11 C 55/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jaroslavy Jechové a přísedících PhDr. jméno příjmení , Ph.D., a jméno příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 096 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 096 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 15. 8. 2020 do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 096 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o pohledávku za přečerpanou dovolenou ve výši 2 027 Kč, poníženou o vratku odvodu na sociální pojištění ve výši 131 Kč a navýšenou za odvod na zdravotní pojištění v měsíci březnu 2019 ve výši 200 Kč, kterou byl žalobce povinen za žalovaného odvést, když žalovaný v době od 1. 3. – 5. 5. 2020 (správně 5. 3. 2019) bez omluvy nedocházel do zaměstnání a nedosahoval tak žádného příjmu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

4. Předmětem řízení je zaplacení částky 2 096 Kč s příslušenstvím. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

5. Žalovaný byl u žalobce zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 6. 11. 2018, uzavřené na dobu určitou do 5. 11. 2019 se zkušební dobou 3 měsíce, jako pracovník poštovní přepravy. Pracovní poměr zrušil žalobce s žalovaným ke dni 5. 3. 2019 ve zkušební době. Žalovaný čerpal v roce 2019 celkem 4 dny dovolené, a to 4. 1. 2019, 11. 1. 2019, 13. 2. 2019 a 22. 2. 2019. K ukončení jeho pracovního poměru došlo ke dni 5. 3. 2019. Přeplatek za 2 dny dovolené činí 2 027 Kč. [jméno] odvodu na sociální pojištění činí 131 Kč. Odvod na zdravotní pojištění činí v měsíci březnu 2019 částku 200 Kč. Žalobce vyzval dopisem ze dne 28. 7. 2020 žalovaného k úhradě částky 2 096 Kč nejpozději do 14. 8. 2020. Dopis byl zaslán žalovanému na dresu [datum], [obec], i na adresu [adresa žalovaného].

6. Podle § 222 odst. 1 věty první a odst. 4 věty první zákoníku práce v platném znění zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

7. Zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě, na niž mu právo nevzniklo.

8. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovaným zákonným ustanovením a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. 9. [příjmení] žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 096 Kč s příslušenstvím za přečerpanou dovolenou ve výši 2 027 Kč, poníženou o vratku odvodu na sociální pojištění ve výši 131 Kč a navýšenou za odvod na zdravotní pojištění v měsíci březnu 2019 ve výši 200 Kč.

10. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný čerpal v roce 2019 celkem 4 dny dovolené (4. 1. 2019, 11. 1. 2019, 13. 2. 2019 a 22. 2. 2019). K ukončení jeho pracovního poměru došlo ke dni 5. 3. 2019, proto žalovanému vzniklo právo pouze na 2 dny dovolené. Vzhledem k tomu, že mu žalobce uhradil náhradu mzdy za 4 dny dovolené, žalovaný je povinen v souladu s ust. § 222 odst. 4 zákoníku práce vrátit žalobci vyplacenou náhradu mzdy za 2 dny dovolené ve výši 2 027 Kč. Od této částky si žalobce odpočetl vratku odvodu na sociální pojištění 131 Kč a naopak připočetl částku 200 Kč za odvod na zdravotní pojištění v měsíci březnu 2019.

11. Žalobci s ohledem na shora uvedené vznikl nárok na zaplacení částky 2 096 Kč i s úrokem z prodlení ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobci dle § 1970 občanského zákoníku vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to od 15. 8. 2020 do zaplacení, neboť se žalovaný dostal s plněním do prodlení od uvedeného data, protože marně uplynula lhůta stanovená žalobcem (14. 8. 2020).

12. Lhůtu k plnění stanovil soud žalovanému 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

13. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci, který měl ve věci procesní úspěch, náklady řízení ve výši 1 000 Kč ve lhůtě 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu, která náleží žalobci, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů, ve výši 600 Kč za 2 úkony po 300 Kč dle § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., a to za výzvu k plnění a za žalobu.