11 C 81/2019

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Jechovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o podílové spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba s [adresa], objekt k bydlení v obci [obec], zapsán v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek].

II. Nemovité věci, a to pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba s [adresa], objekt k bydlení v obci [obec], zapsán v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek], se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání podílového spoluvlastnictví částku 1 695 000 Kč ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci náklady řízení ve výši 3 068,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci náklady řízení ve výši 3 068,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky každý o velikosti podílu id. ½ k celku nemovité věci – pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, zapsaný v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Uvedená nemovitá věc je zatížená věcným břemenem bydlení a užívání zřízeným ve prospěch otce žalobce, [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], který užívá její přízemí včetně pozemku. Předmětná nemovitost je dále užívána žalobcem, neboť žalovaná se z ní odstěhovala. Žalobce po odstěhování žalované na předmětné nemovitosti vynaložil náklady spočívající v oplocení nemovitosti, elektrické pojezdové bráně včetně vydlážděného stání pro osobní motorové vozidlo, základové desce, pergole a vydláždění nádvoří. Žalobce spořil na stavební spoření u [právnická osoba], a hradil úvěr poskytnutý [právnická osoba] měsíční částkou 3 900 Kč. Žalobce navrhl, aby nemovité věci byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví a aby byl zavázán povinností vyplatit žalované na vypořádání částku určenou soudem. V průběhu řízení žalobce sdělil, že netrvá na zohlednění investic do nemovitých věcí před rozvodem manželství, na zohlednění pravidelných měsíčních úhrad na stavební spoření ani na zohlednění hrazení pravidelných měsíčních splátek na úvěr.

2. Žalovaná původně navrhla, aby nemovité věci byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce a aby byl tento zavázán povinností vyplatit žalované na vypořádání částku ve výši 1 870 000 Kč. Závěrem žalovaná navrhla, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitým věcem a přikázal je do jejího výlučného vlastnictví a dále zavázal ji k vyplacení částky dle úvahy soudu žalobci.

3. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že otec žalobce daroval žalobci po smrti jeho matky podíl o velikosti id. ½ na předmětné nemovitosti a následně svůj podíl o velikosti id. ½ na téže nemovitosti daroval žalované, v té době budoucí manželce žalobce. Žalobce a žalovaná měli dům opravit a zajistit v něm bydlení pro otce žalobce a starat se o něj. Žalovaná jako manželka žalobce do oprav předmětné nemovitosti investovala. Po rekonstrukci v roce 2011 vybudovali v přízemí novou ložnici pro otce žalobce, v 1. patře obývací pokoj, ložnici, dětský pokoj, kuchyň, technickou místnost nad schody, koupelnu a WC. Do 1. patra je vchod po schodech, které vedou ze samostatné místnosti. Schody na půdu jsou spouštěcí, sundávají se ze stropu, jiný přístup tam není, v 1. patře blokují dveře do spíže, kuchyně, koupelny a na WC. Do sklepa, kde je čerpadlo a přívod vody, je přístup z bytu v přízemí, který obývá otec žalobce. Ve sklepě je čerpadlo, přívod vody. Otec žalobce má zřízeno věcné břemeno užívání domu, v rámci něhož má právo užívání bytu v přízemí, společných prostor, půdních prostor, tedy i schodiště vedoucí z přízemí do 1. patra, dále má právo užívání sklepa a všech venkovních prostor. Otec žalobce je soběstačný, bere léky na ředění krve, bude mu operativně měněn kolenní kloub, špatně chodí. Žalovaná v domě nebydlí od Velikonoc 2018, s otcem žalobce nevychází. Žalobce je zaměstnaný, platí celý úvěr na dům, děti byly svěřeny do péče žalované, žalobce platí výživné v celkové výši 4 000 Kč měsíčně. Otec žalobce je ochoten nechat si zrušit věcné břemeno k získání úvěru žalobcem na vyplacení žalované.

