12 C 171/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 57 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 850 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 20. 5. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč až do úplného zaplacení, splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 38 920 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 025 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 604,67 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 21 150 Kč od 8. 1. 2022 do 19. 5. 2022 ve výši 8,25 % ročně a úrok 20,74 % ročně z částky 40 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 19. 5. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 57 700 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 1. 8. 2019 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy [číslo] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 800 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,74 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 8 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 22 800 Kč. Žalobkyně úrok a poplatky nazývá„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a výše uvedených úroků a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 80 týdenních splátkách po 970 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 2. 2021. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Dne 7. 1. 2022 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost tím, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy a ověřením doklady. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka včetně označení poskytnutých dokladů. Žalobkyně tedy požadovala na tento nárok zaplacení celkové dlužné částky ve výši 57 700 Kč, dále zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 7 604,67 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 025 Kč, úroků ve výši 20,74 % ročně z dlužné jistiny ve výši 40 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 40 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ví, o co se v řízení jedná. Vzala si 3 půjčky u různých společností, avšak v případě tohoto úvěru u [právnická osoba] [anonymizováno] Czech tvrdila, že se jedná o podvod na její osobu, protože byly sjednány splátky, pro které si však nikdo nejezdil, přestože jí to slíbili. Splátky, které uhradila, jsou ve splátkové knížce. V současné době je ve špatném zdravotním stavu, je od března 2022 upoutána na vozík, jedná se o pocovidový stav. Není nikde zaměstnána, pobírá pouze invalidní důchod ve výši 5 280 Kč. Závěrem uvedla, že se nechala napálit lichvářem.

3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy i výslechem žalované a učinil ve věci následující skutková zjištění: Z karty zákazníka, že jde o formulářovou žádost o spotřebitelský úvěr [anonymizováno] ze dne 1. 8. 2019 na jméno žalované s vyplněnou požadovanou výší 40 000 Kč s poskytnutím hotově a splatností 80 týdnů. Dále uveden druh bydlení nájemní s výdaji 1 680 Kč, osobní výdaje 4 000 Kč, splátky úvěrů 0, příjem hlavní 12 120 Kč, vedlejší 4 781 Kč a státní podpora 3 988 Kč. Zdroj hlavních příjmů z částečného úvazku u [právnická osoba] na dobu neurčitou. Zápůjčka ve [příjmení] [jméno] 15 000 Kč splátka 0. K těmto údajům měla žalovaná jako žadatel předložit dokumenty k ověření finanční situace tj. výplatní pásky, pracovní smlouvu, složenky s příjmy, faktury za energie vč. TV a telefonu, nájemní smlouvu. Tyto nejsou součástí listiny. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, že dne 1. 8. 2019 společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou smlouvu [číslo]. Na základě této se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se je dle sjednaných podmínek s úroky a poplatky zavázala splatit 80 týdenních splátek po 970 Kč. Jistina činila 40 000 Kč, úrok 6 800 Kč, administrativní poplatek 8 000 Kč, odměna za hotovostní inkaso splátek 22 800 Kč a celková částka k zaplacení 77 600 Kč RPSN bylo 163,05 %, úroková zápůjční sazba 20,74 %, administrativní poplatek 20 % z výše jistiny a odměna za hotovostní inkaso 57 % z výše jistiny. V části 9. Refinancování bylo uvedeno, že částka 10 815 Kč se započte na zaplacení zůstatku spotřebitelského úvěru [číslo] poté bude žalované vyplacena zbývající částka 29 185 Kč. Z Evidence splátek - splátkové knížky, že jde o„ [anonymizováno] Půjčku II hotovostní“ s výší úvěru 40 000 Kč, se souhrnným poplatkem 37 680 Kč, zapsáno uhrazených 15 splátek v různé výši celkem 21 150 Kč. Z uznání dluhu, že bylo předtištěno včetně uznávacího prohlášení a částky 60 200 Kč podle smlouvy o půjčce [číslo] ke dni 18. 