12 C 380/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 , LL.M. se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o věcné břemeno

I. Žaloba, aby bylo určeno, že věcné břemeno užívání, zřízené s oprávněním pro , Jméno zainteresované osoby 1/0, , r. č. , č. účtu, , s povinností k jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsané u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zřízené Smlouvou darovací, o zřízení věcného břemene – bezúplatná ze dne 6. 1. 2011, je promlčeno, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne 2. 12. 2022 žalobu, kterou se domáhala rozhodnutí soudu o určení promlčení práva věcného břemene s odůvodněním, že darovací smlouvou spojenou se smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 6. 1. 2011 se stala vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na pozemku parc.č.st. , Anonymizováno, a spoluvlastnického podílu 713/4944 k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, na LV , Anonymizováno, a , Anonymizováno, pro katastrální území a část obce , adresa, , obec , adresa, . Žalobkyně uvedla, že na bytu vázne věcné břemeno užívání ve prospěch žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že po celou dobu, kdy žalobkyně byt vlastní, žalovaný své právo svědčící mu z věcného břemene užívání nikdy nevyužil. Jedná o byt č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o velikosti 2+1, který žalovaný neužívá, neboť v něm bydlí jeho matka, která má v bytě rovněž zřízeno věcné břemeno, které využívá. Žalovaný pak bydlí v bytě č. , hodnota, o velikosti 3+1, kde za ním chodí i děti účastníků. Žalobkyně chtěla dosáhnout určení promlčení práva věcného břemene žalovaného z toho důvodu, aby došlo k výmazu věcného břemene v katastru nemovitostí, v čemž spatřovala naléhavý právní zájem na tomto určení. Žalobkyně chce následně darovat byt dceři účastníků bez zátěže.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil zamítavě s tím, že nárok žalobkyně neuznává. Žalobu má za amorální, jelikož žalobkyně od samého počátku zná situaci ohledně užívání bytu 2+1, který vždy obývali rodiče s žalovaným. Ten v něm má své věci a majetek, které nepřenesl do zapůjčeného bytu 1+1, který začali s žalobkyní obývat spolu. Po jejich rozchodu zůstala situace stejná, v bytě 2+1 bydlí nadále matka žalovaného, žalovaný tam s ní tráví více času a často v něm i přespává. V bytě 2+1 hodlá i do budoucna žít, protože byt 1+1 není jeho vlastnictvím a nemá na něho ani žádnou nájemní smlouvu. Byt 2+1 daroval žalobkyni, a aby o možnost bydlení v něm nemohl přijít, sjednali zřízení věcného břemene. Žalovaný tvrdil, že byt 2+1 udržuje, provedl vymalování, nátěr dveří a futer. Žádné své dluhy neměl, pouze ručil za dluhy svého bratra. Dcera účastníků chtěla být v jeho péči, což řešil soud. Žalobkyně jej bezdůvodně dehonestuje, chce žalovaného navzdory věcnému břemeni z bytu vyštvat, proto zvažuje odvolání daru., právnická osoba, provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění :- Z darovací smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný byl na základě smlouvy ze dne 1. 9. 2010 výlučným vlastníkem nemovitostí, které jako dárce dne 6. 1. 2011 daroval bezúplatně žalobkyni jako obdarované a to bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o velikosti 1+2 v budově č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a spoluvlastnický podíl 713/4944 ke společným částem budovy a pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, zapsané na LV , Anonymizováno, a , Anonymizováno, pro katastrální území a část obce , adresa, , obec , adresa, . Žalobkyně a žalovaný ve smlouvě také sjednali ve prospěch dárce - žalovaného věcné břemeno sestávající z práva bezplatného a doživotního užívání uvedených nemovitostí a dále z práva mít vyhrazen volný přístup do bytu i odchod z něho, s právem přijímat v bytu návštěvy osob příbuzných a známých v kteroukoliv dobu denní či noční.- Z výzvy k součinnosti k mimosoudnímu jednání ze dne 14. 10. 2022 bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k jednání o sepsání návrhu na výmaz promlčené služebnosti z katastru nemovitostí. Žalovaný byl také upozorněn na možnost uplatnění nároku soudní cestou v případě nečinnosti. Z podací stvrzenky bylo zjištěno, že dne 14. 10. 2022 právní zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému zásilku.- Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 12. 9. 2022 a ze dne 20. 4. 2023 bylo zjištěno, vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na LV , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, je žalobkyně. K nemovitosti je zapsáno zřízené věcné břemeno ve prospěch žalovaného na základě bezúplatné darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 6. 