12 C 208/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr Jitkou Rollerovou, Dr ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem ulice a číslo , PSČ obec 4. nezl. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený zákonným zástupcem celé jméno žalovaného právně zastoupený titul titul . jméno příjmení , advokátkou se sídlem 8. května 10, PSČ obec o 13 335 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 13 335 Kč, se zamítá.

II. Žalovaní 1., 2., 3. nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 4. na nákladech řízení částku 4 743,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou, podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 31. 7. 2020, domáhala po žalovaných 1., 2., 3. a nezletilém 4. žalovaném zaplacení 13 335 Kč s příslušenstvím a to společně a nerozdílně s odůvodněním, že žalobkyně vyplatila dne 2. 11. 2017 splátku starobního důchodu pro [celé jméno žalovaného] za období listopad 2017 ve výši 13 335 Kč [jméno] [příjmení] [celé jméno žalovaného] však dne 16. 10. 2017 zemřel. Žalobkyně požadovala po [jméno] [příjmení] vrácení této částky jako bezdůvodného obohacení žalobou ze dne 14. 5. 2018, avšak řízení bylo zastaveno, neboť zemřela dne 6. 4. 2018. Žalobkyně tvrdila, že přihlásila tuto částku do dědického řízení sp. zn. [spisová značka] a v tomto bylo žalobkyni sděleno soudem, že dle usnesení ze dne 13. 3. 2019 pravomocného dnem 13. 4. 2019 dědici - žalovaní nabyli rovným dílem celou pozůstalost a jsou povinni v plné výši rovným dílem uhradit pohledávku žalobkyně vůči zůstavitelce z důvodu přeplatku na dávce důchodového pojištění ve výši 13 335 Kč. Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě, avšak na tuto pohledávku žalovaní neuhradili žalobkyni ničeho. Požaduje tedy úhradu bezdůvodného obohacení touto žalobou v předmětné výši.

2. Žalobkyně byla soudem vyzvána k odstranění vad žaloby dne 12. 8. 2020 a to, aby kromě řádného označení žalovaných 3. a 4., uvedla, jakým způsobem mají žalovaní žalovanou částku plnit tj. společně a nerozdílně popř. jakou částku který žalovaný. Na to žalobkyně uvedla dne 14. 8. 2020, že požaduje, aby žalovaní uhradili částku 13 335 Kč společně a nerozdílně.

3. Soud vydal ve věci platební rozkaz, proti kterému podal odpor pouze žalovaný 4., který je nezletilý a zastoupen svým zákonným zástupcem. Ten udělil pro zastupování v tomto řízení plnou moc právní zástupkyni - advokátce. V odporu namítal, že nárok uplatněný žalobou neuznává, neboť nabyl dědictví, v jehož rámci byl zavázán mj. k úhradě pohledávky žalobkyně, avšak pouze rovným dílem tj. ¼ částky tedy ve výši 3 333,75 Kč. Nikoliv společně a nerozdílně, jak požaduje žalobkyně. Měl zájem s žalobkyní jednat o vyřešení věci, avšak žalobkyně podala tuto žalobu, proto navrhuje její zamítnutí.

4. Žalovaní 1., 2., 3. se k podané žalobě nevyjádřili. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně se rovněž nevyjádřila. Žalovaný 4. vyjádřil souhlas. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

5. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věc rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně tvrdila, že vyplatila dne 2. 11. 2017 splátku starobního důchodu pro [celé jméno žalovaného] za období listopad 2017 ve výši 13 335 Kč [jméno] [příjmení]. K tomu však žalobkyně žádný důkaz v tomto řízení nedoložila. Žalobkyně podala proti [jméno] [příjmení] žalobu o úhradu částky 13 335 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, která byla vedena u Okresního soudu v Olomouci pod sp.zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne 14. 5. 2018 však řízení bylo zastaveno, neboť žalovaná [jméno] [příjmení] zemřela dne 6. 4. 2018 tj. před podáním žaloby soudu dne 4. 5. 2018. Žalobkyně tvrdila, ale nedoložila, že přihlásila tuto částku do dědického řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení] vedeného pod sp. zn. [spisová značka]. Pohledávka dle Usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které rovněž nebylo žalobkyní soudu doloženo, ale zajištěno soudem z informačního systému soudu, byla zahrnuta do dluhů pozůstalosti. Dědici po [jméno] [příjmení] byli všichni žalovaní. Ti nabyli dědictví rovným dílem, neboť zůstavitelka výslovně nepřipustila, aby si dědicové pozůstalost rozdělili jinak. V dědické věci bylo rozhodnuto uvedeným usnesením ze dne 13. 3. 2019, které nabylo právní moci dne 13. 4. 2019, mj. o tom, že pohledávku žalobkyně vůči zůstavitelce ve výši 13 335 Kč z titulu přeplatku na dávce důchodového zabezpečení jsou povinni uhradit dědici - žalovaní rovným dílem. Toto bylo sděleno žalobkyni i soudem přípisem ze dne 7. 8. 2019, jak opět zjistil soud z informačního systému soudu. Ani tento důkaz žalobkyně soudu nedoložila. Žalobkyně vyzvala všechny žalované dne 23. 10. 2019 k vydání bezdůvodného obohacení, kde uváděla, že dědici za něj odpovídají společně a nerozdílně. Každého z nich vyzvala k úhradě celé částky 13 335 Kč s tím, že ponechává na nich, kdo z nich či v jakém poměru uhradí. Žalobkyně soudu předložila korespondenci žalobkyně s [celé jméno žalovaného] st. tedy otcem nezletilého žalovaného 4., který ji žádal v jeho zastoupení dne 15. 11. 2019 o odklad platby dluhu, který bude možno uhradit po prodeji bytu. Totéž sděloval žalobkyni [celé jméno žalovaného] st. dne 27. 4. 2020 s tím, že žalovaný 4. je nezletilý, nemajetný a nemá prostředky k úhradě dluhu, který má uhradit rovným dílem s dalšími žalovanými. Toto je možné až po prodeji nemovitostí. Žalobkyně mu předžalobně sdělila, že tímto vyzývá k úhradě dluhu do 30. 5. 2020. Poté již komunikovala žalobkyně emaily s právní zástupkyní žalovaného 4.

6. Dle § 1694 odst. 1 občanského zákoníku, pořídil-li zůstavitel pro případ smrti, rozdělí se pozůstalost podle jeho vůle. Dědici se mohou před soudem dohodnout, že si pozůstalost zcela nebo zčásti rozdělí jinak, pokud to zůstavitel výslovně připustil.

7. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k právnímu závěru, že žalobě žalobkyně nelze vyhovět, a to z následujících důvodů. V řízení bylo důkazem zajištěným soudem prokázáno, že v dědickém řízení vedeném soudem pod sp. zn. [spisová značka] po zůstavitelce [jméno] [příjmení], bylo vydáno usnesení ze dne 13. 3. 2019, které nabylo právní moci dne 13. 4. 2019. Tímto žalovaní jako dědici nabyli rovným dílem pozůstalost a byli zavázáni rovným dílem uhradit mj. pohledávku žalobkyně vůči zůstavitelce z důvodu přeplatku na dávce důchodového pojištění ve výši 13 335 Kč. Žalobkyně dostatek důkazů nedoložila a v žalobním žádání až dodatečně konkretizovala žalobní petit tak, že žalovaní jsou povinni uhradit žalovanou částku společně a nerozdílně. Tomuto však soud vyhovět nemůže, neboť z uvedeného pravomocného rozhodnutí soudu vyplývá povinnost žalovaných uhradit dluh výslovně rovným dílem, tedy každý z žalovaných jako dědiců je zavázán k úhradě pouze jedné čtvrtiny této částky. V dědickém řízení tak bylo rozhodnuto důvodně, neboť zůstavitelka výslovně nepřipustila jiné rozdělení pozůstalosti mezi dědice. O povinnosti dědiců, hradit dluhy rovným dílem, byla žalobkyně informována soudem již dne 7. 8. 2019, přičemž žalobu podala až téměř rok poté dne 31. 7. 2020. Měla tedy dostatek časového prostoru na přípravu žaloby a zjištění informací o proběhlém dědickém řízení a povinnostech dědiců, na které podala žalobu. Soud tedy uzavřel, že povinnost žalovaných k úhradě je rovným dílem, což však žalobkyně v žalobě po jednotlivých žalovaných nepožadovala. Bylo tedy rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaní byli plně procesně úspěšnými účastníky a žalobkyně tak má povinnost nahradit jim účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalovaným 1., 2. a 3. žádné nevznikly, neboť byli v řízení zcela pasivní, bylo tedy o jejich nákladech rozhodnuto ve výroku II. rozsudku negativně. Náklady řízení vznikly pouze žalovanému 4. za jeho právní zastoupení a to za 2 úkony právní služby (převzetí věci s přípravou a podání odporu s odůvodněním) po 1 660 Kč, 2 x režijní paušál po 300 Kč, vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb. včetně 21 % DPH ve výši 823,20 Kč Celkem tedy náklady řízení činí dle výroku III. pro žalovaného 4. částku 4 743,20 Kč Lhůtu k plnění stanovil soud jako třídenní s tím, že počíná dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. Místo plnění nákladů řízení je k rukám zástupkyně žalovaného 4. a to dle § 149 o. s. ř.