12 C 26/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o výživné

I. Žaloba, aby výživné stanovené žalovanému pro žalobce, rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], ve výši 3 500 Kč měsíčně bylo počínaje dnem 1. 9. 2019 zvýšeno na částku 6 500 Kč měsíčně splatnou k rukám žalobce vždy do 15. dne v měsíci předem a nedoplatek na výživném za období od 1. 9. 2019 do právní moci rozsudku byl žalovaný povinen uhradit formou splátek spolu s běžným výživným, a to pod ztrátou výhody splátek, se zamítá.

II. Protinávrh žalovaného, aby výživné stanovené žalovanému pro žalobce rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], ve výši 3 500 Kč měsíčně bylo počínaje dnem 1. 1. 2019 sníženo na částku 2 500 Kč měsíčně splatnou vždy k 1. dni v měsíci k rukám žalobce, se zamítá.

III. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobci se s účinností od 1. 7. 2021 zrušuje.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 21. 10. 2020, ve znění doplnění na výzvu soudu, domáhal po žalovaném zvýšení výživného na částku 6 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2019. Žalobce uvedl, že naposledy bylo o výživném rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Chomutově č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], spolu s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterými bylo stanoveno částkou 3 500 Kč měsíčně. Žalobce odůvodnil návrh tím, že tato výše výživného pokryje náklady na jeho výživu pouze z malé části. Žalobce tvrdil, že je studentem 3. ročníku [ulice] odborné školy energetické a stavební, [ulice] akademie a [ulice] zdravotnické školy v [obec]. Matka mu poskytuje bydlení, hradí všechny jeho potřeby. Žalobce nemá žádné příjmy, ani nepobírá žádné dávky od státu. Má běžné výdaje a dále výdaje spojené se studiem a sportem. Matka žalobce je zaměstnána na pozici vychovatelky na základní škole v [obec] a její plat činí 26 000 Kč měsíčně, nemá žádnou další vyživovací povinnost. Žalobci nebylo známo, kde je žalovaný zaměstnán a jaké jsou jeho příjmové a majetkové poměry, neboť se nestýkají. Žalobce neuvedl, z jakého důvodu požaduje zvýšit výživné právě od 1. 9. 2019, a jak se jeho poměry měly právě od tohoto data oproti poslední úpravě změnit.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nesouhlasí se zvýšením výživného, a naopak požaduje výživné vůči žalobci snížit na částku 2 500 Kč. Podáním ze dne 15. 6. 2021 na výzvu soudu doplnil, že snížení požaduje od 1. 1. 2019 z důvodu nové vyživovací povinnosti. Tvrdil, že se mu 31. 12. 2018 narodil syn [jméno] s jeho současnou družkou a dále, že má ještě další vyživovací povinnost ve výši 4 300 Kč k [jméno] [příjmení]. Uvedl, že žalobce ho nepožádal o navýšení výživného, nestýkají se. Poukazoval na to, že žalobce má vzhledem ke svému věku možnost si jako student přivydělat. Žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem v přepočtu činí cca 30 000 Kč, když je zaměstnán v Irsku a má s tímto s pobytem v zahraničí další výdaje. Žalovaný uvedl, že v ČR žije ve společné domácnosti se svou družkou [jméno] [příjmení] a jejich synem v pronajatém bytě, kdy jediným příjmem jeho družky je rodičovský příspěvek. Platil leasing na auto do dubna 2021. Následně podal soudu doplnění protinávrhu, kterým se domáhal zrušení vyživovací povinnosti vůči žalobci od 1. 7. 2021 z důvodu, že žalobce již ukončil středoškolské studium. Tato změna byla soudem připuštěna usnesením ze dne 31. 8. 2021.

3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy, výslechy svědkyně i žalovaného a učinil z nich následující skutková zjištění: Z rodného listu [celé jméno žalobce], že se narodil dne 16. 8. 2001 v [obec] a jde o syna otce [celé jméno žalobce], [datum narození] a matky [jméno] [příjmení] [datum narození]. Z rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že Okresní soud v Chomutově rozhodl o zvýšení výživného na tehdy nezletilého [jméno] (žalobce) z částky 2 000 Kč měsíčně na 3 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 7. 2011 a o zaplacení nedoplatku výživného za období od 1. 7. 2011 do 15. 12. 2016 v měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč v celkové výši 99 000 Kč ode dne právní moci rozsudku. Dle odůvodnění rozsudku tehdy nezletilý [jméno] nastupoval od 1. 9. 2016 do 9. třídy základní školy a poté měl dále pokračovat ve studiu. Příjem matky byl od Základní školy v [obec] za období od června 2011 až července 2016 průměrně 17 703 Kč a za období od srpna 2016 až listopadu 2016 průměrně 19 220 Kč. Otec (žalovaný) měl od [anonymizována tři slova] v [anonymizováno] [země] měl příjem za daňový rok 4/ 2015 2016 celkem 10 090 [příjmení], od [právnická osoba] za období od 2/ 2015 do 4/ 2015 průměrně 26 274 Kč, od [právnická osoba] za období od 23. 