1. 2011 a ve prospěch , jméno FO, na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 1. 9. 2010.- Z informace z nahlížení do katastru ze dne 21. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastnicí podílu 713/4944 a , jméno FO, , jméno FO, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na parcele p.č.st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, .- Z připojeného spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. , spisová značka, ve věci péče o nezletilé děti (matky - žalobkyně a otce - žalovaného) Zuzanu, nar. 28. 10. 2009 a Marka, nar. 15. 6. 2013, bylo zjištěno: Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. 1. 2015 č. j. , spisová značka, o úpravu práv a povinností rodičů k nezletilým dětem, že byla schválena dohoda rodičů o svěření nezletilých dětí do péče matky a otec se zavázal přispívat na jejich výživu. Z odůvodnění vyplývá, že matka (žalobkyně) vlastní 3 byty, v jednom bydlí s dětmi, ve druhém bydlí její rodiče a ve třetím bytě, který matka (žalobkyně) vlastní, bydlí matka otce (žalovaného) a má k němu věcné břemeno matka otce (žalovaného) i otec (žalovaný). Tato si náklady spojené s bydlením platí sama, matka (žalobkyně) z toho žádný příjem nemá. Otec (žalovaný) vlastní zahradu a splácí půjčku za bratra ve výši 1 500 Kč měsíčně. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. 5. 2017 č. j. , spisová značka, o úpravu výživného, že bylo rozhodnuto o zvýšení výživného na obě nezletilé děti. Z odůvodnění vyplývá, že matka (žalobkyně) bydlí v bytě, který má ve vlastnictví a nadále vlastní další 2 byty v Olomouci. V jednom bydlí její rodiče a v dalším bydlí matka otce (žalovaného) spolu s otcem (žalovaným), jedná se o byt na adrese , adresa, . Z vlastnictví těchto dvou bytů neplynou matce (žalobkyni) žádné příjmy. K poměrům otce (žalovaného) bylo zjištěno, že žalovaný bydlí v bytě ve vlastnictví matky (žalobkyně) spolu se svou matkou. Hradí zálohy za energie , právnická osoba, Kč. Z protokolu o jednání před soudem dne 19. 7. 2023, že byl vyslechnut otec (žalovaný), který uvedl, že aktuálně žije sám v bytě 1+1 o vel. 56 m2 v domě své matky. Ta zde má další byt. jednotku 2+1. Pokud jsou děti u něj, přespává na gauči v kuchyni , právnická osoba, spí na dvoulůžku v ložnici. Své matce hradí náklady na bydlení ve výši 4 000 Kč. Kromě zahrady o velikosti 147 m2, která přiléhá k domu jeho matky, nevlastní jiný nemovitý majetek. Z protokolu o výslechu před soudem ze dne 21. 8. 2023 nezl. Marka, že vypověděl, že u táty během styku spí se sestrou v manželské posteli a táta v kuchyni na gauči. Stává se, že táta je někdy v Ternu, odejde třeba i ve 4 hodiny ráno a vrací se odpoledne, tehdy jdou k babičce Jiřce - matce táty, která někdy všem uvaří. Ta moc nechodí ven, jen třeba do obchodu. Nezl. Zuzana vypověděla, že táta má byt 1+1 velký, pokoj je její a táta spí v kuchyni. Táta plánuje koupit větší byt, aby mohli bydlet všichni spolu. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 11. 2023 č. j. , spisová značka, o změnu péče a výživného, že se otec domáhal svěření nezl. Zuzany do své výlučné péče a následně byla schválena dohoda rodičů o úpravě styku otce (žalovaného) s nezl. Zuzanou a o zvýšení výživného na nezl. Marka. Z odůvodnění vyplývá, že otec (žalovaný) žije sám v bytě své matky, jedná se o bytovou jednotku 2+kk. Děti mají k dispozici pokoj s dvoulůžkem a otec využívá obytnou kuchyň. Opatrovník neměl žádné připomínky při místním šetření k materiálním ani hygienickým podmínkám v domácnosti otce (žalovaného). Ten je výlučným vlastníkem zahrady, která přiléhá k domu, ve kterém otec (žalovaný) bydlí a jiný nemovitý majetek nevlastní.- Z čestného prohlášení , jméno FO, bylo zjištěno, že bydlel v předmětném domě od roku 2010 do února 2022 a je od roku 2015 předsedou SVJ. Prohlásil, že žalovaný od roku 2010 nikdy nebydlel ani jinak neužíval bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově , adresa, . Jako předsedovi SVJ je mu známo, že žalovaný po celou dobu obývá byt č. , hodnota, . Čestné prohlášení bylo datováno dnem 26. 10. 2022. Z čestného prohlášení , jméno FO, (předtištěného pouze k vyplnění, stejného znění jako prohlášení p. , jméno FO, ) bylo zjištěno, že bydlí v předmětném domě od roku 2014. Měla však prohlásit, že od roku 2010 žalovaný nikdy nebydlel ani jinak neužíval bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově , adresa, a „jako předsedovi SVJ“ je jí známo, že žalovaný po celou dobu obývá byt č. , hodnota, . Čestné prohlášení bylo datováno dnem 27. 