12 C 120/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 30 622 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje ohledně částky 192,69 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 7 993,85 Kč ve výši 8,25 % ročně od 27. 9. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 507,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 507,31 Kč ve výši 8,25 % ročně od 27. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 922 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 120,84 Kč ve výši 8,25 % ročně od 27. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 18. 1. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 622 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba poskytla žalovanému na revolvingový úvěr na základě smlouvy ze dne 26. 8. 2019. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný pak přes webové stránky po své registraci webová adresa požádal o konkrétní úvěr, předchůdkyně žalobkyně zkoumala jeho úvěruschopnost, pak žalovanému zaslala návrh smlouvy a žalovaný poté čerpal úvěr ve výši 30 621,64 Kč, který měl být splacen do 26. 9. 2020 se sjednaným úrokem. Žalovaný svému závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedostál, proto byl dne 27. 10. 2020 předžalobně vyzýván k úhradě dluhu. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, která žalobou požaduje zaplacení 30 622 Kč se zákonným úrokem z prodlení až do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že pokud soud neuzná nárok na zaplacení z titulu smlouvy o úvěru, požaduje jistinu jako bezdůvodné obohacení.

2. Na výzvu soudu opravila a doplnila žalobkyně tvrzení, že žalovaný čerpal částku 28 000 Kč a již žalobkyni na dluh uhradil částku 23 330 Kč. Nedoložila však žádným důkazem, jak byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána. Poté vzala žalobu částečně zpět ohledně částky 192,69 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 7 993,85 Kč ve výši 8,25 % ročně od 27. 9. 2020 do zaplacení. V této části bylo řízení částečně zastaveno výrokem I. rozsudku.

3. Dne 10. 2. 2021 vydal Okresní soud v Olomouci na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Z tohoto důvodu byl usnesením ze dne 14. 4. 2021 zrušen. Ve věci bylo tedy nařízeno jednání na 16. 3. 2022 a poté na 28. 4. 2022, na které se nikdo z předvolaných nedostavil.

4. Soud tedy ve věci jednal a z provedených důkazů učinil tato skutková zjištění. Z obchodních podmínek, že jde o ulice podmínky společnosti právnická osoba ke spotřebitelskému úvěru poskytovanému spotřebitelům s trvalým pobytem v ČR. Ze Standardních informací o spotřebitelském úvěru, že je vydala příjmení příjmení jako věřitel pro spotřebitele jako klienty dle zákona o spotřebitelském úvěru. Náklady spotřebitelského úvěru jsou stanoveny jako výpůjční úroková sazba 0,2833% denně (tj. 103,40 % ročně). RPSN je stanovena 262,91 %. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru, že měla být sjednána mezi věřitelem právnická osoba a žalovaným jako klientem ohledně výše úvěrového limitu 80 000 Kč se sazbou 8,5 % měsíčně (tj. 102 % ročně) RPSN je stanovena 262,91 % Smlouva však není podepsána žádnou ze stran ani IP adresou ani příjmení či SMS kódem. Jde tedy pouze o koncept smlouvy. Z informací o žádosti o úvěr, že jde o údaje k žalovanému ohledně jeho adresy, tel. čísla, čísla účtu, rodného čísla a dále informace o úvěru: výše 5 000 Kč, žádost doručena 13. 12. 2019 v 11:02 hod, schválena 11:04 hod a platba proběhla 11:18 hod, splatnost 12. 1. 2020. Žádné zápisy o zkoumání úvěruschopnosti zde v danou dobu nejsou zaneseny. Z potvrzení o provedené platbě, že je potvrzena platba z účtu právnická osoba dne 14. 10. 2019 ve výši 13 000 Kč, dne 4. 10. 2019 ve výši 5 000 Kč, dne 26. 8. 2019 ve výši 5 000 Kč a dne 13. 12. 2019 ve výši 5 000 Kč Celkem bylo poskytnuto žalovanému na účet 28 000 Kč. Z měsíčních vyúčtování, že jsou adresována žalovanému od právnická osoba s platebními údaji a splatností 26. 6. 2020, 26. 7. 2020, 26. 8. 2020 a 26. 9. 2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, že je ze dne 27. 1. 2020, je opatřena nečitelnými podpisy bez uvedení osoby či označení společnosti, s pouze jedním ověřeným podpisem a to jméno příjmení. Připojen je seznam pohledávek, kde je uveden i žalovaný. Z platební bilance, že zachycuje pohyby na úvěrovém účtu žalovaného. Z oznámení o postoupení pohledávky, že je datováno 27. 10. 2020 od právnická osoba adresováno žalovanému s tím, že již 20. 12. 2019 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Z předžalobní výzvy od právního zástupce žalobkyně, že je datována 27. 10. 2020, adresována žalovanému k úhradě 30 429,31 Kč na jistině a 9 583 Kč na nákladech právního zastoupení. Bez doložení jakéhokoliv zmocnění jiného subjektu. Z podacího lístku, že byla dne 27. 10. 2020 odeslána doporučená zásilka žalovanému od právnická osoba neznámého obsahu.

