12 C 343/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživném manželky částkou 15 000 Kč měsíčně s účinností od 22. 12. 2021 se splatností vždy k 1. dni každého měsíce předem.

II. Nedoplatek na výživném manželky vzniklý tímto stanovením za období od 22. 12. 2021 do 30. 4. 2023 ve výši 244 840 Kč je žalovaný povinen uhradit žalobkyni do 30 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 88 625,24 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 9 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku Okresnímu soudu v Olomouci.

V. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení za tlumočné vůči žádnému z účastníků.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 22. 12. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost platit jí částku ve výši 15 000 Kč měsíčně na výživné manželky s účinností od podání žaloby. Návrh odůvodnila tak, že s žalovaným jsou doposud manželé, ale pro problémy v manželství podala návrh na rozvod již dne 7. 9. 2021. Uvedla, že je státní příslušnicí Jemenu a hovoří arabsky, žalovaný je státní příslušník ČR. Manželství bylo uzavřeno v Jemenu. Tvrdila, že od roku 2015 začal žalovaný - manžel požívat nadměrně alkohol, což způsobovalo jeho agresi a fyzicky týral jejich dvě nezl. děti i psychicky žalobkyni - manželku. Dne 4. 9. 2021 byl žalovaný vykázán ze společného bydliště Policií ČR. Žalobkyně nemá přístup k žádným finančním prostředkům, byla zcela závislá na žalovaném. Na její jméno byl veden bankovní účet, který však ovládal žalovaný. Následně se nechala zaevidovat jako uchazeč o zaměstnání, přihlásila se na kurz češtiny a zajistila si osvědčení o uznání jejího zahraničního vzdělání. Uvedla, že žalovaný je lékař, pracuje v [anonymizováno] [obec] s vysokým příjmem a dále podniká. Je vlastníkem několika nemovitostí, automobilů a má značné úspory. Žalobkyně zaměstnání nemá, pečuje o nezl. děti a nemá žádné finanční prostředky. Životní úroveň manželů není stejná, přesto žalovaný žalobkyni na její potřeby nic nepřispívá.

2. Žalovaný k žalobě zaujal zamítavé stanovisko s tím, že účastníci nevedou společnou domácnost z důvodů na straně žalobkyně. Nesouhlasil s tím, že je žalobkyní prezentován jako alkoholik, násilník a tyran. Nečekaně byl dne 4. 9. 2021 vykázán z domu na základě výpovědi žalobkyně a dcery. Věc byla postoupena k přestupkovému řízení. Žalobkyně nepracovala, starala se o děti, měla k dispozici vozidlo a finanční prostředky na nákupy. Pracuje jako vážený lékař ve [anonymizováno] [obec], nemůže být pravdou, že by byl alkoholik. Jeho výdělek je 100 000 Kč, příjmy z podnikání nemá, má jen po otci byt v Jemenu. Nemíní žalobkyni hradit výživné, ale bude jí plnit vyživovací povinnosti jen v rámci chodu společné domácnosti.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci je dána existence cizího prvku, spočívající ve státní příslušnosti žalobkyně - Jemenu, zabýval se soud otázkou své pravomoci a příslušnosti k projednání a rozhodnutí věci, jakož i otázkou práva rozhodného. Poté vyhodnotil, že je zde mezinárodní pravomoc a příslušnost soudů ČR předmětný spor projednat rozhodnout, když žalobkyně má trvalý i faktický pobyt v ČR. Místně příslušným je dle bydliště žalovaného Okresní soud v Olomouci a rozhodným právem je pak české právo hmotné i procesní.

4. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy i výslechem žalobkyně a učinil z nich následující skutková zjištění: Z oddacího listu účastníků, že dne [datum] bylo v Jemenu uzavřeno manželství žalobkyně a žalovaného. Oddací list byl v ČR vydán dne [datum] zvláštní matrikou Úřadu městské části města Brna. Z oznámení o přiznání DSSP, že dne [datum] Úřad práce České republiky přiznal žalobkyni rodičovský příspěvek na dítě [jméno] [celé jméno žalovaného] ve výši 6 000 Kč. Z výpisů z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] u [právnická osoba], že dne 10. 12. 2014 byla na účet žalobkyně připsána částka ve výši 2 436 282 Kč od JUDr. [jméno] [příjmení] (bývalý právní zástupce žalovaného). Dne 3. 9. 2019 byla z účtu žalobkyně odeslaná částka ve výši 300 000 Kč s poznámkou pro manžela na účet [bankovní účet] tj. na běžný účet žalovaného, dne 5. 9. 2019 byla z účtu žalobkyně odeslaná částka ve výši 300 000 Kč s poznámkou pro manžela na účet [bankovní účet] tj. na běžný účet žalovaného, dne 3. 4. 2020 byla z účtu žalobkyně odeslaná částka ve výši 100 000 Kč s poznámkou pro manžela na účet [bankovní účet] tj. na běžný účet žalovaného, dne 14. 4. 2020 byla z účtu žalobkyně odeslaná částka ve výši 300 000 Kč s poznámkou pro manžela na účet [bankovní účet] tj. na běžný účet žalovaného, dne 15. 4. 2020 byla z účtu žalobkyně odeslaná částka ve výši 300 000 Kč s poznámkou pro manžela na účet [bankovní účet] tj. na běžný účet žalovaného, dne 1. 6. 2021 byla z účtu žalobkyně odeslaná částka ve výši 100 000 Kč s poznámkou pro manžela na účet [bankovní účet] tj. na běžný účet žalovaného, dne 2. 6. 2021 byla z účtu žalobkyně odeslaná částka ve výši 100 000 Kč s poznámkou pro manžela na účet [bankovní účet] tj. na běžný účet žalovaného, dne 3. 6. 2021 byla z účtu žalobkyně odeslaná částka ve výši 100 000 Kč s poznámkou pro manžela na účet [bankovní účet] tj. na běžný účet žalovaného, dne 4. 6. 2021 byla z účtu žalobkyně odeslaná částka ve výši 100 000 Kč s poznámkou pro manžela na účet [bankovní účet] tj. na běžný účet žalovaného, dne 5. 8. 2021 byla z účtu žalobkyně odeslaná částka ve výši 100 000 Kč s poznámkou pro manžela na účet [bankovní účet] tj. na běžný účet žalovaného, dne 6. 