12 C 273/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 3 689 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 689 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 964 Kč od 12. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 234 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 491 Kč od 14. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 5 719 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 16. 9. 2020 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku ve výši 3 689 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně na základě smlouvy o dodávce pitné vody a o odvádění odpadní vody [číslo] ze dne 18. 1. 2018 pro žalovaného zajišťuje dodávky vody a odvod odpadních vod. Žalobkyně provedla služby, které následně vyúčtovala fakturou [číslo] se splatností 9. 7. 2020 na částku 1 234 Kč, fakturou [číslo] na částku 491 Kč splatnou dne 13. 3. 2020 a fakturou [číslo] na částku 1 964Kč splatnou dne 11. 12. 2019. Žalovaný žalobkyni dosud ničeho neuhradil, a to ani přes písemné upomínky a předžalobní výzvu žalobkyně, proto požaduje i zákonný úrok z prodlení z jednotlivých částek od prodlení až do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas dne 29. 4. 2021. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu [číslo] ze dne 18. 1. 2018 o dodávce pitné vody a o odvádění odpadní vody, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému dodávat pitnou vodu a odvádět vodu odpadní a žalovaný se zavázal jakožto odběratel uhradit vyměřené platby. Cena vodného a stočného vychází z obecně závazných platných cenových předpisů a rozhodnutí orgánů obce, její výše je stanovena v platném nabídkovém ceníku dodavatele (žalobkyně). Žalovaný se zavázal uskutečňovat platby za vodné a stočné za příslušné uplynulé odečtové období úhradou faktury zaslané mu žalobkyní. Žalobkyně provedla služby, které následně vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] se splatností 9. 7. 2020 na částku 1 234 Kč, fakturou [číslo] na částku 491 Kč splatnou dne 13. 3. 2020 a fakturou [číslo] na částku 1 964 Kč splatnou dne 11. 12. 2019. Zaplacení každé z faktur upomínala žalobkyně samostatnou upomínkou. Žalovaný si však zásilky nepřebíral. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky ze dne 6. 8. 2020, zaslanou na 3 různé adresy žalovaného, zůstaly nevyzvednuty a žalovaný dosud žalobkyni dlužnou částku neuhradil.

4. Podle ust. § 8 odst. 6 věty prvé zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění, vlastník vodovodu nebo kanalizace, popř. provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Podle ust. § 8 odst. 15 téhož zákona náležitosti smlouvy o dodávce a náležitosti smlouvy o odvádění odpadních vod stanoví odváděcí předpis. Podle ust. § 15 odst. 2 téhož zákona odběratel může odebírat vodu z vodovodu pouze pro účely sjednané ve smlouvě o dodávce vody, a to v jakosti pitné vody, v souladu se zvláštními předpisy. Podle ustanovení § 8 odst. 13 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. Podle ustanovení § 8 odst. 14 zákona o vodovodech a kanalizacích, vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod, pokud ze smlouvy nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace. Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

5. Podle ust. § 13 odst. 1 vyhl. č. 146/2004 Sb., v platném znění, smlouva o dodávce vody obsahuje kromě obecných náležitostí tyto náležitosti: a) určení místa stavby nebo pozemku připojených přípojkou na vodovod, b) limit množství dodávané vody, včetně množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky, c) způsob zjišťování množství odebírané vody, včetně požadavku na odběratele z toho vyplývající (např. požadavky na umístění vodoměru, osobní účast při odečtu), d) jakost dodávané vody, e) způsob stanovení ceny a způsob jejího vyhlášení, f) způsob fakturace, včetně případných záloh, a způsob plateb, g) v případě, že vlastník vodovodu je odlišný od provozovatele, rozsah jejich odpovědnosti ve vztahu k odběrateli v souladu se smlouvou podle § 8 odst. 2 zákona, h) dobu plnění.

6. Podle § 2079 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávají zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o dodávce pitné vody a o odvádění odpadní vody. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému pitnou vodu i odvádět vodu odpadní a žalovaný se zavázal jakožto odběratel uhradit vyměřené platby. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, když vyfakturované ceny za služby žalobkyně ve lhůtě splatnosti nezaplatil. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné částky. Vzhledem k prodlení žalovaného soud žalobkyni přiznal rovněž právo na úhradu úroků z prodlení a v souladu s § 1970 občanského zákoníku, přičemž žalobkyně uplatnila úroky z prodlení ode dnů následujících po fakturami stanovených dat splatnosti. Lhůtu k plnění stanovil soud obecnou třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 5 719Kč opět ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a to zástupci žalobkyně dle §149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem, a to za 3 úkony právní služby po 1 000 Kč dle § 7 bodu 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění), hotové výdaje advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 300 Kč za provedené úkony právní služby, tj. 900 Kč, dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH 21 % z odměny a náhrad, neboť zástupce je plátcem DPH, proto mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. vzniklo i právo na zaplacení daně z přidané hodnoty.