12 C 395/2020

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 7,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 200 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru číslo poskytla žalovanému úvěr dne datum ve výši 1 000 Kč, který měl být splacen do datum s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 200 Kč. Žalovaný svému závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedostál. Dne datum byl marně předžalobně vyzýván k úhradě dluhu, proto žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, žalobou požaduje zaplacení jistiny dluhu se sjednaným poplatkem a zákonným úrokem z prodlení až do zaplacení.

2. Dne datum vydal zdejší soud na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, byl proto zrušen usnesením ze dne datum. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně se rovněž nevyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Z předložených důkazů soud zjistil, že smlouva nebyla uzavřena mezi žalovaným a právnická osoba, ale mezi právnická osoba Byla sjednána výše půjčky 1 000 Kč s poplatkem 200 Kč, což se zavázal žalovaný uhradit ve lhůtě splatnosti datum, jak vyplývá z příkazu k úhradě a faktury číslo ze dne datum. Zde žalovaný potvrdil, že mu peněžitá částka 1 000 Kč byla předána na základě smlouvy o půjčce uzavřené se právnická osoba Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba sdělila žalovanému, že pohledávku ve výši 1 200 Kč postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně soud zjistil, že vyzval žalovaného dne datum k úhradě dluhu ve výši 1 200 Kč, který byl jako pohledávka postoupen na žalobkyni právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Z podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum doporučenou zásilku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou žalobkyně přiložila k žalobě, soud nezjistil pro věc podstatná skutková zjištění, neboť nebyla předložena smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi právnická osoba a žalobkyní ze dne datum, ale smlouva o postoupení pohledávek právnická osoba 4. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti.

5. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 365 obchodního zákoníku dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže splnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitelů.

7. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

8. Podle § 544 odst. 1,2 občanského zákoníku sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

9. Pokud se týká právního hodnocení, tak v řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla uzavřena smlouva spadající pod režim obchodního zákoníku jako smlouva o úvěru. Dle účinné smlouvy ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení předchůdce žalobce své smluvní povinnosti splnil, když provedl úhradu částky 1 000 Kč na účet žalovaného, nicméně žalovaný své povinnosti plnit dluh ve sjednané lhůtě splatnosti dne datum nesplnil. Předchůdkyně žalobkyně převzala závazek přenechat žalovanému finanční prostředky tak, aby je užil a ve sjednaném čase vrátil věc stejného druhu, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její předchůdkyně uzavřela se žalovaným platnou smlouvu, tedy poskytla žalovanému prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté prostředky splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu co do jistiny 1 000 Kč s poplatkem 200 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. Lhůtu k plnění ve výroku I. určil soud jako obecnou třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně touž žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11, naposledy jen u OS obec věci sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka ad., když žaloba navíc nebyla řádně zpracována tak, aby odpovídala předloženým listinám), včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. obec plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.