8. 2021 byla z účtu žalobkyně odeslaná částka ve výši 100 000 Kč s poznámkou pro manžela na účet [bankovní účet] tj. na běžný účet žalovaného, dne 9. 8. 2021 byla z účtu žalobkyně odeslaná částka ve výši 100 000 Kč s poznámkou pro manžela na účet [bankovní účet] tj. na běžný účet žalovaného, dne 9. 8. 2021 byla z účtu žalobkyně odeslaná částka ve výši 19 000 Kč s poznámkou pro manžela na účet [bankovní účet] tj. na běžný účet žalovaného, za měsíce září a říjen 2021 byl počáteční zůstatek stejný jako konečný zůstatek, tedy 69,14 Kč. Ze sdělení Úřadu práce České republiky ze dne 14. 1. 2022, že žalobkyně je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 22. 10. 2021 doposud. Dne 17. 1. 2022 Úřad práce České republiky sdělil, že žalobkyně pobírá dávku hmotné nouze, nárok na dávku vznikl v listopadu 2021. Ze seznamu vyplacených dávek Příspěvku na živobytí vyplývá, že za období listopad a prosinec 2021 byla žalobkyni vyplacena částka ve výši 4 514 Kč. Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 13. 1. 2022, že žalobkyně není poživatelem důchodu od ČSSZ [obec]. Z výpisů z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] u [právnická osoba], že dne 21. 12. 2021 obdržela od úřadu práce částku ve výši 3 574 Kč 30. 12. 2021 obdržela od [příjmení] [příjmení] [jméno] částku ve výši 6 682 Kč, dne 26. 1. 2022 obdržela od [příjmení] [příjmení] [jméno] částku ve výši 7 000 Kč, dne 8. 2. 2022 obdržela od úřadu práce částku ve výši 1 400 Kč, dne 25. 2. 2022 obdržela od [příjmení] [příjmení] [jméno] částku ve výši 7 000 Kč, dne 9. 3. 2022 obdržela od úřadu práce částku ve výši 1 400 Kč, dne 15. 3. 2022 obdržela od [právnická osoba] částku ve výši 2 618 Kč, dne 29. 3. 2022 obdržela od žalovaného částku ve výši 7 000 Kč s poznámkou výživné, dne 8. 4. 2022 obdržela od [příjmení] [příjmení] [jméno] částku ve výši 3 000 Kč, dne 13. 4. 2022 obdržela od [právnická osoba] částku ve výši 2 618 Kč, dne 25. 4. 2022 obdržela od žalovaného částku ve výši 12 000 Kč s poznámkou výživné, dne 9. 5. 2022 obdržela od úřadu práce částku ve výši 1 400 Kč, dne 16. 5. 2022 obdržela od [právnická osoba] částku ve výši 2 618 Kč, dne 30. 5. 2022 obdržela od žalovaného částku ve výši 10 000 s poznámkou výživné, dne 8. 6. 2022 obdržela od úřadu práce částku ve výši 1 540 Kč, dne 16. 5. 2022 obdržela od [právnická osoba] částku ve výši 2 618 Kč, dne 28. 6. 2022 obdržela od žalovaného částku ve výši 8 000 Kč s poznámkou výživné, dne 11. 7. 2022 obdržela od úřadu práce částku ve výši 1 540 Kč, dne 28. 7. 2022 obdržela od žalovaného částku ve výši 8 000 Kč s poznámkou výživné, dne 8. 8. 2022 obdržela od úřadu práce částku ve výši 10 000 Kč, dne 22. 8. 2022 obdržela od společnosti x [právnická osoba] částku ve výši 1 322 Kč, dne 29. 8. 2022 obdržela od žalovaného částku ve výši 8 000 Kč s poznámkou výživné, dne 7. 9. 2022 obdržela od úřadu práce částku ve výši 3 080 Kč, dne 29. 9. 2022 obdržela od žalovaného částku ve výši 10 000 Kč s poznámkou výživné, dne 10. 10. 2022 obdržela od úřadu práce částku ve výši 1 540 Kč, dne 31. 10. 2022 obdržela od žalovaného částku ve výši 8 000 Kč s poznámkou výživné, dne 30. 11. 2022 obdržela od žalovaného částku ve výši 9 000 Kč s poznámkou výživné, dne 8. 12. 2022 obdržela od úřadu práce částku ve výši 1 540 Kč, dne 28. 12. 2022 obdržela od žalovaného částku ve výši 10 000 Kč s poznámkou výživné. Ze sdělení Magistrátu města Olomouce ze dne 13. 1. 2022, že žalobkyně neprochází evidencí v registru silničních vozidel jako provozovatel a vlastník vozidla. Dne 7. 2. 2022 Magistrát města Olomouce sdělil, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako provozovatel a vlastník vozidel: Mercedes-benz [anonymizována dvě slova], [registrační značka], barva stříbrná-metal, rok výr. 2004, BMW [anonymizována dvě slova], [registrační značka], barva bílá, rok výr. 2008, Fiat [anonymizována dvě slova], [registrační značka], barva bílá, rok výr. 2014. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, že pro obec a katastrální území Lutín je zapsáno vlastnické právo ve společném jmění manželů žalobkyně a žalovaného k budově [adresa] rodinný dům na parcele st. [číslo]. Zapsáno je zde zástavní právo smluvní pro pohledávku 2 000 000 Kč s příslušenstvím pro [právnická osoba] Z návrhu na rozvod manželství u Okresního soudu v Olomouci ve věci sp. zn. [spisová značka], že dne 7. 9. 2021 byl podán k soudu žalobkyní. Za důvod rozvratu manželství označila fyzické a psychické násilí, kterého se žalovaný - manžel dopouští jak na žalobkyni - manželce, tak na dětech. Dne 21. 12. 2021 doplnila návrh na rozvod manželství a uvedla, že manžel byl chorobně žárlivý, vulgárně jí nadával, urážel ji a vyhrožoval, že ji vyhodí a zajistí, aby děti nikdy neviděla. Je dlouhodobě obětí domácího násilí a trpí rysy posttraumatické stresové poruchy. Intimní soužití ukončili již v prosinci 2020 a dne 4. 9. 2021 došlo i k ukončení společného bydlení v den vykázání manžela. Nikdy fakticky společně nehospodařili, manželka nemá prostředky, vypomáhá jí rodina. Manželství pokládá za rozvrácené a k manželovi již nemá citový vztah. Z usnesení č. j. [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci ze dne 8. 9. 2021, že vyhověl návrhu žalobkyně - navrhovatelky na nařízení předběžného opatření. Žalovaný - odpůrce byl povinen opustit společné obydlí, nezdržovat se ve společném obydlí a nevstupovat do něj. Dále byl povinen zdržet se setkávání s žalobkyní a sledování žalobkyně. Předběžné opatření bylo nařízeno na dobu jednoho měsíce. Soud odůvodnil své rozhodnutí tím, že dle provedených důkazů zejm. spisem Policie ČR je společné bydlení účastníků nesnesitelné z důvodu duševního násilí odpůrce vůči navrhovatelce. Z usnesení č.j. [číslo jednací] Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 10. 