12 C 203/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného fakticky bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 164 104 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou původně soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky bytové jednotky č. Anonymizováno/Anonymizováno v budově č. p. Anonymizováno-Anonymizováno v katastrálním území adresa, včetně odpovídajících spoluvlastnických podílů na společných částech domu a na přilehlých pozemcích, jak je vše specifikováno v katastru nemovitostí na příslušných listech vlastnictví. Tvrdila, že žalovaný předmětnou bytovou jednotku od datum do současnosti užívá výlučně sám. Za období od datum do datum měl žalovaný podle žalobkyně získat bezdůvodné obohacení odpovídající 1/2 obvyklého nájemného ve výši částka měsíčně, tj. 5 945. Celkovou výši bezdůvodného obohacení za uvedené období vyčíslila žalobkyně částkou částka. Žalobkyně uvedla, že žalovaný jí v minulosti uhradil částku částka. Dále uvedla, že žalovaný má vůči ní pohledávku z titulu jím hrazených nákladů spojených se správou jednotky za uvedené období ve výši částka. Tuto pohledávku žalovaného žalobkyně započetla proti své pohledávce z titulu bezdůvodného obohacení, čímž pohledávky v této části zanikly započtením. Po provedeném započtení požadovala žalobkyně po žalovaném zaplacení zbývající částky částka jako vydání bezdůvodného obohacení za období od datum do datum. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky, naposledy dopisem ze dne datum, doručeným dne datum, přičemž žalovaný byl poučen o důsledcích neplnění. K dobrovolné úhradě však nedošlo.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne datum, v němž navrhl, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl. Uvedl, že za nesporné lze považovat fakt, že on a žalobkyně byli do nedávné doby rovnodílnými podílovými spoluvlastníky bytové jednotky a souvisejících spoluvlastnických podílů, jak jsou specifikovány v žalobě. Uvedl, že rozsudkem pro uznání Okresního soudu v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo jejich spoluvlastnictví k této bytové jednotce zrušeno a vypořádáno tak, že se stal jejím výlučným vlastníkem, přičemž byl zavázán uhradit žalobkyni vypořádací podíl ve výši částka. Nepopírá, že přibližně od poloviny srpna 2020 bytovou jednotku užívá výlučně sám. Nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení však neuznává ani zčásti, neboť je toho názoru, že se na jeho straně o bezdůvodné obohacení nejedná. Žalovaný uvedl, že bytová jednotka byla pořízena v roce 2019 za účelem společného bydlení účastníků, přičemž celková pořizovací cena včetně vedlejších nákladů činila částka. Z této částky podle jeho tvrzení hradila částka jeho matka, přičemž tuto částku považovali v rodině za půjčku poskytnutou oběma spoluvlastníkům. Zbývající částku částka hradil žalovaný a částka žalobkyně. Účastníci poté byt užívali ke společnému bydlení jako druh a družka spolu s nezletilou dcerou. V létě roku 2020 žalobkyně podle žalovaného navázala jiný partnerský vztah a bytovou jednotku dobrovolně a z vlastní vůle opustila, a to i s nezletilou dcerou. Žalovaný uvedl, že žalobkyni nebránil v dalším užívání bytu a očekával její případný návrat. Po definitivním rozchodu probíhala komunikace ohledně vrácení části půjčky poskytnuté matkou žalovaného a rovněž ohledně vypořádání spoluvlastnictví. Žalovaný tvrdí, že žalobkyni opakovaně nabízel možnost užívání bytu, včetně varianty střídavého bydlení. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyni v průběhu doby poskytl finanční plnění jako kompenzaci za užívání bytu, konkrétně v celkové výši částka, a to prostřednictvím jednotlivých plateb v letech 2023 a 2024. Vznesl námitku promlčení, neboť podle jeho názoru nelze jím poskytnutá plnění započítávat na nejstarší období. Žalovaný má za to, že k bezdůvodnému obohacení na jeho straně nedošlo, neboť žalobkyně bytovou jednotku neužívala z vlastní vůle, přičemž jí v užívání nic nebránilo. Současně žalovaný uvedl, že po celou dobu hradil náklady spojené se správou bytové jednotky, zejména příspěvky do fondu oprav, náklady na správu, a to v měsíční výši částka, po dobu 53 měsíců, celkem tedy částka. Dále hradil daň z nemovitých věcí v letech 2021 až 2024, a to 1) částku částka dne datum, 2) částku částka dne datum, 3) částku částka dne datum a 4) částku částka dne datum, a v neposlední řadě též pojistku za byt v částce částka dne datum. Tvrdí, že žalobkyně se na těchto nákladech nijak nepodílela, uplatnil proto vůči ní kompenzační námitku ve výši poloviny těchto nákladů, tj. částku částka. Pro případ, že by soud dospěl k závěru o existenci bezdůvodného obohacení, namítl, že takové obohacení nemohlo vzniknout po celou žalobkyní uplatňovanou dobu, zopakoval námitku promlčení, poukázal na další jím uhrazenou platbu ve výši částka, kterou žalobkyně v žalobě nezohlednila, a setrval na uplatněné kompenzační námitce.

3. Před zahájením jednání ve věci samé dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od datum do zaplacení s tím, že se jedná o částku, která nebyla v žalobě zohledněna, a kterou žalovaný uhradil datum, tj. před podáním žaloby. Soud proto řízení co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od datum do zaplacení usnesením zastavil. K žalovaným vznesené kompenzační námitce žalobkyně uvedla, že s touto souhlasí kromě bodu 1), 2), kdy má za to, že tyto jsou promlčeny. Dále nesouhlasí s námitkou promlčení vznesou žalovaným, když žalovaný částečně hradil a žalobkyně má za to, že tímto svůj dluh uznal.

4. K výzvě soudu žalovaný dále v podání doručeném soudu dne datum uvedl, že co se týká plateb za správu bytu (domu), hradil žalovaný náklady bytu ještě žalobkyni na její účet č.č. účtu, a to částkou částka (v níž byly zahrnuty i jiné úhrady) s tím, že v roce 2020 byl u správce budovy formálně veden předpis plateb na jméno žalobkyně. Za další roky, tj. 2021 - 2024, pak již hradil žalovaný platby za byt přímo správci budovy. Do ledna 2023 hradil částku částka a následně částka, z čehož však byla částka spojená se správou jednotky stále stejná, a to částka. Z nesporných skutkových tvrzení vzal soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku částka.

5. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: - Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota prokazujícího stav evidovaný k datu datum a z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota prokazujícího stav evidovaný k datu datum, že k uvedenému datu byli účastníci rovnodílnými podílovými vlastníky: a) bytové jednotky č.Anonymizováno/Anonymizováno, typ jednotky byt, vymezené v budově – adresa, č. p. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, byt. dům, LV Anonymizováno, na parcele. č. St. 500, LV Anonymizováno, na parcele č. St. 501, LV Anonymizováno, p. č. St. 502, LV Anonymizováno, p. č. St. 503, LV Anonymizováno, a vymezeného na parcele – pozemku – parcela č. St. 500 – zastavěna plocha a nádvoří o výměře 187 m², pozemku – parcela p. č. St. 501 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 225 m², pozemku – parcela p. č. St. 502 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 233m², a pozemku – parcela č. St. 503 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 186 m², b) ke shora citovanému bytu – číslo jednotky Anonymizováno/Anonymizováno – náležejícího ideálního spoluvlastnického podílu ve výši 535/40964 na společných částech domu a pozemku, a dále c) spoluvlastnického podílu ve výši ideální 1/142 (resp. 2/142) vzhledem k celku na pozemku – parcele č. Anonymizováno/Anonymizováno – ostatní plocha – jiná plocha o výměře 4152 m²,vše zapsáno v katastru nemovitosti na LV č. hodnota (ad a), LV č. hodnota (ad b) a LV č. hodnota (ad c) pro obec adresa, k. ú. adresa, u právnická osoba pro Olomoucky kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa, k. ú. adresa, vč. jejich součástí a příslušenství. Uvedené nemovitosti nabyli na základě kupní smlouvy ze dne datum. Zápis vlastnického práva do katastru byl proveden dne datum s právními účinky zápisu k datum. - Z výzvy a z dodejky, že přípisem ze dne datum právní zástupce žalobkyně žalovanému sdělil, že žalobkyně nemá nadále zájem setrvávat v podílovém spoluvlastnictví s žalovaným, přičemž má za to, že rozdělení nemovitostí není možné. Navrhla proto, aby bylo spoluvlastnictví zrušeno a vypořádáno mimosoudní dohodou tak, že nemovitosti budou přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, který je podle tvrzení žalobkyně užívá výlučně nejméně od poloviny srpna 2020, a žalobkyni bude uhrazen vypořádací podíl odpovídající tržní hodnotě jejího spoluvlastnického podílu, zjištěné na základě znaleckého posudku nebo stanovisek realitních kanceláří. Žalovaného vyzval, aby se k návrhu mimosoudního vypořádání písemně vyjádřil ve lhůtě 14 dnů. Současně uvedl, že v případě nesouhlasu či nečinnosti bude žalobkyně nucena podat žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudní cestou. Součástí výzvy byla rovněž výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení za výlučné užívání nemovitosti žalovaným. Právní zástupce žalobkyně uvedl, že obvyklé měsíční nájemné v dané lokalitě činí částka, přičemž žalobkyni náleží polovina této částky, tj. částka. Za období od poloviny srpna roku 2020 uplatnil vůči žalovanému bezdůvodné obohacení ve výši částka, s výzvou k jeho bezodkladné úhradě. Dále žalovaného žádal, aby počínaje měsícem srpnem roku 2023 až do doby vypořádání podílového spoluvlastnictví hradil žalobkyni částku částka. Současně žalovanému sdělil, že v případě neuhrazení požadovaných částek bude žalobkyně nucena podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. Uvedená výzva byla žalovanému doručena prostřednictvím právnická osoba. dne datum. - Z opětovné výzvy a ze sledování zásilek poštou online, že právní zástupce žalobkyně se na žalovaného obrátil opětovnou písemnou výzvou ze dne datum ve věci mimosoudního zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa včetně souvisejících spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemcích, jak jsou specifikovány v katastru nemovitostí. Konstatoval, že žalobkyně nadále trvá na ukončení podílového spoluvlastnictví. Součástí výzvy byl návrh dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, podle něhož by žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl žalobkyně do svého výlučného vlastnictví, zatímco žalobkyni by uhradil vypořádací podíl odpovídající tržní hodnotě jejího podílu, zjištěné na základě znaleckého posudku a stanovisek realitních kanceláří. Žalovaný byl vyzván, aby se k návrhu dohody vyjádřil ve lhůtě 14 dnů, s upozorněním, že při nečinnosti či neadekvátní reakci bude bez dalšího podána žaloba. Právní zástupce žalobkyně dále shrnul nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení za výlučné užívání bytové jednotky žalovaným v období od datum do konce ledna 2025. Výši bezdůvodného obohacení stanovil částkou částka, přičemž uvedl, že žalovaný dosud uhradil pouze částku částka. Současně uvedl, že žalovaný má vůči žalobkyni pohledávku z titulu jím hrazených nákladů spojených se správou jednotky ve výši částka, která byla žalobkyní započtena proti její pohledávce. Po započtení žalobkyně požadovala zaplacení částky částka. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení a dále k zaplacení nákladů právního zastoupení s tím, že v případě neuhrazení požadovaných částek bude podána žaloba. Uvedená výzva byla žalovanému doručena prostřednictvím právnická osoba. dne datum. - Z předžalobní výzvy a z dodejky, že právní zástupce žalobkyně žalovaného dopisem ze dne datum vyzval k úhradě částky částka z titulu bezdůvodného obohacení za období od datum do datum za užívání nemovitostí s tím, že podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č. j. spisová značka ze dne datum. Uvedl, že za uvedené období měl žalobkyni zaplatit z titulu bezdůvodného obohacení 1/2 tržního nájemného ve výši částka, tj. částka. Dále uvedl, že žalovaný má vůči žalobkyni pohledávku z titulu hrazených nákladů spojených se správou jednotky za období od datum do datum ve výši částka, a že z uvedeného důvodu žalobkyně započítává pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení v částce částka proti pohledávce žalovaného z titulu hrazených nákladů spojených se správou jednotky za období od datum do datum ve výši částka, kdy pohledávky se střetly, a tedy zanikly v tomto rozsahu započtením. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena prostřednictvím právnická osoba. dne datum. - Z vyjádření realitní kanceláře Re/Max, odhadu ceny nemovitosti k datum, porovnaných nemovitostí a mapy porovnaných nemovitostí, že odhadovaná cena za pronájem bytu 2+1, 55m², osobní vlastnictví, velmi dobrý, panelová konstrukce, balkón, sklep, adresa, dle realitní makléřky činí částka. Cena pronájmu u šesti podobných nemovitostí v okolí se pohybuje od částka do částka. - Z předpisu úhrad, že Servis družstvem adresa, zastupujícím právnická osoba byly za užívání jednotky s platností od datum předepsány náklady spojené se správou jednoty v celkové výši částka měsíčně a zálohy na služby celkem částka měsíčně, celkem tedy měsíční úhrada ve výši částka, splatná do 15. dne běžného měsíce, pod VS var. symbol. - Z výtisku internetového bankovnictví a z detailu transakcí, že žalovaný uhradil na účet č. účtu dne datum částku částka s popisem 1/5 bytová jednotka adresa kompenzace, dále datum na účet č. účtu částku částka s popisem bytová jednotka adresa, kompenzace nájmu, dále dne datum na účet č. účtu částku částka s popisem nájem za byt adresa 21.8.23-31.8.23, dále dne datum na účet č. účtu částku částka s popisem nájem za byt adresa, září 2023, dále dne datum na účet č. účtu částku částka s popisem nájem za byt adresa, říjen 2023, dále dne datum částku částka s popisem nájem za byt adresa, listopad 2023, dále dne datum částku částka s popisem nájem za byt adresa, prosinec 2023, dále uhradil na účet č. účtu dne datum částku částka s popisem 1/5 bytová jednotka adresa – kompenzace, dále uhradil na účet č. účtu dne datum částku částka s popisem nájem bytu adresa. - Z výpisů právnická osoba., že žalovaný dne datum trvalým příkazem VS var. symbol uhradil částku částka, dne datum uhradil daň z nemovitosti ve výši částka, dne datum uhradil daň z nemovitosti ve výši částka, dne datum uhradil pojistku za byt ve výši částka, dne datum uhradil trvalým příkazem VS var. symbol částku částka, dne datum uhradil trvalým příkazem VS var. symbol částku částka, dne datum uhradil daň z nemovitosti ve výši částka, dne datum uhradil trvalým příkazem pod VS var. symbol částku částka, dne datum uhradil daň z nemovitosti ve výši částka, dne datum uhradil trvalým příkazem VS var. symbol částku částka, dne datum trvalým příkazem VS var. symbol uhradil částku částka, dne datum uhradil trvalým příkazem VS var. symbol částku částka, dále uhradil na účet č. č. účtu dne datum částku částka, dne datum částku částka, dále uhradil trvalým příkazem VS var. symbol dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dále uhradil dne datum na účet č. účtu částku částka, dne datum uhradil trvalým příkazem VS var. symbol částku částka, dne datum uhradil trvalým příkazem VS var. symbol částku částka, dne datum uhradil trvalým příkazem VS var. symbol částku částka. - Z výpisů z účtů, že z účtu č. č. účtu jméno FO u Poštovní spořitelny byla dne datum žalovanému uhrazena částka částka označená jako BYT adresa. Žalovaný ze svého účtu u právnická osoba. dne datum uhradil právnická osoba částku částka (daň), dne datum uhradil právnická osoba částku částka a dne datum uhradil realitní kanceláři právnická osoba. částku částka, dne datum uhradil částku částka s poznámkou pojistka bytu. - Z výtisku z bankovnictví, že žalovaný uhradil dne datum na účet č.č. účtu částku částka s popisem nájem bytu adresa. - Ze sdělení žalovaného k návrhu na vypořádání podílového spoluvlastnictví, že žalovaný se v přípise ze dne datum vyjádřil k mimosoudnímu vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce č. Anonymizováno/Anonymizováno v Olomouci, k. ú. adresa, na LV č. hodnota, 3095 a 2806. Navrhl, aby žalobkyně převedla svůj spoluvlastnický podíl bytu vč. příslušenství na společnou dceru jméno FO s tím, že v takovém případě nebude požadováno vrácení rodinné půjčky ve výši částka, žalobkyni bude vráceno částka, které vložila do koupě bytu, a dále vyplaceno částka jako náhrada nákladů. Pokud by s tímto návrhem žalobkyně nesouhlasila, žalovaný souhlasil s vypořádáním spoluvlastnictví podle znaleckého posudku, vyhotoveného soudním znalcem. Dále souhlasil s kompenzací odpovídající 1/5 z určené částky částka s poukazem na to, že žalobkyně uhradila jen 1/5 kupní ceny bytu, tzn. z částky částka za dobu 3 let celkem tedy částka. Žalovaný dále souhlasil s nájmem bytu adresa, dle nájemní smlouvy na částku částka měsíčně, pouze do doby vypořádání spoluvlastnictví bytové jednotky č. Anonymizováno/Anonymizováno. Žalovaný dále uvedl, že požaduje vrácení dluhu částka, k jehož úhradě se žalobkyně zavázala a úhradu nákladů na správu jednotky ve výši částka. - Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že uvedeným rozsudkem pro uznání, který nabyl právní moci dne datum, bylo mezi účastníky pravomocně vypořádáno podílové spoluvlastnictví k bytové jednotce č. Anonymizováno/Anonymizováno v Olomouci, k. ú. adresa včetně příslušných spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemcích. Bytová jednotka včetně příslušných spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemcích byla rozsudkem přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného, když rozdělení věci nebylo technicky možné a žalovaný měl o nemovitost zájem. Žalovaný byl rozsudkem zavázán zaplatit žalobkyni na úplné finanční vypořádání jejího spoluvlastnického podílu částku částka, a to do 1 měsíce ode dne právní moci rozsudku. - Z připojeného spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. spisová značka, z žaloby, že žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaný jsou dle příslušných LV v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví, každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální 1/2 vzhledem k celku, podílovými spoluvlastníky nemovitosti, a to bytu č. Anonymizováno/Anonymizováno v k.