12 C 113/2019

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalobce a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a svědkyně zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a svědkyně o určení dědice

I. Žalovaný 1. [celé jméno žalovaného], žalovaný 2. [celé jméno žalovaného] žalovaná 3. [celé jméno žalované] nejsou dědici po zůstavitelce [jméno] [celé jméno svědkyně], narozené [datum], zemřelé 17. 3. 2010 ze závětí ze dne 21. 8. 2006 a 5. 2. 2007.

II. Žalovaný 1. [celé jméno žalovaného], žalovaný 2. [celé jméno žalovaného] žalovaná 3. [celé jméno žalované] jsou povinni zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 56 183 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku právnímu zástupci žalobce.

III. Žalovaný 1. [celé jméno žalovaného], žalovaný 2. [celé jméno žalovaného] žalovaná 3. [celé jméno žalované] jsou povinni zaplatit na nákladech řízení státu – České republice částku ve výši 12 150 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku Okresnímu soudu v Olomouci.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 29. 4. 2019 domáhal určení, že žalovaný 1. [celé jméno žalovaného], žalovaný 2. [celé jméno žalovaného] žalovaná 3. [celé jméno žalované] nejsou dědici po zůstavitelce [jméno] [celé jméno svědkyně], narozené [datum], zemřelé [datum] ze závětí ze dne 21. 8. 2006 a 5. 2. 2007. Žalobu podal na základě usnesení JUDr. [jméno] [příjmení] notářky v [obec] v dědické věci po zůstavitelce [jméno] [celé jméno svědkyně] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Ta žalobce odkázala, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podal k Okresnímu soudu v Olomouci soudu žalobu na určení, že žalovaní nejsou dědici ze závěti ze dne 5. 2. 2007 zůstavitelky [jméno] [celé jméno svědkyně]. Jelikož zůstavitelka zanechala předchozí závěť i ze dne 21. 8. 2006, učinil žalobce předmětem tohoto řízení i tuto závěť předchozí z důvodu procesní ekonomie. Závěti žalobce považoval za neplatné vzhledem k duševní nemoci, kterou zůstavitelka v době pořízení trpěla. Žalobce tvrdil, že zůstavitelčin zdravotní stav se zhoršil poté, co v dubnu 2005 utrpěla cévní mozkovou příhodu. Sám podal jako její ošetřující lékař soudu podnět ke zbavení její způsobilosti a [jméno] [celé jméno svědkyně] byla na základě závěrů znaleckého posudku, který u ní shledal známky defektu poznávacích schopností na úrovni demence lehkého stupně již od května 2006, zbavena způsobilosti k právním úkonům rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 2. 2008, který nabyl právní moci dne 29. 3. 2008.

2. Na výzvu soudu ze dne 3. 6. 2019, aby žalobce opravil žalobní petit ve smyslu usnesení notářky, žalobce reagoval dne 12. 6. 2019 tak, že požadoval určení pouze ve vztahu k závěti ze dne 5. 2. 2007, ale následně žalobu zase rozšířil i o určení ve vztahu k závěti ze dne 21. 8. 2006. Toto odůvodnil tak, že má za to, že soud není vázán stanoviskem notářky, je možnost projednání obecné určovací žaloby, neboť se jedná o dvě závěti z doby v krátkém časovém sledu a soud by měl projednat platnost obou závětí, když provedené důkazy mohou být použity k jednání o změněné žalobě. Vzhledem k délce trvání řízení dědického i soudního by se projednávání ohledně další závěti protáhlo o další roky. Soud tedy u jednání dne 8. 7. 2020 tuto změnu žaloby připustil z důvodu procesní ekonomie a délky trvání dědického řízení, v němž může být následně rozhodnutí v této věci využito i ve vztahu k další závěti zůstavitelky.

3. Žalovaní zaujali k žalobě zamítavé stanovisko s tím, že nárok zcela neuznali. Namítali, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení současně u obou závětí, neboť na toto nebyl notářkou odkázán. Tvrdili, že zůstavitelka byla způsobilá pořídit tyto závěti ve prospěch žalovaných a nesouhlasili s tvrzeními žalobce. Mezi účastníky byla a je mimořádná rivalita o majetek po rodičích, což se dlouhodobě řeší v soudních řízeních. Žalovaní shodně tvrdí, že zůstavitelka byla do 19. 8. 2007 duševně v pořádku, žila u žalovaného 2) a stýkala se s lidmi, kteří to mohou dosvědčit. Zůstavitelka byla vyšetřena ve FN [obec] v květnu 2006 [právnická osoba] testem, kde dosáhla 22 bodů. Dále uváděli, že žalobce se svou manželkou [příjmení] [celé jméno svědkyně] jako ošetřující lékaři zůstavitelky nesprávně vedli její zdravotnickou dokumentaci. Z té pak vycházela znalkyně při svém znaleckém posudku pro účely řízení o zbavení svéprávnosti zůstavitelky včetně jediného vyšetření ze dne 13. 1. 2008. Zůstavitelka si vedla deník a den po sepisu závěti se dne 6. 2. 2007 se účastnila dědického řízení, kde uzavřela dědickou dohodu. Zemřela den 17. 3. 2010 na tumor mozku, o kterém se dříve nevědělo. V exekučním řízení opět stejná znalkyně vypracovala posudek na zůstavitelčin stav v době postoupení pohledávek a to bez jejího vyšetření, což nemůže být věrohodné.

4. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy, a rovněž výslechem svědků a účastníků. Ze všech provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: Z prohlášení [jméno] [celé jméno svědkyně] ze dne 5. 2. 2007, že bylo sepsáno vlastní rukou ve [obec]. Na první straně je bez podpisu a na druhé straně dopsáno jinou barvou písma s podpisem. V tomto prohlášení [jméno] [celé jméno svědkyně] uvádí, že se rozhodla převést svůj podíl ze společného jmění [jméno] a [jméno] [příjmení] na děti [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] rovným dílem. Z převodu vyjmula [celé jméno žalobce]. Svým dětem uložila, aby se o nemovitosti řádně staraly a vymínila si právo doživotního užívání. V doplňku na druhé straně uvedla, že veškeré náklady spojené s převodem a provozem přebírají tyto děti ode dne 5. 2. 2007. Z dopisů [jméno] [celé jméno svědkyně], že první je z 22. 2. 2007 pro [celé jméno žalobce] spolu s kopií obálky, zde děkuje za pozvání domů, ale pojede, až bude teplo. Popisuje svůj život ve [obec], že se o ni [příjmení] stará, pohybuje se a nic ji nebolí. Zmiňuje pouze, že bylo jednání u advokátky dne 6.

2. Další ze dne 27. 2. 2006 pro [jméno], že děkuje za dopis z 24. 2. vzpomíná na pobyt ve [obec] a uvádí, že chodí s hůlkou po bytě a bojuje o kondici. Uvádí, že včerejšího dne Pepík napadl před barákem pana [příjmení] a vyhrožoval mu. Pan [anonymizována dvě slova] poslíčkuje to, co dříve dělávala ona. Pepík vyhazuje pana [příjmení] i [anonymizováno] a ona čeká, kdy vyhazov postihne ji. V dopisu z 20. 9. 2007 pro [anonymizováno] děkuje za dopis, popisuje pobyt v [obec], návštěvy [jméno] i [jméno]. Chce zkusit chodit na procházky, ale je pořád sama, protože [anonymizováno] nemá čas. V dopisu ze 7. 12. 2007 pro [anonymizováno] děkuje za pozdravy a dopisy, že se celkem drží, ale s chozením je to horší, že ji navštěvuje [jméno], že se pokouší chodit na procházky, a že je u ní na návštěvě [jméno], která také něco připsala. Dopis z 12. 3. 2008 je pro [anonymizováno], že byla u ní [jméno], a že by mohla jet do [obec a číslo]

3. Chce s sebou vzít psa, protože se o něho [anonymizováno] starat nebude, že se drží zdravotně, ale její činnosti se stále více a více zpomalují. Z listu o prohlídce mrtvého, že se jednalo o [jméno] [celé jméno svědkyně] zemřelou dne [datum] ve [obec], prohlídku provedla MUDr. [jméno] [příjmení], jako prvotní příčinu uvedla asfyxii. Příčinou smrti dle Závěrečné diagnózy Patologie v [obec] po provedení pitvy dne 18. 3. 2010 byl rozsáhlý tumor pravé hemisféry mozkové s krvácením do nádorové tkáně. Ze spisu sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci - dědického řízení po [jméno] [celé jméno svědkyně]: -) Ze závěti ze dne 21. 8. 2006, že se jedná o listinu nazvanou [příjmení] poslední vůle. Je vyhotovená 21. 8. 2006 ve [obec] podepsána [jméno] [celé jméno svědkyně]. Zde uvádí, že ruší svou dřívější závěť, kterou sepsala ve prospěch syna [celé jméno žalobce]. Svůj podíl na majetku na [anonymizováno] ulici [anonymizováno] v [obec] odkazuje svým třem dětem [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] stejným dílem. [příjmení] [jméno] z dědictví vylučuje. Své pozemky odkazuje dceři [celé jméno žalované] a synovi [jméno], movitý majetek odkazuje synovi [jméno]. -) Ze závěti ze dne 5. 2. 2007, že se jedná o listinu nazvanou [příjmení] poslední vůle. Je vyhotovená 5. 2. 2007 ve [obec] a podepsána [jméno] [celé jméno svědkyně]. Zde uvádí, že ruší svou dřívější závěť, kterou sepsala ve prospěch syna [celé jméno žalobce]. Svůj podíl na majetku na [anonymizováno] ulici [anonymizováno] v [obec] odkazuje svým třem dětem [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] stejným dílem. [příjmení] [jméno], jeho manželku a potomky z dědictví vylučuje. Své pozemky odkazuje dceři [celé jméno žalované], movitý majetek odkazuje synovi [jméno]. -) Ze spisu sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci - dědického řízení po [celé jméno žalobce]: -) Z návrhů, že dle přípisu [jméno] [celé jméno svědkyně] Okresnímu soudu v Olomouci ve věci sp. zn. [spisová značka] dne 8. 8. 2008 podala žádost o obnovu řízení s tím, že ji přišel navštívit [jméno] [příjmení], který byl napaden jejím synem [celé jméno žalovaného], kterým je i ona stále terorizována Pan [anonymizováno] se o ni v době nepřítomnosti jejího syna [celé jméno žalobce] staral a útok na pana [příjmení] považuje i za útok na svoji osobu. Ing. [celé jméno žalovaného] usiluje o její smrt, aby mohl dům co nejrychleji prodat. Za posledních 10 roků ji ani jednou nenavštívil, nepečuje o ni a neprojevil ani jednou zájem o její zdravotní stav. Bojí se ho a musí se před ním v domě skrývat. Trvá na vrácení jejího původního majetku. Ing. [celé jméno žalovaného] v domě na [anonymizována dvě slova] zavádí brutální teror, ona se bojí vycházet z bytu a veškerou péči jí poskytuje syn [celé jméno žalobce]. Z přípisu [jméno] [celé jméno svědkyně] katastrálnímu úřadu podaného 14. 9. 2007, že žádala ve věci neoprávněného získání jejího nemovitého majetku podvodem o zaplombování jejího majetku, neboť odmítá jakékoliv transakce s jejím majetkem do své smrti, když její syn [celé jméno žalovaného] jí dal podepsat několik listin a 12. 9. 2007 se dozvěděla, že není majitelkou svých nemovitostí na [anonymizována dvě slova]. Nesouhlasí se zápisem a změnami v katastru nemovitostí podvodem a žádá, aby jí tyto změny byly anulovány, aby byla opětovně zapsána jako spolumajitelka. Z přípisu [jméno] [celé jméno svědkyně] Okresnímu soudu v Olomouci ve věci sp. zn. [spisová značka] podaného 29. 9. 2008, že podává opakovanou žádost o obnovu řízení, když Ing. [celé jméno žalovaného] vyhodil pana [příjmení], který se o dům staral. Ing. [celé jméno žalovaného] neprovádí údržbu nemovitosti, ona nemůže nemovitost řádně užívat, nemůže si brát své věci. Je chronicky obtěžována doporučenými dopisy Ing. [celé jméno žalovaného], který bydlí o patro výše, ale nepečuje o ni a nenavštěvuje ji. V dopisech je jí vyhrožováno, ačkoliv má bezplatné užívání bytu. Bojí se potkávat syna Ing. [celé jméno žalovaného] a trvá na tom, že chce být ve svém domě vlastní paní. Chce dožít v klidu bez agresivity, psychopatie a podvodů páchaných na její osobě ze strany Ing. [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované]. Její děti ji podvedly vědomě a ona podepsala listiny na úřadě, že se zbavuje svého majetku. Měla psychické změny a nevěděla, co dělá. Z žádosti Ing. [celé jméno žalovaného] Katastrálnímu úřadu v [obec] ze dne 1. 8. 2007, že žádá o zapsání vlastnického práva ve smyslu usnesení Okresního soudu v Olomouci č.j. [číslo jednací] z důvodu řešení jisté rodinné situace. -) Ze zápisů z deníku ze dne 5. 2., 6. 2. a 22. 2., že se jednalo o školní sešit A4 čtverečkovaný, nenadepsaný žádným jménem. Z počátku sešitu jsou popsány dvě strany anglickým textem a poté je zde několik vystřižených stránek ze sešitu a jeden odstavec rovněž v angličtině, z druhé zadní strany sešitu pak je popsáno 6,5 strany hustým písmem českého textu s tím, že jsou zde záznamy počínající 23. 12. 2006 a končící 10.

8. Zápis ze dne 6. 2. 2007„ byli v [obec] na notářství JUDr. [příjmení], [anonymizováno] definitivně z dědického řízení vyloučen, já převádím své majetky na své tři děti, [anonymizováno] nezahrnut, i jeho manželka a potomci“. Na druhé straně pak část stránky není popsána, pak jiným psacím perem napsáno„ pokr. 6. 2.“ a opět jiným perem popis dalších činností a další zápis ze dne 22.

