12 C 12/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr Jitkou Rollerovou, Dr ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 22 217 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 217 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 17 343,05 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 934,22 Kč, úrokem z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 15 113,01 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 15 113,01 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 22 217 Kč žalobou podanou soudu dne 1. 6. 2020 s odůvodněním, že mezi předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 30. 4. 2014 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit kromě jistiny celkem částku 41 803 Kč a to úrok 6 386 Kč, poplatky za administrativní zpracování 9 502 Kč a za hotovostní inkaso splátek 25 915 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, mezi ně patří pracovní smlouva, výplatní pásky za 3 měsíce a nájemní smlouva. Žalovaná měla dluh splácet do 24. 6. 2015. Žalovaná nehradila splátky včas, a proto byl dluh zesplatněn. Žalovaná uhradila celkem na pohledávku 69 586 Kč. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, požaduje po žalované částku 22 217 Kč, kapitalizované úroky 17 343,05 Kč, kapitalizované zákonné úroky 6 934,22 Kč, úroky 19,98 % a úroky z prodlení 8,05 % z 15 113,01 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná odpor. Zde namítala, že uzavření smlouvy domluvil její bývalý manžel [jméno] [příjmení]. Ona ji pouze podepsala, podmínky smlouvy neznala. Bývalý manžel uvedl, že peníze budou pro rodinu a dluh bude splácet on. Rodinu však opustil již v červnu 2014 v době, kdy žalovaná byla podruhé těhotná. Následně se rozvedli a soudu předložil [jméno] [příjmení] dohodu o vypořádání. V té se zavázal dluh [anonymizována dvě slova] 50 000 Kč splatit sám. To však nesplnil a žalovaná dluh splácela podle svých možností. Bývalý manžel neplatil ani výživné na syny, za což byl trestně stíhán a odsouzen. Žalovaná má za to, že za dluh je odpovědný [jméno] [příjmení], který peníze převzal a měl by je tedy žalobkyni uhradit. U jednání uvedla, že si není vědoma uznání dluhu a v případě jeho neplatnosti vznáší námitku promlčení.

3. Soud z provedených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění Ze smlouvy o zápůjčce, že je ze dne 30. 4. 2014, vyplněna byla na předtištěném formuláři bez možnosti změny textu, uvedeny byly jen osobní údaje žalované a částky a to za [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Jako zákazník zde byla uvedena [jméno] [příjmení], u které byly uvedeny pouze jméno, adresa a rodné číslo. [právnická osoba] touto smlouvou poskytoval zápůjčku 50 000 Kč s tím, že za tuto zápůjčku zaplatí zákazník poplatek 41 803 Kč. Mělo se jednat o úrok - 6 386 Kč, poplatky za administrativní zpracování - 9 502 Kč a za hotovostní inkaso splátek - 25 915 Kč. Toto měla žalovaná zaplatit v 60 splátkách po 1 531 Kč. Celková částka k úhradě činila 91 803 Kč. Ze smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce, že jsou platné od 1. 1. 2014, jsou na samostatné listině, není zřejmé, zda byly připojeny ke smlouvě, nejsou nijak datovány a nikým podepsány. Ze zákaznické karty, že je vyplněna na formuláři na jméno žalované. Je zde uvedeno, že částka 50 000 Kč je na opravy/rekonstrukci, bydlení je v RD, náhradní kontaktní adresa zákazníka je [anonymizována dvě slova], vyplněny jsou údaje z OP. O poměrech žalované je uvedeno, že má plný pracovní úvazek jako fakturant -„ sprostředkovatel“ [právnická osoba] Zaměstnání bylo ověřeno [jméno] [příjmení] u zákazníka s příjmem 17 200 Kč a použitelným příjmem 9 980 Kč. Karta je opatřena podpisem [jméno] [příjmení] s tím, že ověřila dokumenty OP, pracovní smlouvu, SIPO. Z náhledu do katastru nemovitostí, že stavba [číslo] v [anonymizováno] je ve spoluvlastnictví více osob, z nichž jednou je [jméno] [příjmení], která je dle výpovědi žalované matkou [jméno] [příjmení]. Tato adresa byla vyplněna v zákaznické kartě jako náhradní kontaktní adresa zákazníka. Z oznámení o postoupení pohledávky, že je ze dne 24. 