5.2011 až 2. 6. 2014 měsíčně 10 440 Kč. Dále mu byla přiznána podpora v zaměstnanosti ve výši 4 674 Kč od 3. 6. 2014 po celou podpůrčí dobu a dle potvrzení Úřadu práce ČR byl v době od 3. 6. 2014 do 16. 7. 2014 veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla mu poskytována podpora v nezaměstnanosti. Dle potvrzení o zaměstnání [anonymizováno] [obec] byl zaměstnán jako dělník- řidič v době od 17. 7. 2014 do 15. 11. 2014. Žil s přítelkyní v nájemním bytě a neměl žádnou další vyživovací povinnost. Soud tehdy vyhodnotil, že u žalobce nástupem do 9. třídy ZŠ a poté pokračováním ve studiu došlo u nezletilého ke změně poměrů a výživné 3 500 Kč se zaplacením nedoplatku na výživném odpovídá jak zvýšení potřeb nezletilého, tak příjmu a osobním poměrům otce. Z Rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodoval o odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově tak, že potvrdil napadený výrok II. s tím, že nedoplatek na výživném za období od 1. 7. 2011 do 31. 10. 2017 stanovil na částku 93 000 Kč Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně přezkoumal v jeho napadené části, doplnil dokazování o zjištění aktuálních poměrů rodičů. Zjistil, že za rok 2016 byl příjem otce od [anonymizována tři slova] v [anonymizováno] [země] 13 040,60 [příjmení] a matky od Základní školy v [obec] od [číslo] průměrně 18 901 Kč Nezletilý studoval 1. ročník SŠ. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání otce není důvodné a vyčíslil s ohledem na odstup rozhodnutí soudů obou stupňů nedoplatek výživného pro nezletilého částkou 93 000 Kč, která měla být splácena formou splátek, které budou spolu s běžným výživným hrazeny k rukám matky pod sankcí ztráty výhody splátek. Z potvrzení o studiu, že žalobce byl od 1. 9. 2019 studentem denního studia na [ulice] škole technické, gastronomické a automobilní v [obec] v oboru Obráběč kovů 3. ročníku. Z potvrzení o studiu, že žalobce studoval od 1. 9. 2020 na [ulice] odborné škole energetické a stavební, [ulice] akademii a [ulice] zdravotnické škole v [obec] v oboru [ulice] mechanik 3. ročník. Z vysvědčení za školní rok 2020 2021 žalobce z 3. ročníku [ulice] odborné školy energetické a stavební, [ulice] akademie a [ulice] zdravotnické školy v [obec] v oboru [ulice] mechanik, že měl z chování v obou pololetích hodnocení velmi dobré, z Českého jazyka a literatury v prvním pololetí hodnocení dostatečný, z Anglického jazyka v prvním pololetí hodnocení dostatečný, z občanské nauky v obou pololetích hodnocení dostatečný, z matematiky v prvním pololetí dostatečný a v druhém nedostatečný, z tělesné výchovy v prvním pololetí výborný, z informatiky v prvním pololetí dostatečný, z ekonomiky v prvním pololetí dobrý v druhém dostatečný, z technické dokumentace v prvním pololetí chvalitebný a v druhém dostatečný, z předmětu stroje a zařízení v obou pololetích dobrý, z technologií v obou pololetích dostatečný a z odborného výcviku v prvním pololetí dobrý a v druhém dostatečný. Z vysvědčení o závěrečné zkoušce, že žalobce vykonal závěrečnou zkoušku dne 17. 6. 2021 v oboru [ulice] mechanik na [ulice] odborné škole energetické a stavební, [ulice] akademii a [ulice] zdravotnická škole v [obec], kdy z praktické zkoušky je hodnocen prospěchem chvalitebným a z ústní zkoušky je hodnocen jako dostatečný. Ze zprávy [ulice] školy technické, gastronomické a automobilní v [obec], že žalobce byl žákem této školy v období od 1. 9. 2017 do 17. 11. 2019 a studium ukončil na začátku 3. ročníku oboru vzdělávání Obráběč kovů a od 1. 9. 2021 žákem 3. ročníku oboru vzdělávání Obráběč kovů na denním studiu s předpokládaným ukončením 6/ 2022. Z rozhodnutí [ulice] školy energetické a stavební, [ulice] akademie a [ulice] zdravotnické školy v [obec], že se žalobci povoluje přestup ze [ulice] školy technické, gastronomické a automobilní v [obec] a je přijat ke vzdělání do 2. ročníku oboru [příjmení]. Z rozhodnutí [ulice] školy technické, gastronomické a automobilní v [obec], že se žalobce přijímá do 3. ročníku oboru Obráběč kovů pro školní rok 2021 2022. Ze zprávy [ulice] školy energetické a stavební, [ulice] akademie a [ulice] zdravotnické školy v [obec], že žalobce byl studentem této školy od 18. 11. 2019 do 17. 6. 2021, kdy vykonal závěrečnou zkoušku a byl zde přijat 18. 11. 2019 přestupem ze [ulice] školy technické, gastronomické a automobilní v [obec] do 2. ročníku oboru [příjmení]. Studium uzavřel dne 17. 6. 2021 a vykonal řádně závěrečnou zkoušku. Z výučního listu, že žalobce získal výuční list v oboru strojní mechanik na [ulice] odborné škole energetické a stavební, [ulice] akademii a [ulice] zdravotnická škole v [obec], a to dne 17. 6. 