12 C 357/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 33 004,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 224,33 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 26 779,72 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 964,79 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, úrok z částky 14 964,79 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 759,66 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 33 004,05 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Na základě této smlouvy společnost , právnická osoba, žalovanému poskytla bezhotovostní zápůjčku ve výši 21 000 Kč. Poplatek za poskytnutí a spravování zápůjčky byl sjednán ve výši 17 075 Kč, který je tvořen ze zápůjční úrokové sazby ve výši 88 % p. a., a to na částku ve výši 10 711 Kč, dále z částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní poskytnutí a splácení ve výši 2 176 Kč a částky za flexibilní splácení ve výši 2 688 Kč. Celkové částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit činila 38 075 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku splácet v 52 týdenních splátkách po 733 Kč, přičemž poslední týdenní splátka pak činila 692 Kč. Žalovaný následně na pohledávku uhradil celkem částku ve výši 14 775,67 Kč. Pro případ, že žalovaný nebude plnit své smluvní závazky řádně a včas, byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas. Žalobkyně tvrdila, že v důsledku prodlení žalovaného s placením jednotlivých splátek vzniklo právo na uhrazení smluvní pokuty ve výši 10 500 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 759,66 Kč. Dne , datum, došlo na základě smlouvy k postoupení pohledávky uzavřené mezi původním věřitelem společností , právnická osoba, , a společností , Anonymizováno, , jméno FO, , právnická osoba, . s účinností od , datum, . Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne , datum, . Hodnota pohledávky ke dni postoupení na žalobkyni činila 33 763.71 Kč a skládala se z jistiny ve výši 14 964,79 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 7539,26 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 10 500 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 759,66 Kč. Právní zástupce žalobkyně dne , datum, zaslal žalovanému Výzvu k okamžitému splacení dluhu. Žalovaný ani následně ničeho neuhradil. Žalobkyně žalobou uplatňuje dluh ve výši 33 004,05 Kč a příslušenství, skládající se z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 759,66 Kč, smluvního úroku ve výši 11,75 % p. a. z jistiny 14 964,79 Kč ode dne , datum, do zaplacení a dále ze zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z jistiny 14 964,79 Kč ode dne , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že dluh žalobkyni uhradil. Nárok uplatněný žalobou neuznal s tím, že stejně nemá peníze na to, aby ho uhradil. Nemá žádné zaměstnání ani bydlení, pobírá jen starobní důchod.

3. Soud ve věci jednal za účasti obou stran dne , datum, , prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, že společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 21 000 Kč. Celkové částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit činila 38 075 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku splácet v 52týdenních splátkách po 733 Kč, přičemž poslední týdenní splátka pak činila 692 Kč. Byla sjednána i roční úroková sazba 88 % a RPSN na spotřebitelský úvěr ve výši 165,9 %. V čl. 6 úvěrové smlouvy si účastníci dohodli důsledky vyplývající z prodlení žalovaného. Dle odst. 6. 1. jestliže se dlužník ocitne v prodlení, má věřitel právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dle odst. 6. 2. smlouvy má věřitel nárok na náhradu nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného. Ze smluvních podmínek Smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, , mj. že v případě, kdy dlužník včas nesplní povinnost uhradit splátku Celkové dlužné částky, má , právnická osoba, právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Ze sdělení ČSSZ, že žalovaný pobírá starobní důchod, a to v celkové výši 13 134 Kč. Ze zákaznické karty, že zde žalovaný jako žadatel o spotřebitelský úvěr uvedl své osobní, sociální a finanční poměry, což stvrdil svým podpisem. Současně stvrdil i Standartní informace o spotřebitelském úvěru. Z výpisu z živnostenského rejstříku, že úvěrovou smlouvu s žalovaným sjednala , jméno FO, , která je jako OSVČ a zástupce , právnická osoba, oprávněna k takové činnosti. Z výpisu ze seznamu exekucí, že ke dni , datum, nebyla na žalovaného vedena žádná exekuce. Z interních výpočtů předchůdce žalobkyně ohledně splátek a zůstatku dluhu v tabulkách, že zachycují konkrétní data splátek, výši splátek, vyčíslení úroků z prodlení a smluvní pokuty. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou, že došlo na základě této smlouvy ze dne , datum, k postoupení pohledávkek uvedených v příloze ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni , Anonymizováno, , jméno FO, , právnická osoba, . Z oznámení o postoupení, že bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni dne , datum, . Z výzvy ke splacení dluhu, že dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného Výzvou k okamžitému splacení dluhu k úhradě 33 763,71 Kč ve lhůtě do , datum, . Z potvrzení o podání, že zásilka byla podána na poště právním zástupcem žalobkyně dne , datum, . Z předžalobní upomínky, že byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky 55 193,69 Kč dne , datum, ve lhůtě do 7 dnů od datace této výzvy. Z potvrzení o podání, že zásilka byla podána na poště právním zástupcem žalobkyně dne , datum, .

