12 C 263/2019

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o výživné

I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované se s účinností od [datum] zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] domáhal vůči žalované rozhodnutí soudu o zrušení vyživovací povinnosti. Naposledy bylo o výživném rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobce odůvodnil návrh tím, že žalovaná dosáhla zletilosti, ukončila vzdělání v oboru kadeřnice a je schopna se již sama živit. Osamostatnila se i bydlením a je výdělečně činná. Pokud začala od září 2019 studovat další jiný obor, tak tento může studovat při zaměstnání, neboť dle žalobce se nejedná o zvyšování kvalifikace. Trval tedy na zrušení vyživovací povinnosti od [datum], kdy žalovaná ukončila předchozí studium.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila zamítavě s tím, že nadále studuje [ulice] školu [anonymizována tři slova] v [obec] a to nyní obor kuchař - číšník. Dle žalované nejde o účelové studium, neboť chce pracovat v hotelu a studium oboru kadeřnice ji nebavilo. Při studiu si přivydělává pouze brigádami o víkendu. Tvrdila, že není schopna se sama živit a vyživovací povinnost nadále trvá.

3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy i výslechy účastníků a učinil z nich následující skutková zjištění: Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že výživné stanovené otci naposledy rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] pro dříve nezletilou [jméno] ve výši 3 000 Kč měsíčně bylo zvýšeno s účinností od [datum] na částku 5 000 Kč měsíčně splatnou k rukám dříve nezletilé [jméno] vždy k prvnímu dni každého měsíce. Dlužné výživné vyplývající ze zvýšení za období od [datum] do [datum] ve výši 22 000 Kč byl otec povinen uhradit k rukám dříve nezletilé [jméno] v měsíčních splátkách po 2 000 Kč pod ztrátou výhody splátek. Výživné, které dospělo od [datum] do konce kalendářního měsíce, ve kterém byl rozsudek doručen otci, byl otec povinen uhradit k rukám dříve nezletilé [jméno] do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku otci. Rozsudek nabyl právní moci vy výroku I. a II. dne [datum]. [příjmení] [jméno] studovala 3. ročník oboru kadeřnice a přestoupila z [obec] do [obec]. Bydlela s matkou, ta jí hradila veškeré výdaje. Otec měl na výživném dluh, nedával jí žádné dárky, neměla zájem se s ním vídat. V létě chodila na brigádu do večerky. Z Usnesení Krajského soudu [obec], pobočky v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] bylo odmítnuto, neboť odvolání nebylo řádné. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že obžalovaného [celé jméno žalobce] podle § 226 písm. a) tr. řádu zprostil obžaloby Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] pro skutek, v němž byl spatřován přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán. Rozhodnutí v této trestní věci bylo odůvodněno tím, že se obviněný nedopustil jednání popsaného ve výrokové části tohoto rozsudku, kterým by naplnil skutkovou podstatu přečinu zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 trestního zákoníku, neboť vyživovací povinnost obžalovaného k dceři [celé jméno žalované] v daném období již netrvala. Otázku trvání vyživovací povinnosti musel trestní soud při rozhodování o přečinu zanedbání povinné výživy vždy posoudit jako tzv. předběžnou otázku ve smyslu § 9 odst. 1 trestního řádu, neboť vyživovací povinnost vzniká i zaniká ze zákona, bez ohledu na skutečnost, zda je její výše případně upravena rozhodnutím opatrovnického soudu. Vyživovací povinnost rodiče k dítěti trvá do chvíle, kdy je dítě schopno se samo živit. Není limitována žádným věkem, ani konkrétním dosaženým vzděláním, ale právě a jen schopností dítěte uspokojovat své hmotné potřeby. Pokud tato schopnost chybí v důsledku přípravy na budoucí povolání (tedy dítě studuje), vyživovací povinnost trvá i po dosažení zletilosti. V projednávaném případě obžalovaného jde o hraniční situaci, kdy již zletilá dcera bez přerušení studuje, nikoli však v klasické posloupnosti, kdy po nižším vzdělávacím stupni následuje stupeň vyšší, ale po úspěšném ukončení jednoho učebního oboru navázala studiem druhého odlišného učebního oboru znovu od prvního ročníku (tedy opakuje školu stejného vzdělávacího stupně). Po zvážení všech okolností tohoto konkrétního případu dospěl soud k závěru, že ačkoli takové rozhodnutí svědkyně lze s ohledem na její aktuální profesní