10. 2022.- Z fotografie pořízené dne 25. 1. 2020 bylo zjištěno, že označení , jméno FO, T. je na jiném zvonku než , jméno FO, , , Anonymizováno, .- Ze zprávy o revizi ze dne 11. 10. 2013 pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že uživatelem bytu 1NP vpravo je uvedena , jméno FO, , jméno FO, .- Z vyúčtování vody zpracovaného výborem SVJ za rok 2020 bylo zjištěno, že byt , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je označen , jméno FO, , kde bydlí , Jméno zainteresované osoby 1/0, a byt , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je označen , jméno FO, , kde bydlí paní , jméno FO, .- Z výpovědi svědka , jméno FO, , že vypověděl, že je ve funkci předsedy SVJ. V domě bydlel od roku 2010 do roku 2021. Vykonával funkci místopředsedy od roku 2013 a od 2018 funkci předsedy SVJ. , jméno FO, po něm chtěla informaci, jak dlouho v domě bydlí, a tak jako předseda SVJ vytvořil listinu a dal jí i p. , jméno FO, . Podepisoval ji jako předseda a na stejné listině se podepsala i místopředsedkyně. , jméno FO, bydlí v bytě p. , jméno FO, a p. , jméno FO, bydlí v bytě p. , jméno FO, , to uváděli i revizním technikům. Viděl p. , jméno FO, chodit jak do bytu č. , hodnota, , tak do bytu č. , hodnota, . Neví, jak dlouho p. , jméno FO, pobývá v bytě č. , hodnota, , někdy mu dveře v bytě č. , hodnota, otevřel p. , jméno FO, . V době, kdy byla tato listina sepisována, již v domě nebydlel. Neví, za jakých okolností došlo k podpisu této listiny, zřejmě tam proběhl nějaký telefon nebo email s paní , jméno FO, , aby se na tom domluvili. Po celou dobu, kdy v domě bydlel, to bral za sebe i za SVJ tak, že p. , jméno FO, bydlí v bytě č. , hodnota, . , jméno FO, neinformoval SVJ, že si v bytě č. , hodnota, udělal úpravy a provedl průchod na zahradu. SVJ o úpravách neinformovala ani p. , jméno FO, jako vlastník. Po celou dobu, co v domě bydlel, viděl p. , jméno FO, chodit i do bytu č. , hodnota, , neví, jak často. V domě se dělá vyúčtování vody vždy na konci zúčtovacího období. S p. , jméno FO, a p. , jméno FO, se řeší zálohy na vodu, elektřinu a poplatek na údržbu. Řeší se to vždy s vlastníky, nikdy ne s uživateli bytů.- Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , že vypověděla, že před výslechem mluvila s p. , jméno FO, o tom, že se soudí s p. , jméno FO, o věcné břemeno, a ta ji požádala o vyjádření, že p. , jméno FO, bydlí v jiném bytě. Toto písemné vyjádření vyhotovila tak, že jí byl předložen vzor od p. , jméno FO, , kterého o to také p. , jméno FO, požádala. V tom vyjádření napsala, že bydlí v bytě od roku 2014, a že je jí známo, že p. , jméno FO, bydlí v bytě č. , hodnota, a ne v bytě č. , hodnota, , který vlastní p. , jméno FO, . Vidí p. , jméno FO, přicházet a odcházet z bytu č. , hodnota, ., tak 1x týdně. V bytě č. , hodnota, bydlí p. , jméno FO, - maminka p. , jméno FO, a tam také vidí občas chodit p. , jméno FO, , většinou v domácím oblečení. Nesleduje, jak dlouho v tom bytě p. , jméno FO, pobývá. Je místopředsedou SVJ, text si sice přečetla, ale podepsala ho tak, jak jí byl předložen. Dopsala tam pouze záhlaví a svůj podpis a datum. Na schůzích SVJ se řeší vyúčtování pouze s vlastníky, vyúčtování si platí každý vlastník sám. , jméno FO, poslední dobou moc nevídá, asi již moc ven nechodí. , jméno FO, vidí chodit do bytu č. , hodnota, i do bytu č. , hodnota, po celou dobu, co v domě bydlí, tedy od roku 2014.- Z výpovědi žalobkyně, že vypověděla, že podle ní je p. , jméno FO, soběstačná, stará se i o děti, když jsou u otce. Není v takovém stavu, že by se o ni musel p. , jméno FO, trvale starat. Děti v opatrovnickém řízení vypovídaly, že pobývají v bytě č., hodnota, . Vyúčtování vody se vypisují jmenovitě a p. , jméno FO, chtěla vědět, o kolik peněz si má říct synovi, jaká tam byla spotřeba. Od roku 2017 se domluvila s p. , jméno FO, , že jí bude platit 1432 Kč do fondu oprav, což žalobkyně pak platí SVJ. , jméno FO, si platí zálohy na elektřinu a plyn a vodu. , jméno FO, dává za byt č. , hodnota, pak peníze p. , jméno FO, . S p. , jméno FO, bydleli spolu jako partneři do roku 2014 v bytě č. , hodnota, , který patřil p. , jméno FO, . Dále paní , jméno FO, patřil byt č. , hodnota, , kde bydlela asi 50 let. Ten však darovala svému synovi - žalovanému a nechala si zřídit věcné břemeno pro svou osobu. Domlouvali se, že si časem ty byty vymění, protože byt č. , hodnota, je menší a byt č. , hodnota, větší. Jednou uhradila za partnera - žalovaného exekuční příkaz asi na 120 000 Kč ze svých úspor a finanční výpomoci rodičů. Tehdy se domluvili, že jí partner byt č. , hodnota, převede