12 C 293/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně A . dříve Jméno žalobkyně B ., IČO IČO žalobkyně B se sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 58 483,99 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně a částku , částka, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela elektronicky s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, . Tvrdila, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě, kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného proběhlo dle interní metodiky schválené ČNB a v souladu se zákonnými požadavky. Uvedla, že nedílnou součástí smlouvy byl Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Předpis denních sazeb a Všeobecné obchodní podmínky, s nimiž byl žalovaný seznámen před podpisem smlouvy. Žalobkyně poskytla žalovanému od , datum, – , datum, celkem , částka, . Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžité prostředky vrátí a zaplatí poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za objednané volitelné služby. Úrok byl stanoven 0,88 % denně a poplatek za vyplacení úvěru 1,99 % z tranše. Při sjednávání smlouvy zvolil volitelnou službu „Klidné spaní“ za poplatek ve výši , částka, , službu „Presto“ za poplatek ve výši , částka, a informační SMS servis za poplatek ve výši , částka, . Úvěr byl splatný dnem , datum, , přičemž žalovaný splatil na jistinu celkem , částka, , kdy tato částka byla započítána na úhradu úroků, poplatků a poté na úhradu jistiny. Žalovaný má dle žalobkyně ke dni podání žaloby nesplacenou pohledávku ve výši , částka, skládající se z jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , smluvní úrok ve výši , částka, , poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, , poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, , poplatku za službu „Informační SMS servis“ ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty, která byla sjednána ve smlouvě pro případ prodlení žalovaného ve výši 0,1 % denně, celkově částku ve výši , částka, . Žalobkyně také uvedla, že pokud by soud neměl nárok žalobkyně za prokázaný z titulu uzavřené smlouvy, požadovala, aby soud posoudil nárok jako bezdůvodné obohacení žalovaného.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce dne , datum, omluvila a požádala soud, aby byla věc projednána v její nepřítomnosti. Právní zástupkyně žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila.

3. K nařízenému jednání se dostavil se pouze žalovaný, který jako vyjádření k žalobě uvedl, že nárok neuznává, jeho úvěruschopnost byla posuzována pouze předložením OP a souhlasem s náhledem systému Kontomatik, není mu známo, co z toho bylo žalobkyní zjištěno. Údaje o své osobě vyplňoval do formuláře žalobkyně, jeho příjem , částka, odpovídá, avšak neodpovídá výše ověřeného měsíčního příjmu, kterou žalobkyně uvádí ve výši , částka, . Dále uvedl, že v době, kdy žádal o tento úvěr u žalobkyně, splácel už 15 pohledávek různým věřitelům. Na to se však žalobkyně vůbec žalovaného nedotazovala. Takže měsíčně dalším věřitelům splácel s pomocí rodiny celkem , částka, . Na tento úvěr, který je zde projednáván již uhradil žalobkyni , částka, .

4. Soud ve věci tedy ve věci prováděl dokazovaní listinnými důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění a současně závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně vyhotovila dokumenty Výpis o posouzení úvěruschopnosti a Identifikovatelné příjmy, z nichž mělo vyplývat zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ke dni , datum, . Soudu však nebyly doloženy výsledky lustrací a způsoby zjištění uvedených informací, nebylo zřejmé, kde žalobkyně zjistila výši ověřeného čistého měsíčního příjmu , částka, , o jaké příjmy se v Identifikovatelných příjmech jedná, když jsou zde uvedena jen data a částky navíc na různé účty bez konkretizace. Žádost žalovaného o úvěr nebyla rovněž soudu doložena. Souhlas se zpracováním osobních údajů rovněž není datován a podepsán žalovaným. Dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním žalobkyně měla vůli uzavřít dne , datum, s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva obsahuje pouze elektronický podpis zástupce žalobkyně, ale nikoliv žalovaného, a to ani žádný SMS kód či jiný způsob elektronického podpisu. Ve smlouvě byl uveden závazek splatit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, pevná úroková sazba 0,883 % denně, včetně poplatku za volitelnou službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, denně, za službu „Presto“ ve výši , částka, a informační SMS servis ve výši 0, , částka, denně. Doloženy byly Všeobecné obchodní podmínky, Obecné principy, Údaje o poskytovateli úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním osobních údajů, Předpis denních splátek. Dne , datum, provedla žalobkyně Autorizaci ověření totožnosti náhledem na účet žalovaného. Dle Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli byla žalovanému dne , datum, poskytnuta částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, , dne , datum, částka ve výši , částka, a dne , datum, částka výši , částka, . Žalovanému byl od žalobkyně zaslán email dne , datum, , kde oznamuje výpověď smlouvy a zesplatnění úvěru. Právní zástupkyní byl žalovaný vyzýván k úhradě před podáním žaloby dne , datum, a dle podacího lístku byla zásilka žalovanému odeslána dne , datum, právním zástupcem žalobkyně. Dle Potvrzení od , právnická osoba, a FlexiFin žalovaný zaslal žalobkyni dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, , dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, . Dále žalovaný soudu předložil seznam věřitelů s uvedením dluhů ve výši , částka, včetně splátek, které žalovaný splácel ve výši , částka, .