2. 2021 s dopsaným datem 25. 2. 2021 a podpisy dlužníka a zástupce věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou, že dne 7. 1. 2022 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní. Součástí byl soupis pohledávek, kde byla uvedena pod [číslo] celková pohledávka 60 700 Kč vůči žalované splatná 11. 2. 2021. Z obchodního rejstříku žalobkyně, že byla zapsána od 16. 5. 2005. Z oznámení o postoupení a informace o zpracování osobní údajů, že dne 3. 2. 2022 sdělila žalobkyně žalované, že na základě smlouvy ze dne 7. 1. 2022 na ni byla postoupena pohledávka ze smlouvy [číslo] s tím, ať je tato ve výši 60 700 Kč bez příslušenství uhrazena do 10 dnů. Dle podacího lístku byla žalované odeslána žalobkyní zásilka dne 4. 2. 2022. Z předžalobní výzvy, že žalovaná byla dne 14. 4. 2022 vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě 71 454,15 Kč do 29. 4. 2022 nebo písemně uznat závazek a uzavřít dohodu o splátkách. Dle podacího lístku byla žalované odeslána zásilka dne 19. 4. 2022. Z výpovědi žalované, že měla v minulosti insolvenční řízení, kde splnila oddlužení. Pak potřebovala peníze na rekonstrukci bydlení a vzala si úvěr od [příjmení] [jméno] ve výši 15 000 Kč, celkově ale zaplatila 28 000 Kč. Kontaktovala ji paní [příjmení] s možností dalšího úvěru, ze kterého by předchozí úvěr doplatila. Předložila to jako nabídku, že úvěr bude 40 000 Kč, z čehož 11 000 Kč půjde na předchozí úvěr a vyplatí jí zbývajících 29 000 Kč. Dostala tedy částku 40 000 Kč v hotovosti a předala paní [příjmení] 11 000 Kč zpět, aby doplatila předchozí půjčku. Ptala se paní [příjmení], kolik přeplatí, aby to nebylo jako u té minulé půjčky, a ona řekla, že asi jen 10 000 Kč navíc. O tom, že by měla zaplatit 22 800 Kč za hotovostní inkaso, vůbec neví. To si ve smlouvě nepřečetla. Probíhalo to celé velmi rychle, pořád jí zvonil mobil, smlouvu jí vůbec nedala přečíst. První splátku si vzala na místě a říkala, že pro další splátky si bude chodit pan [příjmení] vždycky v pondělí. Nepočítala, kolik celkem činily splátky. Platila i vyšší splátky, jak je uvedeno v knížce splátek. Chodil pan [příjmení], ale nepravidelně, protože prý neměl čas. Jednou řekl, že se mu nevyplatí jezdit kvůli pětistovce autem, dokonce si sundal respirátor a řekl, že je pozitivní na covid. Přítel ho tehdy vyhodil a splátku 500 Kč si už nevzal. Příště přišla místo něj manažerka [příjmení], která převzala splátku 1 000 Kč, kterou však do splátkové knížky ani nezapsala. Někdy si také přišel úplně cizí člověk, který nebyl schopen se řádně představit a doložit, že je oprávněný splátky vybírat. V kartě zákazníka nejsou údaje uvedeny správně, neboť měla příjem jako uklízečka u [anonymizována dvě slova] 12 120 Kč, částka 4 781 Kč byla invalidní důchod a částka 3 988 Kč byla příjem z brigády za roznos letáků, to tak uvedla. Není pravdou, že za bydlení platila 1 680 Kč, to byly pouze platby za energie. Platila dle své nájemní smlouvy nájemné 5 000 Kč měsíčně. Psala i o pomoc na Úvěrovou záchranku, že manažerka v SMS zprávách požaduje 500 Kč navíc za každou návštěvu. Proto jí řekla, že to dávat nebude, že je to podvod. Manažerka jí na to strčila k podpisu nějaký papír, který držela rukou tak, aby na něj neviděla, asi to bylo to uznání dluhu. Pak při odchodu zakřičela, že se uvidí u soudu. Od té doby už nikdo nepřišel pro splátky, přestože řekla, že bude dál chodit. Žádné peníze už nikam neposílala, tím vybírání splátek skončilo. Ve schránce žádné oznámení o doručování doporučované zásilky nikdy nenašla. Schránku má vypáčenou a koncem dubna 2022 již byla v nemocnici. [příjmení] [jméno] zaplatila to, co je zapsáno v té splátkové knížce. Kromě toho zaplatila ještě 1 000 Kč paní [příjmení], což tam ona nezapsala. To uznání dluhu podepsala tak, že paní [příjmení] na to položila ruku, aby na to neviděla. Křičela na, že dluží 50 000 Kč, a když si chtěla jít pro brýle, manažerka řekla, ať to jen podepíše, že jde jen pro splátku.