2. Další zápisy nikoliv denně. Není zřejmé, proč není popsána část strany navazující na zápis ze dne 6. 2. a rovněž není zřejmé, zda zde nechybí některé listy v sešitě, když z druhé strany sešitu jsou některé listy vystřiženy. -) Z podání JUDr. [příjmení] ve věci o zmatečnost usnesení sp. zn. [spisová značka], že bylo podáno Okresnímu soudu v Olomouci dne 3. 3. 2009 JUDr. [jméno] [příjmení] jako právní zástupkyní žalovaných [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované]. Vyjadřuje se k návrhu o zmatečnost tak, že [jméno] [celé jméno svědkyně] byla 6. 2. 2008 zbavena způsobilosti k právním úkonům. Žalovaní jsou přesvědčeni o tom, že žalobkyně [jméno] [celé jméno svědkyně] byla dne 6. 2. 2007 způsobilá uzavřít dohodu o vypořádání dědictví, neboť byla po psychické stránce zcela v pořádku. Není jim nic známo, že by prodělala v dubnu 2005 ischemickou cévní příhodu. [příjmení] však v dubnu 2005 operaci kyčelního kloubu. Poté pobývala u syna [jméno] ve [obec]. Do [obec] se vrátila v srpnu 2007. Podle žalovaných byla duševně naprosto v pořádku. Od podzimu 2008 byla opět ve [obec] a až do prosince 2008 byl její psychický stav dobrý, v měsíci lednu 2009 se stav začal zhoršovat. Navrhovali tedy žalobu zamítnout. -) Z vyjádření žalovaného ve věci o zmatečnost usnesení sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci, že se dne 6. 3. 2009 vyjádřil [celé jméno žalovaného], že nárok vznesený v žalobě neuznává. Uvádí, že iniciátorem celé záležitosti je MUDr. [celé jméno žalovaného]. Není mu známo, že by matka prodělala ischemickou cévní příhodu a nevylučuje, že lékařská diagnóza je účelově upravena. Maminka byla na vlastní žádost zbavena způsobilosti k právním úkonům a byla neustále šikanována MUDr. [celé jméno žalovaného]. Byla donucena k darování domu MUDr. [celé jméno žalovaného]. V roce 2006 podstoupila operaci kyčle a on se poté o ni staral. Sdělila, že musela MUDr. [celé jméno žalovaného] odkázat svůj majetek, aby jí zařídil operaci. Celá žaloba je naprosto nesmyslná a není z vůle maminky. Dne 29. 9. 2008 nemohla soudu poslat dopis, protože byla ve [obec]. Její zdravotní stav v roce 2007 byl velmi dobrý. Má za to, že se jedná o zneužití maminčina podpisu. -) Z protokolu o trestním oznámení, že toto podal 2. 10. 2008 na PČR, [ulice] oddělení II. [obec] [celé jméno žalobce]. Uváděl, že jeho matka [jméno] [celé jméno svědkyně] v dubnu 2004 prodělala ischemickou cévní mozkovou příhodu a přes noc úplně zblbla. Zjistil to druhý den, neboť byla úplně jiná. Začaly jí i problémy s kyčlí a on jí zajistil operaci ve FNOL. V květnu 2006 byla v LDN, ale poté odvezena [celé jméno žalovaného] do [obec]. [jméno] byla násilně držena. Po návratu do [obec] byla na podzim 2007 napadena [celé jméno žalovaného]. Na Velikonoce 2008 byla opět odvezena do [obec] a tam držena. O prázdninách 2008 byla v [obec] a 25. 9. 2008 opět převezena do [obec]. Hned druhý den však byla opět odvezena do [obec]. V době pobytu ve [obec] podepisovala nějaké dokumenty, ale sama nevěděla, co podepisuje. Byla tak připravena o majetek. Byla zbavena svéprávnosti rozhodnutím soudu. Požádal soud, aby mu matka byla svěřena do péče, neboť je zneužívaná k činění různých úkonů v její neprospěch. -) Z lékařské dokumentace MUDr. [celé jméno svědkyně], že se týká [jméno] [celé jméno svědkyně] a je vedena od 29. 10. 2004 do 28. 11. 2008. Je zde popisován stav pacientky při jednotlivých vyšetřeních a ordinované léky. [příjmení] jiné je zde záznam z 1. 3. 2005, že je zmatená a pomočená, 1. 4. 2005 zmatená a není orientovaná, 23. 6. 2005 popletená, neudrží moč, hospitalizaci nechce, 8. 11. 2005 vědomí plné, jasné, poloha aktivní, povšechná ateroskleróza, 27. 4. 2006 vědomí plné, jasné, poloha aktivní, 10. 5. 2006 depresivní, v nemocnici po operaci, 14. 9. 2006 povšechná ateroskleróza a inkontinence, 26. 10. 2006 subjektivně zmatená, zmanipulovaná od nejmladšího syna, zlostná. Neví, jaká bije, celkové není orientovaná, 8. 12. 2006 zmatená, 14. 6. 2007 zmatená, není orientovaná, neví jakého je, neví, kolik je 100 mínus 7. [ulice] dokumentace MUDr. [celé jméno svědkyně] byla doložena opětovně, kdy se jedná o stejnou lékařskou dokumentaci do 28. 11. 2008, jen je zde dopsán zápis - 18. 3. 2010 exitus a 31. 3. 2013 odeslán dopis z Okresního soudu [obec] k [spisová značka] ohledně zprávy MUDr. [celé jméno svědkyně]. -) Z lékařské zprávy MUDr. [celé jméno svědkyně] z 31. 3. 2013, že sděluje, že je manželkou [příjmení] [celé jméno žalovaného], u něhož byla [jméno] [celé jméno svědkyně] v péči 17. 10. 1994 - 13. 10. 2004. Od 29. 10. 2004 do 28. 11. 2008 byla pacientkou MUDr. [celé jméno svědkyně]. Žili ve společné domácnosti. Od května 2006 byla odvezena na dlouhodobý pobyt do [obec]. -) Z podnětu k posouzení způsobilosti [jméno] [celé jméno svědkyně] ze dne 14. 10. 2007, že jej podal Okresnímu soudu v Olomouci dne 16. 10. 2007 [celé jméno žalobce] s tím, že doložil svoji zprávu jako ošetřujícího lékaře [jméno] [celé jméno svědkyně]. Ke zdravotnímu stavu uvedl, že tato je po cévní mozkové příhodě z 4/ 2005, nedokáže reálně uvažovat, celkově špatná, inkontinence III. stupně, nutná trvalá ošetřovatelská péče. Současně navrhl, aby se stal opatrovníkem [jméno] [celé jméno svědkyně] pro výkon určených právních úkonů. Dále byl připojen souhlas [jméno] [celé jméno svědkyně] ze dne 8. 10. 2007 se soudním posouzením její stávající způsobilosti k právním úkonům s tím, aby jejím případným opatrovníkem byl ustanoven syn [celé jméno žalobce]. -) Z kopie rozsudku č.j. [číslo jednací] Okresního soudu v Olomouci, že je ze dne 6. 2. 2008 o zbavení způsobilosti k právním úkonům [jméno] [celé jméno svědkyně]. Právní moci nabyl dne 29. 3. 2008. V této věci byl zpracován znalecký posudek MUDr. [jméno] [anonymizováno] soudní znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a to ze dne 13. 1. 2008. -) Ze znaleckého posudku ze dne 13. 1. 2008 MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., že podala znalecký posudek jako soudní znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Dle závěrů znaleckého posudku vyšetřovaná [jméno] [celé jméno svědkyně] trpí duševní poruchou, která není přechodného rázu, nýbrž trvalého rázu, je velmi pravděpodobné postupné zhoršování stavu, jedná se o vaskulární demenci, která se projevuje poruchou paměťového intelektu, její úsudky jsou zjednodušené, obtížněji se orientuje ve složitějších situacích, které často zcela nechápe, má tendenci je bagatelizovat, je lehce ovlivnitelná zevními podněty, podrobivá, není plně sebekritická, vázne náhled chorobnosti, uvedená porucha velmi výrazně ovlivňuje volní a rozpoznávací schopnosti vyšetřované ve vztahu k jejímu chování při uspokojování hmotných a kulturních potřeb. Tyto schopnosti jsou podstatně sníženy. Psychické funkce vyšetřované jsou tak výrazně narušeny, že není schopna se orientovat ve složitějších situacích, není schopna si sama zajišťovat své potřeby, není schopna sama hospodařit s majetkem a penězi, pokud by byla nucena k těmto úkonům, mohla by vážným způsobem ohrozit své vlastní zájmy, není schopna chápat smysl soudního řízení a pochopit obsah rozhodnutí, schopnost vyšetřované projevovat svou vůli způsobem určitým, srozumitelným a omyluprostým je podstatně snížena. -) Ze znaleckého posudku ze dne 14. 9. 2009 MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., že jej zpracovala v souvislosti s projednáním dědictví po zemřelém manželovi [jméno] [celé jméno svědkyně] vzhledem k její žalobě pro zmatečnost pro Okresní soud v Olomouci ve věci [spisová značka]. Zde znalkyně dospěla k závěru, že [jméno] [celé jméno svědkyně] trpěla k datu 6. 2. 2007 vaskulární demencí zcela jistě, protože již v roce 2006 byly známky demence patrné. Jednalo se o poruchu trvalou, s tendencí k progresi a nikoliv jen přechodnou. Jednalo se o demenci stupně lehkého či středně těžkého stupně, neboť v lednu 2008 byl nález středně těžké demence nepochybný. Psychická porucha měla zcela jistě vliv na snížení volních a rozpoznávacích schopností u [jméno] [celé jméno svědkyně] při konání právních úkonů v roce 2007. Při uzavírání dědické dohody byly schopnosti již narušeny probíhajícím organickým procesem. Nebyla schopna plně posoudit a domyslet důsledky svého rozhodnutí, její úsudky byly zjednodušené, v situaci se plně neorientovala, jak plyne také z jejich pozdějších vyjádření. Z dodatku znaleckého posudku ze dne 27. 12. 2009, že v tomto znalkyně [příjmení] [jméno] odpověděla na další zadané otázky. Při zpracování znaleckého posudku v roce 2008 jí nebyla zapůjčena zdravotnická dokumentace. Měla k dispozici zdravotnické dokumentace Fakultní nemocnice v [obec] k posudku z 14. 9. 2009. První údaj o počínající demenci je ze dne 15. 5. 2006 z geriatrického oddělení FN [obec]. Znalkyně vyšetřila [jméno] [celé jméno svědkyně] 11. 1. 2008 a zjistila demenci středně těžkého stupně. Nelze přesně časově určit, kdy došlo ke snížení jejich schopností. Na ortopedické klinice byla operována [jméno] [celé jméno svědkyně] 3. 5. 2006. Při vyšetření vyplynulo, že si nebyla [jméno] [celé jméno svědkyně] plně vědoma, jaké listiny týkající se majetku podepsala. Z dodatku znaleckého posudku ze dne 18. 4. 2010, že znalkyně [příjmení] [jméno] doplnila znalecký posudek ještě o výpis z chorobopisné dokumentace praktické lékařky MUDr. [celé jméno svědkyně] <b>Ze spisu sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci:</b> -) Ze znaleckého posudku ze dne 20. 10. 2010 MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., že tento zpracovala na základě zadání Okresního soudu v Olomouci ve věci sp. zn. [spisová značka] s tím, aby posoudila stav [jméno] [celé jméno svědkyně] k 4. 10. 2007. Ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že v tomto rozhodném období [jméno] [celé jméno svědkyně] trpěla závažnou duševní poruchou, která nebyla jen přechodná, byla trvalá a postupně se zhoršovala. Jednalo se o vaskulární demenci, tj. psychickou poruchu, která se rozvíjela v souvislosti s arteriosklerotickým procesem postihujícím mozkové cévy. Porucha se rozvíjela přibližně od března 2005. V květnu 2006 již byly patrné známky demence lehkého stupně. Začátkem roku 2008 již byly zjištěny známky demence středně těžkého stupně. Ke dni 4. 10. 2007 tehdy byly její psychické funkce narušeny a její schopnosti projevovat svou vůli byly výrazně snížené. -) Ze Smlouvy o postoupení pohledávek, že byla sepsána mezi [jméno] [celé jméno svědkyně] jako postupitelkou a [celé jméno žalobce] jako postupníkem ohledně splatných pohledávek za dlužníky [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] ve výši 391 351 Kč. Pohledávka byla postoupena bezúplatně dne 4. 10. 2007 a podpisy byly ověřeny v notářské kanceláři JUDr. [příjmení], notářky v [obec]. -) Z vyjádření [jméno] [celé jméno svědkyně] ke smlouvě o postoupení pohledávky, že se jedná o rukou psanou listinu ze dne 19. 10. 2007, kterou sepsala [jméno] [celé jméno svědkyně]. Sděluje ke smlouvě ze dne 4. 10. 2007, že touto postoupila pohledávku MUDr. [celé jméno žalovaného]. Oznámení o postoupení bylo odesláno 12. 10. 2007. Dne 15. 10. 2007 ji navštívila dcera [celé jméno žalované], která sdělila, že nic platit nebude, pak 18. 10. 2007 ji opětovně navštívila s tím, že musí podepsat papír s datem před 4. 10. 2007. Textu nerozuměla, ale dcera ji nutila k podpisu. [příjmení] toto sdělila [celé jméno žalobce], a proto sepisuje tento zápis. V Čestném prohlášení ze dne 3. 11. 2007 uvádí, že ji 2. 11. 2007 navštívil syn [jméno], kterým byla nucena napsat diktovaný dvoustránkový záznam, na jehož text si nepamatuje a neví, proč to psala, ale že papír byl parafován a antidatován její osobou. Textu nerozuměla, ale týkal se majetku a peněz. Opakovaně říkala„ dejte mně už pokoj“. Její zdravotní stav je zhoršen, neboť v [obec] spadla na eskalátoru a rozbila si hlavu. -) Z usnesení o zastavení exekuce ze dne 30. 11. 2010, že rozhodnutí nabylo právní moci dne 15. 6. 2011. Bylo jím rozhodnuto o tom, že exekuce nařízená dne 19. 3. 2010 se zastavuje, kdy oprávněný byl [celé jméno žalobce] povinný [celé jméno žalovaného] pro pohledávku 391 351 Kč, jednalo se o exekuci nařízenou podle vykonatelného usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 4. 6. 2007 č. j. [číslo jednací]. Rozhodnutí bylo odůvodněno tak, že [jméno] [celé jméno svědkyně] činila právní úkon – smlouvu o postoupení pohledávky, kterou uzavřela jako postupitelka dne 4. 10. 2007 s [celé jméno žalobce] (oprávněným) jako postupníkem v duševní poruše, která jí činila k tomuto úkonu neschopnou a jde tedy o neplatný právní úkon ve smyslu § 38 odst. 2 občanského zákoníku. Nařízenou exekuci tedy bylo nutno zastavit s odkazem na shora citované ust. §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. ve spojení s ust. § 52 odst. 1 exekučního řádu, když s ohledem na shora uvedené závěry dokazování oprávněnému nesvědčila aktivní věcná legitimace k vymáhání pohledávky. Z provedeného dokazování zejm. jednoznačného závěru znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. vyplynulo, že ke dni uzavření smlouvy o postoupení pohledávky dne 4. 10. 2007 existovala u [jméno] [celé jméno svědkyně] duševní porucha, která podstatnou měrou ovlivňovala volní i rozpoznávací schopnosti jmenované při konání právních úkonů. -) Z usnesení odvolacího soudu, že usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne 28. dubna 2011 potvrdilo jako správné rozhodnutí Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací], kterým byla exekuce zastavena. Rovněž z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že krajský soud jako správné vzal závěry Okresního soudu v Olomouci, že smlouva o postoupení pohledávky ze dne 4. 10. 2007 je absolutně neplatným právním úkonem, neboť jej učinila osoba, která již nebyla k tomuto právnímu úkonu způsobilá, neboť nedokázala posoudit následky svého jednání a činila tak v duševní poruše, která ji činila neschopnou uzavřít jmenovanou smlouvu a tato choroba nebyla přechodného charakteru. <b>Ze spisu sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci:</b> -) Z vyjádření k žalobě od JUDr. [příjmení], že se jedná o vyjádření právního zástupce žalovaného [celé jméno žalobce] ve věci o určení dědice žalobců [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] zastoupených JUDr. [jméno] [příjmení]. Jedná se o vyjádření ze dne 22. 7. 2011 k žalobě ze dne 10. 2. 2011. Žalovaný se vyjadřuje tak, že se zůstavitelkou žil od roku 1972 do roku 2010 společně v [obec]. Spolu s manželkou byl jejím ošetřujícím lékařem. Po operaci kyčelního kloubu v květnu 2006 ve FN [obec] u ní došlo k ischemické cévní mozkové příhodě, která měla následky v podobě demence lehkého stupně. Matku si vzal do domácí péče a nadále o ni pečoval. Následně se vyjadřuje k úkonům, které matka učinila s nakládáním se svým majetkem. Snažil se matku ochránit před dalšími újmami v řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům. -) Z rozsudku č. j. [číslo jednací] Okresního soudu v Olomouci ze dne 2. 2. 2012, že žalobci se žalobou podanou Okresnímu soudu v Olomouci dne 10. 2. 2011 domáhali proti žalovanému rozhodnutí soudu, kterým by soud určil, že žalovaný [celé jméno žalobce] není dědicem po zůstavitelce [jméno] [celé jméno svědkyně], [datum narození] a zemřelé dne 17. 3. 2010. Žalobci tvrdili, že žalovaný se dopustil vůči své matce [jméno] [celé jméno svědkyně] trestného činu podvodu, příp. poškozování cizích práv tím, že ji jako osobu ovlivnitelnou uvedl v omyl tím, že dne 9. 2. 2007 potvrdila převzetí částky 50 000 Kč a dne 4. 10. 2007 podepsala smlouvu o bezúplatném postoupení pohledávky v celkové výši 1 174 053 Kč, kterou měla postupitelka za žalobci podle usnesení Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] ze dne 4. 3. 2007 v dědickém řízení po otci účastníků [celé jméno žalobce]. [jméno] [celé jméno svědkyně], matka účastníků, byla rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 2. 2008 ve věci sp. zn. [spisová značka] zbavena způsobilosti k právním úkonům a na její osobu byl několikrát zpracováván znalecký posudek ohledně jejího duševního stavu. Žalobci tvrdili, že 9. 2. 2007 nemohla zůstavitelka potvrzení vystavit, neboť se s žalovaným nesetkala. Dohodu o postoupení pohledávky pak dne 4. 10. 2007 podepsala v době, kdy byla k takovému úkonu nezpůsobilá. Žalobci proto tvrdili, že žalovaný se dopustil jednání, které naplňuje znaky úmyslného trestného činu a není dle § 469 občanského zákoníku dědicem. Žaloba, aby bylo určeno, že žalovaný [celé jméno žalobce] není dědicem po zůstavitelce [jméno] [celé jméno svědkyně], byla však zamítnuta. Nebylo totiž prokázáno ve smyslu § 469 občanského zákoníku, že by byl žalovaný dědicky nezpůsobilý pro spáchání úmyslného trestného činu tak, jak tvrdili žalobci. Naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu či poškozování cizích práv nebylo soudem nikterak shledáno. Pokud jde o právní úkon učiněný dne 4. 10. 2007 zůstavitelkou, tedy postoupení pohledávek tak, jak bylo i v rozhodnutí okresního i krajského soudu v exekuční věci vyhodnoceno, je tento absolutně neplatným právním úkonem. Jelikož podle znalkyně byly psychické poruchy zaznamenány u zůstavitelky již od března 2005, pak je zřejmé, že ani dne 6. 2. 2007, kdy uzavřela dědickou dohodu s žalobci, ani dne 9. 2. 2007, kdy podepsala převzetí částky 50 000 Kč od žalovaného, stejně tak jako 4. 10. 