11 C 47/2019

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu titul . jméno příjmení a soudců JUDr. Ivy Hrdinové a JUDr. Martina Láníčka ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o částka s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. 12. 2020, č. j. 11 C 47/2019-476,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odstavci I. výroku, pokud jím byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v odstavci I. výroku, pokud jím byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni částku [částka] s 9% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, mění tak, že žaloba se v tomto rozsahu zamítá.

III. Rozsudek soudu prvního stupně se v odstavci I. výroku, pokud jím byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni částku [částka] s 9% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky, se sídlem [adresa].

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu uplatnila proti žalovanému pět pohledávek v celkové výši [částka] s úroky z prodlení. V návrhu tvrdila, že žalovaný u ní byl zaměstnán v pracovním poměru jako řidič kamionu. i) Dne [datum] při plnění pracovních povinností způsobil v [obec] škodu na majetku společnosti [právnická osoba] ve výši [částka] zaviněným porušení povinnosti (nezkontrolováním upevnění nákladu), kdy došlo k převrácení palety se zbožím. Žalobkyně za poškozené zboží zaplatila poškozené společnosti [částka] a žalovaného vyzvala k náhradě škody v uvedené výši nejpozději do [datum]. Žalovaný dosud ničeho na náhradu škody nezaplatil. ii) Dne [datum] při plnění pracovních povinností způsobil v [obec] škodu na majetku společnosti [právnická osoba] ve výši [částka] zaviněným porušení povinnosti (nezkontrolováním upevnění nákladu), kdy došlo k převrácení palety se zbožím. Žalobkyně za poškozené zboží zaplatila poškozené společnosti [částka]. Žalovaný odpovědnost za tuto škodu v uvedené výši uznal dne [datum] a zavázal se ji uhradit do [datum], dosud ovšem ničeho nezaplatil. iii) Dne [datum] při plnění pracovních povinností způsobil v [obec] škodu na majetku společnosti [právnická osoba] ve výši [částka] zaviněným porušení povinnosti (nezkontrolováním upevnění nákladu), kdy došlo k převrácení palety se zbožím. Žalobkyně za rozbité zboží zaplatila poškozené společnosti [částka]. Žalovaný odpovědnost za tuto škodu v uvedené výši uznal dne [datum] a zavázal se ji uhradit do [datum], ovšem uhrazeno bylo pojišťovnou toliko [částka]. Žalobkyně se proto domáhala po žalovaném náhrady škody ve výši [částka]. iv) Podle pracovní smlouvy se žalovaný zavázal při skončení pracovního poměru nevracet svěřené výstrojní pomůcky, ale uhradit jejich adekvátní část. Při skončení pracovního poměru ke dni [datum] žalovaný výstrojní pomůcky nevrátil a ani neuhradil jejich adekvátní část ve výši [částka]. Výstrojní pomůcky byly v uvedené výši žalovanému vyúčtovány fakturou se splatností dne [datum]. Žalovaný dosud ničeho nezaplatil. v ) Dne [datum] žalovaný převzal k užívání služební mobilní telefon zn. ACER Z410, který měl povinnost při skončení