ú. adresa a souvisejících spoluvlastnických podílů k domu a pozemkům. V žalobě uvedla, že žalovaný byt od datum dosud užívá výlučně sám, a lze tedy usuzovat, že má o tento byt zájem; rozdělení nemovitosti není technicky možné. Tvrdila, že se s žalovaným snažila dohodnout na mimosoudním vypořádání spoluvlastnictví, k čemuž ale nedošlo. Poslední výzvou k mimosoudnímu vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne datum, která byla žalovanému doručena dne datum, žalobkyně navrhovala za její spoluvlastnický podíl částku dle znaleckého posudku ve výši částka s tím, že návrh dohody byl žalovanému zaslán spolu s výzvou. Uvedla, že žalovaný na tuto výzvu reagoval e-mailem ze dne datum toliko tak, že pošle dopis, žádný dopis však neposlal. Z vyjádření žalovaného, že považuje za nesporné, že on i žalobkyně jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky bytové jednotky č.Anonymizováno/Anonymizováno v Olomouci a souvisejících spoluvlastnických podílů, jak jsou specifikovány v žalobě. Zároveň souhlasil s tím, že reálné rozdělení nemovitosti není vzhledem k její povaze možné. Žalovaný uvedl, že má zájem o předmětnou bytovou jednotku a výslovně souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví a s tím, aby byly všechny žalobou specifikované nemovité věci přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Dále uvedl, že přestože existují určité finanční závazky žalobkyně vůči jeho rodině a podle některých odhadů by hodnota bytu mohla být vyšší či nižší, v zájmu smírného a jednoduchého řešení věci souhlasí s výší vypořádacího podílu uvedenou v žalobě, tedy s tím, že zaplatí žalobkyni částku částka, a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku. Žalovaný však zásadně nesouhlasil s uložením povinnosti k náhradě nákladů řízení. Odkázal přitom na ustálenou judikaturu. Navrhl, aby soud rozhodl o věci samé v souladu s žalobou, avšak aby žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. - Z protokolu Okresního soudu v adresa ze dne datum ve věci sp. zn. spisová značka, že žalovaný byl v rámci opatrovnického řízení vedeného ve věci nezletilé dcery účastníků jméno FO u Okresního soudu v adresa u jednání dne datum vyslechnut jako účastník řízení a do protokolu mj. vypověděl, že byt, kde nyní bydlí v Olomouci, by chtěl užívat i nadále, matku vyplatit a že jednou ten byt zdědí dcera. Dále uvedl, že nechce, aby se matka vrátila do Olomouce, že s rozchodem se smířil. Pokud tedy toto kdysi uváděl, chtěl, aby rodiče bydleli v jednom městě, což by bylo jednodušší se školkou, se školou. Nechtěl, aby se matka vrátila do Olomouce za účelem obnovení jejich vztahu. - Z emailu právního zástupce žalobkyně, že zaslal dne datum žalovanému na emailovou adresu e-mail a v kopii jméno FO email, ve kterém žalovanému vytýkal chování vůči žalobkyni, a dále uvedl, že přestože v řízení u Okresního soudu v Olomouci ve věci vypořádání podílového spoluvlastnictví žalovaný deklaroval připravenost k úhradě vypořádacího podílu, tak dne datum byla právnímu zástupci připsána na účet částka ve výši částka od tituly před jménem jméno FO a částka ve výši částka od jméno FO, s tím, že ani u jedné platby není uveden VS, jak bylo požadováno. Dále uvedl, že podstatné je, že obě platby jsou učiněny třetí osobou. Za této situace žalovanému sdělil, že pokud nebude z jeho strany v písemné podobě s úředně ověřeným podpisem uvedeno, že souhlasí, aby za něj dluh dle rozsudku Okresního soudu v Olomouci č.j. spisová značka ze dne datum splnila konkrétní třetí osoba, pak bude postupováno tak, že všechny platby, které nebudou poukázány z jeho účtu, budou vráceny na účet, z něhož byly připsány, a to podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podotkl, že toto se týká veškerých plateb, které bude žalovaný v budoucnu realizovat. - Z výpovědi svědkyně jméno FO, matky žalovaného, že tato u jednání dne datum uvedla, že žalobkyně měla vůči jejich rodině dluh ve výši částka, když si měla půjčit uvedenou částku v souvislosti s pořízením předmětného bytu. Upřesnila, že peněžní prostředky poskytla žalobkyni její dcera, přičemž finance byly na koupi bytu použity prostřednictvím účtu svědkyně. Svědkyně připustila, že k této půjčce nebyla uzavřena písemná smlouva a že rodina žalobkyni dosud nevyzvala soudní cestou k jejímu zaplacení, neboť žalobkyni považovala za člena rodiny a očekávala dobrovolné splácení po skončení rodičovské dovolené žalobkyně. Podle svědkyně žalobkyně dosud na půjčku neuhradila žádnou částku. K otázce úhrady částek za užívání bytu svědkyně uvedla, že platby prováděl žalovaný, přičemž v některých případech mu na tyto platby poskytla finanční prostředky jeho rodina, jelikož žalovaný sám dostatečnými prostředky nedisponoval. Svědkyně vyjádřila názor, že žalobkyně neměla požadovat úhradu poloviny tržního nájemného, neboť se dle jejího přesvědčení nepodílela na pořízení bytu v odpovídajícím rozsahu a současně měla vůči rodině žalovaného nesplacený dluh. Zdůraznila, že z těchto důvodů nepovažuje nárok žalobkyně na úhradu poloviny nájemného za spravedlivý. Na dotazy soudu svědkyně potvrdila, že žalobu nečetla, avšak byla obeznámena s tím, že byla podána. Sama k věci nic dalšího uvést nechtěla. - Z výpovědi svědkyně právnická osoba, sestry žalobkyně, u jednání dne datum, že je jí známo, že mezi účastníky probíhá spor, jehož bližší podrobnosti nezná. Popsala své osobní zkušenosti z návštěv u bytu žalovaného, kam se dostavila spolu se žalobkyní za účelem vyzvednutí dcery účastníků. Svědkyně uvedla, že při jedné z návštěv vstoupily se žalobkyní do domu, opakovaně zvonily a klepaly na dveře bytu. Žalovaný jim otevřel, avšak postavil se do dveří a neumožnil žalobkyni vstup do bytu. Svědkyně popsala, že žalovaný jim kladl otázky ohledně jejich přítomnosti, choval se odmítavě a dále znemožňoval vstup žalobkyně, přičemž se obávala o bezpečí žalobkyně i dítěte. Uvedla, že žalovaný přitom nereagoval na to, co mu žalobkyně říkala, neodpovídal jí na otázky. K dotazu soudu svědkyně časově zařadila tuto událost do roku 2025. Dále svědkyně vypověděla o další obdobné situaci, kdy se spolu se žalobkyní opět dostavila k bytu za účelem vyzvednutí dítěte. Uvedla, že po příchodu do domu a poté, co