cíle chápat, nelze její další studium v tuto chvíli považovat za zvyšování kvalifikace v rámci přípravy na její budoucí povolání, která by jí měla bránit ve schopnosti se živit sama. Svědkyně již dosáhla kvalifikace v učebním oboru kadeřnice, který nelze hodnotit jako neuplatnitelný, a rozhodla se k druhému učebnímu oboru nikoli poté, co ve svém původním oboru nemohla najít zaměstnání, o což se podle své výpovědi ani nepokoušela, ale proto, že kadeřnice ji nebavila a vlastně ani nevěděla, jaké profesi by se přesně chtěla věnovat. Jejím cílem je nyní pracovat na výletní lodi, kde by podle svých slov mohla pracovat i jako kadeřnice, ale chtěla by tam pracovat jako číšnice. Zda je pro nástup do této práce skutečně potřeba být v oboru vyučena, neměla svědkyně ověřeno, spoléhala pouze na informaci od kamaráda. Svědkyně se navíc osamostatnila, odstěhovala se od matky a vyřídila si dávku sociálního zabezpečení k zajištění platby nájmu (příspěvek na bydlení), tedy i podle zákona o státní sociální podpoře je samostatně posuzovanou osobou a nikoli společně posuzovaným nezaopatřeným dítětem. Nadto je schopna si dále i přes své zdravotní problémy vydělávat na brigádách, tak aby svým (po odstěhování zvýšeným) závazkům mohla dostát. Brigádnické výdělky při studiu, které lze považovat za přípravu na budoucí povolání, nelze považovat bez dalšího za důvod zániku vyživovací povinnosti, pokud jsou krátkodobé, suplují vyživovací povinnost a nejsou způsobilé dítě hmotně zabezpečit, nicméně v tomto případě ilustrují schopnost svědkyně vykonávat výdělečnou činnost, které se nevěnuje plně pouze z důvodu změny učebního oboru. Svědkyně tak je z pohledu otázky trvání vyživovací povinnosti podle názoru soud schopna se sama živit a vyživovací povinnost obžalovaného úspěšným ukončením prvního učebního oboru zanikla. Vzhledem ke skutečnosti, že bylo prokázáno, že do tohoto okamžiku obžalovaný stanovenou vyživovací povinnost plnil, zprostil jej soud obžaloby v plném rozsahu postupem podle § 226 odst. 1 písm. a) trestního řádu, neboť v ní popsaný skutek se s ohledem na zánik vyživovací povinnosti nestal. Z odvolání Okresního státního zástupce v [obec] ze dne [datum], že se odvolal proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací]. Tvrdil, že bylo prokázáno, že se stal skutek, pro který byl obžalovaný stíhán, neboť vyživovací povinnost k poškozené dceři [jméno] v předmětném období trvala. Argumentoval, že schopnost se samostatně živit znamená, že má dítě určitý trvalý příjem finančních prostředků k hrazení svých potřeb. Rovněž uvedl, že v konkrétním případě, kdy se nejedná o navazující studium, je třeba vážit, zda skutečně jde o racionální přípravu na budoucí povolání; zda aktuálně studovaná škola má odpovídající kvalitu (např. z hlediska uplatnění absolventů) a v neposlední řadě i to, zda se tomuto studiu věnuje s dostatečnou péčí. Z Usnesení Krajského soudu [obec], pobočky v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že se odvolání Okresního státního zástupce v [obec] bylo zamítnuto. Odvolací soud se ztotožnil se závěry v rozsudku Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací]. Uvedl, že projednávané věci obžalovaného [celé jméno žalobce] jde skutečně o případ hraniční, kdy zletilé dítě po úspěšném ukončení učebního oboru navázalo studiem druhého odlišného učebního oboru. Opět od prvního ročníku studuje školu stejného vzdělávacího stupně. Dle názoru okresního soudu, s nímž soud odvolací souhlasí, nelze toto studium považovat za zvyšování kvalifikace. Zletilá již dosáhla kvalifikace v ukončeném studiu učebního oboru a soud tedy dospěl k odůvodněnému závěru, že je schopna se sama živit a vyživovací povinnost obžalovaného [celé jméno žalobce] tak tímto zanikla. V dalších podrobnostech, týkajících se roviny trestní odpovědnosti obžalovaného [celé jméno žalobce], odkázal na příslušnou část napadeného rozsudku Okresního soudu v Olomouci a její odůvodnění, když krajský soud jako soud odvolací se s úvahami a závěry v tomto směru vedenými a přijatými nalézacím soudem ztotožnil a některé z nich akcentoval. Odvolací námitky okresního státního zástupce vyhodnotil jako odlišný náhled na danou problematiku, ovšem dle názoru odvolacího soudu bez relevantního podkladu, který by odůvodňoval jiné rozhodnutí odvolacího soudu, než jaké přijal ve výrokové části usnesení. Z vysvědčení žalované za šk. rok 2019 2020 z 1. ročníku [ulice] odborné [anonymizována čtyři slova], [ulice a číslo], [obec], v oboru kuchař/číšník program číšník/servírka, že v 1. pololetí měla 167 zameškaných omluvených hodin a v celkovém hodnocení neprospěla. Měla 1 nedostatečnou, 2 dostatečné, 3 dobré, 5 chvalitebných a 4 výborné. V 2. pololetí měla 97 zameškaných omluvených hodin a prospěla. Měla 1 dostatečnou, 1 dobrou, 9 chvalitebných a 4 výborné. Z potvrzení o studiu, že žalovaná je ve šk. roce 2020 [číslo] žákyní 2. ročníku [ulice] odborné [anonymizována čtyři slova], [ulice a číslo], [obec], v oboru kuchař/číšník. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum], že byla uzavřena žalovanou jako nájemcem na nájem bytu 1+1 na dobu určitou od [datum] do [datum], s tím, že se může prodloužit dodatkem. Nájemné bylo sjednáno 5 900 Kč měsíčně a zálohy na služby 1 600 Kč měsíčně. Dle Dodatku [číslo] ze dne [datum] k nájemní smlouvě byl nájem sjednán od [datum] do [datum]. Dle Výpočtového listu nájemce - žalované činí nájemné se zálohami 7 500 Kč měsíčně. Z protokolu Magistrátu města Olomouc OSPOD ze dne [datum], že se týká nezl. [jméno] [celé jméno žalované], která byla oproti rozhodnutí soudu, na základě následné dohody rodičů u matky asi 1 rok. Nyní se rodiče po incidentu u matky dohodli na změně, že [jméno] bude opět pobývat u otce. Ze zprávy [ulice] [anonymizováno 5 slov] [ulice a číslo], [obec], že žalovaná je jejich žákyní od [datum], nyní ve 2. ročníku oboru kuchař/číšník zaměření číšník. Výuku zvládá, prospěch má průměrný, má pochvalu třídního učitele. Dálkové studium tohoto oboru zde není možné. Ze zprávy [ulice] [anonymizována čtyři slova] [ulice a číslo], [obec], že žalovaná byla jejich žákyní od [datum] - [datum], poté přestoupila na [ulice] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [ulice a číslo], [obec]. Tehdy ve 3. ročníku oboru kadeřník měla průměr 3,00 a nebyla hodnocena z oborného výcviku. [obec] kadeřník, lze studovat jen v denní formě. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že sestra žalované - dcera žalobce [jméno] bydlela nejprve u něj, ale od [datum] bydlela u matky, na čemž se mimosoudně dohodli. Matce platil výživné 2 500 Kč měsíčně na [jméno]. Následně se však od [datum] [jméno] vrátila k němu a matka mu začala posílat výživné 2 500 Kč měsíčně podle dohody. Vyživovací povinnost má ještě k nezletilé [jméno] [celé jméno žalobce], kterou má s [jméno] [celé jméno žalobce], manželé nejsou. Pro žalovanou zletilou dceru [jméno], od zvýšení výživného z částky 3 000 Kč na 5 000 Kč, výživné přestal hradit a již žádné neplatí. Proběhlo kvůli tomu trestní řízení, kde byl zproštěn. Dříve pracoval jako řidič, pak byl 2 měsíce nezaměstnaný a od [datum] obnovil živnostenský list a je OSVČ jako poradce u [anonymizována dvě slova]. Má za to, že vyživovací povinnost k ní mu zanikla od [datum] po měsíční ochranné době od skončení studia, které ukončila [datum]. Žalobu podal až v prosinci 2019, protože běželo trestní řízení, měl nějaké exekuce, ale v té době již výživné na žalovanou nehradil. Vzájemně spolu nekomunikují. Má za to, že u žalované se nejedná o zvyšování kvalifikace, ale že jen studuje další obor. Z výpovědi žalované jako účastnice řízení soud zjistil, že ve školním roce 2019 2020 nastoupila do prvního ročníku [anonymizováno] [ulice] [obec] obor kuchař /číšník. Bydlela u své matky až do července 2019, nyní bydlí v podnájmu. Chtěla se osamostatnit a navíc se k matce od otce vracela sestra [jméno]. Má přítele, ten bydlí však u své matky, takže společně nebydlí ani společně nenakupují a nic společně nehradí. Po základní škole nastoupila na [anonymizováno], obor kadeřnice do [obec], kde studovala 2,5 roku. Kvůli dojíždění na poslední půlrok šla do [obec] na [anonymizováno] [ulice]. Po třech letech studia získala výuční list v oboru kadeřnice. Nástavbu ani maturitu dělat nechtěla. Skončila v červnu 2019 a od září 2019 nastoupila opět na [anonymizováno] [ulice], ale na obor číšnice denní studium. Chodila na brigády do obchodu nebo kavárny. Studium v oboru kadeřnice končila s dvěma trojkami, zbytek dvojky a jedničky. Chtěla by výuční list z oboru číšnice, protože chce jít pracovat na zaoceánskou výletní loď, kde bych si mohla vydělat dostatek finančních prostředků a použít je na založení vlastní restaurace. Podmínkou pro to je mít výuční list v oboru číšník/servírka, aby mohla být OSVČ v tomto oboru. Od otce naposledy dostala výživné k [datum] ve