6. 2019 od [právnická osoba] pro žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni. Současně jsou žalobkyní poskytnuty informace o zpracování osobních údajů žalované. Z konceptu smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu, že je sepsána mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], není datován ani podepsán. V čl. 2 je sjednáno, že účastníci mají společný závazek ze smlouvy uzavřené s [anonymizována dvě slova], na základě které čerpali úvěr 50 000 Kč, zbývá doplatit 52 000 Kč. Závazek se zavazuje pro dobu po rozvodu zaplatit [jméno] [příjmení]. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací], že je ze dne [datum] ohledně úpravy práv a povinností rodičů k nezletilým dětem pro dobu do i po rozvodu. Nezletilí [jméno] a [jméno] [příjmení] byli svěřeni do výchovy matky a otec se zavázal hradit na nez. [jméno] 8 000 Kč a [jméno] 7 000 Kč s účinností od 1. 7. 2015. V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že matka byla na rodičovské dovolené s nezl. [jméno], pobírala rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně, od července 2015 pak 3 500 Kč měsíčně. Matka nevlastnila nemovitosti ani majetek vyšší hodnoty, bydlela s dětmi v rodinném domě, který vlastnila matka manžela. Otec byl jednatelem a společníkem ve společnosti [právnická osoba] podnikající mj. ve zprostředkování obchodu a služeb, poradenské a konzultační činnosti s příjmem cca 25 000 Kč měsíčně. Otec uvedl, že má závazky u [právnická osoba] ve výši 50 000 Kč, které splácí nepravidelně, je v exekuci. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací], že manželství [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo rozvedeno dne [datum]. Soudu předložili dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu ze dne 7. 10. 2015 s ověřenými podpisy. Rozsudek nabyl právní moci dne 20. 10. 2015. Ze splátkového kalendáře, že celkem uhradila žalovaná 69 586 Kč od 12. 5. 2014 do 23. 8. 2017. Dluh činí 22 217 Kč. Totéž obsahuje i tabulka umoření. Z uznání dluhu, že je ze dne 4. 9. 2015, celý text je předepsán kromě data a částky. Toto je vypsáno rukou, o čemž žalovaná uvedla, že její je pouze podpis. Neví, jak a kdy toto bylo sepsáno a poskytnuto [právnická osoba] Další uznání je ze dne 13. 7. 2016, opět celé předepsáno včetně textu o uznání a částky. Žalovaná zde pouze vyplnila své jméno, adresu, telefon, datum a podpis. Zaškrtla položku, že nemůže pohledávku uhradit najednou a navrhuje splátky 2 000 Kč od července. Z protokolu o trestním oznámení, že [jméno] [příjmení] dne 24.10.2017 podala na PČR obvodní oddělení [obec] trestní oznámení na [jméno] [příjmení] ohledně zanedbání povinné výživy. Z úředního záznamu, že byl sepsán PČR obvodním oddělením [obec] dne 7. 11. 2018 s [jméno] [příjmení] ohledně zanedbání povinné výživy [jméno] [příjmení]. Zde uvedla, že je vedena na ÚP od 1.10. 2018, předtím byla na rodičovské dovolené. Z trestního příkazu Okresního soudu v Olomouci č.j. [číslo jednací], že dne [datum rozhodnutí] byl odsouzen [jméno] [příjmení] za úmyslné neplnění vyživovací povinnosti k [jméno] a [jméno] [příjmení] na 4 měsíce odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu 18 měsíců. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 2. 2018. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací], že je ze dne [datum] a byl jím odsouzen [jméno] [příjmení] za úmyslné neplnění vyživovací povinnosti k [jméno] a [jméno] [příjmení] na 6 měsíců domácího vězení. V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že obžalovaný byl mj. dne 15. 11. 2017 odsouzen Okresním soudem v Prostějově za přečin úvěrového podvodu k trestu odnětí svobody na 10 měsíců s podmíněným odkladem na 24 měsíců. Z úřední činnosti je soudu známo, že i u Okresního soudu byl souzen [jméno] [příjmení] jako obžalovaný za přečin úvěrového podvodu, organizátorství přečinu úvěrového podvodu a zločin podvodu pod sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka] a pravomocně odsouzen. Z předžalobní výzvy právního zástupce, že dne 21. 2. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 49 341,90 Kč do 28. 2. 2020 Z podacích lístků, že žalované byly odeslány doporučené zásilky dne 17. 7. 2019 a 24. 2. 2020 [adresa]. Z rozsudku Krajského soudu [obec] č. j. [číslo jednací], že je ze dne [datum] ve věci [právnická osoba] o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Písku s tím, že rozsudek byl zrušen a vrácen ohledně I. výroku a ohledně II. výroku byl potvrzen. Případ je dle odůvodnění nepřiléhavý této projednávané věci. Z výslechu žalované bylo zjištěno, že její bývalý manžel [jméno] [příjmení] si s paní [příjmení] domluvil tuto zápůjčku. Projednával to sám, žalovaná u žádného jednání nebyla. Smlouvu pouze podepsala na zahradě, když odjížděla se synem na akci toho 30. 4. 2014. S ničím se v té smlouvě neseznamovala, pouze podepsala. Smlouvu podepsala proto, že bývalý manžel říkal, že to budou peníze pro rodinu. Bývalý manžel tvrdil, že to zaplatí, že to má rozjednané. Žalovaná paní [příjmení] nic nesdělovala ani nepředkládala. Nikde předtím ani v té době nepracovala. Je zaměstnaná až od roku 2018 nebo 2019, předtím byla evidována jako uchazečka o zaměstnání u ÚP, nebo byla na mateřské či rodičovské dovolené. Pokud je v zákaznické kartě uvedeno, že byla zaměstnána u společnosti [právnická osoba], tak u této společnosti nikdy zaměstnána nebyla, nikdy nepodepsala pracovní smlouvu a nikdy od ní neobdržela ani žádný plat. Není pravdou, že by pobírala plat 17 200 Kč ke dni 30. 4. 2014. Tuto společnost měl bývalý manžel [jméno] [příjmení]. Uznání dluhu sama nevypisovala, tuto částku neznala, podpis je její. Neví, zda uznání podepisovala prázdné nebo vyplněné. Druhé uznání dluhu vyplňovala a podpis je její. Zaškrtla zde možnost, že uplatňovanou pohledávku nemůže uhradit najednou a navrhuje úhradu ve splátkách. Tím tedy mínila [právnická osoba] sdělit, že není schopna dluh uhradit a žádá o splátky. Neuváděla vlastním písmem, že dluh uznává, to ani tímto nemínila. Ani neví, kdy a jak tato uznání vyplňovala a poskytla [právnická osoba]. Na adrese [ulice a číslo] bydlela do září 2016 a poté na adrese [obec a číslo]. Providentu sdělila svou novou adresu telefonicky. S bývalým manželem [jméno] [příjmení] neměli upravené SJM za dobu trvání manželství, měli uzavřenou dohodu o vypořádání v souvislosti s rozvodem manželství. Manžel měl příjem nepravidelný jako podnikatel, asi 25 000 Kč měsíčně. Výživné, které se zavázal platit na syny, navrhl on sám. Dům ve [anonymizována dvě slova] je bývalé tchýně, tj. matky [jméno] [příjmení], která se jmenuje [jméno] [příjmení], která bydlí ve svém bytě v [anonymizována dvě slova]. Žalovaná nikdy nebyla spoluvlastníkem toho domu ve [anonymizováno]. Neví, proč je to uvedeno v té zákaznické kartě. Neví, kdo tuto zákaznickou kartu vyplňoval a na základě jakých informací, protože nejsou pravdivé. Pokud je tam uvedeno, že byly [právnická osoba] ověřovány dokumenty, tak ona žádné nepředkládala. Vše měla domluveno paní [příjmení] s [jméno] [příjmení]. Žalovaná 30. 