4. Z následujících důkazů soud zjistil: - z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc ze dne 23. 4. 2019, [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek], že účastníci řízení mají v podílovém spoluvlastnictví o velikosti podílů každý id ½ k celku pozemek parc. [číslo] o výměře 468 m2, zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba [anonymizováno] [adresa], bydlení; ve prospěch pana [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], bylo smlouvou darovací, o zřízení věcného břemene – bezúplatná ze dne 22. 9. 2010 zřízeno věcné břemeno užívání a bydlení s právními účinky vkladu práva ke dni 24. 9. 2010, - ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 24. 1. 2019 vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], že srovnávací metodou byla stanovena cena nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení ve výši 4 520 000 Kč, věcné břemeno bylo oceněno na částku 780 000 Kč, - ze sdělení o stanovení tržní ceny ze dne 8. 2. 2019, že [právnická osoba] s. r. o. stanovila tržní hodnotu nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení na částku 2 220 000 Kč, - z revizního znaleckého posudku [číslo] ze dne 10. 2. 2020 vypracovaného [celé jméno znalkyně], že obvyklá tržní cena nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení byla stanovena znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] v souladu se zásadami tržního ocenění, přičemž cena odpočtu za věcné břemeno váznoucí na předmětné nemovitosti byla stanovena oceněním dle zákona č. 151/1997 Sb. a vyhlášky, nikoli však obecnou tržní cenou, což má vliv na celkovou obvyklou tržní cenu nemovitosti, kdy celková hodnota nemovitosti bude nižší; předmětná nemovitost není reálně a účelně dělitelná na samostatné celky dle velikosti spoluvlastnických podílů, kdy dělením nemovitosti by došlo ke ztrátě hodnoty celého domu a vyžadovalo by investici v hodnotě výstavby nového domu; obecná tržní cena nemovitosti činí 4 520 000 Kč, věcné břemeno bylo oceněno na částku 1 130 210 Kč, tedy obecná tržní cena předmětné nemovitosti se započtením odpočtu za věcné břemeno činí 3 390 000 Kč, - z výpovědi znalkyně [celé jméno znalkyně], že nemovitost v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení lze rozdělit na dvě bytové jednotky, jednu dvoupokojovou a druhou čtyřpokojovou, s tím, že základy a nosné konstrukce domu (střecha, rozvody energií) by byly společné, rozdělení by vyžadovalo náklady na sepsání rozdělení domu na bytové jednotky podle zákona, náklady na vklad do katastru nemovitostí ve výši 2 000 Kč a podmínkou je souhlas obou vlastníků, dům by měl jeden hlavní přívod vody ve společných částech domu, schodiště by z důvodu přístupu na půdu patřilo mezi společné součásti domu, dal by se i zúžit vstup na půdu např. 2 x do roka za účelem kontroly střešní konstrukce, při rozdělení na jednotky by chodba v 1. patře vedoucí na půdu zůstala ve společných částech domu, šlo by ji i zmenšit např. sádrokartonem chodba v přízemí vedoucí ke sklepu by byla součástí společných částí domu, a to v rozsahu 1/3 z celkové plochy 8,6 m2, k oddělení by stačil sádrokarton a dveře, byt v přízemí by však žádný z účastníků nemohl užívat s ohledem na váznoucí věcné břemeno; účastníci znalkyni potvrdili, že rozměry v podrobných výkresech s přesným zaměřením odpovídají skutečným rozměrům, tyto znalkyně kontrolovala z celkové zastavěné plochy uvedené v katastru, dále vycházela z výkresové dokumentace, kterou si účastníci nechali zpracovat před rekonstrukcí, a do této byly zakresleny změny provedené žalobcem s přesnými výměrami, které porovnala se zaměřením, které bylo předloženo před rekonstrukcí na stavební úřad; ceny nemovitostí s věcnými břemeny se odvíjejí i od věku osoby, která má věcné břemeno na dožití, - ze sdělení [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne 24. 2. 2021, že žalobce, při čistém měsíčním příjmu 22 000 Kč a při pravidelných měsíčních nákladech 7 900 Kč (3 900 Kč jako spoludlužník úvěru žalované, 4 000 Kč jako výživné na děti) a po splnění následných podmínek pro schválení úvěru, je solventní splácet úvěr ve výši 1 350 000 Kč, kdy z vyjádření bank je nemovitost v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení pro banky neakceptovatelná zástava pro vlastnické omezení; pro získání úvěru bez zástavy nemovitosti je žalobce solventní splácet úvěr ve výši 800 000 Kč, - z čestného prohlášení, že [jméno] [příjmení], [datum narození] je schopen a ochoten poskytnout žalované finanční částku ve výši 100 000 Kč za účelem vyrovnání podílového vlastnictví s žalobcem - z výpisu ze spořicího účtu za únor 2021, že konečný zůstatek na spořicím účtu žalované činí 141 342,85 Kč, - z předběžného posouzení úvěru, že žalovaná by mohla dosáhnout na hypoteční úvěr ve výši 1 500 000 Kč s měsíčními splátkami ve výši 5 954,15 Kč.

5. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění.

6. Návrhy žalobce na provedení důkazu výslechem žalované, vypracováním dalšího revizního znaleckého posudku, odborným vyjádřením bankovních institucí ohledně podmínek poskytnutí hypotečního úvěru, dalšími e-mailovými vyjádřeními zástupců bank o úvěrovatelnosti nemovitosti s věcným břemenem a e-mailovou komunikací mezi zmocněnci účastníků ohledně vypořádání SJM byly soudem pro nadbytečnost zamítnuty. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

7. Žalobce podal dne 18. 3. 2019 žalobu na vypořádání podílového spoluvlastnictví, neboť účastníci se na vypořádání nedohodli. Žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky každý o velikosti podílu id. ½ k celku nemovité věci – pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, zapsaný v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Předmětná nemovitá věc je zatížená věcným břemenem bydlení a užívání zřízeným ve prospěch otce žalobce, [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], který užívá přízemí domu včetně pozemku a o kterého se žalobce stará. Předmětnou nemovitost žalobce dlouhodobě a doposud užívá, když v ní vyrůstal, má k ní citový vztah. Osobně se podílel na její rekonstrukci, a nadále hrdí náklady na její údržbu, zatímco se z ní žalovaná odstěhovala a od Velikonoc 2018 se nijak nepodlí na její údržbě. Dle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] byla stanovena cena nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení ve výši 4 520 000 Kč, věcné břemeno bylo oceněno na částku 780 000 Kč. Dle revizního znaleckého posudku [celé jméno znalkyně], jejích vyjádření a výpovědi, předmětná nemovitá věc není reálně a účelně dělitelná na samostatné celky dle velikosti spoluvlastnických podílů, kdy dělením nemovitosti by došlo ke ztrátě hodnoty celého domu a vyžadovalo by investici v hodnotě výstavby nového domu. Dům lze rozdělit na 2 samostatné bytové jednotky, to však představuje, že na základě prohlášení vlastníka domu se provede rozdělení na 2 samostatné bytové jednotky (vznikly by 2 bytové jednotky, jedna dvoupokojová a druhá čtyřpokojová, což by vyžadovalo náklady na sepsání rozdělení domu na bytové jednotky podle zákona, náklady na vklad do katastru nemovitostí 2 000 Kč, podmínkou je souhlas obou vlastníků; běžné je, že takovýto dům má jeden hlavní přívod vody, který je ve společných částech domu, přístup na půdu je ze schodiště, které přináleží k bytu v 2 NP, by se řešil tak, že by schodiště patřilo mezi společné součásti domu, dá se zúžit vstup na půdu např. 2 x do roka za účelem kontroly střešní konstrukce, záleží to však na dohodě vlastníků domu, bez níž nelze nemovitost rozdělit na bytové jednotky), přičemž vlastník bytové jednotky [číslo] by vlastnil 43 % nemovitosti a vlastník bytové jednotky [číslo] by vlastnil 57 % nemovitosti, rozdělení by tedy neumožňovalo dělení podle spoluvlastnických podílů, navíc bytová jednotka by byla zatížena právem doživotního užívání, takže pro budoucího nabyvatele by neměla žádný význam, neumožňovala by užívání ani žádný investiční výnos. Obvyklá (tržní) cena předmětné nemovité věci se započtením odpočtu za věcné břemeno činí 3 390 000 Kč. Žádný z účastníků nemá zájem na setrvání v podílovém spoluvlastnictví k předmětné nemovité věci, žádají tuto přikázat do svého výlučného vlastnictví a být zavázáni k vyplacení částky druhému účastníkovi dle úvahy soudu. Žalobce i žalovaná chtějí čerpat finanční prostředky pro vyplacení spoluvlastnického podílu druhého z účastníků z hypotečního úvěru, přičemž žalobce by mohl dosáhnout na úvěr výši 1 350 000 Kč bez zatížení nemovité věci věcným břemenem, když otec žalobce je ochoten nechat si zrušit věcné břemeno k získání úvěru žalobcem na vyplacení vypořádacího podílu žalované. Žalovaná by mohla dosáhnout na hypoteční úvěr ve výši 1 500 000 Kč, konečný zůstatek na spořicím účtu žalované činí 141 342,85 Kč a dále má příslib od [jméno] [příjmení], že je schopen a ochoten jí poskytnout finanční částku ve výši 100 000 Kč za účelem vyrovnání podílového vlastnictví s žalobcem.

