzení – společnost [právnická osoba] provedla přezkum výplatního lístku žalované za období 07/ 2020 a dospěla k závěru, že žalobkyní vymáhaný přeplatek ve výši 77 995 Kč je nesprávný, neboť je o 25 412 Kč vyšší, než je přeplatek skutečný a odpovídající správně vypočteným mzdovým nárokům zaměstnankyně za měsíc červenec 2020. Výše správného přeplatku ve prospěch zaměstnankyně činí 52 574 Kč. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

14. Žalovaná byla u žalobkyně od roku 2000 zaměstnána na pozici náměstkyně ekonomického úseku, kdy její náplň práce zahrnovala celou řadu oblastí a činností spojených především s řízením a zajišťováním chodu ekonomického úseku společnosti. Vedení mzdového účetnictví bylo a dosud je u žalobkyně prováděno mzdovou účetní za pomoci speciálního systému DUNA MZDY, žalovanou nebyla tato činnost pro žalobkyni nikdy vykonávána. Dne 28. 2. 2020 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru ke dni 31. 7. 2020 na žádost žalované, v níž bylo ujednáno, že žalované bude žalobkyní vyplacena odměna ve výši pětinásobku průměrného měsíčního výdělku. Žalované byla následně za měsíc červenec 2020 vyplacena mzda vč. odměny v celkové výši 314 042 Kč. Mělo jí však být vyplaceno pouze 261 468 Kč, tzn. částka o 52 574 Kč nižší. Uvedené pochybení nastalo v důsledku nesprávného zařazení sjednané odměny v rámci výpočtu pod položku odstupného. Žalobkyně předávala žalované výplatní lístky ve zkrácené podobě, v níž nebyl obsažen detailní rozpis jednotlivých mzdových složek, přičemž odstupné bylo v rámci této zkrácené verze označováno jako„ ost. os. náklady“. Ke dni ukončení pracovního poměru předala žalobkyně žalované rovněž zápočtový list, v němž se uvádí, že odstupné ve smyslu § 67 zák. práce nebylo žalované vyplaceno.

15. Podle § 331 zák. práce vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.

16. Žalobkyně se v řízení domáhá zaplacení částky 52 574 Kč s příslušenstvím s tím, že tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalované, tj. odměnu, na jejíž vyplacení nevznikl žalované nárok a byla jí vyplacena omylem. Pro posouzení věci bylo ve smyslu shora cit. ustanovení zák. práce stěžejní určit, zda žalovaná věděla, nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částku nesprávně určenou nebo omylem vyplacenou.

17. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že z okolností projednávané věci nelze dovodit, že žalovaná věděla nebo musela vědět, že jí byla odměna vyplacena v nesprávné výši. [jméno] okolnost, že jmenovaná u žalobkyně vykonávala funkci náměstkyně ekonomického úseku, k opačnému závěru nepostačuje. Z vymezení náplně pracovní činnosti ekonomického náměstka v interních dokumentech žalobkyně (organizační řád, pracovní charakteristika ekonomického úseku) plyne, že se jednalo o vedoucí pozici především manažerského charakteru, která zahrnovala různorodou pracovní náplň, do níž vedení mzdového účetnictví společnosti nespadalo. [jméno] žalobkyně ve svých podáních potvrdila, že vedení mzdového účetnictví u ní zajišťuje mzdová účetní, a to za pomoci speciálního účetního systému DUNA MZDY. Žalované je možno přisvědčit v tom, že vedení tohoto účetnictví a provádění výpočtu jednotlivých složek mezd zaměstnanců je do určité míry svébytným a složitým oborem, jenž je zpravidla ovládán pouze k tomu povolaným zaměstnancem, tj. mzdovou účetní, a to ještě za pomoci specializovaného softwaru.

18. Nelze dále odhlédnout od skutečnosti, že v rámci zkráceného výplatního lístku, který byl žalované předán, nebyl nárok žalované označen jako„ odstupné“, což by teoreticky mohlo jmenovanou upozornit na jisté nesrovnalosti, nýbrž zde byl označen jako„ ostatní osobní náklady“, což je poměrně obecný a neurčitý pojem, jehož obsah nemusí být zaměstnanci zcela zřejmý a nemusí si tedy rovněž uvědomit případnou nesrovnalost. O to spíše pak nebylo možno toto uvědomění po žalované požadovat v situaci, kdy jí byl předán taktéž zápočtový list za rok 2020 s výslovným údajem o tom, že žalované nebylo ve smyslu § 67 zák. práce vyplaceno žádné odstupné.

19. Soud pak vzal v potaz rovněž tu skutečnost, že sama žalobkyně ani na druhý pokus neprovedla výpočet sporného nároku žalované na odměnu správně, což vedlo až k částečnému zpětvzetí podané žaloby a částečnému zastavení řízení. Rovněž tento postup samotné žalobkyně svědčí o tom, že se jedná o výpočet složitý, k němuž je zapotřebí konkrétních odborných znalostí, potažmo odborného softwaru, jimiž běžný občan, avšak ani ekonomický náměstek, jenž není povolán k vedení mzdového účetnictví společnosti, zpravidla nedisponuje.

20. Konečně pak rozdíl ve výši chybně vyplaceného nároku a částky, která být vyplacena měla, neshledal soud v celkovém kontextu jako natolik markantní, aby z něho byla žalované na první pohled zřejmá nesprávnost provedeného výpočtu.

21. Ze všech uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žalovaná ve smyslu § 331 zák. práce nevěděla a ani z okolností nemusela předpokládat, že částka, která jí byla vyplacena, byla určena v nesprávné výši, a proto podanou žalobu v plném rozsahu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1, § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši 28 798 Kč. Žalobkyně jednak procesně zavinila částečné zastavení řízení (vzala podanou žalobu částečně zpět nikoli pro chování žalované), žalovaná pak byla rovněž plně procesně úspěšným účastníkem. Náhrada nákladů řízení žalované sestává z odměny jejího zástupce za 4 úkony právní služby po 4 220 Kč, vypočtené z tarifní hodnoty 77 995 Kč dle § 7 bod 5. AT (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání soudu dne 10. 8. 2021, písemné vyjádření ve věci ze dne 9. 9. 2021, účast u jednání soudu dne 22. 9. 2021), z odměny jejího zástupce za 1 úkon právní služby ve výši 3 220 Kč, vypočtené z tarifní hodnoty 52 574 Kč dle § 7 bod 5. AT (účast u jednání soudu dne 20. 1. 2022), z 5 režijních paušálu po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, z hotových výdajů žalované – doložených nákladů na pořízení posouzení správnosti výpočtu mzdových nároků společností [právnická osoba] ve výši 2 200 Kč, to vše navýšeno o 21% DPH. Lhůta k plnění byla určena jako obecná třídenní ve smyslu § 160 odst. 2 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám advokáta žalované.