2021 krajský soud rozhodoval o odvolání žalovaného proti usnesení ze dne 8. 9. 2021 o návrhu na nařízení předběžného opatření. Krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu o povinnosti opustit společné obydlí, zdržet se setkávání s žalobkyní a nežádoucího sledování. Z usnesení č. j. [číslo jednací] Okresního soudu v Olomouci ze dne 14. 9. 2021 o nařízení předběžného opatření, že bylo návrhu vyhověno a žalovaný byl povinen se zdržet setkávání, navazování kontaktů, sledování a obtěžování nezletilé dcery [příjmení] [celé jméno žalovaného] a syna [jméno] [celé jméno žalovaného]. Předběžné opatření bylo nařízeno na dobu trvání jednoho měsíce. Soud odůvodnil své rozhodnutí tím, že dle provedených důkazů zejm. spisem Policie ČR odpůrce nezl. děti nepřiměřeně bije, vyhrožuje jim a byly tak naplněny podmínky vyhodnocení jeho chování jako domácího násilí vůči dětem. Z usnesení č.j. [číslo jednací] Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2021 o odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu [obec] ze dne 14. 9. 2021 o nařízení předběžného opatření, že krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu a rozhodnutí odůvodnil tím, že předpoklady pro nařízení předběžného opatření byly splněny. Z usnesení č. j. [číslo jednací] Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 12. 2021, že rozhodl o zamítnutí návrhu na prodloužení předběžných opatření, která byla nařízena usneseními Okresního soudu v Olomouci dne 8. 9. 2021 a 14. 9. 2021. Soud odůvodnil rozhodnutí tím, že ohrožení nezletilých dětí a žalobkyně nadále netrvá, neboť od vykázání odpůrce nejsou jím nijak kontaktováni. Z usnesení č.j. [číslo jednací] Krajského soudu v [obec] ze dne 25. 1. 2022 o odvolání žalobkyně proti usnesení okresního soudu ze dne 6. 12. 2021 o návrhu na prodloužení předběžného opatření, že krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu a odůvodnil tím, že nebylo prokázáno, že stav ohrožení navrhovatelů - žalobkyně a nezletilých dětí trvá. Je zde tedy nedostatek důvodů pro rozhodnutí o prodloužení předběžného opatření. Z protokolu jednání Okresního soudu v Olomouci ze dne 25. 10. 2022 ve věci nezletilých dětí [celé jméno žalovaného] sp. zn. [spisová značka], že žalobkyně - matka uvedla, že nemá žádný příjem a finanční pomoc dostává od kamarádů formou půjčky. Žalovaný - otec platil na děti výživné od října 2021 ve výši 7 000 Kč, někdy zaplatil nad rámec 1 000 Kč, někdy 2 000 Kč. Kromě výživného na děti jí žalovaný nic dalšího nepoukazuje. Otec projevil zájem o děti, ale vidět chce jen syna. Syn se s otcem setkat nechtěl, bál se. Co se týče nákladů v domě, dluh na elektřině činí 15 700 Kč. Stav účtu žalované činí 21 Kč. Matka uvedla, že ji žalovaný odcizil platební kartu, doklady o trvalém pobytu, kartičky pojišťovny, hotovost ve výši asi 2 000 Kč, průkazku ÚP, mobilní telefony a harddisk. Matka se snaží na internetu najít práci, dochází na ÚP. S dětmi dochází k psycholožce. Právní zástupce otce uvedl, že otec nemá zájem s matkou nadále žít a podniká kroky k podeji domu v [obec], aby měla matka peníze na pořízení nového bydlení. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 2. 11. 2022 č. j. [číslo jednací] o úpravě péče a výživného nezletilých dětí [celé jméno žalovaného], že nezletilé děti [jméno] [celé jméno žalovaného] a [příjmení] [celé jméno žalovaného] byly svěřeny do péče žalobkyně - matky a žalovaný - otec byl povinen připívat na výživu [příjmení] částkou 11 000 Kč a na výživu [jméno] 9 000 Kč. Otec byl povinen zaplatit nedoplatek výživného za období 4. 9. 2021 do 30. 11. 2022 v celkové výši 107 900 Kč pro [příjmení] a 85 100 Kč pro [jméno]. Otec i matka souhlasili se svěřením dětí do péče matky a o výživném bylo soudem rozhodnuto na základě prokázaných poměrů rodičů a odůvodněných potřeb dětí. K poměrům na straně otce bylo zjištěno za rozhodné období, že pracuje jako odborný lékař, specialista - chirurg, ve [anonymizováno] [obec] již dlouhodobě, zaměstnavatelem je kladně všestranně hodnocen., vykazoval výši průměrné čisté měsíční mzdy za období 1-9/ 2021 ve výši 96 292 Kč, za období 11/ 2021 – 2/ 2022 ve výši 95 020 Kč měsíčně, za období 4-5/ 2022 ve výši 93 721 Kč měsíčně, za období 6-7/ 2022 ve výši 108 107 Kč měsíčně, za období 8 – 9/ 2022 ve výši 92 516 Kč měsíčně. Dále měl k dispozici příjem z úvazku na Univerzitě [ulice], lékařské fakultě za období 1-6/ 2021 ve výši 2 692 Kč měsíčně čistého, za období 7-9/ 2021 ve výši 4 202 Kč čistého měsíčně, za období 11 – 12/ 2021 ve výši 4 738 Kč měsíčně čistého, za období 6-8/ 2022 ve výši 2 771 Kč měsíčně čistého, za 9/ 2022 ve výši 2 786 Kč čistého. Otec má ještě další vyživovací povinnost k dceři [jméno] [celé jméno žalovaného], nar. 2007, která žije v Nizozemí, otec jí poukazuje výživné v přepočtu 7 200 Kč měsíčně tj. 300 USD. Kromě domu v SJM je otec výlučným vlastníkem pozemku pod domem, zahrady a orné půdy. Otec hradil náklady na bydlení v domě, který náleží do SJM rodičů, splácel hypotéku cca 13 000 Kč měsíčně, spotřebitelský úvěr cca 20 000 Kč měsíčně, pojištění rodiny 2 336 Kč měsíčně, zálohy na energie měsíčně 6 000 Kč měsíčně. Dále hradil náklady na provoz vozidla svého i matky, včetně pojištění na obě vozidla BMW a Mercedes-Benz. Na jméno otce je ještě evidováno osobní vozidlo zn. Fiat z r. 2015. V rámci pozůstalostního řízení po svém otci otec nabyl vlastnictví k domu v Jemenu, z tohoto mu neplynou žádné příjmy. Otec v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením v opatrovnickém řízení hradil pro děti k rukám matky prozatímně stanovené výživné s tím, že na konci [číslo] poukázal 12 000 Kč celkem pro děti, na konci [číslo] celkem 10 000 Kč, na konci [číslo] celkem 8 000 Kč, na konci [číslo] celkem 8 000 Kč, na konci [číslo] celkem 8 000 Kč, na konci [číslo] celkem 10 000 Kč. Jednalo se o platby vždy na konci uvedených měsíců na následující kalendářní měsíc. Rozsudek není v právní moci z důvodu odvolání. Ze Smlouvy o absolvování kurzu, že dne 30. 