výši 5 000 Kč, pak už dostala jen nějakou srážku z exekuce v říjnu 2019. Od otce pak ještě dostala doplatek výživného [datum] a [datum], vždy po 1 000 Kč. Matka jí platí výživné 2 000 - 3 000 Kč měsíčně. Má vyřízený příspěvek na bydlení, který dělá asi 4 500 – 5 000 Kč měsíčně a příspěvek na dítě 700 Kč měsíčně. Na brigádách si vydělala 3 000 – 4 000 Kč měsíčně a pak v kavárně v [anonymizováno] asi 8 000 Kč měsíčně. Z předmětu Technologie měla v prvním pololetí nedostatečnou, ten je o vaření, ale pouze teorie. Stejně tak ve stolničení se jedná o teorii. Baví ji odborný výcvik, kde se vše učí v praxi, a z toho byla chvalitebná. Všechny příjmy uvedla a je schopna z těchto příjmů měsíčně vyjít. [ulice] podporu od prarodičů nemá.

4. Po provedeném dokazování ze skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. O výživném pro žalovanou bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že výživné stanovené otci naposledy rozsudkem ze dne [datum] pro dříve nezletilou [jméno] ve výši 3 000 Kč měsíčně bylo zvýšeno s účinností od [datum] na částku 5 000 Kč měsíčně splatnou k rukám dříve nezletilé [jméno]. [příjmení] [jméno] studovala 3. ročník oboru kadeřnice a přestoupila ze školy v [obec] do [obec]. Bydlela s matkou, ta jí hradila veškeré výdaje. Otec měl na výživném dluh, nedával jí žádné dárky, neměla zájem se s ním vídat. V létě chodila na brigádu do večerky. Rozsudek nabyl právní moci vy výroku I. a II. dne [datum], když rozhodnutím krajského soudu bylo odvolání otce odmítnuto. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud obžalovaného [celé jméno žalobce] podle § 226 písm. a) tr. řádu zprostil obžaloby Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] pro skutek, v němž byl spatřován přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán. Rozhodnutí v této trestní věci bylo odůvodněno tím, že se obviněný nedopustil jednání popsaného ve výrokové části tohoto rozsudku, kterým by naplnil skutkovou podstatu přečinu zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 trestního zákoníku, neboť vyživovací povinnost obžalovaného k dceři [celé jméno žalované] v daném období již netrvala. Proti rozsudku podal OSZ odvolání. Usnesením Krajského soudu [obec], pobočky v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] však bylo odvolání Okresního státního zástupce v [obec] bylo zamítnuto. Odvolací soud se ztotožnil s rozhodnutím a argumentací soudu prvního stupně. Dle potvrzení o studiu je žalovaná ve šk. roce 2020 [číslo] žákyní 2. ročníku [ulice] [anonymizováno 5 slov], [ulice a číslo], [obec], v oboru kuchař/číšník zaměření číšník. Podle sdělení školy výuku zvládá, prospěch má průměrný a dálkové studium tohoto oboru zde není možné. Žalobce pro žalovanou od zvýšení výživného z částky 3 000 Kč na 5 000 Kč výživné přestal hradit a již žádné neplatí. Proběhlo kvůli tomu trestní řízení, kde byl zproštěn. Dříve pracoval jako řidič, pak byl 2 měsíce nezaměstnaný a od [datum] obnovil živnostenský list a je OSVČ jako poradce u [anonymizována dvě slova]. Má za to, že vyživovací povinnost mu zanikla od [datum], neboť žalovaná studium ukončila [datum]. S matkou žalované má ještě dceru [jméno], jejíž výchovu a výživu si rodiče měnili dle vzájemné dohody Žalovaná ve školním roce 2019 2020 nastoupila do prvního ročníku [anonymizováno] [ulice] [obec] obor kuchař/číšník. Kvůli dojíždění na poslední půlrok šla do [obec] na [anonymizováno] [ulice]. Po třech letech studia získala výuční list v oboru kadeřnice. Nástavbu ani maturitu dělat nechtěla. Skončila v červnu 2019 a od září 2019 nastoupila opět na [anonymizováno] [ulice], ale na obor číšnice denní studium. Chodila na brigády do obchodu nebo kavárny. Chtěla by výuční list z oboru číšnice, protože chce jít pracovat na zaoceánskou výletní loď, kde bych si mohla vydělat dostatek finančních prostředků a použít je na založení vlastní restaurace. Od otce naposledy dostala výživné k [datum] ve výši 5 000 Kč, pak už dostala jen nějakou srážku z exekuce v říjnu 2019. Od otce pak ještě dostala doplatek výživného [datum] a [datum], vždy po 1 000 Kč. Matka jí platí výživné 2 000 - 3 000 Kč měsíčně. Má vyřízený příspěvek na bydlení, který dělá asi 4 500 – 5 000 Kč měsíčně a příspěvek na dítě 700 Kč měsíčně. Na brigádách si vydělala 3 000 – 4 000 Kč měsíčně a pak v kavárně v [anonymizováno] asi 8 000 Kč měsíčně. Všechny příjmy uvedla a je schopna z těchto příjmů měsíčně vyjít.