4. Z těchto pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Společnost , právnická osoba, s žalovaným uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 21 000 Kč. Celkové částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit činila 38 075 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku splácet v týdenních splátkách s roční úrokovou sazbou 88 % a RPSN 165,9 %. Pohledávka byla dne , datum, postoupena na základě smlouvy k postoupení pohledávky uzavřené mezi původním věřitelem společností , právnická osoba, , a přechodným věřitelem společností B2 , jméno FO, , právnická osoba, . s účinností od , datum, . Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne , datum, . Právní zástupce žalobkyně dne , datum, vyzval žalovaného k úhradě částky 55 193,69 Kč dne , datum, , a to do 7 dnů od datace této výzvy a zásilka byla odeslána , datum, .

5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku, nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

7. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

12. Podle ustanovení § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžní povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

13. Podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

14. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Soud se prvotně zabýval platností úvěrové smlouvy, kdy žalovaný je spotřebitel a vztahuje se na něj ochrana slabší strany. Soud vyhodnotil, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného velmi povrchně, když se spokojila pouze s údaji, které jí sdělil žalovaný v zákaznické kartě. Jediný doložený příjem žalovaného je ze starobního důchodu a to ve výši 13 134 Kč měsíčně. Uvedený další příjem domácnosti 15 000 Kč není konkretizován ani doložen. Rovněž žalovaný žádný takový příjem soudu neuvedl. Lustrace exekucí žalovaného je ze dne , datum, , zatímco smlouva byla uzavřena již dne , datum, . Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo dne soudu nedostatečné. Soud však dospěl k závěru, že i ujednání o výši úroků je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku, neboť ujednaná výše úroku 88 % ročně a RPSN 165,9 % se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Pokud žalovanému bylo poskytnuto 21 000 Kč a měl uhradit 38 075 Kč, jde o 1,8 násobek. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně je nebankovním subjektem, u kterého, jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší. Soudy proto, v rámci posuzování souladu či rozporu s dobrými mravy, sazby poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě však sjednaná sazba úroků převyšuje výrazně nejvyšší sazby úroků u bankovních úvěrů a je třeba sjednanou výši úroků považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 občanského zákoníku i bez návrhu. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení žalovaného a to ve výši zůstatku dluhu z původně poskytnuté jistiny úvěru 21 000 Kč po úhradě žalovaného ve výši 14 775,67 Kč , který tedy činí 6 224,33 Kč. Současně nebyl přiznán žalobkyni ani zákonný úrok z prodlení ve smyslu stanoviska NS ČR v rozhodnutí , spisová značka, ze dne , datum, , podle kterého splatnost zbývající jistiny dosud nenastala, takže nemohl vzniknout ani nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na úrok z úvěru, smluvní pokutu, ani náklady vzniklé v souvislosti s prodlením, takže žaloba byla ve zbytku zamítnuta, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. , adresa, k plnění byla žalovanému stanovena ve výroku I. dle § 160 odst. 1 o.s.ř. obecná třídenní.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení, a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp.zn. I. ÚS 257/05). Soud tedy kapitalizoval veškeré žalobou uplatněné příslušenství, a to ke dni rozhodnutí. Dospěl k výpočtu, že úspěch žalobkyně činil 15,22 % a žalovaného 84,78 %. Žalobkyně tak byla procesně méně úspěšná než žalovaný. Ten však náklady řízení nepožadoval, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.