5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

6. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je nedůvodná. Soud se zde zabýval platností úvěrové smlouvy, kterou strany měly uzavřít dne , datum, . Prioritně se soud zabýval způsobem zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy. Žalobkyně sice předložila dokumenty, samotnou žalobkyní vytvořené, o tomto zkoumání a vysvětlování jejích postupů, avšak to nemůže nahradit skutečnost, že nebyly soudu doloženy žádné výsledky lustrací k ověření věrohodnosti žalobkyní uváděných údajů a způsoby zjištění informací k hodnocení úvěruschopnosti žalovaného v období poskytnutí úvěru. Tento způsob zkoumání tedy soud neshledal jako řádný a dostatečný, když absentují jakékoliv důkazy k tomuto konkrétnímu postupu a výstupům tvrzeným žalobkyní. Pravdivost těchto údajů žalovaný zpochybnil a uvedl, že žalovaná nezkoumala jeho předchozí či současné pohledávky, které byly přes 1 milion Kč. Smlouva však nemůže být platně uzavřena i z důvodu absence podpisu žalovaného. Pokud se na smlouvě nachází podpis, tak je to jen podpis zástupce žalobkyně. Ohledně projevu vůle žalovaného zde není ani podpis, ani SMS kód či jiný způsob elektronického podpisu. Dle závěru soudu tedy smlouva nebyla vůbec uzavřena a pokud došlo k poskytnutí plnění žalovanému, pak bez právního důvodu.

10. Pokud by soud měl posuzovat obsah smlouvy, která však nebyla dle závěru soudu platně uzavřena, tak by stejně dospěl k závěru, že ujednání o výši roční procentuální sazby nákladů je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku. Ujednaná výše úrokové sazby 0,883 % denně a RPSN 1326,98 % se totiž natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle občanského zákoníku č.89/2012 Sb., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Soudy proto, v rámci posuzování souladu či rozporu s dobrými mravy, sazby poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě je třeba sjednanou výši roční procentuální sazby nákladů považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 občanského zákoníku i bez návrhu. Předloženou Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu a žalobkyně tedy dle názoru soudu na úhradu úroků, poplatků a smluvní pokuty z neplatně sjednaného úvěru nárok nemá.

11. Nároky z této neplatné smlouvy je tedy možné posuzovat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy, jak v žalobě uváděla i sama žalobkyně. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně by tedy měla nárok na uhrazení částky poskytnuté žalovanému bez právního důvodu s ohledem na neplatnost celé smlouvy. Soud však vzal za prokázané, že byla žalovanému poskytnuta žalobkyní částka , částka, a žalovaný již žalobkyni uhradil celkem částku , částka, . Došlo tedy k přeplatku, a nikoliv nedoplatku tohoto nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Současně nemohl existovat ani nárok na zákonný úrok z prodlení ve smyslu stanoviska NS ČR v rozhodnutí , spisová značka, ze dne , datum, . S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá ani nárok na obchodní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní pokuty, poplatky za volitelné služby ani na náklady vzniklé v souvislosti s prodlením, takže žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení, a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 257/05). V daném případě nemá žádný z účastníku právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla zcela procesně neúspěšná a žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.