byla žalovanému zaslána SMS zpráva, žalovaný opustil dům jiným vchodem a setkal se s nimi až venku u vozidla. Svědkyně uvedla, že i při této příležitosti žalovaný žalobkyni neumožnil vstup do bytu. Tuto událost rovněž časově zařadila do roku 2025. Na dotaz dále svědkyně uvedla, že podle jejího názoru žalovaný zvolil odchod jiným vchodem úmyslně, aby se kontaktu se žalobkyní vyhnul. - Z účastnické výpovědi žalovaného u jednání dne datum, že žalovaný uvedl, že částku částka, kterou uhradil dne datum, považoval za úhradu za užívání bytové jednotky po dobu 36 měsíců od srpna 2020, přičemž tuto platbu chápal jako odpovídající 1/5 obvyklého nájemného, tj. částce částka měsíčně, vycházející z toho, že žalobkyně se na pořízení nemovitosti podílela pouze jednou pětinou kupní ceny. K pořízení nemovitosti žalovaný uvedl, že byt byl zakoupen v listopadu 2019 za částku částka, přičemž po započtení daně z nabytí nemovitosti a provize realitní kanceláře činily celkové náklady částka. Tvrdil, že z důvodu založení rodiny chtěli, aby byla nemovitost zapsána na oba a že se ústně dohodli, že žalobkyně po návratu do zaměstnání po rodičovské dovolené doplatí jeho rodině doplatek do poloviny kupní ceny. Jelikož k tomuto doplacení nikdy nedošlo, vycházel žalovaný dle svého tvrzení při platbách za užívání bytu pouze z rozsahu jedné pětiny. Dále žalovaný uvedl, že jeho souhlas s výší nájemného požadovaného žalobkyní, vyjádřený v srpnu 2023, byl podmíněn tím, že žalobkyně doplatí odpovídající část kupní ceny do výše jedné poloviny. Do doby splnění této podmínky měl za to, že je povinen hradit pouze poměrnou částku odpovídající jejímu skutečnému finančnímu podílu. Pokud jde o platby související se správou jednotky, uvedl, že měsíční záloha na správu činila dlouhodobě částku částka. V roce 2020 platila poplatky na správu žalobkyně, přičemž žalovaný jí od září 2020 do prosince 2020 hradil částku částka měsíčně, kdy touto platbou měl v úmyslu uhradit náklady na správu bytu v plné výši (částka) a zbývající část považoval za příspěvek na společnou dceru. Další náklady spojené s užíváním bytu, zejména platby za vodu a služby, hradil žalovaný sám, aniž by jejich úhradu po žalobkyni požadoval. Kromě toho žalovaný hradil daň z nemovitosti za roky 2021 až 2024 v celkové výši částka a dále pojištění domácnosti za rok 2023 ve výši částka. Žalobkyně se podle jeho tvrzení na těchto nákladech nepodílela. Pokud jde o platby za užívání bytu v roce 2023, žalovaný uvedl, že v období od srpna do prosince 2023 platil vyšší částku částka měsíčně, a to jako vstřícný krok směřující k mimosoudnímu vypořádání spoluvlastnictví. Jelikož k dohodě nedošlo, od roku 2024 opět hradil pouze částku částka měsíčně. Platby ve výši požadované žalobkyní za měsíce únor a březen 2025 pak žalovaný označil za účelové, provedené výlučně s cílem předejít dalšímu soudnímu sporu, přičemž je nevztahoval k předchozím obdobím. K dotazu právního zástupce žalobkyně žalovaný uvedl, že žalobkyně v roce 2020 platila poplatky za správu jednotky z důvodu existence trvalého příkazu, přičemž tyto částky jí následně refundoval. Současně uvedl, že žalobkyni vznikl vůči němu dluh na nákladech na správu jednotky a dani z nemovitosti ve výši celkem částka, představující podle jeho tvrzení podíl 1/5 těchto nákladů za období od srpna 2020 do ledna 2025, z čehož částka částka připadá na poplatky za správu. Tento nárok dosud neuplatnil písemnou výzvou vůči žalobkyni. - Z účastnické výpovědi žalobkyně u jednání dne datum, že žalobkyně byla spolu se žalovaným rovnodílnou spoluvlastnicí bytové jednotky v Olomouci, ve které do srpna 2020 společně bydleli. Z důvodu nefunkčního partnerského vztahu se žalobkyně v srpnu 2020 dobrovolně odstěhovala a následně bydlela v nájmu. Od srpna 2020 byt neužívala, přičemž uvedla, že jí žalovaný neumožnil vstup do bytu, a to i přesto, že byla nadále spoluvlastnicí nemovitosti. Popsala, že žalovaný s ní odmítal komunikovat, do bytu ji nepouštěl a vyhýbal se osobnímu kontaktu. Žalobkyně uvedla, že zpočátku neměla zájem se do bytu vracet, řešila především otázky osobní, péči o společnou dceru a zajištění vlastního bydlení. K otázce uplatnění nároku na úhradu za užívání bytu žalovaným žalobkyně uvedla, že nezačala požadovat platby ihned po svém odstěhování, neboť se nejprve soustředila na řešení osobních a rodinných záležitostí. Připustila, že si již přesně nepamatuje okamžik, kdy žalovaného poprvé vyzvala k úhradě, avšak uvedla, že tato skutečnost byla v řízení doložena prostřednictvím jejího právního zástupce. Žalobkyně dále vypověděla, že náklady spojené s bytem hradila do prosince 2020 ona, zatímco od ledna 2021 tyto náklady hradil žalovaný. Potvrdila, že žalovaný jí uhradil platby za to, co uhradila žalobkyně a také platby na péči o dceru. Za účelem stanovení výše bezdůvodného obohacení žalobkyně uvedla, že spolu se svým právním zástupcem oslovila realitní kancelář k určení obvyklého tržního nájemného, z posudku realitní kanceláře poté vycházeli při vymezení žalovaného nároku. K dotazům právního zástupce žalovaného žalobkyně uvedla, že po svém odstěhování neměla klíče od bytu, neboť žalovaný nechal vyměnit zámek a nový klíč jí nepředal, o čemž ji informoval. Kdy to bylo, si už nepamatuje. Potvrdila, že klíče od společných prostor domu měla. Uvedla, že k bránění ve vstupu do bytu docházelo asi v době 2022 až 2024, do doby vypořádání spoluvlastnictví. Popsala dvě situace, kdy se spolu se svou sestrou pokusila do bytu vstoupit, aby řešila záležitosti týkající se dcery, avšak žalovaný jim v tom zabránil. K otázce financování koupě bytu žalobkyně uvedla, že se ona i žalovaný podle jejího přesvědčení na pořízení bytu podíleli každý částkou částka, přičemž připustila, že se na financování podílela rovněž rodina žalovaného. Uvedla, že mezi ní a žalovaným neexistovala konkrétní dohoda o způsobu úhrady zbývající části kupní ceny. Žalobkyně dále uvedla, že po pravomocném vypořádání spoluvlastnictví považuje majetkový vztah k bytu za uzavřený, nemá již zájem byt užívat ani do něj vstupovat, neboť jeho vlastníkem se stal žalovaný.