pracovního poměru ke dni [datum] vrátit, což neučinil. Po skončení pracovního poměru byl nalezen ve vozidle svěřený služební mobilní telefon s poškozeným displejem, který nebylo možné z tohoto důvodu nadále používat. Žalovaný tím způsobil žalobkyni škodu ve výši [částka] odpovídající„ zůstatkové hodnotě“ mobilního telefonu, neboť cena za opravu poškozeného displeje by byla vyšší než obvyklá cena (hodnota) mobilního telefonu, který žalobkyně zakoupila v srpnu 2015 za částku [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě škody ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Žalovaný dosud ničeho na náhradu škody nezaplatil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že měl uzavřenou pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, proto měla být náhrada škody řešena s příslušnou pojišťovnou. V případě pohledávky ve výši [částka] nerozporoval vznik škody, nicméně tvrdil, že pojistná událost byla nahlášena na pojišťovnu, se kterou jednala přímo žalobkyně, jež mu následně strhla ze mzdy částku odpovídající jeho spoluúčasti na pojistném plnění. V předložených listinných důkazech jsou nesrovnalosti, není zřejmé, jaké konkrétní zboží mělo být poškozeno, v uznání dluhu je uvedeno datum škodní události [datum], zatímco podle oznámení škody, které vyhotovila společnost [právnická osoba], došlo ke vzniku škody dne [datum]. Žalobkyně proto neprokázala rozsah a výši škody. Rovněž u pohledávky ve výši [částka] žalovaný tvrdil, že mu žalobkyně tuto částku odpovídající jeho spoluúčasti na pojistném plnění strhla ze mzdy. Z listinných důkazů opět nevyplývá, jaké konkrétní zboží mělo být poškozeno. U první pohledávky ve výši [částka] připustil, že způsobil při plnění pracovních úkolů škodu společnosti [právnická osoba], ovšem popíral výši škody, s tím, že požadovaná výše škody odpovídá ceně celé palety zboží (70 kusů lahví alkoholu), ve skutečnosti se však nerozbily a nepoškodily všechny láhve. Předložené listinné důkazy neprokazují, že došlo k poškození všech 70 lahví alkoholu a k jejich likvidaci. Žalobkyně neprokázala rozsah a výši škody. Nadto i tato škoda by měla být uhrazena z výše uvedeného pojištění. U čtvrté pohledávky ve výši [částka] namítal, že podle příslušného ujednání v pracovní smlouvě měla být případná náhrada za výstrojní pomůcky sražena ze mzdy a že mu nebyla doručena faktura ze dne [datum], kterou měla být tato náhrada vyúčtována. V práci byl naposledy dne [datum], proto s ním faktura vystavená dne [datum] nemohla být projednána. Žalobkyně neprokázala zůstatkovou hodnotu jednotlivých výstrojních pomůcek, kdy nelze vycházet z účetní hodnoty těchto věcí. Také na poslední pohledávku ve výši [částka] by se mělo dle žalovaného vztahovat pojištění odpovědnosti z výkonu povolání; současně u této pohledávky popíral výši škody, neboť požadovaná částka představuje účetní hodnotu, která neodpovídá skutečné obvyklé ceně mobilního telefonu. Na předložené dohodě o užívání mobilního telefonu chybí podpis žalobkyně a je datována 23. 5. bez uvedení kalendářní roku uzavření smlouvy.