8. Podle § 1140 odst. 1, 2 občanského zákoníku v platném znění nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

9. Podle § 1143 občanského zákoníku v platném znění nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o tom na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení vlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

10. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku v platném znění, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

11. Podle § 1147 věty první občanského zákoníku v platném znění není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

12. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitým věcem je třeba zrušit a vypořádat.

13. Jelikož žalobce jako spoluvlastník předmětné nemovité věci nemá zájem na dalším setrvání ve spoluvlastnickém vztahu s žalovanou a neuzavřel s ní dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, domáhá se svého práva na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudem, neboť nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Z této zásady však existují výjimky, a to že jednak nesmí žádat v nevhodnou dobu o oddělení ze spoluvlastnictví a jednak, že to nemůže být k újmě některého ze spoluvlastníků. Soud v daném případě má za to, že se nejedná o ani jednu z těchto výjimek, proto podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil.

14. V řízení o zrušení a vypořádání podílového vlastnictví k nemovitým věcem není soud vázán návrhy účastníků. Je však povinen v takovémto řízení zjistit okruh spoluvlastníků a velikost jejich podílu. V souzené věci jsou žalobce a žalovaná rovnodílnými podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí specifikovaných ve výroku I tohoto rozsudku, tedy žalobce podílu ve výši ½ a žalovaná rovněž ve výši ½ vzhledem k celku.

15. Pokud jde o způsob vypořádání, soud musí respektovat zákonem stanovené pořadí. Prvním a přednostním způsobem je rozdělení společné věci. Teprve není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Provedenými důkazy, a to znaleckým posudkem z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] a revizním znaleckým posudkem z téhož oboru včetně vyjádření znalkyně [celé jméno znalkyně] a její doplňující výpovědí bylo prokázáno, že uvedená nemovitá věc není reálně dělitelná podle spoluvlastnických podílů.