darovací smlouvou, ale nadále bydleli v menším bytě č. , hodnota, . Žalobkyně v roce 2011 p. , jméno FO, v bytě č. , hodnota, spolu s darovací smlouvou zřídila věcné břemeno pro jeho osobu, a to z toho důvodu, aby se nebál, že o to bydlení v tom bytě přijde, byla to jeho podmínka. Pak se však i s dětmi odstěhovala v roce 2014 do jiného bydliště. V bytě č. , hodnota, zůstal bydlet p. , jméno FO, a v bytě č. , hodnota, zůstala bydlet p. , jméno FO, . Žalobkyně v domě nebydlí, děti si vyzvedává v bytě č. , hodnota, , kde mají své věci. Z bytu č. , hodnota, i z bytu č. , hodnota, jsou vchody na zahradu, kterou vlastní p. , jméno FO, , ale paní , jméno FO, tam má věcné břemeno i na zahradu. V bytě č. , hodnota, dělají úpravy bez jejího vědomí, např. nové topení, a to vybudoval p. , jméno FO, a jeho bratr.- Z výpovědi žalovaného, že vypověděl, že bydlí v menším bytě č. , hodnota, , kde platí inkasem vodu, elektřinu a plyn. V bytě č. , hodnota, platí cca 1 500 Kč na fond oprav, což dává hotově své matce p. , jméno FO, . Celkem platí asi 6 000 Kč. Do bytu č. , hodnota, dochází, bydlí tam jeho matka, když jí není dobře, tak tam s ní i zůstává. V bytě č. , hodnota, má některé své věci a dělal v něm úpravy např. nahradili staré topení elektrickým. V bytě č. , hodnota, provádí údržbu, malování, natíral dveře a futra, pokládal plovoucí podlahu. Na darovací smlouvě se domluvili s p. , jméno FO, kvůli těm financím, ale chtěl věcné břemeno, aby měl možnost bydlení. Do bytu č. , hodnota, chodí každý den, když má odpolední tak 1x za den podle toho, kdy je matka vzhůru. Když má ranní, tak je v bytě č. , hodnota, i 2x denně. Když má ke styku děti, tak pobývají v bytě č. , hodnota, , aby matku nerušili, ale chodí tam s dětmi za ní. V opatrovnickém řízení náklady na bydlení uváděl jen za byt č. , hodnota, , ve kterém bydlí. Návštěvy za ním chodí do bytu č. , hodnota, .- Důkaz výslechem svědkyně , jméno FO, nebyl proveden z důvodu zpětvzetí tohoto důkazního návrhu a jiné důkazní návrhy nebyly řádně navrženy.

4. Ze skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu : Žalovaný byl na základě smlouvy ze dne 1. 9. 2010 výlučným vlastníkem nemovitostí, které jako dárce již dne 6. 1. 2011 daroval bezúplatně žalobkyni jako obdarované a to bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o velikosti 1+2 v budově č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a spoluvlastnický podíl 713/4944 ke společným částem budovy a pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, zapsané na LV , Anonymizováno, a , Anonymizováno, pro katastrální území a část obce , adresa, , obec , adresa, . Žalobkyně a žalovaný ve smlouvě také sjednali ve prospěch dárce, tj. žalovaného věcné břemeno sestávající z práva bezplatného a doživotního užívání uvedených nemovitostí a dále z práva mít vyhrazen volný přístup do bytu i odchod z něho, s právem přijímat v bytu návštěvy osob příbuzných a známých v kteroukoliv dobu denní či noční. Žalobkyně vyzvala žalovaného k součinnosti k mimosoudnímu jednání dne 14. 10. 2022 o výmazu promlčené služebnosti z katastru nemovitostí. Dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 12. 9. 2022 a ze dne 20. 4. 2023 byla jako vlastník bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na LV , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, zapsána žalobkyně. K nemovitosti je zapsáno zřízené věcné břemeno ve prospěch žalovaného na základě bezúplatné darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 6. 1. 2011 a ve prospěch , jméno FO, na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 1. 9. 2010. Dle informace z nahlížení do katastru ze dne 21. 11. 2023 je žalobkyně vlastnicí podílu 713/4944 a , jméno FO, , jméno FO, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na parcele p.č.st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, . Dle spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. , spisová značka, ve věci péče o nezletilé děti (matky – žalobkyně a otce - žalovaného) Zuzanu, nar. 28. 10. 2009 a Marka, nar. 15. 6. 2013 bylo rozhodováno rozsudkem ze dne 22. 1. 2015 č. j. , spisová značka, o úpravě práv a povinností rodičů k nezletilým dětem, byla schválena dohoda rodičů o svěření nezletilých dětí do péče matky a otec se zavázal přispívat na jejich výživu. Z odůvodnění vyplývá, že matka (žalobkyně) vlastní 3 byty, v jednom bydlí s dětmi, ve druhém bydlí její rodiče a ve třetím bytě, který matka (žalobkyně) vlastní, bydlí matka otce (žalovaného) a má k němu věcné břemeno matka otce (žalovaného) i otec (žalovaný). Tato si náklady spojené s bydlením platí sama, matka (žalobkyně) z toho žádný příjem nemá. Otec (žalovaný) vlastní zahradu a splácí půjčku za bratra ve výši 1 500 Kč měsíčně. Rozsudkem ze dne 22. 