4. Z provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Zástupce společnosti x [právnická osoba] vyhotovil kartu zákazníka, přičemž jde o formulářovou žádost o spotřebitelský úvěr [anonymizováno] ze dne 1. 8. 2019 na jméno žalované s vyplněnou požadovanou výší 40 000 Kč s poskytnutím hotově a splatností 80 týdnů. Dále uveden druh bydlení nájemní s výdaji 1 680 Kč, osobní výdaje 4 000 Kč, splátky úvěrů 0, příjem hlavní 12 120 Kč, vedlejší 4 781 Kč a státní podpora 3 988 Kč. Zdroj hlavních příjmů z částečného úvazku u [právnická osoba] na dobu neurčitou. Zápůjčka ve [příjmení] [jméno] 15 000 Kč splátka 0. K těmto údajům měla žalovaná jako žadatel předložit dokumenty k ověření finanční situace tj. výplatní pásky, pracovní smlouvu, složenky s příjmy, faktury za energie vč. TV a telefonu, nájemní smlouvu. Tyto však nejsou součástí listiny a nebyly ani soudu k důkazu předloženy. Výpovědí žalované bylo zjištěno, že tyto ani nebyly zástupcem vyžadovány a vyplněné údaje neodpovídají skutečnosti. Poté byla ihned bez zkoumání faktické úvěruschopnosti žalované uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru téhož dne 1. 8. 2019 společností [právnická osoba] s žalovanou pod [číslo]. Na základě této se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se je dle sjednaných podmínek s úroky a poplatky zavázala splatit 80 týdenních splátek po 970 Kč. Jistina činila 40 000 Kč, úrok 6 800 Kč, administrativní poplatek 8 000 Kč, odměna za hotovostní inkaso splátek 22 800 Kč a celková částka k zaplacení 77 600 Kč RPSN bylo 163,05 %, úroková zápůjční sazba 20,74 %, administrativní poplatek 20 % z výše jistiny a odměna za hotovostní inkaso 57 % z výše jistiny. V části 9. Refinancování bylo uvedeno, že částka 10 815 Kč se započte na zaplacení zůstatku spotřebitelského úvěru [číslo] poté bude žalované vyplacena zbývající částka 29 185 Kč. Tato částka k refinancování nebyla tedy fakticky žalované poskytnuta, avšak opětovně úročena v rámci nově uzavřené smlouvy. Dle Evidence splátek - splátkové knížky se tato vztahuje k produktu„ [anonymizováno] Půjčka II hotovostní“ s výší úvěru 40 000 Kč, se souhrnným poplatkem 37 680 Kč. Bylo zde zapsáno uhrazených 15 splátek v různé výši celkem 21 150 Kč. Až následně u jednání žalobkyně předložila k důkazu Uznání dluhu, které bylo předtištěno včetně uznávacího prohlášení a částky 60 200 Kč podle smlouvy o půjčce [číslo] ke dni 18. 2. 2021 s dopsaným datem 25. 2. 2021 a podpisy dlužníka a zástupce věřitele. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že toto bylo vyhotoveno bez projevu její vůle a ověření faktů. Bylo žalované dáno pouze k podpisu a to tak, že text byl zástupkyní [příjmení] překryt rukou. Od té doby zástupce hotovostní inkaso splátek již neprováděl. Smlouvou o postoupení pohledávek s přílohou ze dne 7. 1. 2022 došlo k postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní. Součástí byl soupis pohledávek, kde byla uvedena pod [číslo] celková pohledávka 60 700 Kč vůči žalované splatná 11. 2. 2021. Žalobkyně byla zapsána v obchodním rejstříku od 16. 5. 2005. V oznámení o postoupení a informaci o zpracování osobní údajů dne 3. 2. 2022 sdělila žalobkyně žalované, že na základě smlouvy ze dne 7. 1. 2022 na ni byla postoupena pohledávka ze smlouvy [číslo] s tím, ať je tato ve výši 60 700 Kč bez příslušenství uhrazena do 10 dnů. Dle podacího lístku byla žalované odeslána žalobkyní zásilka dne 4. 2. 2022. Předžalobní výzvou žalovaná byla dne 14. 4. 