12 C 148/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Určuje se, že nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], a tam označené jako parc. p. č. St. [anonymizováno] a parc. p. [číslo] patří do zaniklého avšak dosud nevypořádaného společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného s tím, že součástí pozemku [parcelní číslo] je stavba dosud zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], a tam označená jako budova v části [územní celek], [adresa], situovaná na pozemku p. č. St. [anonymizováno].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 14 889 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.

III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení – tlumočného proti žádnému z účastníků řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 16. 2. 2023 domáhala proti žalovanému rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva k nemovitostem, konkrétně k pozemku parc. č. St. [anonymizováno] a pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] s tím, že součástí pozemku parc. č. St. [anonymizováno] je stavba dosud zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], a tam označená jako budova v části [územní celek], [adresa], situovaná na pozemku parc. č. St. [anonymizováno]. Žalobkyně v žalobě uvedla, že účastníci uzavřeli sňatek dne 30. 9. 2010, ale již bylo zahájeno řízení o rozvod jejich manželství. Jejich společné jmění manželů se řídí zákonným režimem a nebylo dosud nijak modifikováno. Dne 27. 6. 2012 uzavřel žalovaný kupní smlouvu s [jméno] [příjmení], přičemž na základě této smlouvy nabyl do vlastnictví pozemek par. [číslo] v [katastrální uzemí]. Do katastru nemovitostí byl zapsán jako výlučný vlastník ke dni 29. 6. 2012. V roce 2013 pak účastníci na pozemku postavili stavbu, v souvislosti s čímž byla z pozemku parc. [číslo] vydělena stavební parc. č. St. [anonymizováno]. Zbytkové parcele bylo ponecháno [číslo]. Stavba byla do katastru nemovitostí zapsána již jako součást společného jmění manželů (dále též jen„ SJM“) k 21. 8. 2013, a to [adresa]. Je proto vedena jako samostatná věc. Účastníci se současně stali spoludlužníky z hypotečního úvěru u [právnická osoba] zástavním právem přitom byly zatíženy i předmětné pozemky parc. [číslo] parc. č. St. [anonymizováno]. Pokud jde o naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, žalobkyně uvedla, že dle ustálené judikatury se lze domáhat určení, že nemovitosti náleží do SJM, přesto, že takový závěr lze učinit i prejudiciálně v řízení o vypořádání SJM. V projednávaném případě je navíc možné prejudiciální posouzení komplikováno tím, že kromě deklarace, že pozemky do SJM patří, musí být řešena otázka, zda je stavba situovaná na stavební parcele její součástí. Nejde tedy jen o určení vlastníka, ale i o vyslovení, zda stavba je nebo není samostatnou věcí. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný přestal hradit splátky hypotečního úvěru a žalobkyně na ně s ohledem na své minimální příjmy nedosáhne. Žalobkyně jedná s bankou, přičemž je zřejmé, že patrně bude nutný nucený prodej nemovitostí a v rámci vypořádání SJM bude nakládáno s výtěžkem po odečtení uspokojení dluhů. Také z tohoto důvodu je nutné nastolit jistotu ohledně vlastnictví k pozemkům a ohledně otázky, zda je budova samostatnou věcí, nezávisle na vypořádání SJM.

2. U jednání dne 16. 10. 2023 navrhla žalobkyně, aby soud připustil změnu žaloby, když uvedla, že vzhledem k rozvodu manželství, kdy rozsudek nabyl právní moci dne 5. 9. 2023, formulačně upravila žalobní petit tak, že namísto určení, že předmětné nemovitosti patří do SJM účastníků, bude uvedeno, že patří do zaniklého, avšak dosud nevypořádaného SJM účastníků. Soud proto usnesením dne 16. 10. 2023 připustil změnu žaloby ve znění tohoto žalobního petitu.