5. 2017 č. j. , spisová značka, bylo rozhodnuto o zvýšení výživného na obě nezletilé děti. Z odůvodnění vyplývá, že matka (žalobkyně) bydlí v bytě, který má ve vlastnictví a nadále vlastní další 2 byty v Olomouci. V jednom bydlí její rodiče a v dalším bydlí matka otce (žalovaného) spolu s otcem (žalovaným), jedná se o byt na adrese , adresa, . Z vlastnictví těchto dvou bytů neplynou matce (žalobkyni) žádné příjmy. K poměrům otce (žalovaného) bylo zjištěno, že žalovaný bydlí v bytě ve vlastnictví matky (žalobkyně) spolu se svou matkou. Hradí zálohy za energie , právnická osoba, Kč. Do protokolu o jednání před soudem dne 19. 7. 2023 byl vyslechnut otec (žalovaný), který uvedl, že aktuálně žije sám v bytě 1+1 o vel. 56 m2 v domě své matky. Ta zde má další byt. jednotku 2+1. Pokud jsou děti u něj, přespává na gauči v kuchyni , právnická osoba, spí na dvoulůžku v ložnici. Své matce hradí náklady na bydlení ve výši 4 000 Kč. Kromě zahrady o velikosti 147 m2, která přiléhá k domu jeho matky, nevlastní jiný nemovitý majetek. Před soudem ze dne 21. 8. 2023 nezl. Marek vypověděl, že u táty během styku spí se sestrou v manželské posteli a táta v kuchyni na gauči. Babička Jiřka - matka táty moc nechodí ven, jen třeba do obchodu. Nezl. Zuzana vypověděla, že táta má byt 1+1 velký, pokoj je její a táta spí v kuchyni. Rozsudkem ze dne 9. 11. 2023 č. j. , spisová značka, byla schválena dohoda rodičů o styku otce s nezl. Zuzanou. Z odůvodnění vyplývá, že se otec (žalovaný) domáhal svěření nezl. Zuzany do své výlučné péče a následně byla schválena dohoda o jeho styku s nezl. Zuzanou. Otec (žalovaný) žije sám v bytě své matky, jedná se o bytovou jednotku 2+kk. Děti mají k dispozici pokoj s dvoulůžkem a otec využívá obytnou kuchyň. Opatrovník neměl žádné připomínky při místním šetření k materiálním ani hygienickým podmínkám v domácnosti otce (žalovaného). Ten je výlučným vlastníkem zahrady, která přiléhá k domu, ve kterém otec bydlí a jiný nemovitý majetek nevlastní. , jméno FO, po dohodě s žalobkyní sepsal písemné prohlášení dne 26. 10. 2022, že bydlel v předmětném domě od roku 2010 do února 2022, od roku 2015 je předsedou SVJ. Prohlásil zde, že žalovaný od roku 2010 nikdy nebydlel ani jinak neužíval bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově , adresa, . Jako předsedovi SVJ je mu známo, že žalovaný po celou dobu obývá byt č. , hodnota, . , jméno FO, podepsala dne 27. 10. 2022 předtištěné prohlášení, kde uvedla, že bydlí v předmětném domě od roku 2014. Přesto však písemně prohlásila, že „od roku 2010“ žalovaný nikdy nebydlel ani jinak neužíval bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově , adresa, , a že „jako předsedovi SVJ“ je jí známo, že žalovaný po celou dobu obývá byt č. , hodnota, . Toto prohlásila přesto, že v domě bydlí až od roku 2014 a nebyla předsedkyní SVJ. Na fotografii ze dne 25. 1. 2020 je označení , jméno FO, T. je na jiném zvonku než , jméno FO, , , Anonymizováno, . Ve zprávě o revizi ze dne 11. 10. 2013 pro Mádrovou Tamaru je uvedena uživatelem bytu 1NP vpravo , jméno FO, , jméno FO, . Ve vyúčtování vody zpracovaného výborem SVJ za rok 2020 je byt , Anonymizováno, /, Anonymizováno, označen , jméno FO, , kde bydlí , Jméno zainteresované osoby 1/0, a byt , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je označen , jméno FO, , kde bydlí paní , jméno FO, . Svědek , jméno FO, vypověděl, že v domě bydlel od roku 2010 do roku 2021. Vykonával funkci místopředsedy od roku 2013 a od 2018 funkci předsedy SVJ. Uvedl, že žalobkyně po něm chtěla informaci, jak dlouho v domě bydlí, a tak vytvořil listinu a dal jí ji. Podepisoval ji jako předseda a na stejné listině se podepsala i místopředsedkyně. , jméno FO, bydlí v bytě žalobkyně a žalovaný bydlí v bytě p. , jméno FO, . Viděl žalovaného chodit jak do bytu č. , hodnota, , tak do bytu č. , hodnota, . Někdy mu dveře v bytě č. , hodnota, otevřel žalovaný. V době, kdy byla tato listina sepisována, již v domě nebydlel, předtím zřejmě proběhl nějaký telefon nebo email s žalobkyní, aby se na tom domluvili. Bral to za sebe i za SVJ tak, že žalovaný bydlí v bytě č. , hodnota, . Žalovaný neinformoval SVJ, že si v bytě č. , hodnota, udělal úpravy a provedl průchod na zahradu. SVJ o úpravách neinformovala ani p. , jméno FO, jako vlastník. Po celou dobu, co v domě bydlel, viděl žalovaného chodit i do bytu č. , hodnota, . Vyúčtování se řeší vždy s vlastníky, nikdy ne s uživateli bytů. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že před výslechem mluvila s žalobkyní. Ta ji požádala o vyjádření, že žalovaný bydlí v jiném bytě. Písemné vyjádření vyhotovila tak, že jí byl předložen vzor od p. , jméno FO, , kterého o to také žalobkyně požádala. V bytě bydlí od roku 2013 a je jí známo, že žalovaný bydlí v bytě č. , hodnota, a ne v bytě č. , hodnota, , který vlastní žalobkyně. Vidí žalovaného přicházet a odcházet z bytu č. , hodnota, ., tak 1x týdně. V bytě č. , hodnota, bydlí p. , jméno FO, - maminka žalovaného a tam ho také vidí občas chodit, většinou v domácím oblečení. Je místopředsedou SVJ, text si sice přečetla, ale podepsala ho tak, jak jí byl předložen. Dopsala tam pouze záhlaví a svůj podpis a datum. Vyúčtování se řeší pouze s vlastníky a platí si ho každý vlastník sám. , jméno FO, poslední dobou moc nevídá, asi již moc ven nechodí. Žalovaného vidí chodit do bytu č. , hodnota, i do bytu č. , hodnota, po celou dobu, co v domě bydlí. Žalobkyně vypověděla, že podle ní je p. , jméno FO, soběstačná a není v takovém stavu, že by se o ni musel žalovaný trvale starat. Děti v opatrovnickém řízení vypovídaly, že pobývají v bytě č. , hodnota, . Od roku 2017 se domluvila s p. , jméno FO, , že jí platí 1 432 Kč do fondu oprav, což žalobkyně pak platí SVJ. , jméno FO, si platí zálohy na elektřinu a plyn a vodu. Žalovaný dává za byt č. , hodnota, peníze p. , jméno FO, . S žalovaným bydleli spolu jako partneři do roku 2014 v bytě č. , hodnota, , který patřil p. , jméno FO, . Dále paní , jméno FO, patřil byt č. , hodnota, , kde bydlela asi 50 let. Ten však darovala svému synovi - žalovanému a nechala si zřídit věcné břemeno pro svou osobu. Když za žalovaného uhradila exekuční příkaz asi na 120 000 Kč, tak se domluvili, že jí byt č. , hodnota, převede darovací smlouvou, ale nadále bydleli v menším bytě č. , hodnota, . Zřídila mu věcné břemeno pro jeho osobu, a to z toho důvodu, aby se nebál, že o to bydlení v tom bytě přijde, byla to jeho podmínka. Pak se však i s dětmi odstěhovala v roce 2014 do jiného bydliště. V bytě č. , hodnota, zůstal bydlet žalovaný a v bytě č. , hodnota, zůstala bydlet p. , jméno FO, . Žalobkyně v domě nebydlí, děti si vyzvedává v bytě č. , hodnota, , kde mají své věci. Z bytu č. , hodnota, i z bytu č. , hodnota, jsou vchody na zahradu, kterou vlastní žalovaný, ale paní , jméno FO, tam má věcné břemeno i na zahradu. V bytě č. , hodnota, dělá žalovaný úpravy bez jejího vědomí, např. nové topení. Žalovaný vypověděl, že bydlí v menším bytě č. , hodnota, , kde platí inkasem vodu, elektřinu a plyn. V bytě č. , hodnota, platí cca 1 500 Kč na fond oprav, což dává hotově své matce - paní , jméno FO, . Celkem platí asi 6 000 Kč. Do bytu č. , hodnota, dochází, bydlí tam jeho matka, a když jí není dobře, tak tam s ní zůstává. V bytě č. , hodnota, má některé své věci a dělal v něm úpravy např. nahradil staré topení, provádí tam údržbu, malování, natíral dveře a futra, pokládal plovoucí podlahu. Na darovací smlouvě se domluvili s žalobkyní kvůli těm financím, ale chtěl věcné břemeno, aby měl možnost bydlení. Do bytu č. , hodnota, chodí každý den, když má odpolední tak 1x za den podle toho, kdy je matka vzhůru. Když má ranní, tak je v bytě č. , hodnota, tak 2x denně. Když má ke styku děti, tak pobývají v bytě č. , hodnota, , aby matku nerušili, ale chodí tam s dětmi za ní. V opatrovnickém řízení náklady na bydlení uváděl jen za byt č. , hodnota, , ve kterém bydlí. Návštěvy za ním chodí do bytu č. , hodnota, .

5. Dle zákona č. 40/1964 Sb. (občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013) § 151n (1) Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. (2) Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. (3) Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. Podle § 151o (1) Věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. (2) Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, pokud zvláštní zákon nedává toto právo i dalším osobám.

6. Dle zákona č. 89/2012 Sb. (občanského zákoníku platného od 1. 1. 2014) § 1257 (1) Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. (2) Vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku. Dle § 1258 občanského zákoníku služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší. Dle § 1259 občanského zákoníku kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně. Dle § 1283 občanského zákoníku služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření. Dle § 1297 občanského zákoníku je-li zřízena služebnost bytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání. Dle § 618 občanského zákoníku promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem.