2007, kdy podepsala smlouvu o postoupení pohledávek, nebyla již způsobilá činit tyto právní úkony. Rozsudek nabyl právní moci dne 3. 12. 2012. -) Z rozsudku odvolacího soudu, že tímto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci bylo dne 11. 10. 2012 potvrzeno rozhodnutí okresního soudu s tím, že z pohledu trestní odpovědnosti žalovaného tedy je třeba zcela ve shodě s okresním soudem uzavřít, a to současně i s ohledem na uplatnění zásady subsidiarity trestní represe, že zjištěné jednání žalovaného je možné vyhodnotit jako nevhodné, případně nemorální, a to současně s takovýmto vyhodnocením chování všech účastníků, ale u žalovaného nebyly shledány formální ani materiální znaky skutkové podstaty uváděných trestních činů podvodu a poškozování cizích práv, když v tomto směru nebylo podáno ani žalobci žádné trestní oznámení ani vedeno trestní řízení proti žalovanému. <b>Ze spisu sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci:</b> -) Z rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 3. 2016, že tímto bylo určeno, že žalobce [celé jméno žalobce] je dědicem po zůstavitelce [jméno] [celé jméno svědkyně], [datum narození], zemřelé [datum]. Žalobou doručenou k Okresnímu soudu v Olomouci dne 3. 3. 2015 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalobce je dědicem po zůstavitelce [jméno] [celé jméno svědkyně]. Svoji žalobu odůvodnil tím, že účastníci jsou děti zůstavitelky a jejími dědici. Dědictví je dosud projednáváno před Okresním soudem v Olomouci, pod sp. zn. [spisová značka]. V průběhu tohoto dědického řízení žalovaní již podruhé zpochybnili dědickou způsobilost žalobce, tentokrát poukazem na skutečnost, že žalobce byl pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [číslo jednací] ze dne 12. 8. 2005 pro úmyslný trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu a bytu nebo nebytového prostoru dle § 249a odst. 2 tehdy platného trestního zákona vůči žalovanému 1) [celé jméno žalovaného]. Protože žalobce svoji dědickou nezpůsobilost dle § 469 obč. zák. popíral, uložil mu soud usnesením č. j. 66 D 706/2010-423 ze dne 7. 1. 2015, aby dle § 175k odst. 2 o. s. ř. podal v měsíční lhůtě tuto dědickou žalobu. V řízení bylo soudem vyhodnoceno, že prováděná rekonstrukce, při níž došlo k odpojení přívodů vody, tepla, plynu a elektrické energie do části bytové jednotky užívané Ing. [celé jméno žalovaného], byla prováděna se souhlasem a vědomím zůstavitelky a tudíž lze stěží hodnotit jednání žalobce jako skutek, pro který by měl být žalobce vyloučen z dědictví po zůstavitelce, byť za něj byl pravomocně odsouzen. Pokud by zůstavitelka měla žalobci jeho čin odpustit, musela by jej logicky zpočátku vnímat jako újmu ve vztahu k osobě jí blízké, aby následně toto jednání mohla žalobci prominout. Toto jednání bylo žalobcem realizováno s vědomím a souhlasem zůstavitelky, navíc s ohledem na špatné vztahy s poškozeným je sama zůstavitelka jako újmu nepociťovala. V době, kdy byla zůstavitelka vyslechnuta, tj. dne 16. 11. 2004, byla plně způsobilá k právním úkonům a zcela srozumitelně projevila svoji vůli. K další výpovědi zůstavitelky při hlavním líčení dne 12. 8. 2005 soud již nepřihlédl, neboť v řízení bylo prokázané, že v té době již trpěla duševní poruchou, pro kterou byla následně zbavena způsobilosti k právním úkonům a jejíž projevy byly pozorovány od roku 2005. Pokud tedy k výslechu došlo dne 12. 8. 2005, soud k tomuto důkazu již nepřihlížel, byť její výpověď je v souladu s již dříve učiněnou výpovědí dne 16. 11. 2004. Žalobě bylo tedy vyhověno. -) Z rozsudku odvolacího soudu, že tímto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci bylo dne 8. 12. 2016 potvrzeno rozhodnutí okresního soudu s tím, že krajský soud akceptoval nepochybný právní závěr nalézacího soudu, že se žalobce dopustil úmyslného trestného činu vůči svému bratrovi, žalovanému 1) [celé jméno žalovaného], za což byl pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 12. 8. 2005 č. j. [číslo jednací]. Dále pak zcela správně dospěl na základě výsledků trestního řízení, a to především z výpovědi zůstavitelky ze dne 16. 11. 2004 k závěru, že stěží lze jednání žalobce hodnotit jako skutek, pro který by měl být vyloučen z dědictví po zůstavitelce, byť za něj byl pravomocně odsouzen. Odvolací soud sdílel závěry okresního soudu o dlouhodobém a hlubokém rozvrácení vzájemných vztahů účastníků objektivizované již v dřívějším řízení ve věci pod sp. zn. [spisová značka]. Správné pak bylo určeno, že žalobce je dědicem zůstavitelky i za situace, kdy se dopustil trestného činu oproti svému bratrovi [celé jméno žalovaného], jako synovi zůstavitelky, za něž byl pravomocně odsouzen. Rozsudek krajského soudu byl napaden dovoláním žalovaného 2). Dovolání však bylo dne 23. 10. 2017 odmítnuto NS ČR. <b>Z výpovědí učiněných v tomto řízení soud zjistil:</b> -) Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno svědkyně], že účastníci jako příbuzní [jméno] [celé jméno svědkyně] jí udělili souhlas před soudem vypovídat o zdravotním stavu [jméno] [celé jméno svědkyně], která byla její pacientkou, Jsou to skutečnosti, které jsou přítomným známy. Je manželkou žalobce a [jméno] [celé jméno svědkyně] byla matkou manžela. Byla s ní v roce 2005 a 2006 v kontaktu. Po hospitalizaci a operaci kyčle byla [jméno] [celé jméno svědkyně] odvezena do [obec]. Pak se na nějakou dobu vrátila do [obec], ale poté byla opětovně odvezena do [obec]. Asi 1-2 roky před smrtí ji již neviděla. Do operace v roce 2006 s nimi bydlela ve společné domácnosti v [obec], ona v přízemí a svědkyně s manželem v podkroví. Každodenně se vídali. V roce 2005, tak někdy z jara, asi v březnu, se jevila zmatená a měla vysoký tlak, vyhodnotila to jako cévní mozkovou příhodu a doporučila hospitalizaci. Ona to však odmítala, proto byla léčena doma. Spolupráce byla ztížená, její reakce neadekvátní. Viděla změnu jejího stavu. Neodpovídala na otázky, jen se usmívala. Ptala se jí na běžné otázky jako je datum, lehké početní úkony a ona na to neodpovídala. Vyšetřovala ji i fyzikálně, např. držení předpažených rukou před sebou, jedna ruka klesala. Užívala léky na tlak a na prokrvení mozku. Měla i inkontinenční pomůcky. Vyšetřoval ji i manžel. Cévní mozková příhoda byla z jara 2005, v roce 2006 byla na operaci a srpen-září 2008 byla odhlášena z ordinace. Fyzický a psychický stav na jaře 2006 před operací kyčle, byl identický jako ty minulé návštěvy, stále byla ve svém světě, někdy se jí podařilo na otázku odpovědět správně, ale působila zmateně a odpovídala neadekvátně. Nebyla to již ona, jak ji znali. Trápily ji velké bolesti kyčle, po operaci se pak kvalita jejího života zlepšila. Více vzpomínala na minulost než na poslední události. Už neměla sílu osobnosti, aby řekla svoje přání, už byla jiná než před tou cévní mozkovou příhodou v roce 2005, byla silně ovlivnitelná. Byla ošetřující lékařkou [jméno] [celé jméno svědkyně], vedla dokumentaci, fakticky ji vyšetřovala. Manžel ji vyšetřoval v rámci návštěv, vyšetření probíhala u ní doma. Nějaké léky v době pobytu [jméno] [celé jméno svědkyně] ve [obec] jí ještě psali. [jméno] [celé jméno svědkyně] neprojevila souhlas s žádným vyšetřením, neví o tom, že by nějaké neurologické vyšetření absolvovala. -) Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], že není vázána žádným tajemstvím, nevede vlastní osobní spis k projednávaným věcem, vše je obsaženo v soudním spise, který vede jako soudní komisařka. Z rejstříku zjistila, že prováděla dědické řízení po [celé jméno žalobce] od roku 2001, pravomocné rozhodnutí bylo až v roce 2007. Na osobu [jméno] [celé jméno svědkyně] si nevzpomíná, neví, jestli jednala osobně nebo byla zastoupená. Bylo to složité jednání, věc projednávali 6-7 let. Co se týká jejího posouzení schopnosti osob jednat, tak pokud je s tím člověkem schopna se domluvit, tak s ním jedná. Pokud tedy člověk odpovídá na otázky a je schopen komunikovat, tak s ním věc projednává. Pokud by měla pocit, že je nějaký problém se svéprávností osoby, nejednala by s ní a žádala by o ustanovení opatrovníka. Určitě by nejednala s nesvéprávným. Vůbec neví, jak [jméno] [celé jméno svědkyně] odpovídala, protože ani neví, jestli tam byla osobně přítomna. Je to již 15 let. Pokud by se s některým z dědiců nedomluvila, že by nevěděl o čem je jednáno, a byl by osobně přítomen, tak by zjišťovala, zda má problém se svéprávností. Tehdy však takovéto osoby neměly občanský průkaz, takže to bylo zřejmé. Měl by ustanoveného opatrovníka, anebo by požádala soud, aby mu opatrovníka ustanovil. V dědickém spise by o tomto byl záznam. Pokud by osoba nebyla zbavena způsobilosti, ale vykazovala by znaky, zjišťovala by od účastníků anebo dotazy na tuto osobu, jaká je její způsobilost. Notáři nejsou psychiatři, ale již v praxi pozná, zda jsou zde nějaké obavy o způsobilost osob. Člověk však nemusí být omezený nebo zbavený způsobilosti, ale může být jen starý a zapomínat. Předpokládá, že těmi otázkami by to zjistila podle svého nejlepšího svědomí, není však lékař. Určitě se ji nikdo nesnažil ovlivnit, ani by se nenechala. -) Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že je příbuzná se všemi účastníky, žalovaný 2. je manžel. Hovořila před svědeckou výpovědí s PZ mého manžela, která ji informovala o tom, že bude vypovídat o časovém období, kdy u nich pobývala maminka manžela. Babička, tzn. [jméno] [celé jméno svědkyně], přijela v květnu 2006 po prodělané operaci kyčelního kloubu, která proběhla v [obec]. Přijela na rekonvalescenci a byla až do srpna 2007. Spolu s manželem se o ni starali. Byla v té době v pohodě, četla si noviny, sledovala televizi a doučovala angličtinu. Když byla po operaci, fyzicky nevypadala dobře, 3 týdny seděla se zavřenýma očima. Po operaci však byla fyzicky vyčerpaná, ale protože u nás měla podněty, dala se brzy do kupy. Psychické problémy neměla žádné, když se třeba učily angličtinu. Byla evidována u jejich obvodní lékařky, ta ji ale asi nikdy neviděla. Babička jela v únoru 2007 na dědické řízení do [obec]. Někdy v roce 2007 jela babička na sraz se svými žáky v [obec]. V době, kdy byla babička u nich, nevyšetřoval ji nikdy žádný lékař. Babička odjela asi v srpnu 2007 do [obec], přijel si pro ni MUDr. [celé jméno žalovaného]. Nebránili jí v odjezdu, ráda ho viděla a bez problémů s ním odjela. Neví nic o tom, že by babička utrpěla cévní mozkovou příhodu. Jednou volala [celé jméno žalované], že babička pláče a stěžuje si, že ji štípe hlava. Manžel pro ni jel do [obec] a našel ji tam pomočenou sedět na posteli, protože už nebyla schopna se ani převléknout. Nebyla schopna si ani otevřít jídlonosič. Bylo to takto několikrát. Naposledy u nich babička byla od září 2008 až do své smrti. V té době ji tam nebyl navštívit MUDr. [anonymizováno] jeho manželka. Babičce vyřizovali příspěvek na péči a byl u ní nějaký lékař neurolog. -) Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že je příbuzná s účastníky, [celé jméno žalované] její matka. Byla s babičkou v pravidelném kontaktu, když studovala gymnázium v letech 1996 2004, kdy se za babičkou jezdila doučovat angličtinu v [obec]. Pak studovala na VŠ a jezdila jen o víkendech. Babička měla problémy s kyčlí, chodila o dvou holích. Byla na operaci jaro - léto 2006 ve FN [obec]. Zlepšila se její fyzická kondice i po psychické stránce. V dubnu 2007 ještě spolu konverzovaly v angličtině. Koncem srpna 2007 se vrátila babička do [obec]. V září 2007 tam měla babička spoustu špinavého nádobí, které tam plesnivělo. Pak v roce 2008 byla zase zpět ve [obec]. Před operací psychické problémy neměla, jen měla strach a obavy z operace. V roce 2009, když byla ve [obec], už tak moc nepovídala, spíš mlčela, kolikrát, jako by ani nevnímala ani tu radost už tak neprojevovala. Neví o tom, že by babička utrpěla cévní mozkovou příhodu. Byla na školním srazu v létě 2007. Babička psala deník, vedla si tam důležité okamžiky. V [obec] ta péče o ni nebyla. [příjmení] [jméno] jeho žena bydleli ve stejném domě jako babička, jen o patro výše -) Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že mluvil před jednáním se známým [celé jméno žalovaného]. Řekl, co má vypovídat, ale ne v tom smyslu, že by ho naváděl. Zná [celé jméno žalovaného] 30 let. Když přivezl z Francie fotoaparát 2007 v březnu, tak jeho maminka zhruba pomohla návod přeložit z angličtiny. Trvalo to delší dobu, neznala všechny termíny, občas použila slovník. Znal ji už z dřívějška, vždycky působila v pohodě. Poznal ji v roce 1993, v období 2006 2010 ji vídal tak jedenkrát za měsíc až dva měsíce. Do roku 2007 se zdála pořád stejná, až v poslední době vypadala, jako když člověk schází. Neví přesně to období, ale 2006 2008 se zdála z jeho pohledu v pohodě. V tomto oboru je laik. Před 12 lety prodělal mozkovou mrtvici, takže od roku 2008 už podstupoval léčbu na neurologické klinice v [obec]. -) Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že organizuje třídní srazy z chemické průmyslovky, kterou studoval v [obec]. Od prvního do čtvrtého ročníku je učila z češtiny profesorka [příjmení], která byla následně [celé jméno svědkyně]. Paní učitelka se zúčastnila jednoho jediného a to 19. 5. 2007 v [obec]. Měli tehdy totiž výročí 50 let od maturity. Napsal jí několik dopisů a ona vždy odpověděla. Ten den přivezl Mgr. [celé jméno žalovaného] svoji matku na tento sraz. Působila úžasně, měla úžasnou paměť. I věci, na které si nevzpomněl z doby studia, tak ona připomněla. O současnosti se však nebavili, jen vzpomínali. Vzpomínala na studia i na spolužáky, některé i poznala. Kdo se jí připomněl jménem, také si na něj vzpomněla. Byla pak už unavená, protože s ní všichni chtěli mluvit. Nepozoroval na ní žádný psychický problém, zdála se svěží a vyrovnaná. Komunikoval s ní asi od nového roku 2007, vyměnili si několik dopisů, vždycky se tam rozepsala a měla nádherný rukopis. Psala i něco o pobytu u [titul], že si to pochvalovala, že byla spokojená. Nevzpomíná si, že by v dopise byla nějaká zcestná úvaha. Po srazu si ještě vyměnili 1-2 dopisy, ale pak už to skončilo. Ani v dopisech po srazu nepozoroval žádné zmatenosti nebo nelogičnosti. Neviděl tam žádné odlišnosti od toho, jak jsem ji znal. -) Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že Mgr. [celé jméno žalovaného] zná od roku 1990, protože měli domy vedle sebe ve [obec] do roku 2002. Do roku 2008 se vidívali asi jedenkrát týdně. Od té doby se vídají jen náhodně. Znala matku [příjmení] [celé jméno žalovaného], vidívaly se na zahradě. Někdy se sešly u [anonymizováno] na kávu. Bylo to v té době do roku 2002. Ona si často na zahradě četla a luštila křížovky. Říkala, že píše kamarádkám dopisy. Do roku 2004 se vídaly méně. V období od roku 2006 do začátku roku 2008 jezdívala za Mgr. [celé jméno žalovaného] asi jedenkrát týdně a vždycky, když tam přišla, byla jeho maminka doma. Někdy si povídaly, mluvily spíše všeobecně, o sobě moc nemluvila. Působila normálně, měla obrovský přehled, takže spolu mohly mluvit o čemkoliv. Paní [celé jméno svědkyně] na ni nepůsobila zmateně či dezorientovaně. V rodině mají Alzheimerovu chorobu, takže by si asi všimla, kdyby na ní něco takového viděla. Nehovořila o problémech s dětmi, někdy postěžovala, že něco není tak, jak by chtěla. Mgr. [celé jméno žalovaného] se o ni staral dobře. O tom, že by měla nějaké problémy, nemluvily. O zdravotních potížích se nebavily, nebyl důvod, přišla jí zdravá. Občas jen říkala, že jí něco bolí, měla problémy s kyčlí, byla na operaci, že špatně chodila. -) Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], že Mgr. [celé jméno žalovaného] zná asi od roku 1997, vzal si jeho dceru za manželku. Znal i jeho maminku. V letech 2006 2007 pobývala u něj ve [obec]. Setkávali se i s jeho maminkou. Byla velmi příjemná. Neví již, kdy zemřela, asi 2007 nebo 2008. Vedli spolu normální hovory, pořád bylo o čem. Nevšiml si na ní žádných známek dezorientace či zmatenosti. Všiml si v letech 2007 2008, že už nebyla tak mluvná, spíš zamlklá, už to nebyla ona. Se zdravotními problémy se nesvěřovala, nepozoroval na ní žádné zdravotní potíže. Když potom zvážněla, byl to takový krok do smutku, ale že by nebyla zmatená. -) Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který byl vyslechnut před dožádaným Okresním soudem v Náchodě, že znal paní [celé jméno svědkyně] od roku 2001 do roku 2013. Docházel do domu, obstarával nákupy a sekal trávu. V roce 2005 prodělala cévní mozkovou příhodu, to se dozvěděl od MUDr. [celé jméno žalovaného]. I poté docházel a uklízel dům, v kotelně pálil odpad. Od roku 2005 paní [celé jméno svědkyně] neviděl, protože byla ve [obec], ale dál se staral o dům. Zakazoval mu to ale Ing. [celé jméno žalovaného]. Manželka [příjmení] [celé jméno žalovaného] vozila paní [celé jméno svědkyně] obědy. Paní [celé jméno svědkyně] byla velice inteligentní, mluvili spolu jen všeobecně. Měla operaci krčku a v té době ještě byla v pořádku duševně, jen chodila o holích. V roce 2005 se její zdravotní stav zhoršil po mozkové příhodě. Vyřizoval jí nákupy tak dvakrát v týdnu, paní [celé jméno svědkyně] hodně četla a hodně psala. Před operací krčku byla paní [celé jméno svědkyně] velice aktivní, byla turistka, ale pak už aktivní nebyla. Po mozkové příhodě se změnila. Paní [příjmení] navštěvovala paní [celé jméno žalované] a její dcera. Paní [celé jméno svědkyně] mu nikdy neřekla, že prodělala mozkovou příhodu a nemluvila ani o svých vztazích s dětmi. Sám byl svědkem hádky Ing. [celé jméno žalovaného] a MUDr. [celé jméno žalovaného]. Není domluvený s MUDr. [celé jméno žalovaného], co má vypovídat, jejich vztah je čistě pracovní. MUDr. [celé jméno žalovaného] mu platil za služby pro matku kolem 3 000 Kč. V minulosti byl jeho pacientem a jeho syn [jméno] je asi stále pacientem MUDr. [celé jméno žalovaného]. -) Z výpovědi žalobce [celé jméno žalobce], že žil s matkou v [obec] v jednom domě, kde měla svůj byt. V roce 2004 2005 matka prodělala ischemickou cévní mozkovou příhodu. Podle dokumentace lékaře to bylo 1. 