2021. Z osvědčení, že žalobce je získal v základním kurzu svařování, byl zaškolen jako svářečský pracovník konkrétně pro řezání nelegovaných ocelí plazmou a pro řezání a drážkování plamenem. Z přihlášky ke vzdělávání, že se žalobce přihlásil 7. 7. 2021 k dennímu studiu na [ulice] škole technické, gastronomické a automobilní v [obec] na obor Obráběč kovů. Z žaloby z připojeného spisu [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci ze dne 11. 9. 2019, že tehdy žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození] proti žalovanému [celé jméno žalobce], [datum narození] - jeho otci, touto žalobou požadoval zvýšení svého výživného z 3 500 Kč na 4 500 Kč měsíčně, s účinností od 1. 9. 2019 z důvodu, že dosavadní částka nepokrývá dostatečně náklady na výživu žalobce. Řízení bylo skončeno odmítnutím žaloby. Z výplatního lístku za leden 2021, že matka žalobce [příjmení] [jméno] obdržela mzdu ve výši 27 953 Kč čistého od zaměstnavatele Základní školy v [obec]. Z dokladu SIPO na jméno [jméno] [příjmení] za květen 2021, že je na částku 7 418 Kč zahrnující poplatek za elektřinu v částce 820 Kč, ČRo poplatek v částce 45 Kč, ČT poplatek v částce 135 Kč, plyn v částce 160 Kč, nájem v částce 4 151 Kč, úhrada poště v částce 13 Kč, pojistné v částce 1 000 a 494 Kč a stavební spoření v částce 600 Kč. Z dokladu SIPO na jméno [příjmení] [jméno] za říjen 2020, že je na částku 7 236 Kč zahrnující částku 45 Kč ČRo poplatek, 135 K4 ČT poplatek, 4 099 Kč nájem, 850 Kč elektřina + plyn, 13 Kč úhrada poště, 1 000 a 494 Kč pojistné a 600 Kč stavební spoření. Z pojistky k pojistné smlouvě [číslo] uzavřené mezi pojišťovnou [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], že jde o potvrzení o uzavření pojistné smlouvy na [ulice] pojištění BUDOUCNOST. Pojistníkem byla [příjmení] [příjmení] matka žalobce, pojištěným dítětem byl žalobce, počátek pojištění byl sjednán na 25. 6. 2003, pojistná doba 23 let, pojistná částka byla sjednána na 130 000 Kč. Dále byla sjednána dodatková pojištění dítěte, kdy pojistné činilo měsíčně částku 602 Kč. Z pojistky k pojistné smlouvě [číslo] uzavřené mezi pojišťovnou [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], že jde o potvrzení o uzavření pojistné smlouvy Univerzální životní pojištění PERSPEKTIVA. Pojistníkem byla [jméno] [příjmení] jako hlavní pojištěný a druhým pojištěným byl žalobce. Počátek pojištění byl sjednán na 1. 7. 2013, pojistná doba 26 let. Pojistné činilo 1 000 Kč měsíčně. Z dodatku k pojistné smlouvě [číslo] uzavřené mezi pojišťovnou [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], že byly s účinností od 25. 5. 2013 dohodnuty parametry Úrazového pojištění pojistníka a úrazové pojištění dítěte, kdy pojistníkem byla [jméno] [příjmení] a pojištěným žalobce. Pojistné po změně činilo 494 Kč měsíčně. Z příjmového pokladního dokladu za rok 2020 [číslo] vystaveného dne 15. 6. 2020, že matka žalobce zaplatila za žalobce poplatek za komunální odpad v celkové výši 1 000 Kč. Z příjmového pokladního dokladu za rok 2021 [číslo] vystaveného dne 14. 6. 2021, že matka žalobce zaplatila za sebe i žalobce poplatek za komunální odpad ve výši 1 200 Kč. Ze smlouvy se [právnická osoba], s. r. o., [číslo] uzavřené dne 23. 1. 2013 s [jméno] [příjmení], že sjednala internetové připojení za 300 Kč, aktivační poplatek 490 Kč a 1 000 Kč jako vratnou kauci za zařízení [příjmení] [příjmení]. Ze smlouvy o Penzijním připojištění státním příspěvkem [číslo] uzavřené dne 25. 9. 2003, mezi [anonymizováno] Penzijním fondem [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], že si sjednala starobní, invalidní a výsluhovou penzi s měsíčním poplatkem 300 Kč. Z pojistky k pojistné smlouvě [číslo] že pojistitelem je [anonymizována tři slova]. a pojistníkem [jméno] [příjmení], která sjednala pojištění na pojistnou událost denní odškodné při hospitalizaci pojištěného následkem úrazu nebo nemoci pro sebe a pro žalobce dne 30. 5. 2017. Z výpisu z účtu žalobce od [anonymizováno] [ulice] spořitelny ze dne 8. 1. 2018 k datu 31. 12. 2017, že po dobu od 18. 1. 2017 do 31. 12. 2017 byl na účtu žalobce každý měsíc vklad 600 Kč. Z pojistné smlouvy uzavřené mezi pojišťovnou [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] pro pojištění domácnosti [číslo] že pojistila domácnost na pojistnou částku 300 000 Kč od 22. 2. 2017 na dobu neurčitou a pojistné činilo 183 Kč měsíčně. Z platebních dokladů, že byla zakoupena žalobci v období od 1/ 2019 do 11/ 2019 hokejová výstroj celkem za 9 535 Kč. Z platebních dokladů, že byl žalobci uhrazen dne 9. 12. 2020 kurz řezání plazmou a autogenem za 1 400 Kč a kurz svařování za 1 500 Kč. Z výpisu z účtu [právnická osoba] [jméno] [příjmení] za období od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020, že matka zaslala žalobci 2x 500 Kč kapesné, uhradila za žalobce oddílový příspěvek ve výši 4 000 Kč a zubaře 1 500 Kč. Z platebního dokladu, že [jméno] [příjmení] uhradila 1. 