6. Z provedených důkazů a skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný byli na základě kupní smlouvy ze dne datum rovnodílnými podílovými spoluvlastníky bytové jednotky č. Anonymizováno/Anonymizováno v budově č. p. Anonymizováno-Anonymizováno v katastrálním území adresa, včetně příslušných spoluvlastnických podílů na společných částech domu a přilehlých pozemcích (dále též jen „bytová jednotka“ nebo „byt“), každý s podílem o velikosti ideální ½ vzhledem k celku, jak vyplývá z výpisů z katastru nemovitostí. Účastníci v bytové jednotce do srpna 2020 společně bydleli jako druh a družka spolu se svou nezletilou dcerou. V srpnu 2020 žalobkyně bytovou jednotku opustila, přičemž z výpovědi žalobkyně a z tvrzení žalovaného je zřejmé, že k jejímu odstěhování došlo v souvislosti s rozpadem partnerského vztahu. Od datum do datum bytovou jednotku fakticky a trvale užíval výlučně žalovaný. Z provedených důkazů, zejména z výpovědi žalobkyně a svědkyně jméno FO, soud vzal za prokázané, že žalobkyně bytovou jednotku po svém odstěhování neužívala a že jí žalovaný neumožňoval do bytové jednotky vstupovat, a to ani v situacích souvisejících s péčí o nezletilou dceru, neboť jejich vztahy byly vypjaté. Tyto skutkové okolnosti jsou podporovány i obsahem protokolu Okresního soudu v adresa ze dne datum, v němž žalovaný uvedl, že nemá zájem na návratu žalobkyně do předmětného bytu, chce byt užívat i nadále jen on. Soud proto uzavřel, že žalobkyně bytovou jednotku od srpna 2020 fakticky neužívala a neměla reálnou možnost jejího užívání odpovídající jejímu spoluvlastnickému právu, a to i s ohledem na dispozici bytu a napjaté vztahy účastníků jako bývalých partnerů po rozchodu. Bytová jednotka byla žalovaným užívána bez existence nájemní smlouvy či jiné dohody o úplatném užívání věci mezi spoluvlastníky. Mezi účastníky nebyla uzavřena ani dohoda o bezplatném přenechání bytu žalovanému. Z provedeného listinného důkazu – vyjádření realitní kanceláře Re/Max – soud zjistil, že obvyklé měsíční nájemné za byt o dispozici 2+1 o výměře 55 m² ve velmi dobrém technickém stavu v dané lokalitě činilo v rozhodném období částku částka měsíčně. Tato výše nájemného nebyla v řízení žádným z účastníků zpochybňována. Žalovaný v průběhu rozhodného období, tj. od datum do datum, platil náklady spojené se správou bytové jednotky, které činily měsíčně částku částka. Do prosince roku 2020 uvedenou částku hradil na účet žalobkyně, když předpis plateb byl formálně veden na jméno žalobkyně a tato měla trvalý příkaz. Žalovaný takto hradil žalobkyni částku částka s tím, že uvedená částka zahrnovala částku za správu bytu ve výši částka a zbytek částky hradil žalovaný jako platby na péči o dceru účastníků. Od roku 2021 pak již hradil žalovaný platby za byt přímo správci budovy, přičemž do ledna 2023 platba činila částka a následně pak částka, z čehož však byla částka spojená se správnou jednotky stále stejná, a to částka. Celkem náklady spojené se správou domu za shora uvedené období od datum do datum činily částka. Dále žalovaný hradil daň z nemovitosti, a to částku částka dne datum, částku částka dne datum, částku částka dne datum a částku částka dne datum, a v neposlední řadě též pojistku za byt v částce částka dne datum.

7. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne datum, doručeným žalovanému dne datum, vyzvala žalovaného k mimosoudnímu vypořádání podílového spoluvlastnictví a současně k úhradě bezdůvodného obohacení za výlučné užívání nemovitosti žalovaným. Ve výzvě uvedla, že obvyklé měsíční nájemné v dané lokalitě činí částka, přičemž jí náleží polovina této částky, tj. částka. Za období od poloviny srpna roku 2020 tak žalovaného vyzvala k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši částka (36 měsíců x částka). Dále žalovaného žádala, aby počínaje měsícem srpnem roku 2023 až do doby vypořádání podílového spoluvlastnictví hradil žalobkyni částku částka. V reakci na uvedenou výzvu žalovaný dne datum uhradil žalobkyni částku částka s popisem bytová jednotka adresa, kompenzace nájmu. Následně, v přípise ze dne datum adresovaném právnímu zástupci žalobkyně, se pak žalovaný vyjadřoval k mimosoudnímu vypořádání podílového spoluvlastnictví, současně uvedl, že souhlasí s kompenzací ve výši 1/5 z určené částky částka s poukazem na to, že žalobkyně uhradila jen 1/5 kupní ceny bytu, tzn. z částky částka za dobu 3 let, celkem tedy částka. Žalovaný dále souhlasil s nájmem bytu adresa, dle nájemní smlouvy na částku částka měsíčně, pouze do doby vypořádání spoluvlastnictví bytové jednotky č. 343/68. Dále v přípise požadoval vrácení dluhu a úhradu nákladů na správu jednotky. Následně žalovaný žalobkyni uhradil dne datum částku částka s popisem nájem za byt adresa 21.8.23-31.8.23, dne datum částku částka s popisem nájem za byt adresa, září 2023, dne datum částku částka s popisem nájem za byt adresa, říjen 2023, dne datum částku částka s popisem nájem za byt adresa, listopad 2023, dne datum částku částka s popisem nájem za byt adresa, prosinec 2023, dále uhradil dne datum částku částka s popisem 1/5 bytová jednotka adresa – kompenzace a dne datum částku částka s popisem 1/5 bytová jednotka adresa kompenzace. Celkem tedy uhradil částka, z toho částka částka byla žalobkyní následně zohledněna zpětvzetím žaloby. Ve své výpovědi žalovaný uvedl, že částku částka, kterou uhradil dne datum, považoval za úhradu za užívání bytové jednotky po dobu 36 měsíců od srpna 2020, přičemž tuto platbu chápal jako odpovídající 1/5 obvyklého nájemného, tj. částce částka měsíčně, vycházející z toho, že žalobkyně se na pořízení nemovitosti podílela pouze jednou pětinou kupní ceny. Pokud jde o platby za užívání bytu v roce 2023, uvedl, že v období od srpna do prosince 2023 platil vyšší částku částka měsíčně (jednalo se o částku částka poníženou o ½ z částky částka, tj. částka), a to jako vstřícný krok směřující k mimosoudnímu vypořádání spoluvlastnictví. Jelikož k dohodě nedošlo, od roku 2024 opět hradil pouze částku částka. Žalobkyně žalovaného opětovně prostřednictvím právního zástupce písemně vyzvala k mimosoudnímu vypořádání podílového spoluvlastnictví a bezdůvodného obohacení přípisem ze dne datum, ve kterém výši bezdůvodného obohacení v období od datum do konce ledna 2025 stanovila částkou částka, přičemž uvedla, že žalovaný dosud uhradil pouze částku částka. Současně uvedla, že žalovaný má vůči žalobkyni pohledávku z titulu jím hrazených nákladů spojených se správou jednotky ve výši částka, která byla žalobkyní započtena proti její pohledávce. Po započtení žalobkyně požadovala zaplacení částky částka. Dne datum, před zahájením jednání, pak vzala žalobu zpět co do částky částka, s příslušenstvím, kterou žalovaný uhradil datum. Podílové spoluvlastnictví účastníků k uvedené bytové jednotce bylo pravomocně zrušeno a vypořádáno rozsudkem pro uznání zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum. Tímto rozsudkem byla bytová jednotka přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného, jenž byl současně zavázán uhradit žalobkyni vypořádací podíl ve výši částka. Soud takto rozhodl poté, co se žalovaný v uvedeném řízení vyjádřil tak, že souhlasí s tím, aby bylo podílové spoluvlastnictví zrušeno a nemovité věci byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Výslovně též uvedl, že souhlasí s cenou uváděnou v žalobě, byť se k předmětné bytové jednotce vztahují některé finanční závazky žalobkyně vůči jeho rodině.