4. 2014 pouze dokumenty podepsala, udělala 2 podpisy a hned poté odjížděla. Neví, zda v době podpisu ty dokumenty byly vyplněné nebo prázdné. Pokud je v zákaznické kartě uvedena kontaktní adresa zákazníka, jde o adresu bývalé tchýně [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], 1. patro. Při podpisu těch dokumentů byl přítomen i [jméno] [příjmení] a paní [příjmení]. Peníze ani neviděla, ani nepřebírala. Zřejmě je převzal manžel a v červnu 2014 od rodiny odešel. Ve smlouvě o vypořádání majetku pro dobu po rozvodu uvedeno, že [jméno] [příjmení] bude hradit smlouvu o úvěru se [právnická osoba] ve výši 52 000 Kč, není zde uvedeno číslo smlouvy, ale jedná se zřejmě o tuto smlouvu. Trestní oznámení v souvislosti s tímto případem zápůjčky nepodala na [jméno] [příjmení] či někoho jiného, doufala, že to bude on hradit podle dohody o vypořádání.

4. Z uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Smlouva uzavřená mezi [právnická osoba] jako předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla na předtištěném formuláři. Vyplněna byla dne 30. 4. 2014 [jméno] [příjmení] bez možnosti změny textu, uvedeny byly jen osobní údaje žalované a částky a to za [právnická osoba] U zákazníka [jméno] [příjmení] byly uvedeny pouze jméno, adresa a rodné číslo. [anonymizováno] touto smlouvou poskytoval zápůjčku 50 000 Kč s tím, že za tuto zápůjčku zaplatí zákazník poplatek 41 803 Kč. Mělo se jednat o úrok - 6 386 Kč, poplatky za administrativní zpracování - 9 502 Kč a za hotovostní inkaso splátek - 25 915 Kč. Toto měla žalovaná zaplatit v 60 splátkách po 1 531 Kč Smluvní podmínky byly platné od 1. 1. 2014, vytištěné na samostatné listině, nejsou nijak datovány a nikým podepsány. Zákaznická karta byla vyplněna na formuláři na jméno žalované. Podle zde uvedených údajů je částka 50 000 Kč na opravy/rekonstrukci, bydlení je v RD, náhradní kontaktní adresa zákazníka je [anonymizována dvě slova], vyplněny jsou údaje z OP. O žalované je v kartě uvedeno, že má plný pracovní úvazek jako fakturant –„ sprostředkovatel“ [právnická osoba] a že toto zaměstnání bylo ověřeno [jméno] [příjmení]. Uveden je příjem 17 200 Kč a použitelný příjem 9 980 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] stvrdila, že ověřila dokumenty žalované - OP, pracovní smlouvu, SIPO. Na adrese [adresa]. Tato adresa byla vyplněna v zákaznické kartě jako náhradní kontaktní adresa zákazníka. Dne 24. 6. 2019 [právnická osoba] žalované adresoval oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni a poskytl informace o zpracování osobních údajů žalované. Ve Smlouvě o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo uvedeno, že mají společný závazek ze smlouvy uzavřené s [anonymizována dvě slova], kde zbývá doplatit 52 000 Kč a závazek se zavazuje zaplatit [jméno] [příjmení]. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací], že je ze dne [datum] byli nezletilí [jméno] a [jméno] [příjmení] byli svěřeni do výchovy matky a otec se zavázal hradit na nez. [jméno] 8 000 Kč a [jméno] 7 000 Kč s účinností od 1. 7. 2015. Žalovaná - matka byla tehdy na rodičovské dovolené s nezl. [jméno], pobírala rodičovský příspěvek, nevlastnila nemovitosti ani majetek vyšší hodnoty, bydlela s dětmi v domě matky manžela. Otec byl jednatelem a společníkem ve společnosti [právnická osoba] podnikající mj. ve zprostředkování obchodu a služeb, poradenské a konzultační činnosti s příjmem cca 25 000 Kč měsíčně. Otec uvedl, že má závazky u [právnická osoba] ve výši 50 000 Kč, které splácí nepravidelně a je v exekuci. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí]. Soudu byla předložena dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu ze dne 7. 