3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I), žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zamítl (výrok II), žalovanému uložil povinnost zaplatit náklady řízení žalobkyni ve výši [částka] (výrok III) a České republice na účet Okresního soudu v Olomouci ve výši [částka] (výrok V) a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci náklady řízení ve výši [částka] (výrok [příjmení]).

4. Okresní soud po provedeném dokazování učinil ve vztahu k jednotlivým pohledávkám následující závěr o skutkovém stavu: i) Dne [datum] žalovaný při manipulaci převrátil paletu, na níž byl umístěn tzv. prodejní stojan se zbožím, a to se 70 ks lahví alkoholu zn. Cointreau 40 % 0,5 l, čímž došlo k rozbití neurčeného počtu lahví a k polepení a k rozmočení etiket ostatních lahví likérem. Poškozený prodejní stojan s veškerým zbožím byl z tohoto důvodu neprodejný, proto byl následně zlikvidován. Žalovaný podepsal tzv.„ Oznámení škody vzniklé na našem majetku [číslo]“, které vyhotovila poškozená společnost [právnická osoba] a ve kterém byl označen jako viník, přičemž ke škodní události se vyjádřil tak, že paleta byla nestabilní a že zboží na paletě bylo nedostatečně zajištěné. Poškozená společnost vystavila žalobkyni fakturu na náhradu škody za zničené zboží při škodní události dne [datum] ve výši [částka], která odpovídala nákupní ceně zboží bez tzv. marží a ušlého zisku. Žalobkyně uhradila tuto částku poškozené společnosti dne [datum]. Žalovaný ani pojišťovna dosud žalobkyni ničeho na náhradu škody nezaplatili. ii) Žalovaný podepsal tzv.„ Oznámení škody vzniklé na našem majetku [číslo]“, které vyhotovila poškozená společnost [právnická osoba] a ve kterém byl označen jako viník, přičemž škodní událost byla popsána tak, že při vykládce zboží došlo k převrácení palety na návěs a pod rampu na filiálce Kauflandu [číslo] v [obec]. Bylo zničeno zboží („ rajčata keřík“) v množství 21,476 kg a hodnotě [částka], které bylo následně zlikvidováno. Poškozená společnost vystavila žalobkyni fakturu na náhradu škody za zničené zboží ve výši [částka], kterou žalobkyně uhradila dne [datum]. Žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše dluh vůči žalobkyni ve výši [částka] z titulu náhrady škody, přičemž tuto částku žalobkyni dosud nezaplatil. iii) Žalovaný podepsal tzv.„ Oznámení škody vzniklé na našem majetku [číslo]“, které vyhotovila poškozená společnost [právnická osoba] a ve kterém byl označen jako viník, přičemž škodní událost byla popsána tak, že dne [datum] při nakládce došlo k pádu palety na rampě 329 na filiálce Kauflandu [číslo] v [obec]. Žalovaný se ke škodní události vyjádřil tak, že paleta byla„ nestabilně naskládána“. Při pádu palety bylo poškozeno zboží specifikované v příloze tohoto oznámení v hodnotě [částka]. Poškozená společnost vystavila žalobkyni fakturu na náhradu škody za poškozené zboží v uvedené výši. K uspokojení této pohledávky došlo dohodou o započtení vzájemných pohledávek. Žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše dluh vůči žalobkyni ve výši [částka] z titulu náhrady škody. [právnická osoba] poskytla žalobkyni na pojistném plnění [částka]. Žalovaný dosud žalobkyni nezaplatil ničeho. iv) Za trvání pracovního poměru žalobkyně vydala žalovanému oproti podpisu dne [datum] šortky v ceně [částka], dne [datum] pracovní obuv s ocelovou špicí v ceně [částka] a bundu fleece v ceně [částka]. Podle účetních standardů činila ke dni [datum] zůstatková hodnota u šortek [částka], u pracovní obuvi s ocelovou špicí [částka] a u bundy fleece [částka]. Žalovaný měl při skončení pracovního poměru podle pracovní smlouvy povinnost za tyto ochranné pomůcky a výstrojní součásti uhradit adekvátní část ceny vynaložené na jejich zakoupení. v ) Žalovanému byl na základě dohody o užívání mobilního telefonu datované„ 23. 5.“ svěřen mobilní telefon zn. ACER Z410 s tím, že byl povinen„ pro případ skončení účinnosti dohody“ mobilní telefon a jeho příslušenství vrátit žalobkyni bez zbytečného odkladu. Dohoda byla podepsána pouze žalovaným. Žalobkyně zakoupila 189 ks těchto mobilních telefonů za částku [částka] ([částka]), tj. za kupní cenu [částka] za 1 ks. Předmětný služební mobilní telefon svěřený žalovanému byl nalezen ve vozidle s poškozeným displejem. Cena opravy poškozeného displeje mobilního telefonu by podle nabídek zveřejněných na internetu činila nejméně [částka]. Žalobkyně podle účetních standardů ocenila zůstatkovou hodnotu mobilního telefonu na částku [částka] a vyzvala žalovaného k její úhradě.

