12 C 339/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 143 183,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 38 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 700 Kč až do úplného zaplacení, splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 104 913, 50 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 21 836,61 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně s smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 49 771 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 143 183,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 72 měsíčních splátkách po 1 029 Kč i se sjednaným úrokem. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky, na čemž se smluvní strany dohodly. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců. Žalovaný se zavázal uhradit kromě úvěru 40 000 Kč i 34 086 Kč na úrocích tj. částku 74 083 Kč, která měla být žalovaným žalobkyni uhrazena v 72 splátkách vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce dle článku IV. a článku V. smlouvy o úvěru. Zápůjční úroková sazba byla roční ve výši 23 % p. a. a RPSN 38,64 % p. a., jak je patrné z článku IV. smlouvy o úvěru. Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkové služby, které byly věřitelem - žalobkyní poskytnuty na žádost žalovaného, a to konkrétně doplňkovou inkasní službu, doplňkovou služba [anonymizováno]. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkami. Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovaným zaslala žalobkyně žalovanému písemnou upomínku [číslo] ze dne [datum], kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky a zároveň ho vyzvala k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky [číslo] ve výši 300 Kč dle. článku V. odst. 5.4. smlouvy o úvěru. Žalobkyně zaslala žalovanému druhou písemnou upomínku [číslo] ze dne [datum], kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky, k úhradě sankce za zaslání upomínky [číslo] ve výši 300 Kč a zároveň ho vyzvala k úhradě smluvními stranami dohodnuté sankce za zaslání upomínky [číslo] ve výši 500 Kč dle článku V. odst. 5.4. smlouvy o úvěru. Navíc v této upomínce [číslo] žalobkyně upozornila žalovaného na to, že pokud nevyrovná své splatné závazky vůči žalobkyni, tak dojde k zesplatnění celého úvěru a k uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. V poslední zasílané písemné upomínce byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že při nezaplacení celé dlužné částky může dojít k zesplatnění jistiny úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a ze souběžně uzavřené smlouvy o inkasní službě. Poté žalobkyně přistoupila dle ustanovení V. 5.

5. Smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvala žalovaného - dlužníka k úhradě, s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě nároku v celkové výši 73 195,52 Kč, dle zesplatnění ze dne [datum]. Žalobkyně po žalovaném uplatila žalobou zbývající část jistiny 39 737,74 Kč, část úroků 33 315,89 Kč, část inkasní služby 11 644 Kč, část doplňkové služby [anonymizováno] odklad 8 591 Kč, nemoc 14 768 Kč, práce 14 768 Kč, náklady na upomínkování 800 Kč, smluvní pokutu za prodlení 19 898,87 Kč, zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně. Zesplatňovací dopis jako poslední předžalobní upomínka byl žalovanému odeslán dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil u nařízeného jednání dne [datum] tak, že si půjčil pouze 40 000 Kč a nyní požadovanou částku má za nepřiměřenou. [příjmení] první splátku 1 730 Kč, pak přišel o zaměstnání a měl více dluhů, které neměl z čeho splácet. K jednání soudu se žalobkyně nedostavila a ani její právní zástupce, který se omluvil. Soud tedy ve smyslu ustanovení § 101 odst. 2, odst. 3 o. s. ř. jednal v jejich nepřítomnosti.