10. 2020 žalobci vyšetření na svářečský průkaz ve výši 300 Kč. Z platebního dokladu, že [jméno] [příjmení] uhradila v únoru 2021 Vodafone předplacenou kartu ve výši celkem 1 025 Kč. Z certifikátu o příjmu žalovaného od [anonymizována tři slova] v [anonymizováno] [země] za daňový rok k 5. dubnu 2020, že žalovaný měl za toto období výdělek v částce 10 164,08 [příjmení], s tím, že částka 9 090 [příjmení] představuje výdělek, 525,20 [příjmení] představuje částku odečtenou od daně a částka 548,88 [příjmení] představuje příspěvky zaměstnance ze všech příjmů. V přepočtu na Kč při kurzu 29,7 Kč za Libru, platného v roce 2019 2020, byl výdělek žalovaného 301 873 Kč ročně, což činí průměrný měsíční výdělek 25 156 Kč. Z certifikátu o příjmu žalovaného od [anonymizována tři slova] v [anonymizováno] [země] za daňový rok k 5. dubnu 2021, že žalovaný měl za toto období výdělek v částce 15 719,67 [příjmení], s tím, že částka 14 652 [příjmení] představuje výdělek, 428,40 [příjmení] představuje částku odečtenou od daně a částka 639,07 [příjmení] představuje příspěvky zaměstnance ze všech příjmů. V přepočtu na Kč při kurzu 29,7 Kč za Libru, platného v roce 2020 2021, byl výdělek žalovaného 466 874 Kč ročně, což činí průměrný měsíční výdělek 38 906 Kč. Z rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] že Okresní soud v Olomouci rozhodl o zastavení řízení o určení otcovství žalovaného [celé jméno žalobce] k nezl. [jméno] [příjmení], [datum narození], s tím, že nezletilý byl svěřen do péče matky [jméno] [příjmení] a žalovaný jako otec byl povinen přispívat na výživu nezl. [jméno] částkou 3 600 Kč měsíčně s účinností od 19. 12. 2010 do 2. 6. 2014, ve výši 2 300 Kč měsíčně s účinností od 3. 6. 2014 nadále k rukám žalobkyně. Částky výživného splatné od 1. 11. 2014 do konce kalendářního měsíce, v němž tento rozsudek bude doručen žalovanému je žalovaný povinen zaplatit do tří dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku. Dále byl žalovaný povinen uhradit nedoplatek výživného za dobu od 19. 12. 2020 do 31. 10. 2014 v celkové výši 160 696 Kč k rukám žalobkyně do tří měsíců od doručení rozsudku. Žalovaný byl také povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 400 Kč a částku 8 305 Kč České republice. Z dohody o narovnání uzavřené dne 18. 12. 2014 v [obec] mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným, že za účelem narovnání sporných práv a povinností vzniklých mezi stranami této dohody z titulu rodičovství k nezl. [jméno] [příjmení] se strany dohodly, že žalovaný bude jako otec platit výživné měsíčně ve výši 2 300 Kč, splátku dlužného výživného ve výši 2 000 Kč a splátku nákladů řízení ve výši 500 Kč na účet matky. Z rodného listu [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného] narozeného dne [datum] v [obec], že se jedná o syna žalovaného [celé jméno žalobce] narozeného [datum] a matky [jméno] [příjmení] [datum narození]. Z oznámení o přiznání DSSP, že [jméno] [příjmení] byl přiznán rodičovský příspěvek na nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného] ve výši 7 100 Kč měsíčně od 1. 6. 2019. Z nájemní smlouvy uzavřená mezi Obcí [obec] a [jméno] [příjmení], že platí měsíční nájemné ve výši 2 026 Kč včetně záloh na tzv. nezbytné služby. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného, že [jméno] [příjmení] platí měsíční nájemné ve výši 2 026 Kč. Z výpisu z účtu [ulice] banky [jméno] [příjmení] od 5/ 2019 do 3/ 2021, že z tohoto vyplývají splátky leasingu na auto, které je psáno na žalovaného Z dokladu SIPO na jméno [jméno] [příjmení] za duben 2021, že je na částku 6 064 Kč a zahrnuje poplatek za elektriku ve výši 3 500 Kč, ČRo poplatek ve výši 45 Kč, ČT poplatek ve výši 135 Kč, nájem ve výši 920 a 1 106 Kč a satelitní TV v částce 358 Kč. Z vyúčtování služeb T-mobile za duben 2021, že je vystaveno na částku 1 876,83 Kč na jméno žalovaného. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], že je vztahu s žalovaným od roku 2009, mají spolu nezletilého syna [jméno]. Od roku 2014 má s obcí [obec] nájemní smlouvu na byt 1+1, která se stále prodlužuje každý rok za stejných podmínek. Dne [datum] se jim narodil nezl. [jméno], 8 týdnů předtím odešla na mateřskou dovolenou. Pracovala u firmy [příjmení] uklízecí práce s příjmem 11- 12 000 Kč čistého. Po mateřské dovolené přešla na rodičovskou, kdy pobírala rodičovský příspěvek 7 000 Kč, pak byl zvýšen na 10 000 Kč a nyní je opět 7 000 Kč. Rodičovská dovolená jí končí v dubnu 2022. Nájem platí 1 000 Kč, 900 Kč za vodu a 3 500 Kč za elektřinu. Elektřinu používá k topení i vaření. Její poměry se od 1. 