10. 2015 s ověřenými podpisy. Rozsudek nabyl právní moci dne 20. 10. 2015. Podle tabulky umoření a splátkového kalendáře celkem uhradila na tuto pohledávku žalovaná 69 586 Kč. Uznání dluhu ze dne 4. 9. 2015 je předtištěno kromě data a částky. Toto je vypsáno něčí rukou a žalovaná se pouze podepsala. Druhé uznání je ze dne 13. 7. 2016, rovněž celé předtištěno včetně textu o uznání a částky. Žalovaná zde pouze vyplnila své jméno, adresu, telefon, datum a podpis. Zaškrtnuta je položka, že nemůže pohledávku uhradit najednou a navrhuje splátky. Dne 24. 10. 2017 podala na PČR obvodní oddělení [obec] žalovaná trestní oznámení na [jméno] [příjmení] ohledně zanedbání povinné výživy. V úředním záznamu PČR obvodního oddělení [obec] dne 7. 11. 2018 ohledně zanedbání povinné výživy [jméno] [příjmení] žalovaná uvedla, že je vedena na ÚP od 1.10. 2018, předtím byla na rodičovské dovolené. Trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci č.j. [číslo jednací] byl dne [datum rozhodnutí] odsouzen [jméno] [příjmení] za úmyslné neplnění vyživovací povinnosti k [jméno] a [jméno] [příjmení]. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl odsouzen [jméno] [příjmení] za úmyslné neplnění vyživovací povinnosti k [jméno] a [jméno] [příjmení]. V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že obžalovaný byl mj. dne [datum] odsouzen Okresním soudem v Prostějově za přečin úvěrového podvodu k trestu odnětí svobody na 10 měsíců s podmíněným odkladem na 24 měsíců. Z úřední činnosti je soudu známo, že i u Okresního soudu byl souzen [jméno] [příjmení] jako obžalovaný za přečin úvěrového podvodu, organizátorství přečinu úvěrového podvodu a zločin podvodu pod sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka] a pravomocně odsouzen. Předžalobní výzvou právního zástupce byla dne 21. 2. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě 49 341,90 Kč do 28. 2. 2020. Dle podacích lístků žalované byly odeslány doporučené zásilky dne 17. 7. 2019 a 24. 2. 2020 na adresu [adresa]. Dle výpovědi žalované zápůjčku domluvil bývalý manžel [jméno] [příjmení] si s paní [příjmení]. Žalovaná u žádného jednání nebyla, smlouvu pouze podepsala. Žalovaná paní [příjmení] nic nesdělovala ani nepředkládala. Nikde předtím ani v té době nepracovala. U společnosti [právnická osoba] nikdy zaměstnána nebyla, nikdy nepodepsala pracovní smlouvu a nikdy od ní neobdržela ani žádný plat. Tuto společnost měl bývalý manžel [jméno] [příjmení]. Uznání dluhu sama nevypisovala, pouze podpis je její. Vyznačila pouze to, že není schopna dluh uhradit a žádá o splátky. Neuváděla vlastním písmem, že dluh uznává, to ani tímto nemínila. Na adrese [ulice a číslo] bydlela do září 2016 a poté na adrese [obec a číslo]. S bývalým manželem [jméno] [příjmení] neměli upravené SJM za dobu trvání manželství, měli uzavřenou dohodu o vypořádání v souvislosti s rozvodem manželství, kde se bývalý manžel zavázal tento dluh [anonymizováno] splatit. Dům ve [anonymizována dvě slova] je bývalé tchýně, tj. matky [jméno] [příjmení], která se jmenuje [jméno] [příjmení], která bydlí ve svém bytě v [anonymizována dvě slova]. Neví, kdo tuto zákaznickou kartu vyplňoval a na základě jakých informací, protože nejsou pravdivé. Peníze převzal manžel a hned v červnu 2014 od rodiny odešel. Z rozsudku Krajského soudu [obec] č. j. [číslo jednací] soud nezjistil pro věc ničeho podstatného. Důkazní návrhy výslechy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nebyly provedeny pro nadbytečnost, neboť pro právní posouzení věci by byly bez významu. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, mezi ně patří pracovní smlouva, výplatní pásky za 3 měsíce a nájemní smlouva. K důkazu nebyly předloženy.

5. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Podle § 2 nař.vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná. Pokud se týká žalovanou vznesené námitky promlčení žalovaného nároku, pak tuto soud neshledal důvodnou, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaná dluh ze smlouvy o zápůjčce písemně uznala dne 4. 9. 2015 a 13. 7. 2016, takže ode dne uznání běží nová desetiletá promlčecí lhůta, která uplyne teprve dne 13. 7. 2026. Žaloba byla podána soudu dne 1. 6. 2020, takže nárok žalobkyně na plnění ze smlouvy promlčen není. Žalovaná k těmto uvedla, že svými podpisy předtištěných listin nemínila dluh v uvedené výši uznat, ale sdělit, že není schopna úhrady a žádat o splátky. Jsou zde nicméně jiné důvody, pro které nelze žalobě vyhovět. Prioritně se soud zabýval otázkou, zda se žalobkyni v řízení podařilo prokázat, že její předchůdkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce skutečně provedla posouzení kredibility tj. úvěruschopnosti žalované. Žalobní tvrzení, že sama žalovaná potvrdila přímo ve smlouvách, že bylo provedeno odborné vyhodnocení na základě dostatečných informací, jsou zcela nedostatečné a nepodložené. Žalobkyně nijak neprokázala, že by předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost lustrací žalované v nebankovního registru, registru [příjmení] a měla rovněž k dispozici doklady o příjmech a výdajích žalované. V řízení bylo prokázáno výpovědí žalované, že žádné informace a doklady zástupkyni [právnická osoba] neposkytla. Se zástupkyní [právnická osoba] jednal bývalý manžel žalované [jméno] [příjmení] a také převzal finanční prostředky. O jeho přístupu svědčí i z důkazů zjištěné skutečnosti, že byl jednatelem a společníkem ve společnosti [právnická osoba], která byla v zákaznické kartě uvedena jako zaměstnavatel žalované a kontaktní adresa zákazníka je adresou matky [jméno] [příjmení] - [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], 1. patro. Bývalý manžel žalované pak byl odsouzen Okresním soudem v Prostějově za přečin úvěrového podvodu a i u Okresního soudu byl souzen [jméno] [příjmení] jako obžalovaný za přečin úvěrového podvodu, organizátorství přečinu úvěrového podvodu a zločin podvodu pod sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka] a pravomocně odsouzen. Údaje uvedené ve smlouvě i zákaznické kartě tedy soud hodnotí jako nepravdivé a zfalšované. Ani žalobkyně z těchto nemohla vycházet jako z pravdivých, když nebyla doložena jejich pravost odpovídajícími doklady. Žalobkyně nedoložila, jakým konkrétním způsobem zkoumala její předchůdkyně úvěruschopnost žalované, neboť žádné dokumenty tvrzené v žalobě popř. uvedené v zákaznické kartě soudu nepředložila. Dle aktuální judikatury (vztahující se jak na úvěry, tak zápůjčky) Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě předchůdkyně žalobkyně neposoudila nijak kredibilitu žalované, takže smlouvu je třeba hodnotit jako neplatnou.