5. Okresní soud věc posoudil po právní stránce podle § 250 zákoníku práce a konstatoval, že v případě první pohledávky byly splněny všechny předpoklady vzniku povinnosti žalovaného k náhradě škody. Žalovaný porušil prevenční povinnost podle § 249 zákoníku práce, neboť měl-li za to, že přepravovaná paleta je nestabilní a že zboží je nedostatečně zajištěné, bylo jeho povinností v rámci předcházení vzniku škody reagovat adekvátním způsobem, tj. odmítnout přepravu nebo požadovat přerovnání. Okresní soud neshledal důvodnými námitky týkající se rozsahu a výše škody. Bylo prokázáno, že v důsledku porušení povinností žalovaného se stalo neupotřebitelných 70 lahví shora uvedeného alkoholu, kdy část lahví se rozbilo a u ostatních došlo k „ promočení“ etiket. Poškozená společnost opakovaně potvrdila, že musela zlikvidovat prodejní stojan s veškerým zbožím, protože zboží nebylo možné dále prodávat konečným zákazníkům. Podle zákona o ochraně spotřebitele je totiž povinností poskytnout zákazníkovi požadovanou a obvyklou jakost zboží. Poškozením obalu došlo ke znehodnocení zboží, proto se stalo neprodejným. Uplatněná výše škody [částka] odpovídá ceně, za kterou poškozená společnost zboží nakoupila. V důkazech, které se týkaly výše škody, okresní soud žádné nesrovnalosti neshledal. Pro posouzení věci není významné, že žalovaný byl pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu. Podstatné je pouze to, že v případě této pojistné události pojišťovna žádné pojistné plnění neposkytla. V případě druhé a třetí pohledávky žalovaný dluh řádně uznal co do důvodu a výše, bylo proto na něm, aby prokázal, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu, což neučinil. K námitce žalovaného, že v uznání dluhu, které se týkalo druhé pohledávky, je uvedeno datum škodní události [datum], zatímco podle oznámení škody, které vyhotovila společnost [právnická osoba], došlo ke vzniku škody dne [datum], okresní soud uvedl, že tento rozpor není podstatný, neboť je nesporné, že ke škodě na předmětném zboží („ rajčata keřík“) došlo, přičemž„ žádný z účastníků netvrdil, že by ke stejné škodě mělo dojít v obou dnech“. U náhrady zůstatkové hodnoty přidělených ochranných pomůcek a výstrojních součástí okresní soud posoudil žalobu jako důvodnou pouze zčásti (co do částky [částka] s příslušenstvím), neboť žalobkyně s výjimkou šortek, pracovní obuvi s ocelovou špicí a fleecové bundy neprokázala, že by je žalovaný převzal. Okresní soud vycházel z judikatury Ústavního soudu, podle které za situace, kdy prokázání přesné výše škody je obtížné, je třeba určit výši vzniklé škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu. V projednávané věci měl okresní soud za to, že znalecké dokazování k ocenění shora uvedených tří ochranných pomůcek by bylo nehospodárné. Postup žalobkyně, která vyčíslila„ zůstatkovou hodnotu věcí“ podle účetních standardů, považoval okresní soud za adekvátní okolnostem případu. Ohledně zbývající částky [částka] s příslušenstvím okresní soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Co se týče poslední pohledávky ve výši [částka], tak žalovaný porušil povinnost vrátit po skončení pracovního poměru svěřený služební mobilní telefon, který byl následně nalezen s poškozeným displejem. Pořizovací cena předmětného mobilního telefonu v roce 2015 činila [částka]. Znalecké dokazování za účelem zjištění obvyklé ceny mobilního telefonu v době poškození považoval okresní soud za neekonomické. Žalobkyně vyčíslila„ zůstatkovou“ hodnotu mobilního telefonu podle účetních standardů na částku [částka], zatímco cena opravy poškozeného displeje mobilního telefonu by činila nejméně [částka] Okresní soud proto posoudil jako adekvátní okolnostem případu požadovanou náhradu škody ve výši [částka]. Celková přisouzená náhrada škody nepřevyšuje podle § 257 odst. 2 zákoníku práce částku odpovídající čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku žalovaného před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.

6. Proti rozsudku okresního soudu, a to proti vyhovujícímu výroku I. a souvisejícímu výroku III. o nákladech řízení, podal odvolání žalovaný, který namítal, že okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Ve vztahu ke všem pohledávkám žalovaný konkrétně namítal, že nebyl řádně prokázán rozsah údajné škody. U první pohledávky„ není z faktury [číslo] zřejmé, zda se jedná o fakturaci škody, kterou měl dne [datum] způsobit, resp. co vlastně žalobkyně uhradila“. U druhé pohledávky nemohla být částka [částka] uznána, neboť„ na uznání dluhu je datum údajné škodní události [datum]“, ovšem v tzv.„ Oznámení škody vzniklé na našem majetku“ je uvedeno datum údajné škody dne [datum]“. U třetí pohledávky„ není z faktury [číslo] zřejmé, zda se jedná o fakturaci škody, kterou měl dne [datum] způsobit, resp. co vlastně žalobkyně uhradila“. U čtvrté pohledávky z faktury [číslo] vyplývá, že byla vystavena dne [datum], zatímco žalovaný byl v práci naposledy dne [datum], proto mu nemohla být tato faktura doručena. U páté pohledávky nebyla dohoda o užívání mobilního telefonu vůbec uzavřena, protože nebyla podepsána žalobkyní. Nadto žalobkyně doložila fakturu o zakoupení 189 ks předmětných mobilních telefonů za částku [částka], zatímco podle doloženého výpisu z bankovního účtu byla uhrazena částka [částka]. V neposlední řadě nelze náhradu škody stanovit podle účetních standardů, nýbrž musí odpovídat tržní ceně. Žalovaný navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

7. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu v napadené části jako věcně správného, přičemž zdůraznila, že okresní soud řádně hodnotil provedené důkazy v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů. Nedostatky, na které poukazuje žalovaný v odvolání, jsou vytržené z kontextu. I kdyby v důsledku„ administrativního pochybení“ došlo k nepřesnostem v datu škodné události, tak z dalších doložených důkazů je zřejmé, že„ událost je nezaměnitelná s jinou“ a že oba účastníci si byli vědomi, o jakou záležitost jde. Argumentace žalovaného, že nedošlo k uzavření dohody o užívání mobilního telefonu, nemůže obstát, protože zákon nevyžaduje u této dohody písemnou formu a žalobkyně projevila vůli řídit se touto dohodou. Ve výpisu z bankovního účtu sice není uvedena měna, ve které byla provedena platba, nicméně podle dalších platebních údajů je zřejmé, že se jedná o úhradu faktury o zakoupení 189 ks předmětných mobilních telefonů za částku [částka]. Zkratka CZK, na kterou žalovaný poukazoval, je toliko součástí označení účtu.

8. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně u jednání před odvolacím soudem dne [datum] poté, co byla poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila vylíčení rozhodných skutečností o tom, v důsledku jakého konkrétního zaviněného porušení pracovních povinností žalovaným došlo ke vzniku škody spočívající v poškození displeje služebního mobilního telefonu, a současně označila důkazy potřebné k prokázání tvrzených skutečností, vzala žalobu zčásti zpět, a to ohledně částky [částka] s příslušenstvím.

9. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) v souladu s tímto dispozitivním úkonem podle § 222a odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v odstavci I. výroku, pokud jím byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni částku [částka] s 9% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil.

10. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně ve zbývající napadené části, jakož i řízení jemu předcházející se zřetelem k ustanovení § 206 odst. 2 a § 212 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodným jen z menší části, a to z jiných než jím uplatněných důvodů.

11. Soud prvního stupně dospěl na základě provedených a správně (v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř.) vyhodnocených důkazů ke správným skutkovým zjištěním a jeho skutková zjištění mají oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud skutková zjištění soudu prvního stupně, týkající se pohledávek i) až iv), jako správná přejímá a pro stručnost na ně v plném rozsahu odkazuje.

12. Projednávanou věc je třeba posuzovat i v současné době - vzhledem k tomu, že žalobkyně se domáhá po žalovaném náhrady škody, která jí měla být způsobena porušením povinností ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] - podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 9. 2018 (dále jen„ zákoník práce“), a subsidiárně podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 30. 11. 2018 (dále jen„ o. z.“).

13. Předpoklady vzniku obecné povinnosti zaměstnance nahradit škodu způsobenou zaměstnavateli podle § 250 zákoníku práce jsou porušení pracovních povinností zaměstnancem, zavinění zaměstnance ve vztahu k tomuto porušení pracovních povinností, vznik škody a příčinná souvislost mezi zaviněným porušením pracovních povinností a vznikem škody. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok, a tedy ani povinnost k zaplacení, nevzniká. V řízení o náhradu škody podle ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce má žalobce (poškozený zaměstnavatel) procesní povinnost tvrdit a posléze i prokázat všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu.

14. Povinnosti pracovněprávního charakteru vyplývají zaměstnanci z právních předpisů, vnitřních předpisů zaměstnavatele, závazných pokynů vedoucích zaměstnanců nebo z pracovní, popř. jiné pracovněprávní smlouvy či dohody. Protiprávnost lze charakterizovat jako objektivní stav existujícího rozporu mezi určitým faktickým úkonem (opomenutím určitého úkonu) zaměstnance a povinností, která vyplývá zaměstnanci z některého z výše uvedených pramenů. O vztah příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem zaviněného porušení pracovních povinností zaměstnancem (tj. bez zaviněného porušení povinností zaměstnancem by škoda nevznikla tak, jak vznikla). Za škodu je nutno považovat majetkovou újmu, která nastala v majetkové sféře zaměstnavatele a je objektivně vyjádřitelná penězi. Lze rozlišovat škodu skutečnou a ušlý zisk. Skutečnou škodou se rozumí částka, o kterou se majetek zaměstnavatele zmenšil, reprezentující majetkové hodnoty, které je nutno vynaložit k uvedení v předešlý stav. Za ušlý zisk lze považovat újmu spočívající v tom, že u zaměstnavatele nedojde v důsledku škodné události ke zvětšení (rozmnožení) majetkových hodnot, ač by se to dalo, nebýt škodné události, s ohledem na pravidelný běh věci, důvodně očekávat. Zaměstnavateli náleží vždy zásadně náhrada skutečné škody, byla-li však škoda způsobena zaměstnancem úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku. Zavinění vyjadřuje subjektivní (psychický) vztah zaměstnance ke svému jednání, které je protiprávní, a ke škodě jako k následku takového jednání. Zavinění ve formě úmyslu (úmyslné zavinění) je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit, a chtěl škodu způsobit (úmysl přímý), nebo tehdy, když jednající věděl, že škodu může způsobit, a pro případ, že ji způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý). Zavinění ve formě nedbalosti (nedbalostní zavinění) je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že ji nezpůsobí (nedbalost vědomá), nebo tehdy, jestliže jednající nevěděl, že škodu může způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl (nedbalost nevědomá).

15. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně u první pohledávky prokázala všechny shora uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu. V případě, když zaměstnavatel nahradil škodu, kterou jinému způsobil zaměstnanec svým zaviněným porušením právní povinnosti, dochází také u zaměstnavatele ke škodě, jejíž náhradu může po zaměstnanci požadovat. V tomto případě jde vždy o skutečnou škodu, neboť újma zaměstnavatele spočívá v nastalém zmenšení jeho majetku právě o tuto náhradu a dochází k ní v okamžiku uhrazení náhrady škody jiné osobě (poškozenému), tj. okamžikem odepsání příslušné částky z účtu zaměstnavatele. Právě o takovou situaci se jedná u pohledávky i). Při výpočtu výše škody na věci je nutné podle § 272 zákoníku práce vycházet z její obvyklé ceny v době poškození nebo zničení. Poškozená společnost uplatnila vůči žalobkyni škodu způsobenou žalovaným za zničených 70 lahví alkoholu zn. Cointreau 40 % 0,5 l ve výši [částka], která odpovídala („ pouze“) nákupní ceně zboží (bez marže a ušlého zisku), tj. v částce nižší než by odpovídala obvyklé („ prodejní“) ceně zničeného zboží. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum], společnost [právnická osoba] vyfakturovala žalobkyni náhradu škody za zničené zboží při škodní události dne [datum] ve výši [částka]. Odvolací námitka žalovaného, že„ z faktury [číslo] není zřejmé, zda se jedná o fakturaci škody, kterou měl dne [datum] způsobit, resp. co vlastně žalobkyně uhradila“, tedy není podle názoru odvolacího soudu opodstatněná. Žalobkyně naopak u pohledávky i) předloženými důkazy prokázala bez důvodných pochybností rozsah a výši škody.

16. Z pojištění zásadně vznikají právní vztahy jen mezi pojistitelem a pojištěným; způsobením škody vzniká v prvé řadě vztah mezi poškozeným a tím, kdo za způsobenou škodu odpovídá, a to bez ohledu na to, zda je odpovědný subjekt pojištěn. Ani v případě, že nastala pojistná událost (tj. odpovědnému subjektu, který je pojištěn, vznikla povinnost nahradit škodu), nestává se poškozený účastníkem právního vztahu z pojištění a nemá přímé právo na plnění proti pojistiteli. Soud prvního stupně proto správně konstatoval, že pro posouzení věci není významné, že žalovaný byl pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, resp. že podstatné je pouze to, že v případě pohledávky i) pojišťovna žalobkyni žádné pojistné plnění neposkytla.

17. Uznání dluhu podle § 2053 o. z. je, spolu se smluvní pokutou, způsobem utvrzení dluhu. Uznání dluhu není právním titulem vzniku dalšího (vedlejšího) závazku vedle závazku původního. Existující dluh se jím utvrzuje, nezpůsobuje však jeho zánik. Uznáním se nemění právní důvod dluhu. Uznání je tak nástrojem preventivním a vede k posílení procesní pozice věřitele v případném sporu. Prohlášení o uznání dluhu je jednou ze tří alternativ uznání dluhu, vedle uznání placením úroků z dlužné částky a uznání částečným splněním závazku (§ 2054 o. z.). Uznání dluhu podle § 2053 o. z. je uznáním explicitním. Je to jednostranné právní jednání dlužníka adresované věřiteli, jímž činí písemnou formou výslovné uznávací prohlášení směřující k potvrzení existence dluhu, včetně jeho důvodu a výše.

18. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu, ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. Podle současné právní úpravy plní uznání dluhu i pracovněprávních vztazích funkci utvrzení dluhu tím, že zakládá vyvratitelnou právní domněnku, že dluh v době uznání trval.

19. Z uznání musí být zřejmé, kdo je činí a vůči komu směřuje (označení dlužníka a věřitele), jaký peněžitý či nepeněžitý dluh dlužník uznává a jaká je jeho výše a důvod. Tyto skutečnosti musí být objektivně zjistitelné, což znamená, že pro uznání nestačí, že strany musely vědět, resp. jim muselo být zřejmé, jaký konkrétní závazek dlužník uznává. Způsob určení důvodu a výše uznávaného závazku zákon nespecifikuje. Mohou být tudíž určeny přímo v uznávacím prohlášení, ale může se tak stát i jinak, pokud tento způsob umožňuje jednoznačně určit uznávaný závazek. Požadavek na uvedení důvodů nároku je splněn tehdy, označí-li jej dlužník tak, aby bylo jednoznačné, jakého nároku se týká, popřípadě v čem (v jakých skutkových okolnostech) nárok spočívá. Výši závazku tak lze považovat za dostatečně určenou, odkáže-li například uznávací prohlášení na fakturu, v níž je určena cena (výše) dluhu, uznání důvodu je možné odkazem na smlouvu či na výzvu věřitele k zaplacení (upomínku), v níž je důvod dluhu specifikován. Listiny, na něž je odkazováno, však musí být vzájemně bezrozporné.

20. V daném případě žalovaný v listině ze dne [datum] označené jako„ vyřízení náhrady škody podle zákoníku práce“ prohlásil, že uznává co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalobkyni ve výši [částka], s tím, že dne [datum] v [obec] způsobil žalobkyni škodu v uvedené výši tak, že se mu při vykládce zboží„ zadrhla paleta o rampu a došlo k sesunutí palety k zemi“. Uznávací prohlášení obsahovalo výslovný odkaz na fakturu [číslo] vystavenou dne [datum], ve které je uvedeno, že společnost [právnická osoba] fakturuje žalobkyni náhradu škody za zničené zboží při škodní události dne [datum] ve výši [částka]. Rovněž v oznámení škody [číslo]“, které vyhotovila poškozená společnost [právnická osoba], byla škodní událost, jež byla popsána tak, že při vykládce zboží došlo k převrácení palety na návěs a pod rampu na filiálce Kauflandu [číslo] v [obec], datována dne [datum]. Naopak fotografie zachycující poškozené zboží (rajčata keřík) je datována [datum] (č. l. 35 spisu). Odvolací soud souhlasí s názorem soudu prvního stupně, že přes shora uvedený rozpor týkající se data škodní události byl uznávaný závazek označen vzhledem k okolnostem případu dostatečně určitě tak, aby bylo jednoznačné, jakého nároku se uznání dluhu týká, resp. v čem (v jakých skutkových okolnostech) nárok spočívá. Je třeba zdůraznit, že žalovaný ani netvrdil, že by škodu ve stejné výši způsobil stejným způsobem a na stejném místě v [obec] jak dne [datum], tak i dne [datum]. Za této situace listina ze dne [datum] zakládá právní domněnku existence žalobkyní uplatněného nároku ii) na náhradu škody ve výši [částka]. Odvolací námitka žalovaného, že žalobkyně u této pohledávky neprokázala rozsah a výši škody, proto není důvodná. Žalovaný přitom neunesl břemeno tvrzení a ani břemeno důkazní, že zmiňovaný dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu.

21. Obdobně žalovaný v listině ze dne [datum] označené jako„ vyřízení náhrady škody podle zákoníku práce“ prohlásil, že uznává co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalobkyni ve výši [částka], s tím, že dne [datum] v [obec] způsobil žalobkyni škodu v uvedené výši tak, že při nakládce zboží došlo„ k převržení palety a následkem bylo převržení kartonu se zbožím a jeho rozbití“. Uznávací prohlášení obsahovalo výslovný odkaz na fakturu [číslo] vystavenou dne [datum], ve které je uvedeno, že společnost [právnická osoba] fakturuje žalobkyni náhradu škody za zničené zboží při škodní události dne [datum] ve výši [částka] [právnická osoba] na základě pojištění žalovaného poskytla žalobkyni v souvislosti s touto pojistnou událostí na pojistném plnění částku [částka]. Listina ze dne [datum] zakládá právní domněnku existence žalobkyní uplatněného nároku iii) na náhradu škody ve výši [částka]. Žalovaný u zbývající částky [částka] neunesl břemeno tvrzení a ani břemeno důkazní, že zmiňovaný dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu.

