Okresní soud v Olomouci · Rozsudek

12 C 2/2026

č. j. 12 C 2/2026-70

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-06-08 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSOL:2026:12.C.2.2026.1

Citované zákony (14)

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně A . (dříve Jméno žalobkyně B .), IČO IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 48 091,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % ročně a částku , částka, , se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela elektronicky s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, . Tvrdila, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě, kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného proběhlo dle interní metodiky schválené ČNB a v souladu se zákonnými požadavky. Nedílnou součástí smlouvy i Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky, s nimiž byl žalovaný seznámen před podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžité prostředky vrátí a zaplatí poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a další poplatky za objednané volitelné služby. Při sjednávání smlouvy zvolil volitelnou službu „Klidné spaní“ za poplatek ve výši , částka, , službu „Presto“ za poplatek ve výši , částka, . První splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Žalovanému byl úvěr vyplacen na bankovní účet prostřednictvím bezhotovostního převodu dne , datum, v částce , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně dne , datum, informovala žalovaného o vypovězení smlouvy e-mailem. Žalovaný se tak ke dni , datum, dostal do prodlení s úhradou celého úvěru. Ke dni podání žaloby žalobkyně evidovala nesplacenou pohledávku ve výši , částka, skládající se z jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, , poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, , poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty, která byla sjednána ve smlouvě pro případ prodlení žalovaného ve výši 0,1% denně, celkově částku ve výši , částka, . Žalobkyně také uvedla, že pokud by soud neměl nárok žalobkyně za prokázaný z titulu uzavřené smlouvy, požadovala, aby soud posoudil nárok jako bezdůvodné obohacení žalovaného.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Soud z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění:- Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů ze dne , datum, , že žalovaný měl být seznámen se způsobem zpracovávání osobních údajů žalobkyní, avšak tato listina není podepsána žalovaným.- Z informací pro spotřebitele, že žalovaný měl být seznámen s informacemi o procesu poskytování spotřebitelského úvěru, avšak tato listina není podepsána žalovaným.- Z autorizace ověření totožnosti, že ověření totožnosti žalovaného bylo autorizováno dne , datum, přímým náhledem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, .- Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „flexi půjčka“ č. , hodnota, , že dne , datum, žalobkyně měla vůli uzavřít s žalovaným smlouvu, na základě, které se zavázala poskytnou žalovanému částku až do výše , částka, . Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr do konce kreditového rámce, tedy do , datum, . Žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžité prostředky splácet v pravidelných denních splátkách. Splatnost první splátky nastává 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru. Sjednaná úroková denní sazba činila 0,883% a RPSN 1 306% Žalovaný se měl zavázat uhradit poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99% z čerpané částky. Dále byla stanovena povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu v případě prodlení ve výši 0,1% denně z celkové dlužné částky. Smlouva je podepsána pouze zástupcem žalobkyně, podpis žalovaného neobsahuje, a to ani elektronický či SMS kódem.- Z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, že žalovaný měl být seznámen se základními vlastnostmi a náklady spotřebitelského úvěru, avšak tato listina není podepsána žalovaným.- Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti vypracovaného žalobkyní bez uvedení data provedení výpočtu, že posouzení žalovaného splácet úvěr bylo vyhodnoceno jako úspěšné. Žalobkyně uvedla výši ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného , částka, , avšak není zřejmé, z čeho takové zjištění učinila.- Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že žalovanému byla dne , datum, na bankovní účet č. , č. účtu, vyplacena částka ve výši , částka, .- Z předpisu denních splátek, že první splátka úvěru byla splatná dne , datum, a poslední dne , datum, . Výše splátek byla sjednána ve výši , částka, denně.- Z identifikovaných příjmů, že se má jednat o příjmy žalovaného z bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce v období , datum, – , datum, . Údaje nejsou nijak konkretizovány, takže nelze ověřit jejich správnost.- Z emailu ze dne , datum, , že žalobkyně informovala žalovaného o prodlení v délce 91 dní a oznámila žalovanému výpověď smlouvy. Žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši , částka, .- Z výzvy k úhradě před podáním žaloby, že dne , datum, právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši , částka, a upozornila jej na možnost vymáhání soudní cestou.- Z potvzení o podání doporučené zásilky, že dne , datum, právní zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému zásilku.