3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] že žalobkyně a žalovaný uzavřeli elektronicky dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 20 865 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobkyně, jakožto úhrada předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni, částka ve výši 11 135 Kč bude vyplacena na účet žalovaného a částka ve výši 8 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně vynaložené na vyřizování úvěru. Žalovaný se zavázal k úhradě poskytnutého úvěru v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 1 029 Kč. Úrok byl stranami sjednán ve výši 23 % ročně a RPSN 38,71 % ročně. Současně s touto smlouvou byla uzavřena jako Příloha [číslo] i smlouva o inkasní službě, na základě které žalovaný souhlasil s inkasem ze svého účtu za účelem úhrady spotřebitelského úvěru a současně se zavázal uhradit žalobkyni za výkon inkasní služby po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 11 808 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 164 Kč splatných společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. V čl. V. odst. 5.3 smlouvy o úvěru a v čl. II. odst. [číslo] smlouvy o inkasní službě si smluvní strany pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru byla rovněž mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena v Příloze [číslo] Smlouva o zřízení Doplňkové služby [anonymizováno], jejímž cílem je zajištění plnění závazků žalovaného vůči žalobkyni s minimálním zatížením a eliminací rizik pro žalovaného v případě nenadálých životních a finančních situací. Touto doplňkovou smlouvou se žalovaný zavázal uhradit za její výkon po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 38 664 Kč, a v pravidelných měsíčních splátkách po 537 Kč splatných současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. -) Z emailu od žalobkyně žalovanému ze dne [datum], že zaslala instrukce k uzavření smlouvy a provedení verifikační platby včetně souhlasu s inkasem s přihlašovacím jménem [číslo]. Jednalo se o úvěr 40 000 Kč, kdy poplatek na náklady s vyřízením byl 8 000 Kč, platba na předchozí závazek 20 865 Kč, na účet poskytnuto 11 135 Kč, s úrokem 23 % ročně, RPSN 38,71 % ročně, takže při řádném splácení 72 splátek měl uhradit celkem ve výši 82 278 Kč [ulice] splátka 1 730 Kč byla tvořena splátkou jistiny a úroku 1 029 Kč, za inkasní službu 164 Kč, možnost odkladu splátek 121 Kč, možnost přerušení při nemoci 208 Kč, možnost přerušení při ztrátě zaměstnání 208 Kč. Při neplnění smlouvy pak měla být dle sdělení žalobkyně žalovanému částka k úhradě včetně sankcí 145 355 Kč. -) Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] že žalobkyně a žalovaný uzavřeli elektronicky dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, a to tak že, žalovanému poskytne na účet 16 000 Kč a částku 4 000 Kč si žalobkyně započte na své náklady. Úvěr byl poskytnut na 72 měsíců, takže byl splatná k [datum] s úrokem 23 % ročně a RPSN 38,64 % ročně. Na úrocích měl žalovaný uhradit 17 041 Kč, tj. celkem částku 37 041 Kč. -) Z výpisu z účtu, že z účtu žalobkyně na účet žalovaného byla dne [datum] poukázána částka ve výši 16 000 Kč. -) Z výpisu z účtu, že z účtu žalobkyně na účet žalovaného byla dne [datum] poukázána částka ve výši 11 135 Kč a téhož dne na účet žalobkyně 20 865 Kč. -) Z potvrzení, že žalobkyně vydala dne [datum] žalovanému [příjmení] o úhradě dluhu z úvěru [číslo] jehož zbývající neuhrazená část byla splacena dne [datum]. -) Z potvrzení o vyplacení, že dne [datum] vydala žalobkyně žalovanému [příjmení] o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce. Vyplacení úvěru proběhlo dle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum]. Žalobkyně v potvrzení rovněž instruovala žalovaného, jakým způsobem hradit splátky. -) Z potvrzení o vyplacení, že dne [datum] vydala žalobkyně žalovanému [příjmení] o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce. Vyplacení úvěru proběhlo dle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum]. Žalobkyně v potvrzení rovněž instruovala žalovaného, jakým způsobem hradit splátky. -) Z upomínky [číslo] ze dne [datum] vč. poštovního podacího lístku o odeslání téhož dne, že žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou [číslo] k úhradě splátky úvěru na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]. -) Z upomínky [číslo] ze dne [datum] vč. poštovního podacího lístku o odeslání téhož dne, že žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou [číslo] k úhradě splátky úvěru na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]. -) Z předžalobní upomínky právního zástupce se sdělením zesplatnění ze dne [datum], že právní zástupce žalobkyně předžalobní upomínkou informoval žalovaného o zesplatnění úvěru a současně jej vyzval k úhradě celé vyčíslené dlužné částky ve výši 143 277,64 Kč. Dle podacího lístku byla předžalobní upomínka žalovanému odeslána dne [datum]. -) Z tisku obrazovky, že na equabanking.cz bylo svolení k inkasu [anonymizováno] [datum] - [datum] ve výši 3 190 Kč. -) Z výpisu ze seznamu nebankovních poskytovatelů, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru s licencí ČNB. -) Z výsledku interní lustrace žalobkyně, že je ze dne [datum], týká se žalovaného, další text nebyl zřetelný. -) Z výpisu z nebankovního registru k [datum], že lustrací žalovaného v nebankovním registru bylo dosaženo skóre B. -) Z výpisu z evidence neplatných dokladů k [datum], že [číslo] občanský průkaz se nenachází v evidenci neplatných dokladů. -) Z výpisu z insolvenčního rejstříku, že žalovaný nemá žádný záznam v insolvenčním rejstříku. -) Z výpisu z běžného účtu žalovaného u [anonymizována dvě slova] za 4/ 2020, že na běžném účtu žalovaného byl zůstatek mínus 5 071,85 Kč. Na účet byla připsána i mzda žalovaného [příjmení] [jméno] 19 790 Kč. -) Z výpisu z Obchodního rejstříku zaměstnavatele žalovaného, že jde o [právnická osoba] -) Z výplatního lístku žalovaného, že v období duben 2020 činila čistá mzda žalovaného 22 069 Kč. -) Z kopie občanského průkazu, že se jedná o 2 občanské průkazy žalovaného nový s [číslo] s datem vydání dne [datum] a datem platnosti do [datum] a starší s datem vydání dne [datum] a datem platnosti do [datum]. -) Z metodiky hodnocení vypracovaného žalobkyní bez uvedení data vyhotovení, že obsahuje pravidla a postupy pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele a slouží k přiblížení postupů a praktik, které jsou aplikované během ohodnocení úvěruschopnosti klienta. -) Z certifikátů žalobkyně, že získala ISO pro poskytování spotřebitelských úvěrů, korporátní investování, financování podnikatelských potřeb, zprostředkování finančních produktů činnosti v oblasti real estate, správy pohledávek, e-commerce. Datum certifikace [datum] s platností certifikátu do [datum]. -) Z auditní zprávy z [datum], že je zpracována na zadání [anonymizováno], netýká se tohoto konkrétního případu a je ze zcela jiného období než uzavřená smlouva s žalovaným. -) Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], že netýká se tohoto konkrétního případu a je ze zcela jiného období než uzavřená smlouva s žalovaným. -) Z internetového článku ze dne [datum], že je od Člověk v tísni o.p.s. a srovnává poskytovatele půjček a sankce, avšak je zcela jiného období než uzavřená smlouva s žalovaným. -) Ze sdělení ČNB žalobkyni, že je ze dne [datum], jedná se o odpověď na dotaz, který se netýká tohoto konkrétního případu a je z jiného období než uzavřená smlouva s žalovaným. -) Z dokladů o produktech jiných subjektů soud nezjistil žádná pro tuto věc podstatná skutková zjištění, neboť se týkají zcela jiných osob a případů.