22. Odvolací soud nesouhlasí s právním posouzením věci soudem prvního stupně, které se týkalo pohledávky iv). U dotyčné pohledávky se nemůže jednat o závazek z deliktu, resp. o náhradu škody, neboť žalovaný neporušil žádnou smluvní ani mimosmluvní povinnost. Dle žalobních tvrzení a podle pracovní smlouvy ze dne [datum] se žalovaný zavázal při skončení pracovního poměru nevracet„ osobní ochranné pomůcky a stejnokrojové součásti“, nýbrž si je ponechat a uhradit„ podle délky vynášecí doby adekvátní část nákladů, resp. pořizovací ceny“. Žalobkyně se tedy domáhala uložení povinnosti zaplacení alikvotní části pořizovacích nákladů„ výstrojních pomůcek“, k čemuž se žalovaný zavázal v ujednání, které bylo součástí pracovní smlouvy. Jedná se tedy o plnění ze smlouvy, nikoli o náhradu škody. Podle § 104 zákoníku práce je ovšem zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje bezplatně. Podle názoru odvolacího soudu je ujednání obsažené v čl. VI. odst. 3.3 pracovní smlouvy ze dne [datum] pro rozpor s ustanovením § 104 zákoníku práce a pro zjevné narušení veřejného pořádku, neboť odporuje zásadě zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance a zásadě uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce podle § 1a odst. 2 zákoníku práce, absolutně neplatné, přičemž k této neplatnosti je třeba podle § 588 o. z. přihlédnout i bez návrhu. Požadavek žalobkyně na úhradu alikvotní části pořizovacích nákladů šortek, pracovní obuvi s ocelovou špicí a fleecové bundy proto není důvodný.

23. Vzhledem k výše uvedenému byl rozsudek soudu prvního stupně shledán v odstavci I. výroku, pokud jím byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jako věcně správný a jako takový byl v této části v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. potvrzen. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odstavci I. výroku, pokud jím byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni částku [částka] s 9% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

24. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů je odůvodněno ustanovením § 224 odst. 1 a 2 za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 87 % (byla jí přiznána částka [částka] z celkové žalované částky [částka]), proto má podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu 74 % nákladů řízení před soudem prvního stupně. Žalobkyni vznikly v řízení před soudem prvního stupně náklady celkem ve výši [částka] (viz bod 32 odůvodnění napadeného rozsudku), tj. 74 % těchto nákladů představuje [částka].

25. Procesní úspěch žalobkyně v odvolacím řízení činil 91 % (odvoláním žalovaného byla napadena částka [částka] a žalobkyně byla úspěšná ohledně částky [částka]), proto má právo na náhradu 82 % nákladů odvolacího řízení. Náklady řízení žalobkyně v odvolacím řízení ve výši [částka] spočívaly v odměně za dva úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání a účast u jednání dne [datum]) po [částka] podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) a k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve dvou režijních paušálech po [částka] podle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, náhradě za ztrátu času v rozsahu 12 půlhodin po [částka] podle § 14 citované vyhlášky a v jízdném k jednání před odvolacím soudem ve výši [částka] (osobním motorovým vozidlem o průměrné spotřebě 4,7 l benzinu 95 oktanů na 100 km, cena paliva [částka], sazba základní náhrady za 1 km jízdy [částka], ujeto z [obec] do [obec] a zpět 410 km). 82 % těchto nákladů představuje [částka].

26. Odvolací soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů [částka] ([částka] + [částka]).

27. Odvolací soud rozhodl nově i o náhradě nákladů řízení státu před soudem prvního stupně. Jelikož tyto náklady spočívaly ve svědečném ve výši [částka] vyplaceném svědkyni [celé jméno svědkyně], přičemž provedení tohoto důkazu se týkalo výhradě první pohledávky ve výši [částka], u níž byla žalobkyně zcela úspěšná, odvolací soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému povinnost uhradit tyto náklady řízení státu v plném rozsahu.