2022 vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě 71 454,15 Kč do 29. 4. 2022 nebo k uznání závazku a dohodě o splátkách. Dle podacího lístku byla žalované odeslána zásilka dne 19. 4. 2022. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že v minulosti byla v insolvenčním řízení, kde splnila oddlužení. Poté si vzala úvěr od [příjmení] [jméno] ve výši 15 000 Kč, který přeplatila. Pak ji kontaktovala zástupkyně paní [příjmení] s možností dalšího úvěru, ze kterého by předchozí úvěr doplatila. Předložila to jako nabídku, že úvěr bude 40 000 Kč, z čehož 11 000 Kč půjde na předchozí úvěr a vyplatí jí zbývajících 29 000 Kč O tom, že by měla zaplatit 22 800 Kč za hotovostní inkaso, vůbec neví. To si ve smlouvě nepřečetla. Probíhalo to celé velmi rychle, smlouvu jí vůbec nedala přečíst. První splátku si vzala na místě pro další splátky si chodil pan [příjmení] nepravidelně. Platila i vyšší splátky, jak je uvedeno v knížce splátek. V kartě zákazníka nejsou údaje uvedeny správně, neboť měla příjem jako uklízečka u [anonymizována dvě slova] 12 120 Kč, částka 4 781 Kč byla invalidní důchod a částka 3 988 Kč byla příjem z brigády za roznos letáků, to tak uvedla. Není pravdou, že za bydlení platila 1 680 Kč, to byly pouze platby za energie. Platila dle své nájemní smlouvy nájemné 5 000 Kč měsíčně. Manažerka jí strčila k podpisu nějaký papír, který držela rukou tak, aby na něj neviděla, asi to bylo to uznání dluhu. Pak při odchodu zakřičela, že se uvidí u soudu. Od té doby už nikdo nepřišel pro splátky. [příjmení] [jméno] zaplatila to, co je zapsáno v té splátkové knížce. Kromě toho zaplatila ještě 1 000 Kč paní [příjmení], což tam ona nezapsala.

5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu jey poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy je o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku, nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

7. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona [číslo] Sb.“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

12. Po provedeném dokazování dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované. Její předchůdkyně sepsala pouze kartu zákazníka a ničeho dalšího ke zkoumání kredibility žalované soudu nedoložila. Výslechem žalované bylo k uvedeným údajům navíc zjištěno, že šetření bylo prováděno nedostatečně, poměry žalované nebyly zjištěny pravdivě a úplně. Ohledně výdajů na bydlení či příjmů žalované byly v kartě zákazníka uvedeny zkreslené údaje, které zřejmě nebyly ověřeny označenými doklady tak, jak žalobkyně tvrdila. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů.

13. Soud se dále zabýval i platností úvěrové smlouvy, kdy dospěl k závěru, že ujednání o výši dalších plateb, tj. označeným jako administrativní poplatek a odměna za hotovostní inkaso, je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku, neboť ujednaná výše částky, kterou měla žalovaná zaplatit - činící 1,94 násobek poskytnuté částky, se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Ohledně těchto administrativních poplatků a odměn soud totiž vyhodnotil, že se jedná o skrytý úrok. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). V daném případě sjednaná částka k úhradě ve výši 77 600 Kč i při řádném splácení převyšuje výrazně nejvyšší sazby úroků u bankovních úvěrů a za situace, kdy dle smlouvy o úvěru měla žalovaná splácením úvěru vrátit téměř dvojnásobek poskytnuté částky, je třeba sjednanou výši považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 občanského zákoníku i bez návrhu.