1. 2019 změnily tak, že musela zakoupit výbavičku pro dítě a hradit všechny jeho potřeby, hlavně plínky. Žalovaný posílá každý měsíc na všechny výdaje 20 000 Kč. Z částky, kterou žalovaný zasílá, platí nájem, leasing, alimenty a společný mobilní paušál. Na stavební spoření platí 300 Kč měsíčně. Je její jméno, ale pro syna [jméno]. Dále platí poplatek za svoz odpadu po 624 Kč pro 3 osoby a internet 270 Kč. Z výslechu žalovaného, že požaduje snížit výživné pro zletilého syna od 1. 1. 2019, protože 31. 12. 2018 se mu narodil nezletilý [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného] s družkou [jméno] [příjmení]. Co se týká nezl. [jméno] [příjmení], tak ohledně toho bylo vedeno řízení o určení otcovství, tento se narodil v roce 2004, ale řízení bylo zahájeno až v roce 2013. Platí na něho výživné dle rozsudku soudu v [obec] a dohody o narovnání s jeho [role v řízení] [jméno] [příjmení]. Dále platí výživné na zlet. [jméno] 3 500 Kč a dále splátky dlužného výživného. Žalobce s ním nekomunikuje, napíše jen - pošli peníze. Neinformoval žalovaného o tom, že ukončil studium, ani o tom, že zvažuje další studium. Žalovaný pracuje jako řidič kamionu v Irsku a příjmy za rok 2020 a 2021 jsou v certifikátech o příjmu. Plat je uvedený částkou 9 090 a 14 652 liber. U částek„ odečteno od daně“ znamená, že měl přeplatek na dani, který obdržel.„ Příspěvky zaměstnance ze všech příjmů“ jsou částky, které mu zaměstnavatel přispívá na důchodové pojištění přímo pojišťovně. Jiné příjmy nemá. Výdaje při pobytu v Irsku jsou 500 liber za nájem bytu, kdy se jedná o podnájem 3+1 s dalším řidičem, který také dává 500 liber. Má paušál na telefon 50 liber měsíčně a platí si zdravotní a životní pojištění 50 liber. V letošním roce byl v ČR pouze na Vánoce, Velikonoce, teď o prázdninách a pak zase na Vánoce. Do Irska se dopravuje letecky, vozidlo Hyundai, které měl na leasing 4 roky a tento skončil v dubnu 2021, koupil ho pro využívání přítelkyni [jméno] [příjmení]. Leasing byl psán na žalovaného jako držitele vozidla. V Irsku používá vozidlo Opel Zafira, které je také psáno na něj. Byt v [obec] má v nájmu od obce přítelkyně [jméno] [příjmení], bydlí v něm s nezl. [jméno]. Má potíže se štítnou žlázou, na což bere léky za 500 Kč půlročně. Posílá 3/4 výplaty z Irska přítelkyni a ona s tím hospodaří. Dostává pouze příjem od zaměstnavatele v Irsku – [anonymizována dvě slova] transport, který je uveden v certifikátu a vratku daně, jinak nedostává žádné cestovné či diety. Zaměstnavatel mu platí pojištění, ale jinak mu nepřispívá na žádné výdaje v Irsku. Zpáteční letenka stojí z Irska a zpět asi 130 Euro. Rozdíl v nižším platu za 4/ 2019 2020 oproti 4/ 2020 2021 byl proto, že častěji byl doma kvůli rodině, tolik neodpracoval a navíc byl v době Covidu 2,5 měsíce v ČR, protože v únoru - březnu 2020 nesměli jezdit. Žalobce se jednání soudu neúčastnil a na svém výslechu netrval, takže tento proveden k důkazu nebyl. Dále byly zamítnuty důkazní návrhy žalobce [příjmení] o volných pracovních pozicích pro žalovaného a dále dotazy na potencionální zaměstnavatele pro žalobce jako nadbytečné.

4. Po provedeném dokazování ze skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. O výši výživného stanoveného žalovanému pro žalobce bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že s účinností od 1. 7. 2011 bylo zvýšeno z částky 2 000 Kč na částku 3 500 Kč měsíčně a dále bylo rozhodnuto o zaplacení nedoplatku výživného za období od 1. 7. 2011 do 31. 10. 2017 v měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč v celkové výši 93 000 Kč. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že důvodem pro zvýšení částky výživného byl především fakt, že v té době ještě nezletilý žalobce byl v 9. třídě základní školy a poté pokračoval ve studiu na SŠ, s čímž byly spojené vyšší výdaje na studium a osobu žalobce s ohledem na jeho věk. Tehdy byl plat žalovaného od [anonymizována tři slova] za daňový rok 4/ 2015 - 4/ 2016 celkem 10 090 [příjmení] a poté v roce 2016 ve výši 13 040,60 [příjmení]. V předchozím zaměstnání od [právnická osoba] za období od 2 - 4/ 2015 pobíral žalovaný příjem 26 274 Kč. Tehdy žalovaný neměl žádnou další vyživovací povinnost kromě žalobce. Od zaměstnavatele Základní škola v [obec] od 8/ 2016 až 11/ 2016 činil průměrný měsíční příjem matky žalobce 19 220 Kč. Žalobce bydlí s matkou a nemá z důvodu denního studia žádný příjem. Nyní je ve školním roce 2021 2022 žalobce studentem 3. ročníku SŠ technické, gastronomické a automobilní v [obec] obor Obráběč kovů, předtím studoval na SŠ energetické a stavební, [ulice] akademii a [ulice] zdravotnické škole v [obec] od 18. listopadu 2019 do 17. 6. 