7. Dle § 80 písm. c) občanského soudního řádu lze žalobou (návrhem na zahájení řízení) uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy a v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními dospěl k právnímu závěru, že žaloba není důvodná. Soud posuzoval otázku promlčení práva služebnosti podle zákona č. 89/2014 Sb. tj. nového občanského zákoníku, přestože věcné břemeno užívání bylo žalovanému zřízeno v roce 2011, tedy za účinnosti předchozího občanského zákoníku, neboť dle rozhodnutí NS ČR , spisová značka, je nutno postupovat při rozhodování o zrušení, zániku či promlčení služebnosti dle občanského zákoníku platného v době rozhodování soudu. Okolnosti zřízení věcného břemene jsou však soudem posuzovány stále podle občanského zákoníku tj. z. č. 40/1964 Sb. platného v době vzniku věcného břemene. Soud vyhodnotil, že v tomto řízení je žalobkyně aktivně věcně legitimována jako vlastník předmětných nemovitostí a žalovaný je věcně pasivně legitimován jako oprávněný z věcného břemene jejich užívání. Kromě otázky věcné legitimace se ale soud prvotně zabýval otázkou existence naléhavého právního zájmu na straně žalobkyně. Předpoklad úspěšnosti žaloby o určení totiž po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci, a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo dotýká. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právního postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je třeba se domáhat ochrany žalobou na plnění. V případě, kdy lze žalovat o splnění povinnosti, může však být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám na plnění, nebo jestliže žaloba na plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dopad sporného právního vztahu. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán tehdy, jestliže je určení způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Je to možné např. tvrzením naléhavého právního zájmu na požadovaném určení v tom smyslu, že žalobce potřebuje rozhodnutí o určení k zápisu práva do katastru nemovitostí, či že žalobce požaduje zesouladit stav faktický se stavem právním. Soud se tedy především v projednávané věci zabýval otázkou existence naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení. S ohledem na charakter projednávané věci, kdy se žalobkyně domáhala určení promlčení práva věcného břemene k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí, je dle názoru soudu naléhavý právní zájem dán, neboť plyne z nutnosti vytvořit pevný základ pro právní stav bránící vzniku případných dalších sporů. Zásadní bylo tvrzení žalobkyně, že má naléhavý právní zájem na tomto určení, neboť chce docílit výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí postupem podle § 618 o. z. Soud proto shledal naléhavý právní zájem v souvislosti s ust. § 618 občanského zákoníku, když promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem. Žalobkyni by tedy postačoval vyhovující rozsudek soudu k takovému postupu vůči katastru nemovitostí a nebylo by nutno již žalovat na zrušení věcného břemene nebo určení neexistence věcného břemene. Žalobkyně tedy měla naléhavý právní zájmem na určovacím rozhodnutí soudu, které je požadováno k zápisu do katastru nemovitostí9. Soud však žalobu žalobkyně po provedeném dokazování zamítnul, neboť má za to, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení o promlčení práva věcného břemene. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl na základě smlouvy ze dne 1. 9. 2010 výlučným vlastníkem nemovitostí, které jako dárce již dne 6. 1. 2011 daroval bezúplatně žalobkyni jako obdarované, a to bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o velikosti 1+2 v budově č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, a spoluvlastnický podíl 713/4944 ke společným částem budovy a pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, zapsané na LV , Anonymizováno, a , Anonymizováno, pro katastrální území a část obce , adresa, , obec , adresa, . Žalobkyně a žalovaný ve smlouvě také sjednali ve prospěch dárce - žalovaného věcné břemeno sestávající z práva bezplatného a doživotního užívání uvedených nemovitostí a dále z práva mít vyhrazen volný přístup do bytu i odchod z něho, s právem přijímat v bytu návštěvy osob příbuzných a známých v kteroukoliv dobu denní či noční. Věcné břemeno pro žalovaného jako oprávněného účastníci ve smlouvě sjednali za situace, kdy tento byt byl žalovanému nedlouho předtím darován jeho matkou, která také v tomto bytě dlouhodobě bydlela, jak bylo prokázáno výpověďmi svědků, žalovaného, ale i výpovědí samotné žalobkyně. Žalovaný tehdy v bytě č. , hodnota, nebydlel a bydlel v bytě č. , hodnota, spolu s žalobkyní. Žalobkyně jako důvod zřízení věcného břemene ve své účastnické výpovědi uvedla, že to bylo „z toho důvodu, aby se nebál, že o to bydlení v tom bytě přijde, byla to jeho podmínka“. Lze chápat postoj žalovaného, který svůj byt č. , hodnota, daroval žalobkyni jako své tehdejší partnerce s tím, že však žádal pro sebe zřídit věcné břemeno, aby se nezbavil možnosti byt užívat se svou matkou a také pro svou potřebu. Pokud vůle účastníků při zřízení věcného břemene byla - zajistit žalovanému možnost byt libovolně užívat, byla tedy žalobkyně jako povinná z věcného břemene srozuměna se situací, že žalovaný dosud bydlí v bytě č. , hodnota, a do bytu č. , hodnota, , kde má zřízeno věcné břemeno, každodenně dochází. Není úplně zřejmé, proč nyní žalobkyně podává tuto žalobu, kterou by se chtěla domoci určení promlčení práva věcného břemene a