12 C 259/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 15. 1. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 2. 10. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 30 000 Kč s odůvodněním, že dne 24. 5. 2023 byla uzavřena mezi původním věřitelem právnická osoba. na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované. Úroky úvěru měly být dle smlouvy hrazeny žalovanou v měsíčních splátkách 10 000 Kč. Výše úroků v celkové výši 30 000 Kč představuje úrok 10 % z celkové jistiny úvěru 100 000 Kč za 3 měsíce. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 6. 2023, i když byla původním věřitelem upomínána. Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023 a Předávacího protokolu k Rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2024 původní věřitel postoupil pohledávku ve výši 30 000 Kč představující úrok 10 % z celkové jistiny úvěru 100 000 Kč za 3 měsíce na žalobkyni. Jelikož na upomínky původního věřitele, ale ani na výzvu žalobkyně, nebylo reagováno zaplacením, vyzvala dne 4. 1. 2024 žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, žalovanou k úhradě dlužných úroků předžalobní výzvou.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Stejně jako k výzvě soudu, dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, kterou převzala do svých rukou dne 15. 12. 2025. Žalobkyně vyjádřila souhlas v žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění a současně následující závěr o skutkovém stavu: Dne 24. 5. 2023 byla na základě předsmluvních informací mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba. a žalovanou uzavřena elektronickou formou smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č.hodnota, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalobkyně posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru dle podepsaného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Úvěr byl ve prospěch žalované vyplacen na účet č.č. účtu ve výši 12 002 Kč a účet č.č. účtu ve výši 87 999 Kč. Úroky z úvěru měly být žalovanou hrazeny v měsíčních splátkách 10 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Dne 20. 6. 2023 byla žalované zaslána první upomínka, ve které byla právní předchůdkyní žalobkyně vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši 10 500 Kč. Dne 5. 7. 2023 byla žalované zaslána druhá upomínka, ve které byla právní předchůdkyní žalobkyně vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši 11 000 Kč a upozorněna na možnost zesplatnění úvěru a naúčtování sankcí a smluvních pokut. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023 a Předávacího protokolu č. hodnota k Rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, právní předchůdkyně společnost právnická osoba. postoupila na žalobkyni i pohledávku za žalovanou ve výši 30 000 Kč. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dne 4. 1. 2024. Žalovaná byla dne 4. 1. 2024 současně předžalobně vyzvána k úhradě dlužné částky. Dle podacího lístku byla dne 4. 1. 2024 byla žalované zaslána právním zástupcem žalobkyně doporučená zásilka. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ve věci č. j. spisová značka ze dne 10. 5. 2024, který nabyl právní moci dne 25. 6. 2024, bylo vyhověno žalobě žalobkyně a žalovaná byla zavázána k úhradě částky 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu téže smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota.

4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

5. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

6. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky v určité výši, což poté splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. Smlouva o úvěru byla sjednána v elektronické podobě, což současná právní úprava umožňuje dle § 1820 a násl. občanského zákoníku, upravujících uzavírání smluv distančním způsobem. O povinnosti uhradit jistinu úvěru a zákonný úrok z prodlení bylo již rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 10. 5. 2024. Žalovaná proti tomuto rozhodnutí ničeho nenamítla, odvolání nepodala, a proto nabylo právní moci dnem 25. 6. 2024. Nyní předmětem sporu bylo zaplacení sjednaného úroku z tohoto úvěru. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, měla dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, kde byly sjednány předmětné úroky z úvěru, a že na základě smlouvy o úvěru byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty, které žalovaná spolu s úroky řádně neuhradila. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala uzavření úvěrové smlouvy a poskytnutí finančních prostředků, které žalovaná řádně nesplácela, čímž porušila smlouvu o úvěru a předchůdkyni žalobkyně vzniklo nárok na smluvní úrok. Tuto pohledávku postoupila na žalobkyni. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobkyni úroky vyplývající ze smlouvy o úvěru hradila, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Žalovaná takto nepostupovala, výši ani oprávněnost žalobního nároku nikterak nerozporovala a v řízení zůstala zcela pasivní. Vzhledem k tomu, že nebylo žalovanou tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná ani na tuto část svého závazku žalobkyni cokoli uhradila, ocitla se s plněním svého dluhu v prodlení a žalobkyně tak má nárok rovněž na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni její splatnosti až do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem, (dále jen „a. t.”) ve výši 400 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, předžalobní výzva a podání žaloby), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11).

10. Lhůta k plnění byl u obou výroků stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř. Náhradu nákladů řízení pak je třeba plnit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.