16. Znalkyně [celé jméno znalkyně] uvedla, že je možné nemovitost rozdělit na bytové jednotky, což by vyžadovalo uzavření dohody obou účastníků, resp. jejich prohlášení jako vlastníků domu, na základě něhož by se provedlo rozdělení na 2 samostatné bytové jednotky, (vznikly by 2 bytové jednotky, jedna dvoupokojová a druhá čtyřpokojová, což by vyžadovalo náklady na sepsání rozdělení domu na bytové jednotky podle zákona, náklady na vklad do katastru nemovitostí 2 000 Kč, podmínkou je souhlas obou vlastníků; běžné je, že takovýto dům má jeden hlavní přívod vody, který je ve společných částech domu, přístup na půdu je ze schodiště, které přináleží k bytu v 2 NP, by se řešil tak, že by schodiště patřilo mezi společné součásti domu, dá se zúžit vstup na půdu např. 2 x do roka za účelem kontroly střešní konstrukce, záleží to však na dohodě vlastníků domu, bez níž nelze nemovitost rozdělit na bytové jednotky), přičemž vlastník bytové jednotky [číslo] by vlastnil 43 % nemovitosti a vlastník bytové jednotky [číslo] by vlastnil 57 % nemovitosti, rozdělení by tedy neumožňovalo dělení podle spoluvlastnických podílů, navíc bytová jednotka by byla zatížena právem doživotního užívání, takže pro budoucího nabyvatele by neměla žádný význam, neumožňovala by užívání ani žádný investiční výnos. Případné rozdělení nemovitosti na 2 bytové jednotky by způsobilo i změnu rozsahu věcného břemene otce žalobce (zúžení), což dle názoru soudu není přípustné. [jméno] účastníci ani neprojevili vůli uzavřít dohodu o rozdělení nemovitosti na bytové jednotky.

17. Jelikož ani rozdělení nemovité věci na bytové jednotky není možné, nastupuje další způsob vypořádání, jímž je přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků. Vzhledem ke skutečnosti, že ust. § 1147 občanského zákoníku již (na rozdíl od občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013) nestanoví kritéria, na základě kterých má soud rozhodnout, komu ze spoluvlastníků společnou věc přikáže, je řešení této otázky ponecháno na úvaze soudu, přičemž i nadále však soud hodnotí relevanci kritérií zahrnujících velikost spoluvlastnických podílů, solventnost spoluvlastníků, účelné využití věci a případně další (srov. KRÁLÍK, Michal. § 1147 (Přikázání společné věci a její prodej ve veřejné dražbě). In: SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s.

607. ISBN 978-80-7400 -499-5). Současně však na základě judikatury Nejvyššího soudu platí, že pro rozhodnutí, komu má být věc přikázána, není absolutně rozhodující ani výše podílů, ani účelné využití věci, ale jde o souhrn skutečností, které jsou v dané věci relevantní, s tím, že soud může věc přikázat do výlučného vlastnictví i tomu spoluvlastníkovi, kterému zákonná kritéria nesvědčila (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 4. 2006, sp. zn. 22 Cdo 879/2005, SR 4/2007).

18. Soud při rozhodování, kterému z účastníků přikáže po zrušení podílového spoluvlastnictví předmětné nemovité věci, hodnotil několik kritérií, přičemž přihlédl k velikosti spoluvlastnických podílů jednotlivých spoluvlastníků, k tomu jak ji dosud užívali, k jejich zájmu o předmětnou nemovitou věc, k jejímu dalšímu účelnému využití (viz např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 6. 2017 sp. zn. 22 Cdo 2450/2017).

19. V souzené věci velikost spoluvlastnického podílu žalobce a žalované byla stejná a činila ½ vzhledem k celku. Soud přihlédl především k tomu, že historicky patří nemovité věci do rodiny žalobce, neboť je vlastnil jeho otec, a do vlastnictví žalobce daroval jejich ½ po smrti jeho matky a následně pak jejich ½ daroval žalované před uzavřením manželství. Ve prospěch otce žalobce bylo zřízeno věcné břemeno užívání přízemí domu se společnými prostorami, přičemž žalobce o otce osobně pečuje. Jedná se o rodný dům žalobce, který v něm vyrůstal, bydlí v něm nepřetržitě a má k němu nepochybně citový vztah. Navíc žalobce sám prováděl komplexní rekonstrukci domu a nadále se podílí na jeho údržbě. Žalobce o nemovitost projevuje konstantně zájem. Jde-li o solventnost žalobce, ten by byl schopen aktuálně uhradit žalované částku 1 350 000 Kč. Je však na něm, pokud chce získat nemovitost do svého výlučného vlastnictví, aby získal v soudem stanovené lhůtě zbývající finanční prostředky.