3. 2005. Od té doby byla matka stále stejná a to zmatená, dezorientovaná a inkontinentní. Starali se o ni, neměla žádnou pečovatelku, jen pan [příjmení] pomáhal. Matka hospitalizovaná nebyla, protože to nechtěla. V té době bydlela v [obec], ale jezdila i do [obec]. Matka i s holemi přišla k JUDr. [příjmení] a tam něco podepsala, nevěděla co. [příjmení] u toho přítomen nebyl. Vzdala se veškerého majetku a ani to nevěděla. Ing. [celé jméno žalovaného] ji odpojil od elektřiny. V [obec] v domě bez plynu a elektřiny být nemohla. V roce 2006 nebo 2007 byla matka odvezena Mgr. [celé jméno žalovaného] do [obec] natrvalo. Neměla totiž ani kam jít. V té měla sepsat nějaké závěti, ale nikdy by ho neopomenula, měla ho ráda. Byla velice pracovitá a inteligentní. V letech 2006 2007 byl za ní asi třikrát, z toho dvakrát s manželkou. Trpěla tam, protože tam nebyla doma. Hrozně moc sešla, udělala sotva pár kroků a byla špatná i mentálně. Byl její ošetřující lékař, ale pak převedl ordinaci na svoji manželku [příjmení] [celé jméno svědkyně], takže se jí stala ona, bylo to asi v roce 2003 nebo 2004. Měla nekrózu kyčle, byla operována a on se o ni staral. Následně se ocitla v LDN a pak ve [obec] a to přes svůj nesouhlas. Lékařskou zprávu o své matce v roce 2007 pro účely řízení o zbavení způsobilosti psal on asi s razítkem MUDr. [celé jméno svědkyně], neboť v té ordinaci stále pracuje. Fakticky ošetřoval a vyšetřoval svou matku on a jeho manželka, oba jí psali léky. Dokumentaci vedla manželka, nepamatuje si, kdo psal které lékařské zprávy. To, že matka byla hospitalizovaná po cévní mozkové příhodě, nejspíš napsal právní zástupce, ale není to pravda. Matka měla k [jméno] negativní vztah, [jméno] nesnášela, oba pro ni neměli čas ani pomoc. Měla ráda [jméno] a [jméno]. -) Z výpovědi žalovaného 1. [celé jméno žalovaného], že se zdržoval se v [obec] pondělí až pátek z důvodů pracovních a na víkendy jezdil za rodinou do [obec]. Žalobce bydlel v podkroví, on v 1. patře a matka v přízemí. Byl svědkem toho, jak matka stárla, zdravotně postupně upadala a její zdravotní stav degradoval. Do roku 2008 byla jaksi v pořádku. [příjmení] to však nesledoval. V roce 2008 nebo 2009 dům opustila. Na jaře - létě 2009 její byt vyklízel, byl v katastrofálním stavu. Byla tam špína, pročuraná postel, zbytky po myších. Žalobce s manželkou se o matku starali tak, že nic nedělali. Sám měl s matkou napjaté vztahy, byl pouze pozorovatelem jejího zdravotního stavu a toho, co bylo mezi bratrem [jméno] a [jméno]. [příjmení] si žil svůj život. V roce 2008 se matčin stav zhoršil. Jednání u JUDr. [příjmení] dne 6. 2. 2007 probíhalo hladce, notářka byla profesně zdatná. Ptala se matky na její zdravotní stav, otázky byly povšechné. Pak bez výhrad přijala matku jako účastnici řízení. Asi byla přítomna matka jako nejdůležitější osoba, bratr [jméno], bratr [obec], sestra a on. Neví, kdo navrhl rozdělení dědictví. Má za to, že matka rozuměla, o co se jedná. Pohledávky za ostatními dětmi tam řešeny nebyly, to byla profesní rutina notářky. Nikdy neslyšel o tom, že by matka utrpěla cévní mozkovou příhodu. [příjmení] deník, byla to její zvyklost. Žalobce se snažil být ošetřujícím lékařem matky, ale zneužíval toho a o matku se nestaral. U matky sledoval v posledních dvou letech od roku 2008 silnou progresi zhoršení zdravotního stavu duševního i fyzického s ohledem na věk. -) Z výpovědi žalovaného 2. [celé jméno žalovaného], že je nejmladší ze 4 dětí, maminka ho ve [obec] navštěvovala často. U matky pozoroval od roku 2000 pohybové potíže. V dubnu 2006 podstoupila operaci kyčle, pak se rozhodli s manželkou ji vzít do [obec]. Byla u tam od 25. 5. 2006 více než rok. Stále komunikovala, začala chodit o jedné holi. Byli spolu v [obec] řešit dědictví po otci, bylo to v únoru v kanceláři JUDr. [příjmení]. Žalobci notářka sdělila, že je vyděděn, ten tam ztropil hysterickou scénu a odešel. Maminka s notářkou uzavřely dědickou dohodu, jednání trvalo asi 2 hodiny, notářka s matkou komunikovala. Maminka si psala deník a také dost korespondovala se svými známými. V květnu 2007 ji vezl do [obec] na sraz jejich absolventů. V červnu 2006 přijel žalobce za maminkou, nijak ji nevyšetřil. Stalo se, že třikrát takto přijel do [obec] bez ohlášení za maminkou, jednou s ním přijela i jeho manželka [příjmení] [celé jméno svědkyně]. Žalobce psal matce dopisy, v březnu 2007 jí psal, že musí přijet do [obec], aby měla příspěvek na péči. Byla v dobrém psychickém i fyzickém stavu, komunikovala s návštěvami. Koncem léta 2007 přijel žalobce do [obec] a křičel na matku, že pojede s ním do [obec]. Za 3 týdny poté jel do [obec] za matkou, která mu řekla, že ji tam drží, a že jí zařizují příspěvek na péči. Na jaře 2008 žádala, že chce na kratší dobu do [obec]. Byla u tam do června 2008 a pak chtěla zpět do [obec]. V létě 2008 ji navštívil v [obec] a viděl, že se zdravotně zhoršuje. V září 2008 ji i se psem odvezl do [obec]. Asi za 3-4 dny zjistil, že ji žalobce odvezl, aniž by dal vědět. Dne 9. 9. 2008 přijel do [obec] a matka se jevila dezorientovaná. Nemohla si obléct ani spodní prádlo, všude byl zápach, nešel plyn. Žalobce ho napadl, tak matku odvezl do [obec] a byla tam od září 2008 až do března 2010. Za celou tu dobu o ni žalobce neprojevil zájem. Od roku 2009 už matka nebyla v dobré kondici, vyšetřil ji psychiatr MUDr. [příjmení] z [obec], který shledal demenci 2. stupně, což bylo za účelem žádosti příspěvku na péči. [příjmení] o matku převzala praktická lékařka MUDr. [jméno] [příjmení] z [obec]. Jedenkrát ji matka navštívila a ona ji vyšetřila v září - říjen 2008. Také matku navštěvovala sestra i neteř. Matka začala ztrácet mentální schopnosti, které dříve měla, a poslední 2-3 měsíce byly velmi špatné. Jen ležela a nekomunikovala. Matka zemřela v březnu 2010 u nich doma. Na jednání k notářce [příjmení] vyjížděli ráno z [obec], jednání skončilo kolem 11. - 12. hodiny. V březnu 2008 volala [jméno] ohledně dluhu z dědictví a říkala, že matka byla zbavena způsobilosti na svou žádost. Matka k tomu řekla, že mluvila„ s nějakou babou“, že jí žalobce řekl, že je to kvůli příspěvku na péči. A že má ze sebe dělat blbou, že čím hůře bude vypadat, tím více dostane peněz. V létě 2007 přijel žalobce i s dcerou do [obec], matku odvedli na náměstí a dávali jí tam papíry k podpisu. Matka mi říkala, že nechtěla, ale že pak podlehla. Cévní mozkovou příhodu matka neutrpěla. Když jednou přijela paní [celé jméno svědkyně] s žalobcem a dcerou do [obec], matku nevyšetřila. Tehdy ani jindy v tomto období. Matka byla ve stoprocentním pořádku do konce léta 2007. Pak už byla jejich komunikace krátkodobá, ale do poloviny roku 2008 byla v relativně dobrém psychickém a fyzickém stavu. Žalobce matce posílal poštou recepty na léky a on je vyzvedával. Vyšetření matce neprováděl. Na jaře 2008 paní [celé jméno svědkyně] žádal o zaslání inkontinenčních pomůcek pro matku. -) Ze znaleckého posudku ze dne 2. 1. 2022, že jej zpracovala soudem ustanovená znalkyně z oboru zdravotnictví - odvětví psychiatrie [celé jméno znalkyně], která nastudovala spis soudu, zdravotnickou dokumentaci z Fakultní nemocnice [obec] i obsaženou ve spise. Nastudovala znalecké posudky MUDr. [jméno] [příjmení] a listiny vyhotovené [jméno] [celé jméno svědkyně]. Co se týká závěru znaleckého posudku, tak znalkyně uvedla, že dospěla ke stejnému závěru jako předchozí znalkyně, že [jméno] [celé jméno svědkyně] ve dnech 21. 8. 2006 a 5. 2. 2007 trpěla duševní chorobou vaskulární demencí. Při vyšetření znalkyní [příjmení] [příjmení] byla v lednu 2008 jednoznačně prokázána demence vaskulárního typu středního stupně, přičemž toto onemocnění se rozvíjí dlouhodobě a jeho známky již byly objektivně zaznamenány při hospitalizaci ve FNOL na oddělení geriatrie v květnu 2006. Tehdy jí byl proveden test [právnická osoba] s výsledkem lehké demence. Znalkyně odpověděla na otázky, z nichž vyplynulo, že posuzovaná [jméno] [celé jméno svědkyně] trpěla v rozhodném období duševní poruchou trvalého rázu s tendencí k progresi. Obecnými příznaky jsou narušení kognitivních funkcí (paměti, pozornosti, intelektu a orientace). Relativně dlouho zůstává zachována osobnost pacienta včetně společenského vystupování a náhledu onemocnění, někdy dochází k apatii nebo zvýraznění dřívějších povahových rysů. Tato duševní porucha v uvedené době ovlivňovala její volní a rozpoznávací schopnosti ve vztahu k jejímu chování při konání právních úkonů písemných i ústních. V důsledku demence byla snadno ovlivnitelná a manipulovatelná svým okolím a nebyla již schopna správně rozpoznat následky svého jednání. Dle dostupné dokumentace nebyla schopna plnohodnotně chápat smysl sepsané závěti ani předmět těchto závětí. Nebyla schopna v uvedeném období projevovat svou vůli způsobem svobodným, určitým, srozumitelným, vážným a omylu prostým. Byla soustavně pod tlakem svého okolí, kterému se snažila vyhovět aktuálně podle toho, u kterého svého potomka se zrovna nacházela. Demence byla jednoznačně prokázána při vyšetření ve FNOL v květnu 2006 a dokumentace MUDr. [celé jméno žalovaného] a MUDr. [celé jméno svědkyně] tuto diagnózu spíše jen podporuje. Nic nenasvědčuje tomu, že by byla pod vlivem tlumicích léků. Těžko si lze představit záměrné snižování vlastního výkonu při vyšetření, neboť pacient se snaží dosáhnout co nejlepšího výkonu (s výjimkou simulace duševní poruchy). Jednalo se u ní o vaskulární demenci, která má už ve stádiu lehké a středně těžké demence vliv na schopnosti. Nejprve se projevuje neschopnost správně pochopit složitější text a důsledky z něho plynoucí. Zůstavitelka byla ovlivnitelná a manipulovaná svými příbuznými, nejednalo se tedy o projev její vůle a její rozpoznávací schopnosti byly oslabeny v důsledku organických změn v mozku. Zjištěná příčina smrti nemá vliv na posouzení duševního stavu v době sepisu závěti. Cévní mozková příhoda u ní nebyla objektivizována vyšetřeními, jedná se však o onemocnění neurologické. Zda cévní mozkovou příhodu prodělala, není rozhodné pro posouzení duševního stavu. Vaskulární demence vzniká většinou po opakovaných mikroinfarktech mozku, často bez akutního klinického projevu. [obec] bydliště nemělo vliv na výsledky vyšetření MUDr. [příjmení] 13. 1. 2008. Z celého obsahu spisu korespondence i deníku je zřejmé, že zůstavitelka byla ovlivňována všemi stranami sporu podle toho, s kým byla v kontaktu. -) Z výpovědi znalkyně [celé jméno znalkyně], že znalkyně zcela odkázala na svůj znalecký posudek a uvedla k otázkám u jednání, že vaskulární demence je demence projevující se snížením paměti a dalšími poruchami, jako plánování, chápání a další. Jednalo se zde o syndrom pravděpodobně vaskulární etiologie s dlouhodobým vývojem. Projevy byly již v roce 2005 a 2006 a také byly potvrzeny [právnická osoba] testem, kde získala zůstavitelka patologické skóre. Také byla vyšetřena MUDr. [příjmení] s tímto výsledkem. Zůstavitelka byla nadprůměrně inteligentní osobou, u jakých si okolí většinou ani nevšimne, že již dochází ke snižování paměti. Tyto osoby těží z vysokého intelektu a snížení schopností se ukáže až při provedení testu. Zda se jednalo o vaskulární demenci, je pouze akademickou otázkou, neboť se může jednat buď o demenci degenerativní, vaskulární nebo smíšenou, což je podstatné pouze pro určení léčby, v každém případě se jednalo o demenci. Demenci je možné pozorovat při zobrazovacích metodách při vyšetření tak, že se jedná o úbytek mozkové tkáně, mozkové infarkty a atrofii mozku. V tomto případě takovéto vyšetření provedeno nebylo. Toto lze zjistit při pitvě pouze tehdy, pokud se na to pitvající lékař zaměří a zanese to do protokolu, což v tomto případě nebylo v protokolu uvedeno. V protokolu o pitvě zůstavitelky byla pouze uvedena příčina smrti, bylo tam uvedeno, že mozek byl prorostlý tumorem v pravé mozkové hemisféře, takže asi zde již takové změny nebylo možno nalézt. U zůstavitelky nebylo pitevně prokázáno, že by u ní byly známky Alzheimerovy nemoci, toto by se zjistilo tou zobrazovací metodou při vyšetření, což provedeno nebylo. Alzheimerova choroba má těžší projevy než vaskulární demence. Zjištění Alzheimerovy choroby při pitvě je složitější. Při pitvě se spíše věnovali zjištění, že se na mozku nachází tumor. Vaskulární demence se vyskytuje samostatně a někdy ve spojení s Alzheimerovou chorobou. Podle různých studií se samostatně vaskulární demence vyskytuje v 10- 15 %, ale různí se tyto studie. Při určování diagnózy ve zprávě, u osobní anamnézy vycházejí lékaři ze sdělení pacienta, a pokud není pacient schopný ji sdělit, tak i ze sdělení blízkých osob, a ze zdravotnické dokumentace, pokud je dostupná. Pokud se jedná o test [právnická osoba], tak je velmi lehký a i dementní osoby s premorbidně vyšší inteligencí jsou schopny ho zvládnout na vysoký počet bodů. Je proto vhodné učinit podrobnější testy. [právnická osoba] lze provádět kdekoliv, tzn. doma i v nemocnici, je velmi jednoduchý a má striktní hodnocení. Nelze spekulovat, v jakém stavu byla zůstavitelka v době testu, protože zdravý člověk zvládne tento test i v nemocnici. Tj. zdravý člověk, který nemá demenci. Člověk s vysokou inteligencí by měl mít skóre vysoké. [právnická osoba] obsahuje i otázky na to, jaký je den a kde se vyšetřovaný nachází. Chybných otázek musí být víc, i tři špatné odpovědi jsou stále v mezích normy. Výsledek testu ovlivňuje jakákoliv špatná odpověď. Zdravý člověk by neměl na tyto otázky odpovědět špatně, odpovědi si může následně dovodit. Pokud by zůstavitelka neztratila v testu 4 body, pak by se dostala do pásma mírné kognitivní poruchy. Zůstavitelka byla vysokoškolačka, inteligentní osoba, záleželo při posouzení také na jejím stavu, kdy i při dosažení 30 bodů mohlo být jištěno, že je dementní. Zdravý člověk dosahuje vysokého skóre. Nemůžeme vědět, jakých bodů by dosáhla, bylo by nutné podrobnějších, složitějších testů. [jméno] je [číslo] bodů v testu [právnická osoba], tzn. člověk, který nemá demenci. Tento test není vhodný pro lehké počáteční stadium demence, protože je velmi lehký a i dementní osoby mohou dosáhnout vysokého skóre. Není možné tedy vycházet pouze z testu [právnická osoba] v tomto případě. Vycházela tedy z celého souboru indicií, které zjistila. Již při vyšetření MUDr. [příjmení] měla zůstavitelka zjištěnou středně těžkou demenci. Byly zaznamenány opakované stavy zmatenosti zůstavitelky. Měla hypertenzi tj. vysoký krevní tlak s vysokými hodnotami, byla popletená, inkontinentní. Znalkyně nemohla pominout dokumentaci a pokud by k ní neměla přihlížet, tak vycházela z testu [právnická osoba], který byl v květnu 2006 proveden a z tohoto testu vychází, že již byla dementní. Test byl v kombinaci s vyšetřením MUDr. [obec] a znalkyně nemá důvod nedůvěřovat výsledkům tohoto vyšetření. Pokud paní [celé jméno svědkyně] překládala text z angličtiny a nemoc se projevuje i neschopností správně pochopit složitější text, takto byly u zůstavitelky předem získané schopnosti znalosti angličtiny, a tyto své schopnosti následně používala. Tyto naučené schopnosti mohou přetrvávat dlouho. Zůstavitelce při testu [právnická osoba] v květnu 2006 vyšel lehký stupeň demence. Léky na bolest nemají vliv na výsledek testu, pokud by to nebyly nějaké těžké opiáty. Administraci testu prováděl lékař, ten zřejmě věděl, v jakém stavu se zůstavitelka nacházela, jaké léky brala. Vyšetřující lékař jistě ví, za jakých podmínek může test provádět. I při lehké demenci není osoba schopna správného pochopení, souvislostí a následků, tyto schopnosti jsou narušeny a není tato osoba schopna právně jednat, jako např. sepsat závěť. Pokud je podán návrh na omezení způsobilosti u takového osoby, často dochází k jejímu omezení v tomto směru. Pokud notářka není odborník, nemusela poznat, že jde o osobu s narušenými psychickými schopnostmi. Při vyšetření MUDr. [příjmení] bylo uváděno, že zůstavitelka byla komunikativní, společenská, takže nebylo projevem, že by byla uzavřená. Z vyšetření MUDr. [obec] není zřejmé, že by nějaké osamocení mělo vliv na vyšetření. Znalkyně studovala deník a korespondenci zůstavitelky včetně nahrávek a je zcela zřejmé i z tohoto, jak byla zůstavitelka ovlivnitelná, když popisovala, že někdo přijel, něco jí dal podepsat, ona to pak odvolala, podepsala něco jiného. I z tohoto je zjevné, jak byla ovlivnitelná. Znalkyně nemá pochybnosti, že v srpnu 2006 a únoru 2007 nebyla zůstavitelka schopna právně jednat sepsáním závětí. V tomto případě jsou indicie velmi konzistentní a je si svými závěry jistá. Přesné datum nelze určit, od kdy zůstavitelka nebyla schopna právně jednat. V květnu 2006 již byla zachycena její demence ve FN a tento závěr nelze pominout. Nelze poznat, zda zdravotnická dokumentace byla či nebyla připravována pro soudní řízení. Soud neprovedl důkaz jako nadbytečný - článkem z časopisu [ulice] a slovenská neurologie a chirurgie.