8. Podle ust. § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Podle ust. § 1117 o. z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Podle ust. § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

9. Podle ust. 2991 o. z. (1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2999 odst. 1 věty první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

10. Podle ust. § 1933 odst. 1 o. z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný. Podle ust. § 1982 o. z. (1) dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. (2) Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

11. Podle ust. 2043 (1) placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. (2) Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena.

12. Podle ust. § 619 jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle ust. § 629 o z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle ust. § 639 o. z. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

13. Po zhodnocení provedených důkazů a v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k právnímu závěru, že žaloba je převážně důvodná. Při právním posouzení sporu bylo nutno vycházet i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR, podle níž spočívá podstata (podílového) spoluvlastnictví v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, přičemž jde o tzv. ideální podíl, nikoli o reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci (srovnej ustanovení § 1122 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále, dále pak např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka). Právo každého ze spoluvlastníků věc užívat je omezeno stejným právem ostatních užívat věc podle velikosti podílu. Jinak řečeno, to, že spoluvlastník je (v rámci svého podílu) oprávněn užívat celou věc, ještě neznamená, že ji může bez dalšího užívat nad rámec podílu na úkor ostatních spoluvlastníků. Také tehdy brání-li přímo jeden ze spoluvlastníků jinému v užívání společné věci, anebo neumožňují-li fakticky existující poměry některému ze spoluvlastníků realizaci práva užívat společnou věc v rozsahu určeném jeho podílem, lze usuzovat na vznik bezdůvodného obohacení. Posouzení, zda v konkrétní věci spoluvlastník užívá věc v rámci svého podílu nebo nad jeho rámec, je posouzením právním, vycházejícím ze skutkových zjištění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka a ze dne datum sp. zn. spisová značka, nebo rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka a ze dne datum sp. zn. spisová značka). Majetkový prospěch dosažený tímto nadužíváním považuje judikatura tradičně za obohacení získané bez právního důvodu. Lze tedy uzavřít, že užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka). Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR je ustálená v závěru, že na straně spoluvlastníka, jenž užívá věc nad rámec svého podílu bez právního, resp. spravedlivého důvodu (bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků, bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu), vzniká bezdůvodné obohacení protiprávním užitím cizí hodnoty dle § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka, ze dne datum sp. zn. spisová značka, ze dne datum sp. zn. spisová značka, ze dne datum sp. zn. spisová značka). Vztah z bezdůvodného obohacení je přitom zákonem i judikaturou pojímán jako objektivní, regulovaný právní úpravou směřující k tomu, aby se nikdo neobohacoval na úkor druhého bez právem aprobovaného titulu. Samotný vznik bezdůvodného obohacení tak není ve své podstatě ovlivněn ani subjektivními okolnostmi na straně ochuzeného či obohaceného (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či ze dne datum sp. zn. spisová značka). Pro povinnost spoluvlastníka (který užíval nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu) vydat ostatním spoluvlastníkům, oč se takto obohatil, není proto bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval nemovitost (společnou věc) dobrovolně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum sp. zn. spisová značka, či sp. zn. spisová značka) ani zda o užívání nemovitosti ve spoluvlastnictví sám usiloval (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

14. V souzené věci bylo jednoznačně prokázáno, že po celé rozhodné období od datum do datum bytovou jednotku fakticky a trvale užíval výlučně žalovaný. Bytová jednotka byla žalovaným užívána bez existence nájemní smlouvy či jiné dohody o úplatném užívání věci mezi spoluvlastníky. Mezi účastníky nebyla uzavřena ani dohoda o bezplatném přenechání bytu žalovanému. Dispozice dané bytové jednotky o vel. 2 +1 neumožňovala, za situace, kdy mezi účastníky došlo k ukončení partnerského vztahu, aby byla nezávisle užívána oběma spoluvlastníky. Nadto žalovaný žalobkyni neumožnil přístup do bytu. Výše obvyklého nájemného za předmětnou bytovou jednotku činila částka měsíčně. Majetkový prospěch dosažený tímto nadužíváním tak činil za celé rozhodné období částku 317 194. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky částka, odpovídající 1/2 obvyklého nájemného tj. částka za 36 měsíců, dopisem ze dne datum. Žalovaný v reakci na uvedenou výzvu uhradil žalobkyni dne datum částku částka, přičemž v popisu platby uvedl, že jde o kompenzaci nájmu bytové jednotky (oproti tomu v případě platby provedené dne datum a datum v popisu uvedl 1/5 bytová jednotka adresa kompenzace). K tomuto soud uvádí, že dle judikatury má-li částečné plnění dluhu představovat jeho konkludentní uznání ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z., musí být poskytnuto za takových okolností, že lze v konkrétním případě usuzovat na to, že jeho poskytnutím dlužník uznává i zbytek dluhu, např. plní-li dlužník částečně z povšechně známého závazkového vztahu, aniž by zpochybňoval jeho výši (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka a ze dne datum sp. zn. spisová značka). Judikatura za takové okolnosti považuje samotnou pasivitu dlužníka, který částečně plní, aniž by předtím či současně při tomto plnění, jakkoliv zpochybňoval zbývající dluh. Pokud osoba bez dalšího částečně plní na svůj dluh, je jejím úmyslem plnit na existující dluh, jestliže výslovně neuvede, že částečným plněním dluh plně neuznává, a věřitel může očekávat, že dlužník, který bez dalšího plní na existující dluh částečným plnění (a to i prostřednictvím třetí osoby se souhlasem dlužníka), závazek vůči ní uznává (NS spisová značka) (viz. komentář k § 2054 autorů jméno FO, jméno FO, jméno FO a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). adresa: právnická osoba. Beck, 2024.). Smyslem a účelem ustanovení zákona o uznání závazku částečným plněním bylo zakotvit zásadu, že pokud osoba bez dalšího částečně plní na svůj dluh, je jejím úmyslem plnit na existující dluh, jestliže výslovně neuvede, že částečným plněním dluh plně neuznává (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Uvedenou částečnou úhradou tak došlo ke konkludentnímu uznání dluhu ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z., s výjimkou části, která byla ke dni datum promlčena, tedy pokud jde o nárok za období datum, datum a datum, neboť v souladu s ust. § 2054 odst. 3 nelze uznání vztáhnout na pohledávku, která je již promlčena. Pokud žalovaný vznesl námitku promlčení, je tato námitka, s výjimkou shora uvedených tří dnů, nedůvodná, když vysvětlování částečných úhrad ze strany žalovaného nastalo až následně poté, co prvotní částečnou úhradu provedl. Pokud pak namítal, že žalobkyně vzala platbu učiněnou v srpnu 2023 zcela zjevně jako úhradu na nejstarší část jí stanoveného dluhu ve výši 1/2 obvyklého nájmu, pak k tomu soud uvádí, že tak žalobkyně učinila zcela v souladu s ust. § 1933 o. z. Námitce žalovaného, že přinejmenším do doby, než byl žalovaný žalobkyní v srpnu roku 2023 vyzván k úhradě, lze považovat užívání bytu výlučně žalovaným za konkludentně dohodnuté, soud nepřisvědčil, neboť jak uvedl Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, v občanském právu neplatí zásada, že kdo mlčí souhlasí, a z pouhé nečinnosti udělené přivolení zásadně dovozovat nelze. V usnesení ze dne datum sp. zn. spisová značka pak Nejvyšší soud uvedl, že není nikterak nepřiměřenou představa, že ten, kdo společnou věc užívá výlučně, by měl zajistit své postavení sjednáním dohody se zbývajícími spoluvlastníky případně přijetím platného rozhodnutí dle principu majorizace.