9. 2021 byla mezi žalobkyní a Univerzitou [ulice] v [obec] uzavřena smlouva o realizaci a podmínkách absolvování kurzu čeština pro cizince na Filozofické fakultě Univerzity [ulice] v [obec] Cena kurzu činila 87 000 Kč. Strany se dohodly, že částku 42 500 Kč uhradí žalobkyně do 14. 10. 2021 a zbývající částku 42 500 Kč se zavazuje uhradit do 10. 12. 2021. Dle potvrzení o platbách dne 28. 9. 2021 byla na účet Univerzity [ulice] odeslána částka ve výši 1 000 USD - ta podle na kurzu činila 21 755 Kč a dne 19. 10. 2021 byla na účet Univerzity [ulice] odeslána částka ve výši 20 745 Kč. Z Osvědčení Univerzity [ulice] [obec], že dne 8. 6. 2022 obdržela žalobkyně osvědčení o absolvování programu celoživotního vzdělávání s názvem čeština pro cizince. Z Dohody o pracovní činnosti, že dne 14. 2. 2022 byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] Dne 16. 2. 2022 došlo k uzavření dohody o změně dohody o pracovní činnosti. Strany se dohodly, že sjednané práce budou probíhat v období od 16. 2. 2022 do 30. 4. 2022. Dne 25. 4. 2022 a 22. 2. 2022 bylo vydáno potvrzení o výkonu činnosti za období 14. 2. 2022 – 30. 4. 2022. Dne 16. 6 2022 bylo vydáno potvrzení o výkonu činnosti za období 14. 2. 2022 – 31. 5. 2022. Z reference zaměstnavatele ze dne 31. 5. 2022, že [právnická osoba] uvedl, že pracovní poměr byl ukončen kvůli nedokonalé znalosti českého jazyka, proto nebylo možné žalobkyni zadávat zcela samostatné zpracování projektu. Z Rozhodnutí ze dne 22. 11. 2022, že Úřad práce České republiky nepřiznal žalobkyni příspěvek na živobytí, protože příjem žalobkyně za rozhodné období převyšoval částku živobytí o 156,67 Kč a nebylo možné ji považovat za osobu v hmotné nouzi. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 12. 2022 mezi žalobkyní a [právnická osoba], že žalobkyně si sjednala hlavní pracovní poměr jako projektant. Dne 1. 1. 2023 bylo vydáno potvrzení o zaměstnání 1. 12. 2022 do 31. 12. 2022. Dne 3. 1. 2023 došlo ke zrušení pracovního poměru žalobkyně ze strany zaměstnavatele ve zkušební době. Z Potvrzení Úřadu práce ze dne 5. 12. 2022, že bylo vydáno o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Žalobkyně byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 22. 10. 2021 do 30. 11. 2022. Nebyla ji poskytována podpora v nezaměstnanosti ani podpora při rekvalifikaci. Z upomínek, že dne 23. 1. 2023 byla žalovanému zaslána upomínka od [právnická osoba] k zaplacení částky ve výši 16 239,44 Kč. Dne 28. 11. 2022 byla žalovanému zaslána upomínka od [právnická osoba] k zaplacení částky ve výši 5 599,44 Kč. Z faktury [právnická osoba], že dne 15. 1. 2023 zaslala žalovanému fakturu za vodu s nedoplatkem 4 928 Kč. Z potvrzení ČSOB o platbě do zahraničí, že dne 22. 5. 2019 byla odeslána částka ve výši 48 000 USD s poznámkou koupě bytu. Tato částka byla poukázána z účtu č. [bankovní účet] žalovaného na účet [číslo] který patří také žalovanému a je registrován v turecké bance Turkiye isBankasi. [příjmení] [příjmení] vlastnictví [příjmení] republiky, že žalovaný je od 24. 5. 2019 vlastníkem nemovitosti v Turecku v provincii Antalya. Celková plocha pozemku je 2 300 m2 a žalovaný je vlastníkem [číslo] pozemku. Prodejní cena této nemovitosti činí 180 000 (zřejmě turecké měny). Ze sdělení [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne 21. 2. 2023, že u společnosti byl veden běžný účet č. [bankovní účet]. Účet byl založen dne 13. 1. 2009 a dne 1. 6. 2010 byl zrušen. Výše salda ke dni 19. 2. 2023 činila 0 Kč. Tento účet patřil společnosti [právnická osoba] (kde je žalovaný společník a jednatel). Ze sdělení ČSOB ze dne 23. 2. 2023 o stavu účtů žalovaného, že byl veden běžný účet č. [bankovní účet], který patřil žalovanému, byl otevřen dne 19. 10. 2001 a ke dni 4. 9. 2021 zůstatek činil 2 340 570 Kč, ke dni 22. 12. 2022 byl zůstatek 47 128,13 Kč. Dále byl veden běžný účet č. [bankovní účet], který patřil žalovanému, byl otevřen dne 18. 9. 2017 a ke dni 4. 9. 2021 zůstatek činil 1 976,28 USD, ke dni 22. 12. 2022 byl zůstatek 66,34 USD, byl veden účet Spoření s bonusem č. [bankovní účet], které patřilo žalovanému, účet byl otevřen dne 26. 5. 2020 a ke dni 4. 9. 2021 zůstatek činil 102 326,32 Kč, ke dni 22. 12. 2022 byl zůstatek 343,52 Kč, byl veden účet Duo Profit č. [bankovní účet], který patřil žalovanému, účet byl otevřen dne 18. 11. 2021 a ke dni 4. 9. 2021 zůstatek činil 757 631,45 Kč – zrušen ke dne 18. 11. 2021. Ke dni 4. 9. 2021 i ke dni 22. 12. 2022 byly u společnosti vedeny úvěrové účty č. [bankovní účet], [bankovní účet] a [bankovní účet], které patřily žalovanému. Účet č. [bankovní účet] byl zrušen ke dni 11. 12. 2014 a účet č. [bankovní účet] nebyl dohledán v databázi banky. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že již od května 2021 začaly u nich doma problémy, takže si chtěla udělat kurz českého jazyka. Za ten zaplatila Univerzitě [ulice] 86 000 Kč. Probíhal od října 2021 do července 2022. Na to jí půjčili prostředky její přátelé i rodina a musí je vrátit. Rekvalifikační kurz zatím žádný neabsolvovala. Za uznání vzdělání zaplatila 3 500 Kč. Dne 3. 9. 2021 zavolala na manžela tj. žalovaného policii a on byl z jejich domu vykázán. Bylo to v různých etapách, nejprve 7 dnů, pak 10 dnů, pak 3 měsíce a 6 měsíců. V únoru 2022 skončila doba vykázání a žalovaný se mohl do domu vrátit. Na radu své právničky si proto pronajala byt a z domu odešla. Od 11. 3. 2022 do 4. 7. 2022 tedy bydlela v pronajatém bytě i s dětmi, kde platila 6 000 Kč tj. 3 000 Kč za nájem a 3 000 Kč za energie. V červenci 2022 se vrátila do domu, protože žalovaný tam nebydlel. Pokud poté přicházel do domu, vyhrožoval rodině, a protože se ho obávali, zůstali zavření v pokoji. Peníze jí za dobu od vykázání nedával. Naopak se jí v srpnu 2022 z domu ztratila kabelka s dokumenty – zdravotní průkazy její a dětí, řidičský průkaz, platební karta, povolení k trvalému pobytu, průkaz úřadu práce, asi 2 000 Kč, 2 mobilní telefony, externí disk. Toto oznámila policii, avšak ta věc uzavřela s tím, že nelze stoprocentně potvrdit, že to odcizil žalovaný. Ten to popřel. Když do domu žalovaný docházel, vyhrožoval, že zmizí z ČR, že nebude nic platit, že nadělá dluhy. Byla zaměstnána od 16. 2. 2022 do 30. 5. 2022 ve [právnická osoba] stavby, jednalo se spíše o brigádu 1x týdně, mezitím se starala o děti a chodila na kurzy češtiny. Výdělek měla 2 600 Kč měsíčně. Červenec a srpen trávila s dětmi a od září 2022 hledala práci. Zaměstnána byla opět od prosince 2022, ale byl s ní rozvázán pracovní poměr, přesto ve firmě zůstala na stáži pro získání zkušeností. V září 2021 složila zkoušku a na podzim 2021 jí bylo v [obec] uznáno dosavadní vzdělání i pro Českou republiku s tím, že dosáhla bakalářského vzdelání se zaměřením na architekturu. Z dávek státu pobírala pouze přídavky na děti a podporu v hmotné nouzi. Od prosince 2021 měla hlavně výdaje týkající se dětí a co se týká výdajů její osoby, tak jde o nákup oblečení, potravin, drogerie, pak za administrativní činnosti jako kopírování dokumentů ad. Také měla výdaje s dopravou z [obec], kde bydlela, do [obec], kde chodí děti do školy a zpět. Hradila 450 Kč měsíčně za internetové připojení v domě, pak zařídila měsíční paušál u Vodafone za 600 Kč měsíčně. Mobilní telefony si nekupovala, měla je darované. Za takovéto běžné měsíční výdaje hradila 15 000 Kč měsíčně. Náklady na bydlení platil žalovaný tj. 13 000 Kč na hypotéku, 1 000 Kč zálohy na vodu a 5 600 Kč zálohy na elektřinu. Měli 3 automobily - [jméno] [příjmení], BMW a větší rodinný [příjmení]. Ona používala BMW, náklady s autem si platila sama a to za benzín i pojištění. Za pojištění auta zaplatila 4 000 Kč. V polovině března 2022 však automobil zmizel. Nahlásila to policii, ale bylo zjištěno, že si ho vzal žalovaný. Další dvě vozidla byla porouchaná. S žalovaným měli společný účet, který byl vedený na její jméno, ale žalovaný k němu měl dispoziční právo. Na tomto účtu bylo 2 300 000 Kč, které žalovaný postupně převáděl na jiný svůj účet od června 2021 do srpna 2021, až tam zůstalo 64 Kč. Na účtu bylo předtím ještě více prostředků v roce 2019, ale ty žalovaný použil na nákup nemovitostí. Žalovaný má od září 2019 byt v Egyptě a od května 2019 byt v Turecku. Byt v Jemenu si pořídil ještě před manželstvím. Ona sama nemá žádný majetek, pouze dům v [obec], který mají s žalovaným společný v SJM. K jednání soudu se žalovaný nikdy nedostavil, takže soud nemohl provést jeho výslech. Další důkazy soud neprováděl, když měl dostatek skutkových zjištění k rozhodnutí ve věci.

5. Z uvedených skutkových zjištění, soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v Jemenu a dosud trvá. U Okresního soudu v Olomouci byl dne 7. 9. 2021 podán k soudu žalobkyní návrh na rozvod manželství s žalovaným. Ten je veden pod sp. zn. [spisová značka]. Za důvod rozvratu manželství označila žalobkyně fyzické a psychické násilí, kterého se žalovaný - manžel dopouštěl jak na žalobkyni - manželce, tak na dětech. Poté doplnila návrh na rozvod manželství a uvedla, že manžel byl chorobně žárlivý, vulgárně jí nadával, urážel ji a vyhrožoval, že ji vyhodí a zajistí, aby děti nikdy neviděla. Je dlouhodobě obětí domácího násilí a trpí rysy posttraumatické stresové poruchy. Intimní soužití ukončili již v prosinci 2020 a 4. 9. 2021 došlo i k ukončení společného bydlení v den vykázání manžela. Nikdy fakticky společně nehospodařili, manželka nemá prostředky, vypomáhá jí rodina. Manželství pokládá za rozvrácené a k manželovi již nemá citový vztah. Od června 2016 Úřad práce přiznal žalobkyni rodičovský příspěvek na dítě [jméno] [celé jméno žalovaného] ve výši 6 000 Kč. Dle výpisů z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] u [právnická osoba] byla dne 10. 12. 2014 připsána částka ve výši 2 436 282 Kč od JUDr. [jméno] [příjmení] (bývalý právní zástupce žalovaného). Následně na účet [bankovní účet] tj. na běžný účet žalovaného s poznámkou„ pro manžela“ byly v září 2019 odeslány částky ve výši 600 000 Kč, v dubnu 2020 ve výši 700 000 Kč, v červnu 2021 ve výši 400 000 Kč, v srpnu 2021 ve výši 319 000 Kč, a v září 2021 byl konečný zůstatek 69,14 Kč. Z výpisů z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] u [právnická osoba], že žalovaný zaslal na výživné v [číslo] - 7 000 Kč, v [číslo] - 12 000 Kč, v [číslo] - 10 000 Kč, v [číslo] - 8 000 Kč, v [číslo] - 8 000 Kč, v [číslo] - 8 000 Kč, v [číslo] - 10 000 Kč, v [číslo] - 8 000 Kč, v [číslo] - 9 000 Kč a v [číslo] - 10 000 Kč. U Magistrátu města Olomouce je žalovaný zapsán v registru silničních vozidel jako provozovatel a vlastník vozidel: Mercedes-benz CLS 350, rok výr. 2004, BMW 330 I, rok výr. 2008, Fiat Freemont 2.0L, rok výr. 2014. Žalobkyně byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 22. 