4. Soud učinil ze skutkových zjištění následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli elektronicky dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 20 865 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobkyně, jakožto úhrada předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni, částka ve výši 11 135 Kč bude vyplacena na účet žalovaného a částka ve výši 8 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně vynaložené na vyřizování úvěru. Žalovaný se zavázal k úhradě poskytnutého úvěru v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 1 029 Kč. Úrok byl stranami sjednán ve výši 23 % ročně a RPSN 38,71 % ročně. Současně s touto smlouvou byla uzavřena i smlouva o inkasní službě ze dne [datum], na základě které žalovaný souhlasil s inkasem ze svého účtu za účelem úhrady spotřebitelského úvěru a současně se zavázal uhradit žalobkyni za výkon inkasní služby 11 808 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 164 Kč splatných společně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. V čl. V. odst. 5.3 smlouvy o úvěru a v čl. II. odst. [číslo] smlouvy o inkasní službě si smluvní strany pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru byla rovněž mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena v Příloze [číslo] Smlouva o zřízení Doplňkové služby [anonymizováno], jejímž cílem je zajištění plnění závazků žalovaného vůči žalobkyni s minimálním zatížením a eliminací rizik pro žalovaného v případě nenadálých životních a finančních situací. Touto doplňkovou smlouvou se žalovaný zavázal uhradit za její výkon po dobu trvání úvěru částku ve výši celkem 38 664 Kč, a v pravidelných měsíčních splátkách po 537 Kč splatných současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Z účtu žalobkyně na účet žalovaného byla dne [datum] poukázána částka ve výši 11 135 Kč, žalobkyní zase částka ve výši 20 865 Kč jako splátka předchozího úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalobkyně emailem zaslala žalovanému instrukce k tomuto úvěru dne [datum]. Při řádném splácení 72 splátek měl žalovaný uhradit celkem 82 278 Kč [ulice] splátka 1 730 Kč je tvořena splátkou jistiny a úroku 1 029 Kč, za inkasní službu 164 Kč, možnost odkladu splátek 121 Kč, možnost přerušení – nemoc 208 Kč, možnost přerušení – ztráta zaměstnání 208 Kč. Při neplnění smlouvy pak měla částka k úhradě včetně sankcí činit 145 355 Kč. Žalobkyně dne [datum] vydala žalovanému potvrzení o doplacení úvěru [číslo] jehož zbývající neuhrazená část byla splacena téhož dne. Rovněž vydala žalobkyně žalovanému [příjmení] o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce. Vyplacení úvěru proběhlo dle smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum]. Dále částka ve výši 8 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru dle bodu 4.