15. Žalovaný dosud žalobkyni uhradil částku částka. V řízení bylo dále prokázáno, že výlučně žalovaný v rozhodném období hradil náklady spojené se správou bytové jednotky ve výši částka. Dále bylo prokázáno, že žalovaný hradil daň z nemovitosti (částku částka dne datum, částku částka dne datum, částku částka dne datum a částku částka dne datum) a v neposlední řadě též pojistku za byt v částce částka dne datum. Pokud jde o úhradu poloviny nákladů na správu, daně a pojistky, vznesl žalovaný kompenzační námitku, když tvrdil že žalobkyně by mu měla z titulu jeho spoluvlastnického vztahu k předmětné bytové jednotce uhradit polovinu součtu těchto nákladů, tzn. částku částka. Soud má za to, že uvedená námitka je důvodná pouze částečně, a to pokud jde o úhradu poloviny daně placené dne datum, dne datum a datum a pojistky, tedy částky částka, když pohledávku žalovaného z důvodu úhrady poloviny nákladů spojených se správou jednotky již započetla žalobkyně proti své pohledávce z bezdůvodného obohacení, čímž uvedená pohledávka zanikla a z tohoto titulu tedy žalobkyně žalovanému ničeho nedluží. Pokud jde o úhradu poloviny daně uhrazené žalovaným dne datum, lze přisvědčit žalobkyni, že tato je již promlčena, neboť promlčecí lhůta v daném případě běžela od okamžiku, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé ve smyslu § 619 o. z., tedy ode dne datum, kdy žalovaný jakož spoludlužník zaplatil na uvedené dani více, než činil jeho podíl, tříletá promlčecí lhůta tak uplynula dne datum. Naproti tomu námitka promlčení daně hrazené dne datum je nedůvodná, když žalovaný kompenzační námitku ve vztahu k uvedené platbě uplatnil ve svém vyjádření doručeném soudu dne datum, tedy před uplynutím tříleté promlčecí doby dne datum. Žalobkyně po částečném zpětvzetí požadovala po žalovaném z titulu nadužívání předmětné jednotky částku částka. Vzhledem k tomu, že část jejího nároku ve výši částka, odpovídající bezdůvodnému obohacení za den datum, datum a datum je promlčena, a dále s ohledem na žalovaným důvodně vznesenou kompenzační námitku ve výši částka, soud zavázal žalovaného k úhradě částky částka (částka – částka – částka). Rovněž byl žalovaný zavázán podle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. k úhradě zákonného úroku z prodlení plynoucího ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky, když k úhradě byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou, která mu byla doručena dne datum. Ve zbývajícím rozsahu, pokud jde o zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení (částka + částka) pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. Pokud žalovaný namítal, že žalobkyně se podílela na nabytí nemovitosti úhradou 1/5 ceny, následně byt neužívala, ačkoliv jí v tom nikdo nebránil, dále že v rámci vypořádání spoluvlastnictví získala 1/2 jeho hodnoty, a pokud dále uváděl, že neměl reálnou šanci uplatnit nároky své, resp. své rodiny, a že požadavek žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy, pak s uvedenou námitkou se soud neztotožňuje, neboť žalovanému nelze přisvědčit, že by v řízení bylo prokázáno, že by se žalovaná podílela na úhradě bytové jednotky 1/5. V tomto směru nemá soud za prokázané tvrzené poskytnutí půjčky žalobkyni, a to ani ve výši adresa Kč, jak tvrdil žalovaný, ani ve výši částka, jak tvrdila ve své výpovědi jeho matka. Ani případné neprojevení aktivního zájmu o užívání společné věci nelze považovat za inherentně nemravné (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka). Taktéž nelze přisvědčit tvrzení žalovaného, že by neměl reálnou šanci uplatit své nároky v řízení o vypořádání spoluvlastnictví. Naopak na tomto místě považuje soud za nezbytné uvést, že žalovaný se vyjádřil v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že souhlasí s tím, aby bylo podílové spoluvlastnictví zrušeno a nemovité věci byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Výslovně též uvedl, že souhlasí s cenou uváděnou v žalobě, byť se k předmětné bytové jednotce vztahují některé finanční závazky žalobkyně vůči jeho rodině. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení není v rozporu s dobrými mravy, když v daném případě neshledal okolnosti, jež by ospravedlňovaly výjimečný zásah do právní jistoty a subjektivních práv žalobkyně vyplývající pro ni z dikce právní normy (k mimořádnosti aplikace ust. § 3 odst. 1 o. z. viz zejména rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka či ze dne datum sp. zn. spisová značka), a to s ohledem na objektivní povahu institutu bezdůvodného obohacení. Ze všech výše uvedených důvodů tedy soud rozhodl tak, že po částečném zastavení samostatným usnesením žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbytku žalobu výrokem II. zamítnul, jak bylo v rozhodnutí podrobně odůvodněno.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 146 odst. 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř., když řízení bylo zastaveno vinou žalobkyně v částce částka s příslušenstvím, procesně úspěšnější žalobkyně uspěla v částce částka s příslušenstvím a neúspěšná byla v částce částka s příslušenstvím. Náleží jí tedy náhrada nákladů řízení odpovídající míře jejího procesního úspěchu, která činí 78,56 % (úspěch žalobkyně 89,28 % mínus úspěch žalovaného 10,72 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, účast u jednání dne datum, účast u jednání dne datum, sepis vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast u jednání dne datum, účast u jednání dne datum) a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast u jednání dne datum při kterém byl vyhlášen rozsudek) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 142 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 142 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 142 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č.573/2025 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 142 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a náhrada částka za 142 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Celkem tedy náklady činí částka. Pokud žádala žalobkyně náhradu nákladů řízení také za sepis vyjádření ze dne datum a ze dne datum, pak soud tuto náhradu žalobkyni nepřiznal, neboť podáním ze dne datum právní zástupce žalobkyně soudu zaslal pouze osvědčení o DPH, které mělo být součástí podané žaloby. V podání ze dne datum se pak vyjadřoval pouze k procesním otázkám, neobsahoval nová skutková tvrzení ve věci. Podle míry procesního úspěchu tedy náleží žalobkyni náhrada nákladů řízení 78,56 % z částky 102 515,46, tj. částka částka. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.