10. 2021. Žalobkyni byla vyplacena dávka hmotné nouze za listopad a prosinec 2021 celkem ve výši 4 514 Kč. Dle výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj je pro obec a katastrální území Lutín zapsáno vlastnické právo ve společném jmění manželů žalobkyně a žalovaného k budově [adresa] rodinný dům na parcele st. [číslo]. Zapsáno je zde zástavní právo smluvní pro pohledávku 2 000 000 Kč s příslušenstvím pro [právnická osoba]

6. Usnesením č. j. [spisová značka] Okresního soudu v Olomouci ze dne 8. 9. 2021 bylo nařízeno předběžné opatření. Žalovaný - odpůrce byl povinen opustit společné obydlí, nezdržovat se ve společném obydlí a nevstupovat do něj. Dále byl povinen zdržet se setkávání s žalobkyní a sledování žalobkyně a to z důvodu duševního násilí odpůrce vůči navrhovatelce. Usnesením č.j. [číslo jednací] Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 10. 2021 soud potvrdil usnesení okresního soudu. Usnesením č. j. [číslo jednací] Okresního soudu v Olomouci ze dne 14. 9. 2021 nařízeno předběžné opatření a žalovaný byl povinen se zdržet setkávání, navazování kontaktů, sledování a obtěžování nezletilé dcery [příjmení] [celé jméno žalovaného] a syna [jméno] [celé jméno žalovaného] když byly naplněny podmínky vyhodnocení jeho chování jako domácího násilí vůči dětem. Usnesení č.j. [číslo jednací] Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2021 soud potvrdil usnesení okresního soudu. Usnesením č. j. [číslo jednací] Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 12. 2021 byl zamítnut návrh na prodloužení předběžných opatření ze dne 8. 9. 2021 a 14. 9. 2021 s tím, že ohrožení nezletilých dětí a žalobkyně nadále netrvá, neboť od vykázání odpůrce nejsou jím nijak kontaktováni. Usnesením č.j. [číslo jednací] Krajského soudu v [obec] ze dne 25. 1. 2022 soud potvrdil usnesení okresního soudu. Ve věci Okresního soudu v Olomouci nezletilých dětí [celé jméno žalovaného] sp. zn. [spisová značka] žalobkyně - matka uvedla, že nemá žádný příjem a finanční pomoc dostává od kamarádů formou půjčky. Žalovaný - otec platil na děti výživné od října 2021 ve výši 7 000 Kč, někdy zaplatil nad rámec 1 000 Kč, někdy 2 000 Kč. Kromě výživného na děti nic dalšího nepoukázal. Co se týče nákladů v domě, je dluh na elektřině. Matka se snaží na internetu najít práci, dochází na ÚP. S dětmi dochází k psycholožce. Otec nemá zájem s matkou nadále žít. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 2. 11. 2022 č. j. [číslo jednací] o úpravě péče a výživného byly nezletilé děti [jméno] [celé jméno žalovaného] a [příjmení] [celé jméno žalovaného] svěřeny do péče žalobkyně - matky a žalovaný - otec byl povinen připívat na výživu [příjmení] částkou 11 000 Kč a na výživu [jméno] 9 000 Kč. Otec byl povinen zaplatit nedoplatek výživného za období 4. 9. 2021 do 30. 11. 2022 v celkové výši 107 900 Kč pro [příjmení] a 85 100 Kč pro [jméno]. Rozsudek není v právní moci z důvodu odvolání. Otec i matka souhlasili se svěřením dětí do péče matky a o výživném bylo soudem rozhodnuto na základě prokázaných poměrů rodičů a odůvodněných potřeb dětí. K poměrům na straně otce bylo zjištěno za rozhodné období, že pracuje jako odborný lékař, specialista - chirurg, ve FN [obec] již dlouhodobě, zaměstnavatelem je kladně všestranně hodnocen., vykazoval výši průměrné čisté měsíční mzdy za období 1-9/ 2021 ve výši 96 292 Kč, za období 11/ 2021 – 2/ 2022 ve výši 95 020 Kč měsíčně, za období 4-5/ 2022 ve výši 93 721 Kč měsíčně, za období 6-7/ 2022 ve výši 108 107 Kč měsíčně, za období 8 – 9/ 2022 ve výši 92 516 Kč měsíčně. Dále měl k dispozici příjem z úvazku na Univerzitě [ulice], lékařské fakultě za období 1-6/ 2021 ve výši 2 692 Kč měsíčně čistého, za období 7-9/ 2021 ve výši 4 202 Kč čistého měsíčně, za období 11 – 12/ 2021 ve výši 4 738 Kč měsíčně čistého, za období 6-8/ 2022 ve výši 2 771 Kč měsíčně čistého, za 9/ 2022 ve výši 2 786 Kč čistého. Otec má ještě další vyživovací povinnost k dceři [jméno] [celé jméno žalovaného], nar. 2007, které poukazuje výživné v přepočtu 7 200 Kč měsíčně. Kromě domu v SJM je otec výlučným vlastníkem pozemku pod domem, zahrady a orné půdy. Otec nadále hradil náklady na bydlení v domě, který náleží do SJM rodičů, splácel hypotéku cca 13 000 Kč měsíčně, spotřebitelský úvěr cca 20 000 Kč měsíčně, pojištění rodiny 2 336 Kč měsíčně, zálohy na energie měsíčně 6 000 Kč měsíčně. Dále hradil náklady za vozidla BMW a Mercedes-Benz. Na jméno otce je ještě evidováno osobní vozidlo zn. Fiat z r. 2015. Po svém otci nabyl vlastnictví k domu v Jemenu, z tohoto neplynou žádné příjmy. Otec v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením ze dne 14. 9. 2021 hradil pro děti k rukám matky prozatímně stanovené výživné s tím, že na konci [číslo] poukázal 12 000 Kč celkem, na konci [číslo] celkem 10 000 Kč, na konci [číslo] celkem 8 000 Kč, na konci [číslo] celkem 8 000 Kč, na konci [číslo] celkem 8 000 Kč, na konci [číslo] celkem 10 000 Kč. Jednalo se o platby vždy na konci uvedených měsíců na následující kalendářní měsíc.