5. Soud ve věci tedy po provedeném dokazování z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně vydala ulice podmínky společnosti právnická osoba ke spotřebitelskému úvěru poskytovanému spotřebitelům s trvalým pobytem v ČR. Stejně tak Standardní informace o spotřebitelském úvěru jako věřitel pro spotřebitele jako klienty dle zákona o spotřebitelském úvěru. Náklady spotřebitelského úvěru jsou stanoveny jako výpůjční úroková sazba 0,2833 % denně (tj. 103,40 % ročně). RPSN je stanovena 262,91 %. Z konceptu Smlouvy o revolvingovém úvěru, že měla být sjednána mezi věřitelem právnická osoba a žalovaným jako klientem ohledně výše úvěrového limitu 80 000 Kč se sazbou 8,5 % měsíčně (tj. 102 % ročně) RPSN je stanovena 262,91% Smlouva však není podepsána žádnou ze stran ani IP adresou ani příjmení či SMS kódem. Z informací o žádosti o úvěr, že jde o údaje k žalovanému ohledně jeho adresy, tel. čísla, čísla účtu, rodného čísla a dále informace o úvěru: výše 5 000 Kč, žádost doručena 13. 12. 2019 v 11:02 hod, schválena 11:04 hod a platba proběhla 11:18 hod, splatnost 12. 1. 2020. Žádné zápisy o zkoumání úvěruschopnosti zde v danou dobu nejsou zaneseny a vzhledem k časové posloupnosti, ani nemohly být získány a vyhodnoceny za 10 minut. Potvrzeními o provedených platbách, že je potvrzena platba z účtu právnická osoba dne 14. 10. 2019 ve výši 13 000 Kč, dne 4. 10. 2019 ve výši 5 000 Kč, dne 26. 8. 2019 ve výši 5 000 Kč a dne 13. 12. 2019 ve výši 5 000 Kč Celkem bylo poskytnuto žalovanému na účet 28 000 Kč ulice vyúčtování jsou adresována žalovanému od právnická osoba s platebními údaji a splatností 26. 6. 2020, 26. 7. 2020, 26. 8. 2020 a 26. 9. 2020 Smlouva o postoupení pohledávek je ze dne 27. 1. 2020 a je opatřena nečitelnými podpisy bez uvedení osoby či označení společnosti, s pouze jedním ověřeným podpisem jméno příjmení. Připojen je seznam pohledávek, kde je uveden i žalovaný. V platební bilanci jsou zachyceny pohyby na úvěrovém účtu žalovaného. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 10. 2020 právnická osoba žalovanému sděluje, že již 20. 12. 2019 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Předžalobní výzvou právní zástupce žalobkyně dne 27. 10. 2020 vyzývá žalovaného k úhradě 30 429,31 Kč na jistině a 9 583 Kč na nákladech právního zastoupení. Bez doložení jakéhokoliv zmocnění jiného subjektu. Dle podacího lístku byla dne 27. 10. 2020 odeslána doporučená zásilka žalovanému od právnická osoba neznámého obsahu.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

7. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

10. Soud po provedeném dokazování dospěl k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť k tomuto nedoložila jediný důkaz. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, takže smlouvu by bylo třeba hodnotit jako neplatnou. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Smlouva o úvěru v tomto případě ovšem nebyla ve vyhotovení doručeném soudu podepsána ani jednou ze stran, takže se jednalo pouze o koncept. Soud má tedy za to, že k uzavření smlouvy, a sjednání v ní uvedených podmínek, vůbec nedošlo. Proto se ani soud ve svém právním odůvodnění rozhodnutí nezabýval výší uvedeného úroku, který je totiž zcela evidentně ve výši nemravné a tedy absolutně neplatné. Soud proto zavázal výrokem II. žalovaného pouze k úhradě 4 507,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení. S ohledem na neplatnost či neexistenci celé smlouvy o úvěru má žalobkyně nárok pouze na nezaplacenou část poskytnuté částky. Jestliže bylo dle tvrzení žalobkyně i doložených potvrzení o provedených platbách žalovanému poskytnuto 28 000 Kč a 23 300 Kč žalovaným již uhrazeno, zbývá po částečném zpětvzetí částky 192,69 Kč žalovanému k úhradě 4 507,31 Kč s úrokem z prodlení. Ve zbytku byla žaloba výrokem III. zamítnuta jako neoprávněná, když v další části vzala žalobkyně žalobu zpět a řízení bylo výrokem I. částečně zastaveno.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 257/05). Soud tedy kapitalizoval veškeré žalobou uplatněné příslušenství, a to ke dni rozhodnutí. Žalobkyně tak byla procesně méně úspěšná než žalovaný. Ten však náklady řízení nepožadoval, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.