3. Žalobkyně dále u jednání dne 16. 10. 2023 doplnila svá tvrzení tak, že pozemek, který je zapsán v katastru nemovitostí pouze ve vlastnictví žalovaného, zakoupili manželé za trvání manželství z finančních prostředků patřících do SJM, když žalobkyni není známo, že by žalovaný měl oddělené výlučné prostředky, ze kterých by nákup uskutečnil. Pozemek byl zakoupen až dva roky po uzavření manželství v době trvání SJM, takže byl v SJM účastníků. Kupní cena byla hrazena prostřednictvím advokátní úschovy. Co se týká zakoupené parcely p. [číslo] o výměře 1921 m2, pak ta našla odraz v zápisu katastru nemovitostí na [list vlastnictví] tak, že se jedná o parc. č. St. [anonymizováno] o výměře 101 m2 zastavěná plocha a nádvoří a dále parc. [číslo] o výměře 1820 m2 orná půda. Výměra tedy odpovídá zakoupené parcele kupní smlouvou. Co se týká podpisu kupní smlouvy, tak toto žalovaný řešil sám, žalobkyni bylo známo, že je pořizována tato parcela, avšak tyto záležitosti vyřizoval pouze žalovaný. Žalobkyně dále uvedla, že nejsou hrazeny splátky hypotečního úvěru a situace spěje zřejmě k soudnímu prodeji zástavy. Žalobkyně tedy toto rozhodnutí soudu bude potřebovat pro potřeby banky a k soudnímu prodeji zástavy, když zřejmě kvůli rozdělení výtěžku bude muset zahájit řízení o vypořádání SJM.

4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní.

5. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytl cizí prvek v podobě státního občanství žalobkyně, která je státní příslušnicí Jemenu, a předmětem řízení je určení vlastnického práva k nemovitým věcem na území České republiky, zabýval se soud nejprve tím, zda je dána pravomoc a příslušnost ve věci rozhodnout a také otázkou použitelného hmotného práva. S ohledem na neexistenci jurisdikčních norem v dvoustranné smlouvě o právní pomoci s Jemenem č. 76/1990 Sb., jakož i neexistenci jiné mnohostranné mezinárodní smlouvy, která by upravovala pravomoc pro řízení, jejich předmětem jsou věcná práva k nemovitostem, dospěl k závěru, že pravomoc českých soudů je dána ustanovením § 68 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, neboť rozhodovat o právech k nemovitým věcem, které jsou na území České republiky, přísluší výlučně soudům nebo jiným příslušným orgánům veřejné moci. Místní příslušnost zdejšího soudu vyplývá z § 88 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o s. ř.), neboť v obvodu soudu je nemovitá věc, jíž se řízení práva k ní týká. Jako rozhodné právo soud aplikoval hmotné právo České republiky podle § 69 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., neboť se jedná o právní řád místa, v němž věc je.

6. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: -) Z oddacího listu vystaveného Zvláštní matrikou v ČR v [obec], že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [anonymizováno] v Jemenu. Oba uzavírali manželství jako rozvedení. -) Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 5. 9. 2023, že manželství účastníků bylo rozvedeno. -) Z kupní smlouvy, že [jméno] [příjmení], bytem [ulice], [část obce] jako prodávající na straně jedné a žalovaný jako kupující na straně druhé uzavřeli dne 27. 6. 2012 kupní smlouvou, na základě níž [jméno] [příjmení] ze svého výlučného vlastnictví prodala pozemek parc. [číslo] ornou půdu o výměře 1921 m2 žalovanému za vzájemně sjednanou kupní cenu ve výši 960 000 Kč. Kupující ve smlouvě prohlásil, že předmět převodu za sjednaných podmínek do svého výlučného vlastnictví na základě této kupní smlouvy kupuje a přijímá. Ujednanou kupní cenu vevýši 960 500 Kč žalovaný uhradil dle dohody účastníků převodem této částky na depozitní účet JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], pobočka [obec], před podpisem této kupní smlouvy, a to v souladu s podmínkami sjednanými v rámci samostatné písemné dohody o depozitní úschově finančních prostředků, kterou smluvní strany uzavřeli s depozitním správcem JUDr. [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] kupní smlouvu podepsala dne 18. 6. 2012, její podpis byl úředně ověřen. Žalovaný kupní smlouvou podepsal dne 27. 6. 2012 a jeho podpis byl úředně ověřen. Vklad práva dle uvedené smlouvy byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj Katastrální pracoviště Olomouc sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo]. Vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne 20. 7. 2012 s právními účinky vkladu ke dni 29. 6. 2012. -) Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 5. 10. 2023, že žalovaný je zapsán jako vlastník pozemku parc. č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 101 m², na pozemku stojí stavba [adresa], rod. dům, [list vlastnictví], a pozemku par. [číslo] orná půda o výměře [číslo] m², v kat. úz. a obci [obec], zapsaných na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc. Nabývacím titulem je Smlouva kupní ze dne 27. 6. 2012. Právní účinky vkladu práva ke dni 29. 6. 2012. Na uvedených nemovitostech vázne zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 2 000 000 Kč s příslušenstvím pro oprávněnou [právnická osoba], se sídlem [adresa], zřízené na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 6. 3. 2013. Právní účinky vkladu práva ke dni 6. 3. 2013. Dále je v části C uvedeného LV zápis o započetí výkonu zást. práva dle zák. o spotřebitelském úvěru., a to na základě Vyrozumění zástavního věřitele o započetí výkonu zást. práva dle zák. o spotř. úvěru ze dne 5. 9. 2023. Právní účinky zápisu k okamžiku 6. 9. 2023. Zápis proveden dne 18. 9. 2023. -) Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 5. 10. 2023, že účastníci vlastní v SJM rodinný dům [adresa] v [obec], postavený na parc. č. St. 582 na [list vlastnictví], zapsaný na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, pro katastrální území a [územní celek]. Nabývacím titulem je ohlášení vlastníka pozemku – vlastníků stavby v SJM ze dne 21. 8. 2013. Na uvedené nemovitosti vázne zástavní právo smluvní ve prospěch oprávněné [právnická osoba], jak je uvedeno na [list vlastnictví] shora, rovněž je zde v části C uveden zápis jako na [list vlastnictví] shora. -) Z výslechu žalobkyně, že co se týká kupní smlouvy, o těchto problémech se dozvěděla až následně v rámci manželského rozvratu. Myslela si, že pozemek i stavba jsou jejich společné a psány na ně oba. O zakoupení pozemku věděla, peníze, ze kterých byl zakoupen, byly jejich společné. Veškeré záležitosti ale žalovaný zařizoval sám, do žádných věcí žalobkyni vůbec nezasvěcoval. Žalobkyně věděla, že kupuje pozemek, ale podrobnosti jí žalovaný nesděloval. Smlouvu o hypotečním úvěru podepsala, ale neznala přesně její obsah. Žalobkyně dále uvedla, že splátky hypotéky teď nikdo nehradí. Zatím v domě bydlí, ale bude se stěhovat a odhlásí i spotřebu energií. Vždycky vyvozovala, že dům i pozemek je jejich společný v jejich společném vlastnictví.