7. Žalobkyně s Univerzitou [ulice] v [obec] uzavřela smlouvu o realizaci a podmínkách absolvování kurzu čeština pro cizince na Filozofické fakultě Univerzity [ulice] v [obec] za 87 000 Kč. Uhradila 1 000 USD - tj 21 755 Kč a dále 20 745 Kč. Dne 8. 6. 2022 obdržela žalobkyně osvědčení o absolvování programu celoživotního vzdělávání s názvem čeština pro cizince. Dohodu o pracovní činnosti dne 14. 2. 2022 uzavřela žalobkyně se společností [právnická osoba] na období od 16. 2. 2022 do 30. 4. 2022. Pracovní poměr byl ukončen kvůli nedokonalé znalosti českého jazyka. Dne 22. 11. 2022 rozhodl Úřad práce České republiky o nepřiznání žalobkyni příspěvek na živobytí. Žalobkyně byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 22. 10. 2021 do 30. 11. 2022. Nebyla ji poskytována podpora v nezaměstnanosti ani podpora při rekvalifikaci. Dne 1. 12. 2022 žalobkyně a [právnická osoba] sjednala hlavní pracovní poměr jako projektant. Dne 3. 1. 2023 došlo ke zrušení pracovního poměru žalobkyně ve zkušební době ze strany zaměstnavatele. Dne 28. 11. 2022 a 23. 1. 2023 byla žalovanému zaslána upomínka od [právnická osoba] ARKO TECHNOLOGY 15. 1. 2023 zaslala žalovanému fakturu za vodu s nedoplatkem. Dle potvrzení ČSOB byla 22. 5. 2019 odeslána částka ve výši 48 000 USD s poznámkou koupě bytu z účtu č. [bankovní účet] žalovaného v ČR na účet žalovaného v turecké bance. [příjmení] [příjmení] vlastnictví [příjmení] republiky je žalovaný od 24. 5. 2019 vlastníkem nemovitosti v Turecku v provincii Antalya. Cena této nemovitosti činila 180 000 (zřejmě turecké měny). U ČSOB stav běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] ke dni 4. 9. 2021 byl 2 340 570 Kč a ke dni 22. 12. 2022 byl zůstatek 47 128, 13 Kč. Běžný účet č. [bankovní účet] měl ke dni 4. 9. 2021 zůstatek 1 976, 28 USD a ke dni 22. 12. 2022 byl 66,34 USD. Na účtu Spoření s bonusem č. [bankovní účet] byl ke dni 4. 9. 2021 zůstatek 102 326,32 Kč a ke dni 22. 12. 2022 byl 343,52 Kč. Na účtu Duo Profit č. [bankovní účet], byl ke dni 4. 9. 2021 zůstatek 757 631,45 Kč – zrušen ke dne 18. 11. 2021. Ke dni 4. 9. 2021 i ke dni 22. 12. 2022 byly u společnosti vedeny úvěrové účty č. [bankovní účet], [bankovní účet] a [bankovní účet], které patřily žalovanému. Dle výpovědi žalobkyně již od května 2021 začaly u účastníků problémy, takže si chtěla udělat kurz českého jazyka. Za ten zaplatila Univerzitě [ulice] 86 000 Kč. Probíhal od října 2021 do července 2022. Na to jí půjčili prostředky její přátelé i rodina a musí je vrátit. Za uznání vzdělání zaplatila 3 500 Kč. Dne 3. 9. 2021 zavolala na manžela tj. žalovaného policii a on byl z jejich domu vykázán. V únoru 2022 skončila doba vykázání a žalovaný se mohl do domu vrátit, proto z domu odešla. Od 11. 3. 2022 do 4. 7. 2022 tedy bydlela v pronajatém bytě i s dětmi, kde platila 6 000 Kč tj. 3 000 Kč za nájem a 3 000 Kč za energie. V červenci 2022 se vrátila do domu, protože žalovaný tam nebydlel. Pokud poté přicházel do domu, vyhrožoval rodině, peníze jí za dobu od vykázání nedával. Naopak se jí v srpnu 2022 z domu ztratila kabelka s dokumenty a platební karta, asi 2 000 Kč, 2 mobilní telefony a externí disk. Když do domu žalovaný docházel, vyhrožoval, že zmizí z ČR, že nebude nic platit, že nadělá dluhy. Byla zaměstnána od 16. 2. 2022 do 30. 5. 2022 ve [právnická osoba] stavby, výdělek měla 2 600 Kč měsíčně. Zaměstnána byla opět od prosince 2022, ale byl s ní rozvázán pracovní poměr. V září 2021 složila zkoušku a na podzim 2021 jí bylo v [obec] uznáno dosavadní vzdělání i pro Českou republiku. Z dávek státu pobírala pouze přídavky na děti a podporu v hmotné nouzi. Od prosince 2021 měla hlavně výdaje týkající se dětí a co se týká výdajů její osoby, tak jde o nákup oblečení, potravin, drogerie, pak za administrativní činnosti. Také měla výdaje s dopravou, hradila 450 Kč měsíčně za internet, pak zařídila měsíční paušál za 600 Kč měsíčně. Mobilní telefony měla darované. Za běžné měsíční výdaje hradila 15 000 Kč měsíčně. Náklady na bydlení platil žalovaný tj. 13 000 Kč na hypotéku, 1 000 Kč zálohy na vodu a 5 600 Kč zálohy na elektřinu. Měli 3 automobily - [jméno] [příjmení], BMW a větší rodinný [příjmení]. Ona používala BMW, náklady s autem si platila sama a to za benzín i pojištění 4 000 Kč. V polovině března 2022 však automobil zmizel, vzal ho vzal žalovaný. S žalovaným měli společný účet, který byl vedený na její jméno, ale žalovaný k němu měl dispoziční právo. Na tomto účtu bylo 2 300 000 Kč, které žalovaný postupně převáděl na jiný svůj účet od června 2021 do srpna 2021, až tam zůstalo 64 Kč. Na účtu bylo předtím ještě více prostředků v roce 2019, ale ty žalovaný použil na nákup nemovitostí. Žalovaný má od září 2019 byt v Egyptě a od května 2019 byt v Turecku. Byt v Jemenu si pořídil ještě před manželstvím. Ona sama nemá žádný majetek, pouze dům v [obec], který mají s žalovaným společný v SJM.

8. Podle ustanovení § 697 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o. z.) manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zjišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Tato vyživovací povinnost předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

9. Dle ustanovení § 913 odst. 1 a 2 o. z. při určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného, je třeba zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.

