12 C 312/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 25 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 29. 10. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně a úrokem z této částky od 28. 9. 2017 do zaplacení ve výši 25,85 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. V řízení zahájeném žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 21. 8. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 28. 9. 2017 se společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Na základě smlouvy byl žalovanému dne 28. 9. 2017 poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr zpět spolu s příslušenstvím ve 13 splátkách, když první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka k 28. 10. 2018. Na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018 uzavřené mezi společností EC , Anonymizováno, services a.s. a , právnická osoba, nabyla společnost EC , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s. pohledávku za žalovaným. EC , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s. uzavřela dne 11. 12. 2019 se společností , právnická osoba, smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaný vyrozuměna oznámením postoupení. Dne 9. 6. 2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností , Anonymizováno, a žalobkyní, na základě, které byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru byla původním věřitelem řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalovaného. Žalovaný dluh nesplnil, ačkoliv byl k úhradě žalobkyní před podáním žaloby písemně vyzván. Žalobkyně tedy požaduje jistinu se sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení.

2. Dne 2. 10. 2024 vydal Okresní soud v Olomouci na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Z tohoto důvodu byl usnesením ze dne 20. 11. 20224 zrušen. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o.s.ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila v žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Soud učinil z předložených důkazů následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne 28. 9. 2017 se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , na základě, které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr v celkové výši 25 000 Kč. Dle formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a předpisu splátek se žalovaný zavázal uhradit úvěr, úroky, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek v pravidelných 13měsíčních splátkách ve výši 3 250 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit činila 42 250 Kč. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, ve které žalovaný uvedl informace o své osobě, svých příjmech, výdajích a zaměstnání. Dle čestného prohlášení žalovaného ze dne 28. 9. 2017 bydlí žalovaný s rodiči a na chodu domácnosti se podílí částkou 2 500 Kč měsíčně a že chodí na brigádu, na které si vydělá 1 500 Kč měsíčně. Žalovaný také doložil dohodu o provedení práce, dle které byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, Na základě žádosti byla provedena finanční analýza credit scoring, dle kterých lze žalovanému poskytnout úvěr ve výši 25 000 Kč s měsíční splátkou 3 250 Kč. Dne 6. 9. 2018 byla mezi společností , právnická osoba, a společností EC , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s. uzavřena smlouva o prodeji části závodu. Dne 11. 12. 2019 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností EC , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s. a , právnická osoba, , na základě, které byla na společnost , právnická osoba, postoupena pohledávka za žalovaným. Dne 9. 6. 2021 žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě, které nabyla pohledávku za žalovaným. Žalovanému byla dne 26. 2. 2020 zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu ve výši 53 669,41 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 12 922 Kč. Dle podacího lístku byla žalovanému dne 26. 2. 2020 odeslána zásilka. Dne 11. 12. 2023 byla žalovanému zaslána právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzva k úhradě dluhu ve výši 82 165,35 Kč.

4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

5. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

6. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Soud po právní stránce uzavřel, že žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.

9. V řízení bylo prokázáno, že jednáním původního věřitele a žalované došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit ve splátkách. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z poskytnutého úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a břemeno důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty. Tuto povinnost žalobkyně splnila a prokázala, že žalovanému poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala uzavření platné smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, bylo dále na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že předmětný dluh žalobkyni uhradil, příp. že dluh zanikl jinak. Žalovaný tuto svou povinnost však nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu co do jistiny, sjednaného obchodního úroku i zákonného úroku z prodlení.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 200 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), režijní paušál 3 x po 100 Kč v celkové výši 300 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11). , adresa, plnění pak bylo stanoveno k rukám právní zástupkyně žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

11. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. tohoto rozsudku soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., kdy žalovanému uložil povinnost uhradit určené částky ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.