7. Z uvedených skutkových zjištění soud činil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli manželství dne 30. 9. 2010. Dne 27. 6.2012 uzavřel žalovaný kupní smlouvu s [jméno] [příjmení], na základě níž nabyl do vlastnictví pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] za sjednanou kupní cenu ve výši 960 500 Kč, která byla hrazena prostřednictvím advokátní úschovy. Pozemek nabyl za trvání manželství z finančních prostředků patřících do SJM, když žalobkyni není známo, že by žalovaný měl oddělené výlučné prostředky, ze kterých by nákup uskutečnil. Žalobkyně o zakoupení pozemku věděla, podrobnosti jí však žalovaný nesděloval. Peníze, ze kterých byl pozemek zakoupen, byly jejich společné. Veškeré záležitosti ale žalovaný zařizoval sám, do žádných věcí žalobkyni vůbec nezasvěcoval. Do katastru nemovitostí byl zapsán žalovaný jako výlučný vlastník ke dni 29. 6. 2012. V roce 2013 pak účastníci na pozemku postavili stavbu rodinného domu [adresa], v souvislosti s tímto byla z pozemku parc. [číslo] oddělena parc. č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 101 m², na níž stavba stojí. Stavba rodinného domu [adresa] v [obec] byla do katastru nemovitostí zapsána již jako součást SJM manželů k 21. 8. 2013, a to na základě ohlášení vlastníka pozemku – vlastníků stavby v SJM. Tato je proto vedena jako samostatná věc. Zapsána je na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc. Žalovaný je v katastru nemovitostí ke dni 5. 10. 2023 zapsán jako vlastník pozemku parc. č. St. [anonymizováno], zastavená plocha a nádvoří, o výměře 101 m², na pozemku stojí stavba [adresa], rodinný dům na [list vlastnictví], a pozemku parc. [číslo] orná půda o výměře [číslo] m². Účastníci se současně stali spoludlužníky z hypotečního úvěru u [právnická osoba], zástavním právem přitom byly zatíženy i shora uvedené nemovitosti, přičemž aktuálně je v katastru nemovitostí uveden zápis o započetí výkonu zástavního práva dle zákona o spotřebitelském úvěru na základě Vyrozumění zástavního věřitele o započetí výkonu zástavního práva dle zákona o spotřebitelském úvěru ze dne 5. 9. 2023 s právními účinky zápisu k 6. 9. 2023. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 5. 9. 2023, bylo manželství účastníků rozvedeno.

8. Dle § 80 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Podle § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

10. Podle § 3054 občanského zákoníku, Stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.

11. Podle § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40 /1964, občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platného a účinného do 31. 12. 2013, společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka 12. Soud aplikoval na shora uvedený zjištěný skutkový stav citované právní normy a dospěl k právnímu závěru, že žaloba je důvodná. Předpoklad úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci, a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo dotýká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat v soudním rozhodnutí tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě věcnou legitimaci. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněná tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. V případě, kdy lze žalovat o splnění povinností, může však být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám o plnění nebo jestliže žaloba o plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dopad sporného právního vztahu. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Je to možné např. tvrzením naléhavého právního zájmu na požadovaném určení v tom smyslu, že žalobce potřebuje požadované rozhodnutí k zápisu svého vlastnického práva do katastru nemovitostí, či že žalobce požaduje zesouladit stav faktický se stavem právním.

13. Soud se tedy především v projednávané věci zabýval otázkou existence naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva. S ohledem na charakter projednávané věci, kdy se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí, je naléhavý právní zájem dán vždy, neboť plyne z nutnosti uvést do souladu stav faktický se stavem registrovaným v katastru nemovitostí a vytvořit tak pevný základ pro právní stav bránící vzniku případných dalších sporů. Naléhavý právní zájem žalobkyně je rovněž dán s ohledem na skutečnost, že věc je předmětem zaniklého dosud nevypořádaného společného jmění manželů (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3245/2017, podle kterého„ Je-li v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z bývalých manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak dosud nevypořádaného společného jmění manželů, může se domáhat určení, že nemovitost je v zaniklém a doposud nevypořádaném společném jmění manželů. Pokud v průběhu řízení nastanou účinky zákonné domněnky vypořádání § 741 o. z. a § 150 odst. 4 o. z. obč. zák., bude třeba žalobu změnit na určení, že věc je v podílovém spoluvlastnictví účastníků.“).