2021 obor [příjmení] - [ulice] mechanik, který řádně ukončil a získal výučný list. Žalovaný však své studium započal 1. 9. 2017 na škole SŠ technické, gastronomické a automobilní v [obec] v oboru Obráběč kovů, kdy na začátku 3. ročníku dne 17. 11. 2019 přestoupil do 2. ročníku SŠ energetické a stavební, [ulice] akademie a [ulice] zdravotnické školy v [obec]. Zde studium ukončil vyučením v oboru [příjmení] - [ulice] mechanik. Prospěch dle vysvědčení za školní rok 2020 2021 žalobce z 3. ročníku [ulice] odborné školy energetické a stavební, [ulice] akademie a [ulice] zdravotnické školy v [obec] v oboru [ulice] mechanik program [příjmení] byl v 1. pololetí: 6x dostatečně, 3x dobře, 1x chvalitebně a z TV výborně. V 2. pololetí pak 1x nedostatečně, 5x dostatečně a 1x dobře. Dle vysvědčení o závěrečné zkoušce žalobce vykonal závěrečnou zkoušku dne 17. 6. 2021 v oboru [ulice] mechanik, kdy z praktické zkoušky byl hodnocen prospěchem chvalitebným a z ústní zkoušky jako dostatečný. Příjem matky žalobce činil za leden 2021 částku 27 953 Kč od základní školy v [obec]. Matka žalobce platí pojišťovně [právnická osoba] její a žalobcovo stavební pojištění ve výši 602 Kč měsíčně, životní pojištění ve výši 1 000 Kč měsíčně a úrazové pojištění ve výši 494 Kč měsíčně. Dále hradí za sebe i žalobce roční poplatky za komunální odpad, internetové připojení měsíčně za 300 Kč, zaplatila žalobci oddílový příspěvek ve výši 4 000 Kč a za hokejovou výstroj v roce 2019 celkem 9 535 Kč. Žalobci uhradila také za svářečské kurzy za 3 200Kč. Výdaje na domácnost matky žalobce dle dokladu SIPO za květen 2021 činily částku 7 418 Kč zahrnující platby za energie, nájem v částce 4 151 Kč, pojistné a stavební spoření. Dle dokladu SIPO za říjen 2020 činily náklady částku 7 236 Kč zahrnující 4 099 Kč nájem, platby za energie, pojistné a stavební spoření. Žalovaný je stále zaměstnaný jako řidič u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] Irsku. Dle certifikátu o příjmu žalovaného za daňový rok 4/ 2019 2020 činil výdělek žalovaného po přepočtu kurzu měn 301 873 Kč ročně, což činí průměrný měsíční výdělek 25 156 Kč a v roce 4/ 2020 2021, byl výdělek žalovaného po přepočtu kurzu měn 466 874 Kč ročně, což činí průměrný měsíční výdělek 38 906 Kč. Výdělek v předchozím roce byl nižší z důvodu pracovní pauzy pro Covidovou pandemii i častější pobyt žalovaného v ČR u rodiny. Výdaje při pobytu v Irsku jsou 500 [příjmení] za nájem bytu, kdy se jedná o podnájem 3+1 s dalším řidičem, který také dává 500 [příjmení]. Má paušál na telefon 50 liber měsíčně a platí si zdravotní a životní pojištění 50 [příjmení]. Žalovaný má však nyní další vyživovací povinnosti ke dvěma dalším nezletilým dětem a současné partnerce [jméno] [příjmení]. Pro nezl. [jméno] [příjmení] narozeného dne [datum] mu soud ustanovil rozsudkem ze dne 23. 10. 2014 výživné ve výši 3 600 Kč měsíčně s účinností od 19. 12. 2010 do 2. 6. 2014, ve výši 2 300 Kč měsíčně s účinností od 3. 6. 2014 a také splátky dlužného výživného od 19. 12. 2020 do 31. 10. 2014 v celkové výši 160 696 Kč. Žalovaný uzavřel v tom smyslu Dohodu o narovnání dne 18. 12. 2014 s [jméno] [příjmení] ohledně úhrady ohledně způsobu splácení. Tato skutečnost vůbec nebyla v předchozích rozhodnutích soudů o výživném pro žalobce zohledňována a žalovaným zřejmě neuvedena. Dále má nyní žalovaný novou vyživovací povinnost k nezl. synovi [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného] narozenému dne 31. 12. 2018 se svou současnou družkou [jméno] [příjmení]. K té má do dvou let věku dítěte rovněž vyživovací povinnost jako k neprovdané matce. Družka byla na mateřské dovolené a je nyní na rodičovské dovolené, pobírá na nezletilého pouze dávky státní sociální podpory. Společně hospodaří s žalovaným tak, že jí žalovaný posílá ¾ svého příjmu a ona z něj hradí výdaje. [jméno] [příjmení] pobírá rodičovský příspěvek na nezletilého [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného] ve výši 7 100 Kč měsíčně od 1. 6. 2019. Má pronajatý byt od obce Hlubočky, kde hradí měsíční nájemné a služby ve výši 2 026 Kč. Plnili splátky leasingu na automobil Hyundai pořízený pro potřebu družky, který je psán na žalovaného. Ten pak má ještě pro svou potřebu další vozidlo v Severním Irsku a to Opel Zafira. Dle dokladu SIPO měsíční výdaje na domácnost činí částku 6 064 Kč a zahrnují poplatek za elektřinu, nájem ve výši 920 a služby 1 106 Kč. Za Vyúčtování služeb [právnická osoba] uhradili za duben 2021 částku 1 876,83 Kč. Žalovaný partnerce posílá každý měsíc na všechny výdaje 20 000 Kč. Z té ona platí nájem, leasing, výživné stanovené žalovanému a společný paušál na mobil. Na stavební spoření platí 300 Kč měsíčně pro syna [jméno] a dále platí poplatek za svoz odpadu ročně 3x 624 Kč za 3 osoby a internet 270 Kč měsíčně.