následně jeho výmazu dle § 618 o. z. Po celou dobu, tj. před darováním, po darování a zřízení věcného břemene se totiž na straně žalovaného, který bydlí v bytě své matky č. , hodnota, , ale spolu s matkou užívá i byt č. , hodnota, , na základě zřízeného věcného břemene, ničeho nezměnilo, kromě odstěhování žalobkyně s dětmi. Argument žalobkyně, že chce nemovitosti odbřemenit proto, aby pak mohla byt darovat dceři Zuzaně bez věcného břemene žalovaného, je zcela irelevantní, když kromě věcného břemene žalovaného na nemovitostech vázne i věcné břemeno , jméno FO, . Navíc žalovaný je otcem nezl. Zuzany a jsou spolu s dcerou v dobrých vztazích. Dokonce se žalovaný jako otec v opatrovnickém řízení před soudem domáhal svěření dcery Zuzany do své výlučné péče, a to na její přání. V opatrovnickém řízení pak byla schválena dohoda o úpravě styku otce s nezl. dcerou, který je nyní oprávněn se s ní stýkat dle pravomocného soudního rozhodnutí. Styk otce s dětmi probíhá doposud v bytě, kde žalovaný bydlí pouze se souhlasem vlastnice - své matky, avšak nemá k němu žádné právo. Je proto pochopitelné, že matku v jejím věku a zdravotním stavu ponechává bydlet v bytě, na který je mnoho let zvyklá, a neruší její užívání tím, že by s ní v bytě nepřetržitě bydlel, když má prozatím k tomuto účelu k dispozici byt ve vlastnictví své matky, nacházející se na stejném patře téhož domu. Žalovaný byt žalobkyně denně užívá, jak vyplynulo z provedených důkazů, a to v takovém rozsahu, jak je to možné a vhodné vzhledem k existující situaci. Žalovaný tvrdil a prokázal svou výpovědí, že byt, ke kterému má zřízeno věcné břemeno užívání, udržuje, hradí příspěvek do fondu oprav, provádí v bytě i opravy a úpravy. Stejně tak to bylo prokázáno i výpověďmi svědků navržených žalobkyní, že žalovaný do bytu č. , hodnota, , kde má zřízeno věcné břemeno několikrát denně dochází např. v domácím oblečení, předsedou SVJ býval v bytě č. , hodnota, i zastižen. Čestná prohlášení předložená žalobkyní byla zpracována na základě dohody o jejich obsahu s žalobkyní, navíc obsahovala nepravdivé údaje, takže pro soud neměla dostatečnou důkazní sílu. Z rozhodnutí, která byla vydána v opatrovnické věci nezl. dětí účastníků se podává, že žalovaný při styku s dětmi pobývá v bytě č. , hodnota, , ale užívá i byt č. , hodnota, se svou matkou. Z dalších listinných důkazů jako fotografiemi zvonků, listinami o revizi či vyúčtování soud neučinil žádá skutková zjištění podstatná pro jeho právní závěr a rozhodnutí, když bylo mezi stranami nesporné, že žalovaný bydlí v bytě č. , hodnota, a jeho matka v bytě č. , hodnota, . To však neznamená, že žalovaný nevyužívá práv zřízeného věcného břemene v bytě č. , hodnota, . Žalovaný je navíc vlastníkem zahrady přiléhající k nemovitosti domu a z bytů č. , hodnota, i č. , hodnota, má zřízen vchod na tuto zahradu. Judikatura NS ČR považuje za promlčené pouze takové služebnosti, které po celou promlčecí dobu nikdy nebyly nijak vykonávány (např. po umístění do domu s pečovatelskou službou viz. rozhodnutí NS ČR , spisová značka, ), což v tomto případě soudem shledáno nebylo. Pokud žalovanému bylo dohodou účastníků zřízeno věcné břemeno spočívající v právu bezplatného a doživotního užívání uvedených nemovitostí a dále v právu mít vyhrazen volný přístup do bytu i odchod z něho, s právem přijímat v bytu návštěvy osob příbuzných a známých v kteroukoliv dobu denní či noční, tak tyto také, jak bylo v řízení jednoznačně prokázáno, žalovaný denně vykonává. Tato práva z věcného břemene žalovaný realizuje a není jeho povinností, ale právem, v bytě bydlet a přijímat návštěvy, takže pokud nechce svou matku, tj. spoluuživatelku bytu č. , hodnota, rušit např. svou stálou přítomností či návštěvami svých dětí, může bydlení i přijímání návštěv realizovat i kdekoliv jinde a není to důvodem tvrzení, že svá práva z věcného břemene zcela nevyužívá. Žalobkyni se tedy dle závěru soudu nepodařilo prokázat tvrzení, že právo z věcného břemene je promlčeno, neboť bylo naopak prokázáno, že žalovaný jej nepřetržitě vykonává stále stejným způsobem, jak bylo vyplynulo z výpovědí svědků, účastníků i listin. Soud má za to, že vznesený nárok žalobkyně není ani v souladu s dobrými mravy, když se tímto postupem pouze snaží zbavit žalovaného práva věcného břemene, které bylo smluvně zřízeno z důvodu, aby žalovaný nepřišel o možnost bydlení. A to i v souvislosti s tím, že žalobkyně od žalovaného bezúplatně nabyla vlastnictví k nemovitostem, jen krátce poté co byly darovány žalovanému matkou, jejichž cena nyní jistě dosahuje značné hodnoty. Postup žalobkyně ve světle všech souvislostí vyznívá spíše jako zneužití práva, pokud chce žalovaného zbavit práva užívat nemovitosti zejména byt, který jí v době jejich soužití bezúplatně daroval, a kde stále bydlí jeho matka. O tuto se žalovaný stará, má zde své věci, hradí matce část nákladů spojených s užíváním bytu, byt svými pracemi udržuje, má z obou bytů zřízen přístup na svůj pozemek - zahradu přiléhající k domu a navíc zde byl vždy jeho domov. Důvod podání této žaloby vyplývá spíše z vyhrocených rodičovských vztahů účastníků, jak se podává z obsahu spisu nezl. dětí v opatrovnickém řízení. Soud ze všech výše uvedených důvodů uzavřel, že žaloba není oprávněná a zamítnul ji v celém rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků na jejich náhradu nemá právo, neboť v řízení byl zcela úspěšný žalovaný, avšak dle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly, ani žádné neúčtoval a výslovně se jich také vzdal.