5. Podle ustanovení § 911 občanského zákoníku (z. č. 89/2012 Sb.) vyživovací povinnost lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

6. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy a v souladu se shora citovaným ustanovením občanského zákoníku, komentářem k němu, důvodovou zprávou i judikaturou, dospěl k tomuto právnímu hodnocení. Z uvedeného učinil závěr, že žalovaná je schopna se sama živit a vyživovací povinnost jí nelze již přiznat. Žalovaná dle provedených důkazů ukončila ve školním roce 2018 2019 střední odborné vzdělání vyučením v oboru kadeřnice. Pokud ji toto studium oboru kadeřnice nebavilo, nechtěla jej dělat, jak uváděla, pak měla možnost tento obor ukončit dříve a přestoupit na jiný obor a získat výuční list v něm. Dle názoru soudu totiž současné studium žalobkyně již nepředstavuje přípravu na budoucí povolání tak, jak má na mysli zákon, neboť žalovaná nepokračuje ve vyšším vzdělávání např. směrem k maturitní zkoušce, ale nastoupila opět na stejné škole do 1. ročníku avšak jiného oboru. Vyživovací povinnost rodiče k dítěti sice trvá i v době zletilosti, ale pouze do doby, kdy je dítě schopno se samo živit a uspokojovat samostatně své hmotné potřeby. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná je toho již schopna. Ukončila střední odborné vzdělání, získala výuční list, a i když není zaměstnána na plný úvazek, již si brigádně přivydělává, osamostatnila se, vyřídila si dávky státní sociální podpory a pronajala si i byt, kde sama žije a hospodaří. I ve své výpovědi před soudem uvedla, že je ze svých měsíčních příjmů schopná vyjít. Co se týká studia, tak žalovaná sice nadále studuje, nikoli však na vyšším stupni vzdělání, ale po úspěšném ukončení jednoho učebního oboru zvolila o své vlastní vůli studium denní formou a to dalšího odlišného učebního oboru znovu od 1. ročníku. Studuje tedy školu stejného vzdělávacího stupně podle svého výběru. Takovéto studium ovšem v daném případě nelze považovat za zvyšování kvalifikace v rámci přípravy na její budoucí povolání. Obor kadeřnice, v němž získala žalovaná výuční list, je navíc na trhu práce dobře uplatnitelný. Pokud nyní má žalovaná představu, že by se chtěla profesně zaměřit jiným směrem, je to její vůle a nová volba. Je tedy již pouze na ní samotné, jak tohoto cíle dosáhne (např. studiem při zaměstnání či rekvalifikačním kurzem), ale tato volba jí dle názoru soudu nabrání ve schopnosti se živit sama. Důvodnost těchto závěrů soudu je podepřena i stejným názorem okresního soudu v proběhlém trestní řízení a dokonce i potvrzením v rozhodnutí krajského soudu, který se s ním ztotožnil. Soud tedy po provedeném dokazování v tomto sporném řízení občanskoprávním rovněž uzavřel, že vyživovací povinnost žalobce k žalované již od [datum] netrvá, byla ukončena, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. rozsudku pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že úspěšný žalobce náklady řízení nepožadoval a z obsahu spisu se žádné pozitivně vyčíslitelné náklady řízení žalobce nepodávají, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.