7. Soud se dále zabýval platností smlouvy o zápůjčce ještě z důvodu sjednaných podmínek, kdy dospěl k závěru, že ujednání o poplatcích je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku. Při zápůjčce lze sjednat úroky, ale nikoliv poplatky, zřejmě se tedy nejedná o poplatky, ale skryté úroky. Pokud za zápůjčku 50 000 Kč měla žalovaná navíc kromě jistiny uhradit i částku 41 803 Kč, pak se takové ujednání natolik příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako další důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). Soudy v rámci posuzování souladu či rozporu s dobrými mravy, sazby poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě však nejde procentní sazby úroků, ale o poplatky, které jsou skrytým úrokem a ten by převyšoval výrazně nejvyšší sazby úroků u bankovních úvěrů či zápůjček. Za situace, kdy dle smluv o zápůjčkách měla žalovaná při řádném splácení kvůli sjednaným poplatkům vrátit více 1,83 násobek poskytnuté částky, je třeba takovou výši úroků považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 občanského zákoníku i bez návrhu. V této souvislosti pak soud uzavírá, že pro posouzení rozporu ujednání o výši úroků s dobrými mravy je podstatná celková částka, kterou se žalovaná zavázala za dobu trvání zápůjčky při řádném splácení uhradit, tedy o kolik by žalovaná při řádném splácení poskytnutou částku přeplatila, tj. oproti poskytnutým 50 000 Kč uhradit částku 91 803 Kč. Uzavřenou smlouvu o zápůjčce je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě také z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků jako skrytých úroků. Žalobkyně tedy na úhradu poplatků z neplatně sjednané zápůjčky, a to ať ve sjednané výši či výši dle občanského zákoníku nárok nemá.

8. Nároky z těchto neplatných smluv je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Toto ustanovení tedy na rozdíl od předchozí právní úpravy (§ 457 OZ) nezakládá možnost soudu bez návrhu žalované provést celkové vypořádání neplatné smlouvy, a to včetně všech plnění poskytnutých žalovanou žalobkyni či její předchůdkyni. [ulice] právní úprava (ust. § 2993 věta druhá občanského zákoníku) naopak vyžaduje aktivitu strany žalované, tedy námitku vzájemného plnění, tj. požadavek žalované, aby byla vypořádána i veškerá plnění, která žalobkyni poskytla. S ohledem na tuto podstatnou změnu textu zákonného ustanovení upravujícího vzájemné vypořádání nároků z neplatné smlouvy pak již nelze použít dřívější judikaturu k této otázce, která se vztahovala k ustanovení § 457 OZ. Žalobkyně by tedy měla nárok na uhrazení jistiny, když s ohledem na neplatnost celé smlouvy nemohlo dojít k přirůstání neplatně sjednaného příslušenství. Žalovaná byla v řízení aktivní, tvrdila, že na dluh různé částky hradila a to i přes nepříznivou rodinnou a sociální situaci, kdy [jméno] [příjmení] převzal od [právnická osoba] poskytnutou částku, poté rodinu hned opustil, navíc v době jejího těhotenství a nehradil ani výživné na společné nezletilé děti. Neznala přesnou částku, kolik žalobkyni či její předchůdkyni uhradila, ale ztotožnila se s tvrzením žalobkyně, že to byla částka 69 586 Kč. Pokud tedy žalobkyně požadovala další platby, pak žaloby byla zamítnuta, neboť částku poskytnutou jako bezdůvodné obohacení ve výši 50 000 Kč žalovaná již přeplatila o 19 586 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce totiž žalobkyně nemá právo na žádné další nároky, takže žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když zcela úspěšné žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly ani žádné nepožadovala.