4. Z uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Dne , datum, měla být mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky až do výše , částka, . Ze smlouvy však neplyne, že by byla žalovaným, jakkoliv podepsána. Žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši , částka, , když dne , datum, byla částka ve výši , částka, žalovanému vyplacena prostřednictvím převodu na bankovní účet č., č. účtu, . Smlouva stanovila, že úroková denní sazba má činit 0,883% a RPSN 1 306%. Žalovaný se měl zavázat uhradit poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99% z čerpané částky. Žalovaný se měl zavázat poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatky splácet v denních splátkách ve výši , částka, . Žalobkyně požadovala po žalovaném při prodlení se zaplacením dlužné částky smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné splátky úvěru za každý den prodlení. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, jak uvedla žalobkyně ve svém dokumentu, avšak neuvedla ani nedoložila, jak konkrétně toto zkoumání prováděla a z jakých podkladů vycházela. Identifikovatelné příjmy je opět jen dokument vytvořený žalobkyní, z něhož neplyne správnost uvedených nespecifikovaných transakcí. Žalovaný byl dne , datum, informován emailem o výpovědi smlouvy a vyzván k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Dne , datum, byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Zásilka byla odeslána žalovanému dne , datum, .

5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

6. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen částečně. Soud se zde zabýval platností úvěrové smlouvy, kterou strany měly uzavřít dne , datum, . Prioritně se soud zabýval způsobem zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy. Žalobkyně sice předložila dokumenty, samotnou žalobkyní vytvořené, o tomto zkoumání a vysvětlování jejích postupů, avšak to nemůže nahradit skutečnost, že nebyly soudu doloženy žádné výsledky lustrací k ověření věrohodnosti žalobkyní uváděných údajů a způsoby zjištění informací k hodnocení úvěruschopnosti žalovaného v období poskytnutí úvěru. Tento způsob zkoumání tedy soud neshledal jako řádný a dostatečný, když absentují jakékoliv důkazy k tomuto konkrétnímu postupu a výstupům tvrzeným žalobkyní. Smlouva však nemůže být platně uzavřena i z důvodu absence podpisu žalovaného. Pokud se na smlouvě nachází podpis, tak je to jen podpis zástupce žalobkyně. Ohledně projevu vůle žalovaného zde není ani podpis, ani SMS kód či jiný způsob elektronického podpisu. Dle závěru soudu tedy smlouva nebyla vůbec uzavřena a pokud došlo k poskytnutí plnění žalovanému, pak bez právního důvodu.

10. Pokud by měl soud i tak posuzovat obsah smlouvy, došel by k závěru, že ujednání o výši roční procentuální sazby nákladů je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku. Ujednaný smluvní úrok ve výši 0,88 % denně z nesplacené jistiny (tzn. 321,2 % ročně) a RPSN ve výši 1 306 % se totiž natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury Nejvyššího soudu, kterou lze aplikovat i na úvěrové vztahy dle občanského zákoníku č.89/2012 Sb., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Soudy proto, v rámci posuzování souladu či rozporu s dobrými mravy, sazby poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě je třeba sjednanou výši roční procentuální sazby nákladů a úrok považovat za rozporné s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 občanského zákoníku i bez návrhu. Smlouvu o úvěru je tedy třeba i z těchto důvodů posoudit jako neplatnou v celém rozsahu. Žalobkyně tedy nárok na úhradu úroků, poplatků a smluvní pokuty z neplatně sjednaného úvěru nemá.

11. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Jak již také předpokládala žalobkyně v závěru žaloby. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně tedy má nárok pouze na uhrazení jistiny, na kterou žalovaný neuhradil vše, co bylo poskytnuto. Pokud tedy žalobkyně poskytla bez právního důvodu žalovanému , částka, a žalovaný uhradil , částka, , jak sdělila žalobkyně soudu na jeho výzvu, pak má nárok na zaplacení , částka, . Tuto povinnost soud uložil žalovanému, který zůstal v řízení zcela pasivní a netvrdil, že by žalobkyni uhradil více, výrokem I. rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena u výroku I. jako obecná třídenní, a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní pokuty, poplatky za volitelné služby ani na náklady vzniklé v souvislosti s prodlením, takže žaloba byla zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení, a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 257/05). V daném případě nemá žádný z účastníku právo na náhradu nákladů řízení, neboť míra úspěchu žalobkyně nebyla vyšší než žalovaného, a ten náhradu nákladů řízení nepožadoval a dle obsahu spisu mu ani žádné prozatím nevznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.