14. Vzhledem k tomu, že k nabytí vlastnictví k pozemku došlo v roce 2012, soud postupoval podle zák. č. 40/1964 Sb. tedy tehdy platného občanského zákoníku (o. z.) Soud zhodnotil všechny provedené důkazy a dospěl k závěru, že žaloba je oprávněná a je namístě jí zcela vyhovět. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení vlastnického práva k pozemkům parc. č. St. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 101 m² a parc. [číslo] orná půda o výměře [číslo] m² v katastrálním území a obci [obec], s tím, že tyto patří do zaniklého avšak dosud nevypořádaného společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného a že součástí pozemku parc. č. St. [anonymizováno] je stavba dosud zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], a tam označená jako budova v části [územní celek], [adresa], situovaná na pozemku parc. č. St. [anonymizováno]. V řízení bylo prokázáno, že pozemek parc. [číslo] orná půda o výměře [číslo] m² v [katastrální uzemí] (z nějž byl následně oddělen pozemek označený jako parc. č. č. St. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 101 m², na němž účastníci postavili rodinným dům č. p [anonymizováno]) koupil žalovaný od [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy uzavřené dne 27. 6. 2012, tedy za trvání manželství s žalobkyní, z finančních prostředků v SJM účastníků. Vzhledem k tomu, že věc nabyl žalovaný v tzv. zákonném režimu a nebyly tvrzeny ani prokázány žádné skutečnosti, že by žalovaný byl jejich výlučným vlastníkem, je uvedená věc součástí společného jmění (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 7. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3070/2021, kde je uvedeno„ Prokáže-li se v poměrech zákona č. 89/2012 Sb. stejně jako v poměrech zákona č. 40/1964 Sb., že věc nabyl v tzv. zákonném režimu jeden z manželů nebo oba manželé společně za trvání manželství, má se za to, že věc je součástí společného jmění; toho, kdo tvrdí, že jsou splněny podmínky pro nezařazení věci do společného jmění uvedené zejména v § 709 odst. 1 a 3 občanského zákoníku, tíží důkazní břemeno ohledně skutečností tam uvedených. To platí v poměrech mezi manžely i pro věc evidovanou ve veřejném seznamu jako vlastnictví jen jednoho z účastníků.“). Jestliže pak pozemek parc. č. St. 582 byl součástí SJM účastníků, tak ke dni 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti nový občanský zákoník, měli pozemek a stavba stejného vlastníka, a stavba [adresa] rodinný dům, se tak stala součástí tohoto pozemku. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a určil, že předmětné nemovitosti specifikované v petitu žaloby patří do zaniklého, avšak dosud nevypořádaného společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku II. rozsudku dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 14 889 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Pro stanovení výše náhrady nákladů řízení nebylo vycházeno z tarifní hodnoty sporu podle ceny nemovitostí, jelikož ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) a 4 písm. b) vyhlášky MS ČR č. 177/1996 Sb. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”) o výši tarifní hodnoty ve věci o určení, zda tu je právní vztah nebo právo, je ustanovením speciálním k ustanovení § 8 vyhlášky a.t. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč a to ve výši 3 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání dne 16. 10. 2023) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Na náhradě nákladů řízení náleží žalobkyni rovněž náhrada cestovních výdajů jejího právního zástupce k jednání ke zdejšímu soudu, tedy cestovné za cestu vlakem do [obec] ve výši 756 Kč a z [obec] do [obec] (sídla právního zástupce) ve výši 581 Kč. Dále náhrada za promeškaný čas dle ustanovení § 14 a. t. v rozsahu 10 započatých půlhodin po 100 Kč strávených cestou k jednání dne 16. 10. 2023 a zpět, tedy v celkové výši 1 000 Kč. Součástí nákladů řízení je i 21 % DPH z odměny, režijních paušálů a náhrady za promeškaný čas, tj. 2 352 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH.

16. Výrokem III. rozsudku bylo rozhodnuto o nákladech řízení státu, které vznikly na nákladech tlumočného. Jelikož má žalobkyně jako cizí státní příslušnice právo jednat před soudem ve své mateřštině, nemá stát právo na úhradu těchto vynaložených nákladů na tlumočné proti žádnému z účastníků řízení. O povinnosti zaplatit soudní poplatek za žalobu bude soudem rozhodnuto samostatným usnesením.