8. Smlouvy. Žalobkyně v potvrzení rovněž instruovala žalovaného, jakým způsobem hradit splátky. Žalovaný však zaplatil jen první splátku poskytnutého spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tak vyzvala žalovaného upomínkou [číslo] ze dne [datum] k úhradě splátky úvěru na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný byl touto upomínkou současně vyzván k úhradě sankce za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Tato upomínka byla žalovanému odeslána doporučeně. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného upomínkou [číslo] ze dne [datum] k úhradě splátky úvěru na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] Žalovaný byl touto upomínkou současně vyzván k úhradě sankce za zaslání upomínky ve výši 500 Kč. Tato upomínka byla žalovanému odeslána také doporučeně. Z předžalobní upomínky právního zástupce se sdělením zesplatnění ze dne [datum], že právní zástupce žalobkyně předžalobní upomínkou informoval žalovaného o zesplatnění úvěru a současně jej vyzval k úhradě celé vyčíslené dlužné částky ve výši 143 277,64 Kč. Dle podacího lístku byla předžalobní upomínka žalovanému odeslána dne [datum].

5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku, nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

7. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona [číslo] Sb.“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle ustanovení § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžní povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

12. Po provedeném dokazování dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě dostatečných podkladů.

13. Soud se dále zabýval platností úvěrové smlouvy s ohledem na to, že žalobkyní je právnická osoba poskytující úvěry a žalovaným fyzická osoba jako spotřebitel, kdy dospěl k závěru, že ujednání stran o poplatcích a jejich výši je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku. Sjednané poplatky v nemalé výši, odvíjející se jednoznačně od výše poskytnutého úvěru, jsou totiž skrytými úroky. Pokud tedy žalovanému bylo fakticky na jeho účet dle provedených důkazů poskytnuto z předchozího úvěru [číslo] jen 16 000 Kč a z úvěru [číslo] jen 11 135 Kč, tedy celkem 27 135 Kč a měl by na základě žaloby žalobkyně uhradit 143 183,50 Kč, pak je to 5,27 násobek poskytnuté částky, což se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen [příjmení]), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně je nebankovním subjektem, který nad rámec běžného obchodního úroku 23 % ročně sjednal s žalovaným řadu dalších poplatků za Doplňkové služby [anonymizováno], které mu však dle provedeného dokazování ani neposkytoval. Zneužila tak svého postavení proti spotřebiteli, takže soud, v rámci posuzování souladu či rozporu s dobrými mravy, požadované částky jako skryté úroky poměřoval, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě však sjednané poplatky jako úroky převyšují výrazně nejvyšší sazby úroků u bankovních úvěrů a za situace, kdy dle smlouvy o úvěru měl žalovaný při řádném splácení úvěru díky sjednaným poplatkům vrátit 82 278 Kč, tedy více než trojnásobek (3,03) poskytnuté částky 27 135 Kč. Je proto sjednané poplatky považovat za rozporné s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 občanského zákoníku i bez návrhu.

14. Pokud pak jde o účinky absolutní neplatnosti ujednání o poplatcích za inkaso a službu [anonymizováno] tj. skrytých úrocích na platnost celé smlouvy, tak dle ustanovení § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ačkoliv ujednání o výši úroků je od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány, ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou úplatnou) na rozdíl od ustanovení § 41 OZ, podle kterého platilo, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu, je ustanovení § 576 občanského zákoníku postaveno na zcela odlišném konceptu. Úprava OZ totiž preferovala částečnou neplatnost právního úkonu před neplatností plnou, když v případě, že ustanovení smlouvy bylo, nevyplynul-li z povahy či obsahu právního úkonu nebo okolností jeho učiněný opak, oddělitelné, nastoupila částečná neplatnost jen tohoto ujednání. Přístup občanského zákoníku v ustanovení § 576 je však zcela opačný, když za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná /srov. [příjmení] a kol.: občanský zákoník I. obecná část, Komentář k prvnímu vydání C.H. Beck 2014 Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o poplatcích, které nejsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a jejich sjednaná výše po výpočtu celkové dlužné částky několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela dle ustanovení § 1802 občanského zákoníku, navíc za situace, kdy žalobkyně platnost takto sjednaných poplatků odůvodňuje a trvá na nich i v rámci tohoto řízení, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatných ujednáních o poplatcích uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o poplatcích jako skrytých úrocích. Žalobkyně tedy na úhradu poplatků z neplatně sjednaného úvěru, a to ať ve sjednané výši či výši dle ustanovení § 1802 občanského zákoníku nárok nemá.

