12 C 264/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 18 205,25 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky částka.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12 % ročně a dále částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č.hodnota, na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout úvěr s možností postupného čerpání. Žalobkyně tvrdila, že posuzovala a ověřovala úvěruschopnost žalovaného a poté došlo k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím internetových stránek Anonymizováno.cz tak, že žalovaný vyplnil žádost i veškeré požadované údaje, a obdržel návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil včetně sjednaných poplatků. Dne datum byly žalovanému poskytnuty na jeho účet finanční prostředky ve výši částka. Žalobkyně požadovala v žalobě zaplacení jistiny částka, poplatků, smluvního úroku a smluvní pokuty, když vyzvala žalovaného marně k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum.

2. Žalobkyně vzala podáním ze dne datum žalobu částečně zpět co do výše částka, která odpovídá smluvnímu úroku, poté co byla soudem vyzvána k doplnění tvrzení dne datum. V této části bylo tedy řízení zastaveno výrokem I. rozsudku dle § 96 odst. 2 o. s. ř. a to bez dotazu na stanovisko žalovaného, když zpětvzetí bylo učiněno před prvním jednáním ve věci.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žalobkyní tvrzené skutečnosti nijak nerozporoval. Na výzvu soudu dle ust. § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaný nevyjádřil a soud tak uplatnil fikci souhlasu dle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání již v žalobě a soud tak rozhodl ve věci v souladu s ust. § 115a) o. s. ř. bez jednání.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně vyhotovila dne datum Výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, které vyhodnotila jako úspěšné. Autorizovala ověření jeho totožnosti náhledem na jeho bankovní účet. Kde zohlednila jeho identifikované příjmy. Žalovaného seznámila s informacemi pro spotřebitele, údaji o poskytovateli úvěru, souhlasem se zpracováním osobních údajů. Poté uzavřela dne datum s žalovaným dálkovou formou Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, na jejímž základě žalovanému poskytla téhož dne úvěr ve výši částka. Ve smlouvě se žalovaný zavázal splatit úvěr spolu s poplatky ve splátkách dle splátkového kalendáře. K uzavření úvěrové smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek www.flexifin.cz. Žalobkyně pak upomínala žalovaného o zaplacení dluhu dne datum emailem. Právní zástupce žalobkyně vyzval předžalobně žalovaného k uhrazení dlužné částky dne datum a dle podacího lístku zásilku odeslal žalovanému doporučeně téhož dne.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Žalobkyně v řízení prokázala, že uzavřela s žalovaným dne datum platnou smlouvu o úvěru, na základě, níž žalovanému poskytla úvěr ve výši částka, který byl žalovaný povinen splatit v pravidelných splátkách. Jednáním žalobkyně jako věřitele a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, neboť věřitel převzal závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu co do jistiny úvěru, poplatků, smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. když ve zbytku ohledně smluvního úroku byla vzata žaloba zpět a řízení výrokem I. částečně zastaveno.

13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši částka, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po částka (převzetí věci s přípravou, podání žaloby a výzva k plnění) a 3 x režijní paušál po částka dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek.

14. O lhůtě plnění ve výroku II. a III. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. adresa plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.