5. Z výše uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Ve spise sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci v dědickém řízení po [jméno] [celé jméno svědkyně] se nachází její závěť ze dne 21. 8. 2006 nazvaná [příjmení] poslední vůle. Zde uvádí, že ruší svou dřívější závěť, kterou sepsala ve prospěch syna [celé jméno žalobce]. Svůj podíl na majetku na [anonymizováno] ulici [anonymizováno] v [obec] odkazuje svým třem dětem [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] stejným dílem. [příjmení] [jméno] z dědictví vylučuje. Své pozemky odkazuje dceři [celé jméno žalované] a synovi [jméno], movitý majetek odkazuje synovi [jméno]. Následná závěť je ze dne 5. 2. 2007 nazvaná [příjmení] poslední vůle, kde [jméno] [celé jméno svědkyně] uvádí, že ruší svou dřívější závěť, kterou sepsala ve prospěch syna [celé jméno žalobce]. Svůj podíl na majetku na [anonymizováno] ulici [anonymizováno] v [obec] odkazuje svým třem dětem [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] stejným dílem. [příjmení] [jméno], jeho manželku a potomky z dědictví vylučuje. Své pozemky odkazuje dceři [celé jméno žalované], movitý majetek odkazuje synovi [jméno]. Do spisu sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci v dědickém řízení po [celé jméno žalobce] podala [jméno] [celé jméno svědkyně] dne 8. 8. 2008 podala žádost o obnovu řízení s tím, že ji přišel navštívit [jméno] [příjmení], který byl napaden jejím synem [celé jméno žalovaného], kterým je i ona stále terorizována. Ing. [celé jméno žalovaného] usiluje o její smrt, aby mohl dům co nejrychleji prodat, když za posledních 10 roků ji ani jednou nenavštívil, nepečuje o ni a neprojevil ani jednou zájem o její zdravotní stav. Bojí se ho a musí se před ním v domě skrývat. Trvá na vrácení jejího původního majetku. Ing. [celé jméno žalovaného] v domě na [anonymizována dvě slova] zavádí brutální teror, ona se bojí vycházet z bytu a veškerou péči jí poskytuje syn [celé jméno žalobce]. Bojí se potkávat syna Ing. [celé jméno žalovaného] a trvá na tom, že chce být ve svém domě vlastní paní. Chce dožít v klidu bez agresivity, psychopatie a podvodu páchaných na její osoby ze strany Ing. [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované]. Její děti ji podvedly vědomě a ona podepsala listiny na úřadě, že se zbavuje svého majetku. Měla psychické změny a nevěděla, co dělá. Z zápisů z deníku, že dne 6. 2. 2007„ byli v [obec] na notářství JUDr. [příjmení], [anonymizováno] definitivně z dědického řízení vyloučen, já převádím své majetky na své tři děti, [anonymizováno] nezahrnut, i jeho manželka a potomci“. V prohlášení [jméno] [celé jméno svědkyně] dne 5. 2. 2007 ve [obec] uvádí, že se rozhodla převést svůj podíl ze společného jmění [jméno] a [jméno] [příjmení] na děti [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] rovným dílem. Z převodu vyjmula [celé jméno žalobce]. Svým dětem uložila, aby se o nemovitosti řádně staraly a vymínila si právo doživotního užívání. V doplňku na druhé straně uvedla, že veškeré náklady spojené s převodem a provozem přebírají tyto děti ode dne 5. 2. 2007. V dopisech [jméno] [celé jméno svědkyně] dne 22. 2. 2007 [celé jméno žalobce] popisuje svůj život ve [obec], že se o ni [příjmení] stará. Zmiňuje pouze, že bylo jednání u advokátky dne 6.