20. Žalovaná se z předmětné nemovitosti odstěhovala, nebydlí v ní od Velikonoc 2018, tedy více jak 3 roky, a žádným způsobem se nepodílí na její údržbě. Prokázala, že je schopna žalobci případně vyplatit jeho spoluvlastnický podíl na nemovitostech, pokud by jí byly přikázány do jejího vlastnictví. Původně však navrhovala, aby byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce.

21. V daném případě soud vycházel z předmětného revizního znaleckého posudku a z vyjádření znalkyně, když v její argumentaci neshledává vnitřní rozpornost, popř. nelogičnost, neboť dostatečně vysvětlila a přesvědčivě zhodnotila, proč dospěla k jiným závěrům než znalec [příjmení] [příjmení]. Dle revizního znaleckého posudku je obvyklá (tržní) cena předmětné nemovité věci se započtením odpočtu za věcné břemeno 3 390 000 Kč. Rozdíl mezi zjištěnými obvyklými cenami spočívá v odlišném způsobu ohodnocení věcného břemene znalcem [příjmení] [jméno]. Znalkyně se ztotožnila se závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení] v tom, že obvyklou cenu nemovitostí stanovil v souladu se zásadami tržního ocenění, avšak cenu odpočtu za věcné břemeno váznoucí na předmětné nemovitosti stanovil dle právních předpisů, nikoli obecnou (tržní cenou). Soud konstatuje, že neshledal v závěrech znalkyně věcné či logické nesrovnalosti, případně nedostatek odůvodnění, které by zpochybňovalo nesprávnost jejích závěrů.

22. V souzené věci soud tedy vycházel z předmětného revizního znaleckého posudku a všech vyjádření a výpovědi znalkyně, která se dostatečným způsobem vypořádala se všemi námitkami žalobce, když pokud jde o podklady pro vypracování znaleckého posudku, uvedla, že vycházela z výkresové dokumentace, LV, snímku pozemkové mapy, prohlídly nemovitostí a podrobného zaměření, žalobce předal znalkyni velmi podrobné výkresy s přesným zaměřením za přítomnosti žalované, přičemž oba účastníci podklady včetně výměr odsouhlasili. Námitku žalobce ve vztahu k výměrám nemovitosti považuje soud za irelevantní.

23. K další námitce žalobce, že ve znaleckém posudku znalkyně neposoudila vliv věcného břemene na poskytnutí úvěru, soud uvádí, že tato námitka žalobce je rovněž bezpředmětná, neboť pro rozhodnutí věci je podstatné pouze zjištění obvyklé ceny nemovitých věcí s přihlédnutím ke snížení ceny z důvodu existence věcného břemene na nemovitosti. Otázka úvěruschopnosti není předmětem tohoto řízení.

24. Soud uzavírá, že revizní znalecký posudek byl zpracován řádně, je přezkoumatelný, transparentní, správný a nevidí tak žádný důvod odborné názory znalkyně neakceptovat a odchylovat se od nich.

25. S ohledem na shora uvedené soud po zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků přikázal nemovité věci, a to pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba s [adresa], objekt k bydlení v obci [obec], zapsán v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek], do výlučného vlastnictví žalobce a uložil mu povinnost vyplatit žalované vypořádací podíl ve výši 1 695 000 Kč ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku, když lhůtu stanovil delší dle § 160 odst. 1 věty za středníkem s ohledem na výši vypořádacího podílu.

26. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 150 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když přihlédl k okolnostem případu, kdy několikrát spolu jednali o vypořádání, avšak bezvýsledně, a rozhodnutí o vypořádání podílového spoluvlastnictví je tak v zájmu obou účastníků.

27. O nákladech řízení ve výši 6 137 Kč, které vznikly České republice vyplacením znalečného znalkyni [celé jméno znalkyně] ze státních prostředků za vypracování znaleckého posudku ve výši 5 887 Kč a za účast u jednání ve výši 250 Kč, rozhodl soud v souladu s ust. 148 odst. 1 tak, že uložil žalobci a žalované povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci náklady řízení, a to každému ve výši ½, tj. částku 3 068,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.