5. Podle ustanovení § 911 občanského zákoníku (z. č. 89/2012 Sb.) vyživovací povinnost lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle ustanovení § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle ustanovení § 913 odst. 2 občanského zákoníku při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí. Přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Dle ustanovení § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, u výživného pro děti i za dobu tří let zpět od tohoto dne.

6. V rámci právního hodnocení soud vycházel z výše citovaných ustanovení občanského zákoníku, když změna výživného je požadována za rozhodné období od 1. 9. 2019, a posuzoval změnu poměrů účastníků ode dne posledních rozhodnutí o výživném pro žalobce a to Okresního soudu v Chomutově dne [datum] vč. Krajského soudu v Ústí nad Labem dne [datum] a nynějšího rozhodnutí zdejšího soudu dne 20. 9. 2021. Ve vztahu k úpravě výživného soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že návrh žalobce na zvýšení výživného od 1. 9. 2019 na částku 6 500 Kč je nedůvodný. Stejně tak protinávrh žalovaného na snížení výživného od 1. 9. 2019 na 2 500 Kč je nedůvodný. Bylo však vyhověno změně protinávrhu žalovaného na zrušení vyživovací povinnosti k žalobci ode dne 1. 7. 2021 z důvodů uvedených dále. Soud zkoumal poměry účastníků dle předložených důkazů a shledal, že nedošlo k takové změně poměrů a to straně žalobce ani žalovaného, aby bylo výživné pro žalobce ve smyslu zákona upraveno. Soud zhodnotil všechny výše uvedené provedené důkazy a v souladu se zákonem uzavřel, že žalobě žalobce nelze vyhovět a výživné stanovené žalovanému ve prospěch žalobce naposledy v částce 3 500 Kč není na místě zvýšit, avšak ani snížit na částku 2 500 Kč měsíčně, jak požadoval žalovaný. Soud se zabýval prioritně otázkou, zda v souladu se zákonem trvá povinnost rodičů platit výživné žalobci, který v mezidobí od poslední úpravy vyživovací povinnosti ukončil středoškolské studium závěrečnou zkouškou a získal výuční list v oboru [ulice] mechanik - [příjmení] ke dni 17. 6. 2021. Poté ale začal od 1. 9. 2021 studovat 3. ročník další střední školy, kterou dříve opustil a přestoupil z ní z oboru Obráběč kovů na začátku 3. ročníku níže do 2. ročníku studia oboru [ulice] mechanik - [příjmení], které v červnu 2021 ukončil závěrečnou zkouškou. Druhý ročník tedy studoval dvakrát a to na jiných školách a oborech. Nyní chce vystudovat i třetí ročník opětovně, přestože jeho prospěch není dle vysvědčení a zprávy školy dobrý. Náklady na dosavadní studium byly výše podrobně rozvedeny. Dle názoru soudu nemá vzdělávání žalobce z výše uvedených důvodů pokračující a vzrůstající tendenci a dokončením středoškolského studia se získáním výučního listu a odborných osvědčení v červnu 2021 nabyl schopnost se dál samostatně živit. Navíc s žalovaným nijak nekomunikoval o tom, že má zájem o další vzdělávání a zda mu bude dál vyživovací povinnost plnit. Z uvedeného soud učinil závěr, že studium žalobce představovalo dosud přípravu na budoucí povolání, a proto vyživovací povinnost rodičů k žalobci trvala do ukončení středoškolského vzdělání. To však bylo v červnu 2021 žalobcem ukončeno. Pokračování dalším studiem opět 3. ročníku, přičemž již 2. ročník absolvoval dvakrát - na dvou různých školách, nepovažuje soud za pokračující a navazující vzdělání vyššího stupně, jak má na mysli zákon, a to i s ohledem na doložený nedobrý prospěch žalobce. Soud tedy vyživovací povinnost žalovaného k žalobci od 1. 7. 2021 zrušil a vyhověl tak doplněný protinávrh žalovaného, který se až z provedených důkazů dozvěděl prospěch žalobce a průběh jeho studia. Navrhované důkazy Informacemi o volných pracovních pozicích pro žalovaného jsou dle soudu nadbytečné, když ten řádně pracuje a dosahuje přiměřeného příjmu. Stejně tak důkazy dotazy na potencionální zaměstnavatele pro žalobce má soud za nadbytečné, když do 17. 6. 2021 žalobce studoval denním studiem a neměl by možnost k tomuto ještě mít hlavní pracovní poměr.