2. Dne 27. 2. 2006 [jméno] uvádí, že bojuje o kondici, a že včerejšího dne [anonymizováno] napadl před barákem pana [příjmení] a vyhrožoval mu. Pepík vyhazuje pana [příjmení] i [anonymizováno] a čeká, kdy vyhazov postihne ji. V dopisu z 20. 9. 2007 [příjmení] popisuje pobyt v [obec], návštěvy [jméno] i [jméno], a že [anonymizováno] nemá čas. Dne 12. 3. 2008 [příjmení] uvádí, že by mohla jet do [obec] a chce s sebou vzít psa, protože se o něho [anonymizováno] starat nebude, že se drží zdravotně, ale její činnosti se stále více a více zpomalují. JUDr. [příjmení] se ve věci o zmatečnost usnesení [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci dne 3. 3. 2009 jako právní zástupkyně žalovaných [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované], vyjadřuje se k návrhu o zmatečnost. Žalovaní jsou přesvědčeni o tom, že žalobkyně [jméno] [celé jméno svědkyně] byla dne 6. 2. 2007 způsobilá uzavřít dohodu o vypořádání dědictví, neboť byla po psychické stránce zcela v pořádku. Vyjádřil se i žalovaný [celé jméno žalovaného] ve věci o zmatečnost usnesení [spisová značka] dne 6. 3. 2009, že nárok vznesený v žalobě neuznává. Není mu známo, že by matka prodělala ischemickou cévní příhodu a nevylučuje, že lékařská diagnóza je účelově upravena, na vlastní žádost byla zbavena způsobilosti k právním úkonům. Trestní oznámení podal 2. 10. 2008 na PČR [celé jméno žalobce]. Uváděl, že jeho matka [jméno] [celé jméno svědkyně] v dubnu 2004 prodělala ischemickou cévní mozkovou příhodu a přes noc úplně zblbla. V době pobytu ve [obec] podepisovala nějaké dokumenty, ale sama nevěděla, co podepisuje. Byla tak připravena o majetek. [ulice] dokumentace MUDr. [celé jméno svědkyně] se týká [jméno] [celé jméno svědkyně] a je vedena od 29. 10. 2004 do 28. 11. 2008. Je zde popisován stav pacientky při jednotlivých vyšetřeních a ordinované léky. Podnět k posouzení způsobilosti podal soudu dne 16. 10. 2007 [celé jméno žalobce] s tím, že doložil zprávu ošetřujícího lékaře sebe samého a současně navrhl, aby se stal opatrovníkem [jméno] [celé jméno svědkyně] pro výkon určených právních úkonů. Dále byl připojen souhlas [jméno] [celé jméno svědkyně] ze dne 8. 10. 2007 se soudním posouzením její stávající způsobilosti k právním úkonům s tím, aby jejím případným opatrovníkem byl ustanoven syn [celé jméno žalobce]. Rozsudkem č. j. [číslo jednací] Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 2. 2008 došlo ke zbavení způsobilosti k právním úkonům [jméno] [celé jméno svědkyně]. Právní moci nabyl dne 29. 3. 2008. V této věci byl zpracován znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. soudní znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a to ze dne 13. 1. 2008. Ve znaleckém posudku ze dne 13. 1. 2008 MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. uzavřela, že vyšetřovaná [jméno] [celé jméno svědkyně] trpí duševní poruchou, která není přechodného rázu, nýbrž trvalého rázu, je velmi pravděpodobné postupné zhoršování stavu, jedná se o vaskulární demenci, která se projevuje poruchou paměťového intelektu, její úsudky jsou zjednodušené, obtížněji se orientuje ve složitějších situacích, které často zcela nechápe, má tendenci je bagatelizovat, je lehce ovlivnitelná zevními podněty, podrobivá, není plně sebekritická, vázne náhled chorobnosti, uvedená porucha velmi výrazně ovlivňuje volní a rozpoznávací schopnosti vyšetřované ve vztahu k jejímu chování při uspokojování hmotných a kulturních potřeb. Tyto schopnosti jsou podstatně sníženy. Psychické funkce vyšetřované jsou tak výrazně narušeny, že není schopna se orientovat ve složitějších situacích, není schopna si sama zajišťovat své potřeby, není schopna sama hospodařit s majetkem a penězi, pokud by byla nucena k těmto úkonům, mohla by vážným způsobem ohrozit své vlastní zájmy, není schopna chápat smysl soudního řízení a pochopit obsah rozhodnutí, schopnost vyšetřované projevovat svou vůli způsobem určitým, srozumitelným a omyluprostým je podstatně snížena. Ve znaleckém posudku ze dne 14. 9. 2009 MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. v souvislosti s projednáním dědictví po zemřelém manželovi [jméno] [celé jméno svědkyně] vzhledem k žalobě pro zmatečnost pro Okresní soud v Olomouci ve věci [spisová značka] znalkyně dospěla k závěru, že [jméno] [celé jméno svědkyně] trpěla k datu 6. 2. 2007 vaskulární demencí zcela jistě, protože již v roce 2006 byly známky demence patrné. Jednalo se o poruchu trvalou, s tendencí k progresi a nikoliv jen přechodnou. Jednalo se o demenci stupně lehkého či středně těžkého stupně, neboť v lednu 2008 byl nález středně těžké demence nepochybný. Psychická porucha měla zcela jistě vliv na snížení volních a rozpoznávacích schopností u [jméno] [celé jméno svědkyně] při konání právních úkonů v roce 2007. Při uzavírání dědické dohody byly schopnosti již narušeny probíhajícím organickým procesem. Nebyla schopna plně posoudit a domyslet důsledky svého rozhodnutí, její úsudky byly zjednodušené, v situaci se plně neorientovala, jak plyne také z jejich pozdějších vyjádření. V dodatku znaleckého posudku ze dne 27. 12. 2009 znalkyně [příjmení] [jméno] odpověděla na další zadané otázky. Při zpracování znaleckého posudku v roce 2008 jí nebyla zapůjčena zdravotnická dokumentace. Měla k dispozici zdravotnické dokumentace Fakultní nemocnice v [obec] k posudku z 14. 9. 2009. První údaj o počínající demenci je ze dne 15. 5. 2006 z geriatrického oddělení FN [obec]. Znalkyně vyšetřila [jméno] [celé jméno svědkyně] 11. 1. 2008 a zjistila demenci středně těžkého stupně. Nelze přesně časově určit, kdy došlo ke snížení jejich schopností. Na ortopedické klinice byla operována [jméno] [celé jméno svědkyně] 3. 5. 2006. Při vyšetření vyplynulo, že si nebyla [jméno] [celé jméno svědkyně] plně vědoma, jaké listiny týkající se majetku podepsala. V dodatku znaleckého posudku ze dne 18. 4. 2010 znalkyně [příjmení] [jméno] doplnila znalecký posudek ještě o výpis z chorobopisné dokumentace praktické lékařky MUDr. [celé jméno svědkyně]. Ve věci sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci zpracovala znalecký posudek dne 20. 10. 2010 MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., aby posoudila stav [jméno] [celé jméno svědkyně] k 4. 10. 2007. Ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že v tomto rozhodném období [jméno] [celé jméno svědkyně] trpěla závažnou duševní poruchou, která nebyla jen přechodná, byla trvalá a postupně se zhoršovala. Jednalo se o vaskulární demenci, tj. psychickou poruchu, která se rozvíjela v souvislosti s arteriosklerotickým procesem postihujícím mozkové cévy. Porucha se rozvíjela přibližně od března 2005. V květnu 2006 již byly patrné známky demence lehkého stupně. Začátkem roku 2008 již byly zjištěny známky demence středně těžkého stupně. K 4. 10. 2007 tehdy byly její psychické funkce narušeny a byly její schopnosti projevovat svou vůli výrazně snížené. Smlouva o postoupení pohledávek byla sepsána mezi [jméno] [celé jméno svědkyně] jako postupitelkou a [celé jméno žalobce] jako postupníkem ohledně splatných pohledávek za dlužníky [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] ve výši 391 351 Kč. Pohledávka byla postoupena bezúplatně dne 4. 10. 2007 a podpisy byly ověřeny v notářské kanceláři JUDr. [příjmení], notářky v [obec]. [jméno] [celé jméno svědkyně] ke smlouvě o postoupení pohledávky sepsala dne 19. 10. 2007, že ji dne 15. 10. 2007 navštívila dcera [celé jméno žalované], která sdělila, že nic platit nebude, pak 18. 10. 2007 ji opětovně navštívila s tím, že musí podepsat papír s datem před 4. 10. 2007. Textu nerozuměla, ale dcera ji nutila k podpisu. [příjmení] toto sdělila [celé jméno žalobce], a proto sepisuje tento zápis. V Čestném prohlášení ze dne 3. 11. 2007 uvádí, že ji 2. 11. 2007 navštívil syn [jméno], kterým byla nucena napsat diktovaný dvoustránkový záznam, na jehož text si nepamatuje a neví, proč to psala, ale že papír byl parafován a antidatován její osobou. Textu nerozuměla, ale týkal se majetku a peněz. Opakovaně říkala„ dejte mně už pokoj“. Její zdravotní stav je zhoršen, neboť v [obec] spadla na eskalátoru a rozbila si hlavu. Usnesení o zastavení exekuce ze dne 30. 11. 2010 nabylo právní moci dne 15. 6. 2011. Exekuce byla nařízena dne 19. 3. 2010 podle vykonatelného usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 4. 6. 2007, č. j. [číslo jednací] oprávněného [celé jméno žalobce] a povinného [celé jméno žalovaného] pro pohledávku 391 351 Kč. Rozhodnutí bylo odůvodněno tak, že [jméno] [celé jméno svědkyně] činila právní úkon – smlouvu o postoupení pohledávky, kterou uzavřela jako postupitelka dne 4. 10. 2007 s [celé jméno žalobce] (oprávněným) jako postupníkem v duševní poruše, která jí činila k tomuto úkonu neschopnou a jde tedy o neplatný právní úkon ve smyslu § 38 odst. 2 občanského zákoníku. Nařízenou exekuci tedy bylo nutno zastavit s odkazem na shora citované ust. §268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. ve spojení s ust. § 52 odst. 1 exekučního řádu, když s ohledem na shora uvedené závěry dokazování oprávněnému nesvědčila aktivní věcná legitimace k vymáhání pohledávky. Z provedeného dokazování zejm. jednoznačného závěru znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. vyplynulo, že ke dni uzavření smlouvy o postoupení pohledávky dne 4. 10. 2007 existovala u [jméno] [celé jméno svědkyně] duševní porucha, která podstatnou měrou ovlivňovala volní i rozpoznávací schopnosti jmenované při konání právních úkonů. Usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, č. j. [číslo jednací] ze dne 28. dubna 2011 bylo potvrzeno jako správné rozhodnutí Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací], kterým byla exekuce zastavena. Ve věci sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci se vyjádřil k žalobě JUDr. [příjmení] jako právní zástupce žalovaného [celé jméno žalobce] ve věci o určení dědice žalobců [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] zastoupených JUDr. [jméno] [příjmení]. Po operaci kyčelního kloubu v květnu 2006 ve FN [obec] u matky došlo k ischemické cévní mozkové příhodě, která měla následky v podobě demence lehkého stupně. Snažil se matku ochránit před dalšími újmami v řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům. Ve věci sp.zn. [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci se žalobci domáhali proti žalovanému rozhodnutí soudu, kterým by soud určil, že žalovaný [celé jméno žalobce] není dědicem po zůstavitelce [jméno] [celé jméno svědkyně]. Žalobci tvrdili, že žalovaný se dopustil vůči své matce [jméno] [celé jméno svědkyně] trestného činu podvodu, příp. poškozování cizích práv tím, že ji jako osobu ovlivnitelnou uvedl v omyl tím, že dne 9. 2. 2007 potvrdila převzetí částky 50 000 Kč a dne 4. 10. 2007 podepsala smlouvu o bezúplatném postoupení pohledávky, ačkoliv byla k takovému úkonu nezpůsobilá. Žaloba byla zamítnuta, neboť nebylo prokázáno, že by byl žalovaný dědicky nezpůsobilý pro spáchání úmyslného trestného činu tak, jak tvrdili žalobci. Jelikož podle znalkyně byly psychické poruchy zaznamenány u zůstavitelky již od března 2005, pak je zřejmé, že ani dne 6. 2. 2007, kdy uzavřela dědickou dohodu s žalobci, ani dne 9. 2. 2007, kdy podepsala převzetí částky 50 000 Kč od žalovaného, stejně tak jako 4. 10. 2007, kdy podepsala smlouvu o postoupení pohledávek, nebyla již způsobilá činit tyto právní úkony. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci bylo dne 11. 10. 2012 potvrzeno rozhodnutí okresního soudu. V rozsudku č. j. [číslo jednací] Okresního soudu v Olomouci bylo určeno, že žalobce [celé jméno žalobce] je dědicem po zůstavitelce [jméno] [celé jméno svědkyně] ve věci pod č. j. [spisová značka]. V průběhu tohoto dědického řízení žalovaní již podruhé zpochybnili dědickou způsobilost žalobce, tentokrát poukazem na skutečnost, že žalobce byl pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [číslo jednací] pro úmyslný trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu a bytu nebo nebytového prostoru dle § 249a odst. 2 tehdy platného trestního zákona vůči žalovanému 1) [celé jméno žalovaného]. K výpovědi zůstavitelky při hlavním líčení dne 12. 8. 2005 soud již nepřihlédl, neboť v řízení bylo prokázané, že v té době již trpěla duševní poruchou, pro kterou byla následně zbavena způsobilosti k právním úkonům a jejíž projevy byly pozorovány od roku 2005. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci bylo dne 8. 12. 2016 potvrzeno rozhodnutí okresního soudu s tím, že krajský soud akceptoval nepochybný právní závěr nalézacího soudu, že se žalobce dopustil úmyslného trestného činu vůči svému bratrovi, žalovanému 1) [celé jméno žalovaného], za což byl pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 12. 8. 2005 č. j. [číslo jednací]. Dále pak zcela správně dospěl na základě výsledků trestního řízení, a to především z výpovědi zůstavitelky ze dne 16. 11. 2004 k závěru, že stěží lze jednání žalobce hodnotit jako skutek, pro který by měl být vyloučen z dědictví po zůstavitelce, byť za něj byl pravomocně odsouzen. Dle listu o prohlídce mrtvé [jméno] [celé jméno svědkyně], zemřelé dne 17. 3. 2010 ve [obec], že příčinou smrti [anonymizováno] Závěrečné diagnózy po provedení pitvy byl rozsáhlý tumor pravé hemisféry mozkové s krvácením do nádorové tkáně. Dle znaleckého posudku ze dne 2. 1. 2022 soudem ustanovené znalkyně z oboru zdravotnictví - odvětví psychiatrie [celé jméno znalkyně], tato nastudovala spis soudu, zdravotnickou dokumentaci z Fakultní nemocnice [obec] i obsaženou ve spise. Vyhodnotila přechozí znalecké posudky MUDr. [jméno] [příjmení], listiny vyhotovené [jméno] [celé jméno svědkyně] a odpověděla na uložené otázky. Poté znalkyně dospěla ke stejnému závěru jako předchozí znalkyně, že [jméno] [celé jméno svědkyně] ve dnech 21. 8. 2006 a 5. 2. 2007 trpěla duševní chorobou vaskulární demencí. Při vyšetření znalkyní [příjmení] [příjmení] byla v lednu 2008 jednoznačně prokázána demence vaskulárního typu středního stupně, přičemž toto onemocnění se rozvíjí dlouhodobě a jeho známky již byly objektivně zaznamenány při hospitalizaci ve FNOL na oddělení geriatrie v květnu 2006. Tehdy jí byl proveden test [právnická osoba] s výsledkem lehké demence. Znalkyně odpověděla na otázky, z nichž vyplynulo, že posuzovaná [jméno] [celé jméno svědkyně] trpěla v rozhodném období duševní poruchou trvalého rázu s tendencí k progresi. Obecnými příznaky jsou narušení kognitivních funkcí (paměti, pozornosti, intelektu a orientace). Relativně dlouho zůstává zachována osobnost pacienta včetně společenského vystupování a náhledu onemocnění, někdy dochází k apatii nebo zvýraznění dřívějších povahových rysů. Tato duševní porucha v uvedené době ovlivňovala její volní a rozpoznávací schopnosti ve vztahu k jejímu chování při konání právních úkonů písemných i ústních. V důsledku demence byla snadno ovlivnitelná a manipulovatelná svým okolím a nebyla již schopna správně rozpoznat následky svého jednání. Dle dostupné dokumentace nebyla schopna plnohodnotně chápat smysl sepsané závěti ani předmět těchto závětí. Nebyla schopna v uvedeném období projevovat svou vůli způsobem svobodným, určitým, srozumitelným, vážným a omylu prostým. Byla soustavně pod tlakem svého okolí, kterému se snažila vyhovět aktuálně podle toho, u kterého svého potomka se zrovna nacházela. Demence byla jednoznačně prokázána při vyšetření ve FN [obec] v květnu 2006 a dokumentace MUDr. [celé jméno žalovaného] a MUDr. [celé jméno svědkyně] tuto diagnózu spíše jen podporuje. Nic nenasvědčuje tomu, že by byla pod vlivem tlumicích léků. Těžko si lze představit záměrné snižování vlastního výkonu při vyšetření, neboť pacient se snaží dosáhnout co nejlepšího výkonu (s výjimkou simulace duševní poruchy). Jednalo se u ní o vaskulární demenci, která má už ve stádiu lehké a středně těžké demence vliv na schopnosti. Nejprve se projevuje neschopnost správně pochopit složitější text a důsledky z něho plynoucí. Zůstavitelka byla ovlivnitelná a manipulovaná svými příbuznými, nejednalo se tedy o projev její vůle a její rozpoznávací schopnosti byly oslabeny v důsledku organických změn v mozku. Zjištěná příčina smrti nemá vliv na posouzení duševního stavu v době sepisu závěti. Cévní mozková příhoda u ní nebyla objektivizována vyšetřeními, jedná se však o onemocnění neurologické. Zda cévní mozkovou příhodu prodělala, není rozhodné pro posouzení duševního stavu. Vaskulární demence vzniká většinou po opakovaných mikroinfarktech mozku, často bez akutního klinického projevu. [obec] bydliště nemělo vliv na výsledky vyšetření MUDr. [příjmení] dne 13. 1. 2008. Z celého obsahu spisu korespondence i deníku je zřejmé, že zůstavitelka byla ovlivňována všemi stranami sporu podle toho, s kým byla v kontaktu. Dle výpovědí učiněných v tomto řízení: svědkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno svědkyně] byla [jméno] [celé jméno svědkyně] matka jejího manžela a byla její pacientkou. Po hospitalizaci a operaci kyčle byla [jméno] [celé jméno svědkyně] odvezena do [obec]. Pak se na nějakou dobu vrátila do [obec], ale poté byla opětovně odvezena do [obec]. Asi 1-2 roky před smrtí ji již neviděla. Do operace v roce 2006 s nimi bydlela v [obec] a každodenně se vídali. V roce 2005, asi v březnu, se jevila zmatená a měla vysoký tlak, vyhodnotila to jako cévní mozkovou příhodu a doporučila hospitalizaci. Paní [celé jméno svědkyně] to však odmítala, proto byla léčena doma. [ulice] byla ztížená, její reakce neadekvátní. Viděla změnu jejího stavu. Neodpovídala na běžné otázky, vyšetřovala i držení předpažených rukou před sebou, jedna ruka klesala. Užívala léky na tlak a na prokrvení mozku. Měla i inkontinenční pomůcky. Vyšetřoval ji i manžel. Cévní mozková příhoda byla z jara 2005, v roce 2006 byla na operaci a srpen-září 2008 byla odhlášena z ordinace. Fyzický a psychický stav na jaře 2006 před operací kyčle, byl identický, stále byla ve svém světě, někdy se jí podařilo na otázku odpovědět správně, ale působila zmateně a odpovídala neadekvátně. Nebyla to již ona, jak ji znali. Trápily ji velké bolesti kyčle, po operaci se pak kvalita jejího života zlepšila. Více vzpomínala na minulost než na poslední události. Už neměla sílu osobnosti, aby řekla svoje přání, už byla jiná, než před tou cévní mozkovou příhodou v roce 2005, a byla silně ovlivnitelná. Dle výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], že prováděla dědické řízení po [celé jméno žalobce] od roku 2001, pravomocné rozhodnutí bylo až v roce 2007. Na osobu [jméno] [celé jméno svědkyně] si nevzpomíná, neví, jestli jednala osobně nebo byla zastoupená. Bylo to složité jednání, věc projednávali 6-7 let. Pokud jí člověk odpovídá na otázky a je schopen komunikovat, tak s ním věc projednává. Vůbec neví, jak [jméno] [celé jméno svědkyně] odpovídala, protože ani neví, jestli tam byla osobně přítomna. Je to již 15 let. Pokud by se s některým z dědiců nedomluvila, že by nevěděl o čem je jednáno, a byl by osobně přítomen, tak by zjišťovala, zda má problém se svéprávností. Pokud by osoba nebyla zbavena způsobilosti, ale vykazovala by znaky, zjišťovala by od účastníků anebo dotazy na tuto osobu, jaká je její způsobilost. Dle výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že je manželka žalovaného 2. [jméno] [celé jméno svědkyně] k nim přijela v květnu 2006 po prodělané operaci kyčelního kloubu, která proběhla v [obec]. Přijela na rekonvalescenci a byla až do srpna 2007. Spolu s manželem se o ni starali. Po operaci fyzicky nevypadala dobře, 3 týdny seděla se zavřenýma očima. Později četla si noviny, sledovala televizi a doučovala angličtinu. V té době ji nevyšetřoval nikdy žádný lékař. V srpnu 2007 přijel pro ni MUDr. [celé jméno žalovaného]. Nebránili jí v odjezdu, ráda ho viděla a bez problémů s ním odjela. Jednou volala [celé jméno žalované], že babička pláče a stěžuje si, že ji štípe hlava. Manžel ji v [obec] našel pomočenou sedět na posteli, protože už nebyla schopna se ani převléknout. Nebyla schopna si ani otevřít jídlonosič. Bylo to takto několikrát. Naposledy u nich byla od září 2008 až do své smrti. Dle výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že [celé jméno žalované] její matka. Byla s babičkou v pravidelném kontaktu, když studovala gymnázium v letech 1996 2004. V dubnu 2007 ještě spolu konverzovaly v angličtině. V září 2007 u babičky v [obec] viděla spoustu špinavého nádobí, které tam plesnivělo. V roce 2009, když byla ve [obec], už tak moc nepovídala, spíš mlčela, kolikrát, jako by ani nevnímala, ani radost už neprojevovala. Dle výpovědi svědka [celé jméno svědka], že v březnu 2007 mu maminka [celé jméno žalovaného] zhruba pomohla návod k fotoaparátu přeložit z angličtiny. Trvalo to delší dobu, neznala všechny termíny, občas použila slovník. Znal ji už z dřívějška, vždycky působila v pohodě. Poznal ji v roce 1993, v období 2006 2010 ji vídal tak jedenkrát za měsíc až dva měsíce. Do roku 2007 se zdála pořád stejná, až v poslední době vypadala, jako když člověk schází. Dle výpovědi svědka [celé jméno svědka], že organizuje třídní srazy z chemické průmyslovky v [obec]. Paní učitelka [celé jméno svědkyně] se zúčastnila jednoho jediného a to 19. 5. 2007 v [obec]. Napsal jí několik dopisů a ona vždy odpověděla. Přivezl ji Mgr. [celé jméno žalovaného]. O současnosti se však nebavili, jen vzpomínali. Kdo se jí připomněl jménem, tak si na něj vzpomněla. Byla pak už unavená, protože s ní všichni chtěli mluvit. Nepozoroval na ní žádný psychický problém, zdála se vyrovnaná. V dopisech nepozoroval žádné zmatenosti nebo nelogičnosti. Dle výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], že bydlela vedle Mgr. [celé jméno žalovaného] ve [obec]. Matku [příjmení] [celé jméno žalovaného] vídala na zahradě, jak četla a luštila křížovky. Říkala, že píše kamarádkám dopisy. Od roku 2006 do začátku roku 2008 se vídaly jedenkrát týdně. Mluvily spíše všeobecně, měla obrovský přehled, na ni nepůsobila zmateně či dezorientovaně. Nehovořila o problémech s dětmi, někdy si postěžovala, že něco není tak, jak by chtěla. Mgr. [celé jméno žalovaného] se o ni staral dobře. O tom, že by měla nějaké problémy, nemluvily. Občas jen říkala, že jí něco bolí, měla problémy s kyčlí. Dle výpovědi svědka [celé jméno svědka], že je tchánem Mgr. [celé jméno žalovaného]. Znal jeho maminku, která pobývala ve [obec]. Neví již, kdy zemřela, asi 2007 nebo 2008. Vedli spolu normální hovory, nevšiml si na ní žádných známek dezorientace či zmatenosti. V letech 2007 2008 už nebyla tak mluvná, spíš zamlklá, už to nebyla ona. Se zdravotními problémy se nesvěřovala, když potom zvážněla, byl to takový krok do smutku, ale že by nebyla zmatená. Dle výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že znal paní [celé jméno svědkyně] od roku 2001. Docházel do domu, obstarával nákupy a sekal trávu. Že v roce 2005 prodělala cévní mozkovou příhodu, se dozvěděl od MUDr. [celé jméno žalovaného]. Manželka [příjmení] [celé jméno žalovaného] vozila paní [celé jméno svědkyně] obědy. Paní [celé jméno svědkyně] byla velice inteligentní, mluvili spolu jen všeobecně. V roce 2005 se její zdravotní stav zhoršil, po mozkové příhodě se změnila. Před operací krčku byla paní [celé jméno svědkyně] velice aktivní, byla turistka, také hodně četla a psala. Paní [celé jméno svědkyně] mu nikdy neřekla, že prodělala mozkovou příhodu a nemluvila ani o svých vztazích s dětmi. Dle výpovědi žalobce [celé jméno žalobce], že žil s matkou v [obec] v jednom domě, kde měla svůj byt. V roce 2004 2005 matka prodělala ischemickou cévní mozkovou příhodu. Podle dokumentace lékaře to bylo 1. 3. 2005. Od té doby byla matka stále stejná a to zmatená, dezorientovaná a inkontinentní. Starali se o ni, neměla žádnou pečovatelku, jen pan [příjmení] pomáhal. Matka hospitalizovaná nebyla, protože to nechtěla. V té době bydlela v [obec], ale jezdila i do [obec]. Matka i s holemi přišla k JUDr. [příjmení] a tam něco podepsala, nevěděla co. [příjmení] u toho přítomen nebyl. Vzdala se veškerého majetku a ani to nevěděla. Ing. [celé jméno žalovaného] ji odpojil od elektřiny. V [obec] v domě bez plynu a elektřiny být nemohla. V roce 2006 nebo 2007 byla matka odvezena Mgr. [celé jméno žalovaného] do [obec] natrvalo. Neměla totiž ani kam jít. V té měla sepsat nějaké závěti, ale nikdy by ho neopomenula, měla ho ráda. Byla velice pracovitá a inteligentní. V letech 2006 2007 byl za ní asi třikrát, z toho dvakrát s manželkou. Trpěla tam, protože tam nebyla doma. Hrozně moc sešla, udělala sotva pár kroků a byla špatná i mentálně. Byl její ošetřující lékař, ale pak převedl ordinaci na svoji manželku [příjmení] [celé jméno svědkyně], takže se jí stala ona, bylo to asi v roce 2003 nebo 2004. Měla nekrózu kyčle, byla operována a on se o ni staral. Následně se ocitla v LDN a pak ve [obec]. Dle výpovědi žalovaného 1. [celé jméno žalovaného], že se zdržoval se v [obec] pondělí až pátek z důvodů pracovních a na víkendy jezdil za rodinou do [obec]. Žalobce bydlel v podkroví, on v 1. patře a matka v přízemí. Byl svědkem toho, jak matka stárla, zdravotně postupně upadala a její zdravotní stav degradoval. Do roku 2008 byla jaksi v pořádku. [příjmení] to však nesledoval. V roce 2008 nebo 2009 dům opustila. Na jaře - létě 2009 její byt vyklízel, byl v katastrofálním stavu. Byla tam špína, pročuraná postel, zbytky po myších. Měl s matkou napjaté vztahy, byl pouze pozorovatelem jejího zdravotního stavu a toho, co bylo mezi bratrem [jméno] a [jméno]. [příjmení] si žil svůj život. V roce 2008 se matčin stav zhoršil. Jednání u JUDr. [příjmení] dne 6. 2. 2007 probíhalo hladce, notářka byla profesně zdatná. Ptala se matky na její zdravotní stav, otázky byly povšechné. Pak bez výhrad přijala matku jako účastnici řízení. Má za to, že matka rozuměla, o co se jedná. Nikdy neslyšel o tom, že by matka utrpěla cévní mozkovou příhodu. [příjmení] deník, byla to její zvyklost. Sledoval v posledních dvou letech od roku 2008 u matky silnou progresi zhoršení zdravotního stavu matky, duševního i fyzického. Dle výpovědi žalovaného 2. [celé jméno žalovaného], že u matky pozoroval od roku 2000 pohybové potíže. V dubnu 2006 podstoupila operaci kyčle, pak se rozhodli s manželkou ji vzít do [obec]. Stále komunikovala, začala chodit o jedné holi. Byli spolu v [obec] řešit dědictví po otci, bylo to v únoru v kanceláři JUDr. [příjmení]. Maminka s notářkou uzavřely dědickou dohodu, jednání trvalo asi 2 hodiny, notářka s matkou komunikovala. Maminka si psala deník a také dost korespondovala se svými známými. V květnu 2007 ji vezl do [obec] na sraz jejich absolventů. Byla v dobrém psychickém i fyzickém stavu, komunikovala s návštěvami. Koncem léta 2007 žalobce odvezl matku do [obec], vyřizoval jí prý příspěvek na péči. Na jaře 2008 jela [obec], byla u tam do června 2008 a pak chtěla zpět do [obec]. V létě 2008 ji navštívil v [obec] a viděl, že se zdravotně zhoršuje. Dne 9. 9. 2008 přijel do [obec] a matka se jevila dezorientovaná. Nemohla si obléct ani spodní prádlo, všude byl zápach, nešel plyn. Žalobce ho napadl, tak matku odvezl do [obec] a byla tam od září 2008 až do března 2010. Od roku 2009 už matka nebyla v dobré kondici, vyšetřil ji psychiatr MUDr. [příjmení] z [obec], který shledal demenci 2. stupně, což bylo za účelem žádosti příspěvku na péči. Matka začala ztrácet mentální schopnosti, které dříve měla, a poslední 2-3 měsíce byly velmi špatné. Jen ležela a nekomunikovala. Matka zemřela v březnu 2010 u nich doma. V březnu 2008 volala [jméno] ohledně dluhu z dědictví a říkala, že matka byla zbavena způsobilosti na svou žádost. Matka k tomu řekla, že mluvila„ s nějakou babou“, že jí žalobce řekl, že je to kvůli příspěvku na péči. A že má ze sebe dělat blbou, že čím hůře bude vypadat, tím více dostane peněz. V létě 2007 přijel žalobce a dával matce papíry k podpisu. Matka říkala, že nechtěla, ale že pak podlehla. Do poloviny roku 2008 byla v relativně dobrém psychickém a fyzickém stavu. Dle výpovědi znalkyně [celé jméno znalkyně], že znalkyně zcela odkázala na svůj znalecký posudek a uvedla k otázkám u jednání, že u posuzované šlo o syndrom pravděpodobně vaskulární etiologie s dlouhodobým vývojem. Projevy u [jméno] [celé jméno svědkyně] byly již v roce 2005 a 2006 a také byly potvrzeny [právnická osoba] testem, kde získala patologické skóre. Také byla vyšetřena dříve znalkyní [příjmení] [příjmení] s tímto výsledkem. Zůstavitelka byla nadprůměrně inteligentní osobou, u jakých si okolí většinou ani nevšimne, že již dochází ke snižování paměti. Tyto osoby těží z vysokého intelektu a snížení schopností se ukáže až při provedení testu. Pokud se jedná o test [právnická osoba], tak je velmi lehký a i dementní osoby s premorbidně vyšší inteligencí jsou schopny ho zvládnout na vysoký počet bodů. Je proto vhodné učinit podrobnější testy. [právnická osoba] lze provádět kdekoliv, tzn. doma i v nemocnici, je velmi jednoduchý a má striktní hodnocení. Nelze spekulovat, v jakém stavu byla zůstavitelka v době testu, protože zdravý člověk zvládne tento test i v nemocnici. Tj. zdravý člověk, který nemá demenci, s vysokou inteligencí by měl mít skóre vysoké. Znalkyně vycházela z celého souboru indicií, které zjistila. Již při vyšetření MUDr. [příjmení] měla zůstavitelka zjištěnou středně těžkou demenci. Byly zaznamenány opakované stavy zmatenosti zůstavitelky. Měla hypertenzi tj. vysoký krevní tlak s vysokými hodnotami, byla popletená, inkontinentní. Dle testu [právnická osoba], který byl v květnu 2006 proveden, již byla dementní. Test byl v kombinaci s vyšetřením MUDr. [obec] a není důvod nedůvěřovat výsledkům tohoto vyšetření. Pokud paní [celé jméno svědkyně] překládala text z angličtiny, takto byly u zůstavitelky předem získané schopnosti, a tyto své schopnosti následně používala. Tyto naučené schopnosti mohou přetrvávat dlouho. Zůstavitelce při testu [právnická osoba] v květnu 2006 vyšel lehký stupeň demence. Léky na bolest nemají vliv na výsledek testu, pokud by to nebyly nějaké těžké opiáty. Administraci testu prováděl lékař, ten zřejmě věděl, v jakém stavu se zůstavitelka nacházela, jaké léky brala. Vyšetřující lékař jistě ví, za jakých podmínek může test provádět. Pokud notářka není odborník, nemusela poznat, že jde o osobu s narušenými psychickými schopnostmi. Při vyšetření MUDr. [příjmení] bylo uváděno, že zůstavitelka byla komunikativní, společenská, takže nebylo projevem, že by byla uzavřená. Z vyšetření MUDr. [obec] není zřejmé, že by nějaké osamocení mělo vliv na vyšetření. Z deníku a korespondence zůstavitelky je zcela zřejmé, jak byla zůstavitelka ovlivnitelná, když popisovala, že někdo přijel, něco jí dal podepsat, ona to pak odvolala, podepsala něco jiného. I z tohoto je zjevné, jak byla ovlivnitelná. Není tedy pochybnost o tom, že v srpnu 2006 a únoru 2007 nebyla zůstavitelka schopna právně jednat sepsáním závětí. V tomto případě jsou indicie velmi konzistentní a znalkyně si je svými závěry jistá. Přesné datum nelze určit, od kdy zůstavitelka nebyla schopna právně jednat, ale v květnu 2006 již byla zachycena demence a tento závěr nelze pominout. Další dokazování soud neprováděl, neboť měl dostatek podkladů pro své rozhodnutí.