15. Co se týká Inkasní služby, která byla sjednána mezi účastníky jako doplňková hrazená nepovinná služba, kterou se žalobkyně zavázala zajistit inkasování plateb na předmětnou úvěrovou smlouvu a žalovaný se zavázal zřídit inkaso ke svému účtu a ještě zaplatit za tuto službu žalobkyni částku 11 808 Kč v měsíčních splátkách splatných spolu se splátkou úvěru ve výši 164 Kč, tak ta se jeví jako rovněž nemravná, když za inkasování plateb z účtu žalovaného žalobkyně požaduje úhradu a navíc v takové výši. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení zbývající části inkasní služby ve výši 11 644 Kč zesplatněné zároveň s úvěrem, který byl zesplatněn z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru. Soud má za to, že nárok žalobkyně na úhradu zbývající části inkasní služby není důvodný ani proto, že žalobkyně neprováděla inkaso splátek z účtu žalovaného, neposkytovala tedy žalovanému žádnou službu, která by jí měla být žalovaným uhrazena. Pokud si účastníci sjednali, že v případě zesplatnění úvěru je žalovaný povinen uhradit zbývající část sjednané inkasní služby s tím, že tímto uhradí žalobkyni škodu způsobenou porušením úvěrové smlouvy, pak takováto dohoda je neplatná ve smyslu ust. § 580 odst 1 o. z., neboť odporuje zákonu. Dle zákona v případě způsobení škody porušením zákonné či smluvní povinnosti vzniká poškozenému právo na úhradu skutečné škody, jejíž vznik a výši musí navíc prokázat. Poškozený nemůže požadovat úhradu fiktivní škody, případně škody, jejíž výše je sjednána předem. Soud tedy takové ujednání shledává neplatným z důvodů shora uvedených a žalobu co do částky představující zbývající část inkasní služby. Stejně tak i co do smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně, který je v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru. V této části tedy žalobu soud zamítnul. Pokud se jedná o doplňkovou službu [anonymizováno], pak ujednání o této doplňkové službě je ujednáním zakázaným ve smyslu ust. § 1813 o. z., když zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele. Tímto ujednáním byla sjednána doplňková služba [anonymizováno], za kterou žalobkyně požaduje 38 127 Kč, tedy za cenu téměř ve výši sjednané jistiny úvěru, která měla být splácena v měsíčních splátkách ve výši 537 Kč a která obsahuje možnost využití tří služeb a to: možnost odkladu splátek za 121 Kč, možnost přerušení – pro nemoc za 208 Kč, možnost přerušení – při ztrátě zaměstnání za 208 Kč. Za situace, kdy žalovaný platí takto vysokou cenu pouze za možnost využití nějaké služby, kdy není ani jisté, zda ji vůbec využije a žalobkyně de facto neposkytuje za takovou cenu žádné protiplnění, jedná se dle názoru soudu o ujednání zakládající významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného jakožto spotřebitele. Soud tedy k tomuto ujednání vůbec nepřihlížel a také tento nárok žalobkyně shledal neoprávněným.

16. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Toto ustanovení tedy na rozdíl od předchozí právní úpravy (§ 457 obč. zák.) nezakládá možnost soudu bez návrhu žalovaného provést celkové vypořádání neplatné smlouvy, a to včetně všech plnění poskytnutých žalovanou žalobkyní. [ulice] právní úprava v ustanovení § 2993 věta druhá občanského zákoníku naopak vyžaduje aktivitu žalovaného, tedy námitku vzájemného plnění, tj. požadavek žalovaného, aby byla vypořádána i veškerá plnění, která žalobkyni poskytl. S ohledem na tuto podstatnou změnu textu zákonného ustanovení upravujícího vzájemné vypořádání nároků z neplatné smlouvy pak již nelze použít dřívější judikaturu k této otázce, která se vztahovala k ustanovení § 457 obč. zák. Žalobkyně tedy má nárok na uhrazení celé v řízení požadované původní jistiny, když s ohledem na neplatnost celé smlouvy nemohlo dojít k přirůstání neplatně sjednaných poplatků a úroků k jistině, jak žalobkyně v žalobě tvrdí. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě sjednané jistiny úvěru 40 000 Kč po odečtení částky 1 730 Kč, kterou žalovaný uhradil dle svého tvrzení jako první splátku, tj. částky 38 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] tj. data požadovaného v žalobě. Žalovaný nenamítal, že by tuto částku fakticky neobdržel, takže soud nemohl tuto vypořádat dle skutkových zjištění. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na poplatky, úrok z úvěru, smluvní úroky z prodlení či pokuty, ani jakékoliv požadované náklady, takže žaloba byla ve zbytku zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena ve výroku I. dle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve splátkách s ohledem na jeho sociální a příjmové poměry tak, aby byl schopen dluh žalobkyni uhradit.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp.zn. I. ÚS 257/05). Soud tedy zhodnotil veškeré žalobou požadované částky a uplatněné příslušenství, a to ke dni rozhodnutí. Žalobkyně tak byla procesně méně úspěšná než žalovaný. Ten však náklady řízení nepožadoval, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.