10. Dle ustanovení § 921 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k právnímu závěru, že žalobě lze zcela vyhovět a výživné manželky žalobkyni přiznat v částce 15 000 Kč měsíčně, jak požadovala. Vyživovací povinnost mezi manžely vzniká uzavřením manželství a končí (kromě ještě jiných důvodů - jako je např. smrt jednoho z manželů) dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Cílem a účelem úpravy vzájemné vyživovací povinnosti mezi manžely je zajištění zásadně stejné životní úrovně oběma manželům po celou dobu trvání manželství a tím vlastně naplnit ekonomickou, společenskou i biologickou funkci rodiny. Přiznání výživného by mělo být podmíněno plněním povinností manželů stanovených zákonem, kdy jsou manželé povinni i oprávněni žít spolu, být si věrni, vzájemně si pomáhat, vytvářet zdravé rodinné prostředí a především podle svých možností, schopností a majetkových poměrů pečovat o uspokojování potřeb rodiny. Soud tedy musí v každém projednávaném případě zkoumat, zda manželé plní nebo jsou ochotni plnit povinnosti vyplývající z manželství, jak byly uvedeny výše. V projednávané věci soud zjistil, že žalovaný v rozhodném období, za které žalobkyně výživné požaduje, zcela neplnil svou vyživovací povinnost, ale ani nevytvářel zdravé rodinné prostředí, jak bylo prokázáno rozhodnutími soudu ve věci domácího násilí proti manželce i dětem. Soud tak považuje nárok žalobkyně obecně za oprávněný, když v daném konkrétním případě je rozhodným účel úpravy výživného mezi manžely, tedy zajistit stejnou životní úroveň oběma manželům po celou dobu trvání manželství. [obec], že vzájemná životní úroveň manželů má být stejná neznamená, že by se mělo dát rovnítko mezi zásadně stejnou úrovní a stejným množstvím peněz, které mohou manželé spotřebovat. Při hodnocení potřeb manželů je nutno vycházet z jejich rozdílných osobních, kulturních a pracovních potřeb a v řízení tak musí být prokázáno, jakou hmotnou i kulturní úroveň oba manželé mají, jakým způsobem je uspokojována, jaké jsou jejich objektivní potřeby a v neposlední řadě jaké jsou jejich příjmy a výdaje. Co se týče hmotné úrovně žalobkyně a žalovaného, tuto soud neshledává obdobnou, kdy při rozhodování o stanovení výše výživného zkoumal konkrétní míru potřeb danou způsobem života, případně jinými okolnostmi případu. V daném případě žalobkyně netvrdila ve svých skutkových tvrzeních, že by měla zvláštní výdaje či nezbytné požadavky kromě vyšší částky na kurz jazyka českého, který byl však pro další život a zaměstnání žalobkyně v ČR důležitý a nezbytný. Měla zcela běžné životní potřeby a výdaje. Žalovaný kromě svého prvotního vyjádření zůstal v řízení pasivní a netvrdil žádné mimořádné nutné výdaje se svou osobou a ani neplynou z provedeného dokazování. Soud dovodil, že potřeby účastníků jsou v normě, nikterak nevybočující z obvyklých a odůvodněných potřeb dospělého člověka. Žalobkyně je v současnosti zcela bez příjmů. Výživné na nezl. děti stanovené soudem žalovaný přestal hradit, stejně tak platby na hypoteční úvěr a energie v domě. Za této situace žalobkyně nedisponuje dostatečnými, resp. žádnými prostředky k zajištění hmotné a kulturní úrovně, která by mohla dosáhnout odpovídající hmotné a kulturní úrovni žalovaného. Oproti tomu žalovaný disponuje příjmem ze zaměstnání, který byl v opatrovnickém řízení nezl. dětí zjištěn ve výši od 11/ 2021 průměrně 97 341 Kč měsíčně a příjem z úvazku na Univerzitě [ulice] lékařské fakultě od 11/ 2021 průměrně 5 147 Kč měsíčně, dále má evidovanou podnikatelskou činnost ve společnosti [právnická osoba], ze které příjmy popíral a jejíž účet byl u ČSOB zrušen. V tomto směru je nutno poukázat na stav účtů žalobkyně a žalovaného, ze kterých žalovaný odčerpal veškeré prostředky a žalobkyně k nim nemá přístup. Pokud by žalovaný opustil své zaměstnání, pak by toto bylo nutno vyhodnotit jako jednání, kterým se vzdal bez důležitého důvodu výdělečné činnosti dle § 913 o. z. Soud má za to, že žalovaný vládně množstvím finančních prostředků i vlastnictvím nemovitostí, když v řízení se prokázalo vlastnictví nemovitosti v Turecku a domu v ČR v SJM účastníků. Závazky účastníků nelze zohlednit v jejich neprospěch, neboť tyto si mají manželé vypořádat v rámci vypořádání SJM. Soud se taktéž zabýval otázkou, zda-li je přiznání výživného žalobkyni vůči žalovanému v souladu s dobrými mravy a na tuto otázku je nezbytné odpovědět kladně. Žalobkyně žije sama s nezl. dětmi v domě v SJM, na rozdíl od žalovaného, který byl z domu vykázán pro domácí násilí a následně společnou domácnosti opustil, aniž by finančně zajistil alespoň základní potřeby své manželky, který nemá vlastní příjem ani možnost výdělku s ohledem na špatnou znalost českého jazyka. Zákon ukládá tomu z manželů, jehož schopnosti, možnosti a majetkové poměry jsou příznivější oproti druhému z manželů tomuto přispívat tak, aby byla zachována zásadně stejná hmotná a kulturní úroveň obou manželů. Za situace, kdy žalobkyně i přes snahu nemá žádný příjem ze zaměstnání, pečuje o nezl. děti obou účastníků, pak žalobní požadavek je dle názoru soudu v souladu s právem i s dobrými mravy. Soud přihlédl ke všem shora uvedeným skutečnostem, které byly v průběhu řízení prokázány, kdy má za to, že přiměřenou částkou výživného manželky v daných poměrech je požadovaná částka ve výši 15 000 Kč měsíčně, kterou žalobkyni také výrokem I. rozsudku přiznal.

12. Ve výroku II. rozsudku bylo rozhodnuto o úhradě nedoplatku vzniklého stanovením výživného soudem ve prospěch žalobkyně, a to za období od 22. 12. 2021 do 30. 4. 2023 tj. do konce měsíce kdy bylo vyhlášeno rozhodnutí. Tento tak činí 244 840 Kč, tedy za 16 měsíců po 15 000 Kč částku 240 000 Kč a 10 dnů za prosinec 2021 částku 4 840 Kč. Tento nedoplatek, vzniklý stanovením výživného od podání žaloby, umožnil soud žalovanému zaplatit žalobkyni oproti obecné třídenní pariční lhůtě v prodloužené lhůtě 30 dnů vzhledem k výši částky ve smyslu § 160 odst. 1 věta druhá o. s. ř.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 88 625,24 Kč. Tato částka sestává z odměny advokáta za 5,5 úkonů právní služby dle § 7 bod 6., § 8 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále je AT) při tarifní hodnotě 900 000 Kč dle § 11 odst. 1 AT tj. 5 úkonů po 11 900 Kč - příprava a převzetí, podání žaloby, účast u jednání dne 10. 1. 2023, 20. 2. 2023 a 4. 4. 2023 a ½ úkon po 5 950 Kč -odvolání do usnesení o osvobození. Dále náhrada hotových výdajů 1 800 Kč tj. 6x po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Ztráta času cestou 3 x 10 půlhodin činí 3 000 Kč dle § 14 AT a cestovné 2 994 Kč ke 3 jednáním [obec] – [obec] a zpět hromadou dopravou dle § 13 AT i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 73 244 Kč ve výši 15 381,24 Kč, když právní zástupce doložil, že je plátcem DPH. Nebyl přiznán naopak ½ úkon za vyúčtování nákladů řízení, když toto měl právní zástupce učinit řádně již při posledním jednání soudu. Částku 88 625,24 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., k rukám právního zástupkyně žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil jako obecnou třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

14. Jelikož je žalobkyně ze zákona osvobozena od placení soudního poplatku dle § 11 odst. 2 c) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, současně i rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 5. 2022 č.j. [číslo jednací], přešla tato povinnost na procesně zcela neúspěšného žalovaného. Soudní poplatek je vypočten dle § 6 odst. 3 a položky 7 b) sazebníku zákona o soudních poplatcích ve výši 9 000 Kč, tj. jedná se 1 % z částky 900 000 Kč tj. pětinásobku ročního plnění. Úhrada je pak stanovena k Okresnímu soudu v Olomouci tak, jak bylo uvedeno ve výroku IV. Lhůta k plnění je určena obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. Jelikož žalobkyně měla právo jednat před soudem ve svém mateřském jazyce, soud uhradí náklady na tlumočné ze státních prostředků ve smyslu výroku V. rozsudku.