6. Podle § 170 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních v platném znění (dále z. ř. s.) v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.

7. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Soud po vyhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními dospěl k právnímu závěru, že žaloba je důvodná. K zahájení řízení bylo s žalobou doloženo usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 2. 2019 č. j. [číslo jednací]. Tímto bylo uloženo notářkou, jako pověřenou soudní komisařkou v dědickém řízení po zůstavitelce [jméno] [celé jméno svědkyně], pozůstalému synovi [celé jméno žalobce], aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podal k Okresnímu soudu v Olomouci žalobu na určení, že pozůstalé děti zůstavitelky [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované], nejsou dědici zůstavitelky ze závěti ze dne 5. 2. 2007. Usnesení nabylo právní moci dne 13. 3. 2019. Žaloba v této věci byla podána u zdejšího soudu dne 29. 4. 2019 tedy řádně a včas ve stanovené lhůtě. Žalobce žalobu rozšířil o stejné určení ve vztahu i k závěti zůstavitelky ze dne 21. 8. 2006, neboť se jedná o dvě závěti z doby v krátkém časovém sledu, aby soud mohl projednat určovací žalobu ve vztahu k oběma závětem společně, vzhledem k délce trvání dědického řízení. Soud tedy tuto změnu žaloby připustil z důvodu procesní ekonomie, když rozhodnutí ve věci může být využito i ve vztahu k další závěti zůstavitelky v dědickém řízení. Soud vyhodnotil, že v tomto řízení je žalobce aktivně věcně legitimován jako dědic, jehož dědické právo se jevilo v dědickém řízení jako méně pravděpodobné, a žalovaní jsou věcně pasivně legitimováni, jako dědicové z existujícího dědického titulu. Kromě otázky věcné legitimace se soud prvotně zabýval otázkou naléhavého právního zájmu žalobce na určení. Předpoklad úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci, a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo dotýká. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Soud uzavřel s ohledem na odkaz notářky v usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 2. 2019 č. j. [číslo jednací], že naléhavý právní zájem na určení je dán ohledně závěti ze dne 5. 2. 2007. Současně je však dle názoru soudu dán i k určení ve vztahu přechozí závěti ze dne. 21. 8. 2006, která byla v dědickém řízení zjištěna a bude v něm následně také projednávána s obdobným skutkovým základem a stejnými důkazy. Provedeným rozsáhlým dokazováním pak bylo prokázáno jak listinami, připojenými spisy, výpověďmi svědků i účastníků, ale zejména znaleckým posudkem a výpovědí nově ustanovené znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně], že zůstavitelka [jméno] [celé jméno svědkyně] ač byla inteligentní osobou se zachovalými vědomostmi a společenských chováním, trpěla duševní nemocí - vaskulární demencí a to minimálně od května 2006, kdy to bylo zjištěno na geriatrickém oddělení FN [obec]. Při znaleckém vyšetření MUDr. [příjmení] v lednu 2008 pak byla konstatována již demence středně těžkého stupně. Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] i v novém znaleckém posudku uzavřela, že posuzovaná [jméno] [celé jméno svědkyně] trpěla v rozhodném období duševní poruchou trvalého rázu s tendencí k progresi, jejímiž obecnými příznaky jsou narušení kognitivních funkcí jako je paměť, pozornost, intelekt a orientace. Přičemž však relativně dlouho zůstává zachována osobnost pacienta včetně společenského vystupování a náhledu onemocnění, někdy dochází k apatii nebo zvýraznění dřívějších povahových rysů. Tato duševní porucha v uvedené době ovlivňovala její volní a rozpoznávací schopnosti ve vztahu k jejímu chování při konání právních úkonů písemných i ústních. V důsledku demence byla snadno ovlivnitelná a manipulovatelná svým okolím a nebyla již schopna správně rozpoznat následky svého jednání. Dle veškeré dostupné dokumentace nebyla schopna plnohodnotně chápat smysl sepsaných závětí ani předmět těchto závětí. Nebyla schopna v uvedeném období projevovat svou vůli způsobem svobodným, určitým, srozumitelným, vážným a omylu prostým. Byla soustavně pod tlakem svého okolí, kterému se snažila vyhovět aktuálně podle toho, u kterého svého potomka se zrovna nacházela. Soudem rovněž bylo z provedených důkazů shledáno, že všichni účastníci jako sourozenci využívali matčiny ovladatelnosti a nedobrého duševního stavu a manipulovali s ní, zejména vůči sobě navzájem k vyřizování si svých neshod. Pokud jde o právní úkony – závěti učiněné dne 21. 8. 2006 a 5. 2. 2007 zůstavitelkou tak, jak již bylo v několika výše uvedených rozhodnutích okresního i krajského soudu vyhodnoceno a odůvodněno, byly činěny osobou nezpůsobilou právně jednat a je třeba tyto pokládat za absolutně neplatné právní úkony. Dle závěru aktuálního znaleckého posudku byla schopnost zůstavitelky, projevovat svou vůli způsobem určitým, srozumitelným a omylu prostým, podstatně snížena. Ze všech provedených důkazů vyplývá, že vztahy účastníků jako sourozenců jsou natolik vyhrocené již dlouhou dobu, že obě strany sporu matku používali jako nástroj ve vzájemném boji proti sobě, a nechali ji činit právní úkony, ač k tomu již nebyla způsobilá. Bylo prokázáno výpověďmi svědků i účastníků, deníkem a dopisy zůstavitelky i listinami z připojených spisů, že mezi ní a všemi jejími dětmi byl oboustranně celkem pozitivní vztah, ovšem kromě žalovaného 1) [celé jméno žalovaného]. Snažila se jim tedy vyhovět v jejich požadavcích, které na ni kladli, zejména různou výpomocí či převody majetku. Z provedených důkazů je zřejmé, že svým chováním a prostřednictvím soudních sporů se všichni účastníci pouze nepříliš vhodným způsobem zasazovali o získání podílů na majetku po svých rodičích. Soud ovšem vyhodnotil, v souladu se závěry znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně], že posuzovaná [jméno] [celé jméno svědkyně] trpěla v rozhodném období duševní nemocí trvalého rázu. Tato duševní porucha ve zkoumaném období ovlivňovala její volní a rozpoznávací schopnosti ve vztahu k jejímu chování při konání právních úkonů. Podle závěru soudu bylo v řízení jednoznačně prokázáno všemi důkazy, že z důvodu demence byla snadno ovlivnitelná a manipulovaná svým okolím, přičemž již nebyla schopna rozpoznat následky svého jednání. Nebyla tedy schopná ani plnohodnotně pochopit dosah sepsaných závětí, když už od března 2006 neprojevovala svou vůli způsobem svobodným, určitým, srozumitelným, vážným a omylu prostým. Snažila se pouze podrobivě vyhovět svým dětem, které ji ovlivňovaly, když s nimi byla v osobním kontaktu. Při činění různých právních úkonů se však nejednalo o její vlastní svobodnou a vážnou vůli. Žalobě tedy bylo jako důvodné zcela vyhověno tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