14. V této souvislosti pak soud tedy uzavírá, že pro posouzení rozporu ujednání smlouvy s dobrými mravy je podstatná sjednaná výše částky k zaplacení, kterou se žalovaná zavázala za dobu trvání úvěru při řádném splácení uhradit, tedy o kolik by žalovaná při řádném splácení poskytnutou částku přeplatila. Pokud pak jde o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle ustanovení § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ačkoliv ujednání o výši úroků je od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány, ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou úplatnou) na rozdíl od ustanovení § 41 obč. zák., podle kterého platilo, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu, je ustanovení § 576 občanského zákoníku postaveno na zcela odlišném konceptu. Úprava obč. zák. totiž preferovala částečnou neplatnost právního úkonu před neplatností plnou, když v případě, že ustanovení smlouvy bylo, nevyplynul-li z povahy či obsahu právního úkonu nebo okolností jeho učiněný opak, oddělitelné, nastoupila částečná neplatnost jen tohoto ujednání. Přístup občanského zákoníku v ustanovení § 576 je však zcela opačný, když za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. obecná část Komentář k prvnímu vydání. C. H. Beck [obec a číslo]). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši poplatků a odměn, které jsou v daném případě součástí úplaty předchůdkyně žalobkyně za poskytnutý úvěr, a sjednaná výše přeplatku několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela dle ustanovení § 1802 občanského zákoníku, navíc za situace, kdy nyní i žalobkyně platnost takto sjednaných poplatků a odměn odůvodňuje a trvá na ní v rámci tohoto řízení, nelze předpokládat, že by předchůdkyně žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši těchto plateb uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o výši skrytých úroků. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy na úhradu těchto plateb z neplatně sjednaného úvěru, a to ať ve sjednané výši či výši dle ustanovení § 1802 občanského zákoníku, kromě jistiny nárok nemá.

15. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu je platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Toto ustanovení tedy na rozdíl od předchozí právní úpravy (§ 457 obč. zák.) nezakládá možnost soudu bez návrhu žalované provést celkové vypořádání neplatné smlouvy, a to včetně všech plnění poskytnutých žalovanou žalobkyní. Nová právní úprava v ustanovení § 2993 věta druhá občanského zákoníku naopak vyžaduje aktivitu žalované, tedy námitku vzájemného plnění, tj. požadavek žalované, aby byla vypořádána i veškerá plnění, která žalovaná poskytla. Žalovaná se v řízení úspěšně bránila a namítala, že se cítí předchůdkyní žalobkyně podvedena, že by měla poskytnutou částku o tolik přeplatit, že jde o lichvářský úrok. Uvedla, že již uhradila předchůdkyni žalobkyně platby dle splátkové knížky, ale dále předchůdkyně žalobkyně splátky řádně nevybírala. Částku poskytnutou dřívějším úvěrem refinancovala tak, že si na ni vzala další úročený úvěr. Nebyla od zástupkyně společnosti při uzavírání smlouvy ani řádně informována o parametrech úvěru. Žalobkyně tedy má dle závěru soudu nárok na uhrazení v řízení požadované původní jistiny po odečtení již uhrazené části ve výši 21 150 Kč, jak bylo prokázáno k důkazu provedenou splátkovou knížkou. Soud tedy zavázal žalovanou výrokem I. k úhradě původně poskytnuté jistiny úvěru 40 000 Kč, která po odečtení splátek dle splátkové knížky, činí částku 18 850 Kč. A to i se zákonným úrokem z prodlení od data 20. 5. 2022, což je den následující po podání žaloby, kterou žalobkyně svůj nárok proti žalované uplatnila. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně má totiž nárok jen na tuto část neuhrazeného bezdůvodného obohacení a zákonný úrok z prodlení. Dodatečně předložené uznání dluhu soud vyhodnotil jako irelevantní, když bylo prokázáno, že ze strany žalované nebyla vůle takto svůj závazek co do důvodu i výše uznat. Ve zbytku byla žaloba tedy zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu a neúspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp.zn. I. ÚS 257/05). Soud tedy poté uzavřel, že žalovaná byla více procesně úspěšná než žalobkyně. Náklady řízení však žalovaná nepožadovala, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.