7. Od posledního rozhodování se navíc ani natolik nezměnily poměry na straně žalobce ani žalovaného. Soud tedy při rozhodování o změně výše stanoveného výživného tak, jak to předpokládá výše citované ustanovení občanského zákoníku, dospěl k závěru, že není důvod jeho výši od 1. 9. 2019 do 30. 6. 2021 měnit, neboť naposledy bylo rozhodováno o výživném žalobce krajským soudem za situace, kdy tento již byl v 1. ročníku střední školy a byl jím i nadále za rozhodné období, věnoval se sportu a matka mu hradila pojistné a spoření i tehdy. Žádný další stupeň vzdělávání nezapočal. Nyní je totiž stále studentem SŠ, stále bydlí s matkou, která mu zajišťuje stravování i ostatní potřeby. Rovněž byly zjišťovány schopnosti, možnosti a majetkové poměry obou rodičů žalobce, odůvodňující případnou změnu výživného stanoveného žalovanému - otci. Soud se proto zabýval otázkou, zda výše žalobou uplatněného výživného odpovídá zákonným kritériím, když současně vzal v úvahu existenci dalších vyživovacích povinností žalovaného k nezl. synům [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce a žalovaného] včetně neprovdané matky [jméno] [příjmení]. V řízení bylo prokázáno, jak je v rozsudku podrobně uváděno, jaké jsou oprávněné životní potřeby žalobce i žalovaného od posledního rozhodování. V souladu s uvedenými ustanovením občanského zákoníku o rodině soud hodnotil výši výživného odpovídající poměrům rodičů žalobce - žalovaného i matky žalobce. V daném případě dle názoru soudu i po zhodnocení příjmů, výdajů a majetkových poměrů obou účastníků není namístě změna výše výživného. Na jedné straně soud hodnotil další vyživovací povinnosti žalovaného, ale také růst potřeb žalobce v souvislosti s věkem. Žalovaný měl v době posledního rozhodování příjem od stejného zaměstnavatele [anonymizována tři slova] v [anonymizováno] Irsku za zdaňovací roční období 2015 2016 ve výši 10 090 [příjmení] a v roce 2016 ve výši 13 040,60 [příjmení]. Nyní měl za roční období 2019 2020 příjem 10 164,08 [příjmení] a v roce 2020 2021 ve výši 15 719,67 [příjmení]. Jedná se tedy o zvýšený příjem pouze za poslední rok (cca 2 000 [příjmení] ročně tj. asi o 5 000 Kč měsíčně). Má však navíc další uvedené vyživovací povinnosti a náklady s pobytem v zahraničí z důvodu tamního zaměstnání. Matka žalobce měla v době posledního rozhodování příjem od 6/ 2011 -7/ 2016 průměrně 17 703 Kč, za období od 8/ 2016 - 11/ 2016 průměrně 19 220 Kč a od [číslo] průměrně 18 901Kč. V současné době dle výplatního lístku za leden 2021 obdržela mzdu ve výši 27 953 Kč od stejného zaměstnavatele Základní školy v [obec]. Rovněž i ona má tedy zvýšený příjem (téměř o 9 000 Kč měsíčně). Za této situace a prokázaných skutkových okolností soud dospěl k závěru, že není v možnostech a schopnostech žalovaného hradit zvýšené výživné tak, jak požadoval žalobce. Navíc soud poukazuje na žalobcův návrh ve věci OS [obec] sp. zn. [spisová značka] podaný dne [datum rozhodnutí], kde za stejné období požaloval výživné zvýšit na 4 500 Kč, zatímco v tomto řízení požaduje již 6 500 Kč měsíčně. Soud má za to, že potřeby žalobce jsou důvodné vzhledem k jeho věku a zájmům, avšak žalovaný je nemůže nahrazovat plně, a je třeba respektovat hlediska uvedená v ustanovení § 913 o. z. tj. odůvodněné potřeby dítěte – žalobce, ale i schopnosti a možnosti povinného otce - žalovaného, kdy obě tato hlediska spolu úzce souvisí a vzájemně se podmiňují. I matka žalobkyně je povinna se podílet společně s žalovaným i nadále na výživě žalobce. Svou vyživovací povinnost matka totiž již nenahrazuje svou osobní péčí o zletilého žalobce. Zajišťuje ji však placením potřeb žalobce, kapesným, placením pojištění a spoření a částečně naturálně poskytováním bydlení a stravy ve své domácnosti. Soud připomíná, že životní úroveň rodičů a dětí má být zásadně shodná. Soud však s ohledem na nepříliš zvýšený příjem žalovaného, jeho nové další vyživovací povinnosti a nutnosti úhrady nákladů pracovního pobytu v zahraničí - Severním Irsku ponechal výživné pro žalobce v dříve stanovené výši. Vzhledem k poměrům žalovaného, zejména jeho příjmovým možnostem, nejsou totiž dle soudu podmínky, které by odůvodňovaly zvýšení výživného na částku 6 500 Kč, což by činilo o 3 000 Kč více od jeho poslední úpravy. Avšak potřeby žalobce, který sportoval, studoval střední školu a zvyšoval si svou kvalifikaci absolvováním odborných kurzů, neodůvodňovaly ani snížení výživného na 2 500 Kč. S ohledem na vše shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku. Soud ovšem vyhověl změně protinávrhu žalovaného ohledně zrušení vyživovací povinnosti k žalobci. Na základě provedených důkazů totiž dal za pravdu tvrzením žalovaného, že žalobce již řádně ukončil svá středoškolská studia a je schopen se sám živit. Žalobce již má výuční list i osvědčení o řadě odborných kurzů a je jen jeho rozhodnutím znovu nastoupit do 3. ročníku SŠ, přestože je již po 4 letech studia vyučen. Důvod tohoto rozhodnutí žalobce žalovanému nijak nesdělil a neobjasnil. Nástupem znovu do 3. ročníku na jiné škole nepokračuje ve vyšším stupni vzdělání, ale prodlužuje svá studia, když při řádném studiu, by byl již minulý rok absolventem SŠ. Soud proto výrokem III. rozsudku vyživovací povinnosti žalovaného k žalobci zrušil.

8. O náhradě nákladů řízení ve výroku V. rozsudku pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Vzhledem k tomu, že více úspěšným byl v řízení žalovaný (ze dvou nároků byl úspěšný s návrhem na zrušení vyživovací povinnosti), ale ten náklady řízení nepožadoval, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.