9. O nákladech řízení bylo ve výroku II. rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. dle úspěchu ve věci. V daném případě úspěšnému žalobci vznikly náklady řízení, které se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, složené zálohy na znalecký posudek 3 000 Kč, z odměny advokáta ve výši 42 300 Kč za 14 úkonů právní služby po 2 500 Kč a 2x ½ úkon po 1 250 Kč (za jednání, kdy bylo pouze vyhlášeno rozhodnutí) dle § 7 a § 9 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. Jedná se o úkony převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast u jednání soudu dne 18. 11. 2019 1x, 20. 2. 2020 2x, 8. 7. 2020 2x, 30. 9. 2020 2x, 12. 5. 2021 1x, 12. 9. 22 1x, 6. 10. 2022 ½, 14. 11. 2022 1x, 24. 11. 2022 ½, písemné podání s otázkami na znalce 1x a se závěrečným návrhem 1x. Dále 4 800 Kč za 16x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. [číslo] Sb ve výši a 21% DPH ve výši 8 883 Kč. Soud nepřiznal jako účelně učiněné požadované úkony: nahlížení do spisu, neboť tento spadá do úkonu přípravy zastoupení, dále změna žaloby a vyjádření k dokazování či sdělení adres svědků i navrhovaných listin, když tyto mohly být učiněny u jednání. Náklady řízení činí částku celkem 56 183 Kč a žalovaní 1., 2. a 3. je jsou povinni zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o. s. ř. dle úspěchu ve věci. V daném případě České republice vznikly náklady vyplacením znalečného ve výši 21 150 Kč. Toto bylo částečně uhrazeno ze záloh ve výši 9 000 Kč a zbývá k úhradě 12 150 Kč. Uvedenou částku jsou žalovaní 1., 2. a 3. povinni zaplatit žalobci Okresnímu soudu v Olomouci.

11. Lhůtu k plnění soud určil u výroku II. a III. dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecnou lhůtu třídenní. S ohledem na nerozlučné společenství žalovaných je jejich povinnost plnění společná a nerozdílná.