12 C 181/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 8 153,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 153,27 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 17. 3. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 3. 3. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 8 153,27 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne 14. 7. 2017 úvěr ve výši 7 000 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 16. 3. 2019, žalovaná však úvěr nevrátila v datech splatnosti. Pohledávka se tedy skládá z jistiny ve výši 7 000 Kč a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 153,27 Kč Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa], na kterých se žalovaná zaregistrovala a odsouhlasila znění úvěrové smlouvy. Žalované byla dle žalobkyně částka 7 000 Kč zaslána na její bankovní účet dne 14. 7. 2017. Žalovaná nic neuhradila ani po výzvě žalobkyně učiněné prostřednictvím jejího právního zástupce dne 3. 12. 2021. Žalobkyně pouze tvrdila, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI a BRKI. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, požaduje tuto dlužnou částku nesplacené jistiny ve výši 8 153,27 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 153,27 Kč od 17. 3. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně z titulu smlouvy o úvěru, popř. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Dne 5. 4. 2022 vydal zdejší soud na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou, byl proto zrušen usnesením ze dne 24. 5. 2022. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, která jí byla zaslána na adresu trvalého pobytu, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.

3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyní předložená smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla žádným způsobem podepsána žalovanou, vlastnoručním podpisem, [příjmení] ani jinak elektronicky. Stejně tak ani formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a dodatky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Dle výpisu z bankovního účtu však žalované byla dne 14. 7. od právního předchůdce žalobkyně zaslána na její bankovní účet č. [bankovní účet] částka 7 000 Kč. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že pohledávka žalobkyně se skládá z jistiny ve výši 7 000 Kč a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 153,27 Kč, protože žalovaná nesplatila úvěr do sjednaného termínu 16. 3. 2019 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2021 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávku v celkové výši 6 632,73 Kč postoupila na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 3. 12. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužných částek do tří dnů. Z podacího lístku soud zjistil, že byla právním zástupcem žalobkyně žalované odeslána zásilka dne 3. 12. 2021.

4. Soudu předložené všeobecné podmínky se vztahovaly na smlouvy o zápůjčce, a nikoliv na spotřebitelské úvěry. Žalobkyně nijak nedoložila, že by zkoumala úvěruschopnost žalované jakýmkoliv způsobem.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

6. Dle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

8. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k právnímu závěru, že žaloba je důvodná. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na níž žalovaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021. Poté se soud zabýval samotným uplatněným nárokem žalobkyně a dospěl k závěru, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by jakkoliv zkoumala úvěruschopnost žalované a zejména, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy o úvěru. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalované byla poskytnuta převodem na její bankovní účet částka 7 000 Kč od právního předchůdce žalobkyně. Plnění poskytnuté žalované je tak třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 7 000 Kč bez právního důvodu. V řízení bylo pak na žalované, aby soudu tvrdila a prokázala, že dlužnou částku žalobkyni, nebo jejímu právnímu předchůdci uhradila, nebo že dluh zanikl jinak. Jelikož žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, neboť byla po celou dobu řízení zcela pasivní, soud uložil žalované, která se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč společně s poplatkem za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 153,27 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecnou třídenní.

10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci s přípravou, podání žaloby a výzva k plnění) a 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek ve výši 189 Kč O lhůtě plnění i ve výroku a II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. [obec] plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.