12 C 57/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 61 710,15 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do kapitalizovaného úroku částka od datum do datum a úroku ve výši 7,32 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka v pravidelných měsíčních splátkách po částka až do úplného zaplacení, splatných vždy k 15. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s kapitalizovaným úrokem částka, kapitalizovaným zákonným úrokem částka, úrokem 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne datum u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Nedílnou součástí této smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované dluh splácet tak, že provedla vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny doklady. Právní předchůdkyně pak vyhodnotila, že žalovaná je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Na základě uvedené smlouvy právní předchůdkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši částka, která představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou, částku za zpracování zápůjčky ve výši částka, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, přičemž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná částka byla ze strany žalované uhrazena dne datum. Ke dni datum provedla právní předchůdkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku částka a dlužný poplatek částka. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku částka. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši částka sestávající se z dlužné jistiny ve výši částka a dlužné částky poplatku ve výši částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků ve výši 22,32 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Požadovaný poplatek ve výši částka se skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši částka, neuhrazené části poplatku za zpracování zápůjčky ve výši částka, nesplacené části poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka. Žalobkyně se rozhodla požadovat místo částky částka na poplatku pouze částku částka, což je právo žalobkyně a ve prospěch žalované. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písmeně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Dne datum byla žalobkyně vyzvána soudem, aby sdělila, z jakého důvodu požaduje úrok z úvěru ve výši, která je v rozporu s § 122 odst. 4 zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v neměnné výši 22,32 % ročně. Poté dne datum došlo ze strany žalobkyně k částečnému zpětvzetí žaloby co do kapitalizovaného úroku od datum do datum ve výši částka a úroku ve výši 7,32 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Ve výroku I. rozsudku bylo proto řízení částečně zastaveno dle § 96 o. s. ř. bez dotazu na stanovisko žalované, neboť zpětvzetí bylo učiněno před prvním jednáním věci.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila u jednání soudu tak, že si brala pouze částku částka a nyní je dluh dvojnásobný, úrok se jí zdá vysoký. Uvádí, že nikdy nebyla nikde zaměstnána, pouze brigádně u své matky, nyní je na rodičovské dovolené a má rodičovský příspěvek částka měsíčně až do dubna 2026. Vyživuje jedno nezl. dítě a ve společné domácnosti bydlí s přítelem, který platí její potřeby a potřeby dítěte. Úvěr si brala na dluh na nájmu a má exekuci, kterou splácí po částka měsíčně exekutorovi. Byla by schopna dluh uhradit pouze ve splátkách po částka měsíčně, nárok na úroky neuznala.

4. Soud ve věci prováděl u jednání dokazování listinnými důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: - Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr, že žalovaná uvedla informace ke své osobě, že žije s rodiči, je svobodná, úvěr bere na běžné výdaje domácnosti, příjem má jen z DPČ jako uklízečka u jméno FO. Předložila 2 výplatní pásky 10-11/2021 s příjmem částka, z toho uvedla částka na výdaje. - Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, že je společnost právnická osoba jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala zaplatit za spotřebitelský úvěr poplatek ve výši částka. Celková dlužná částka činila částka. Žalovaná se zavázala tuto částku splácet v 21 měsíčních splátkách po částka. Žalovaná si dále ujednala rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Roční procentní sazba nákladů činila 137,80 % a úroková sazba 86 % jako pevná po celou dobu smlouvy. Součástí smlouvy byly také Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. - Z Tabulky umoření, že dne datum žalovaná čerpala úvěr ve výši částka a dne datum došlo k uhrazení splátky úvěru ve výši částka. - Ze Smlouvy o postoupení pohledávek, že na základě této smlouvy uzavřené dne datum došlo k postoupení pohledávek mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a žalobkyní společností právnická osoba. - Z Přílohy č. hodnota smlouvy o postoupení pohledávek, že jde o seznam postoupených pohledávek mj. i pohledávky za žalovanou. - Z Potvrzení o uhrazení za postoupené pohledávky, že dne datum byla připsána úhrada na účet postupitele - právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou k postoupení pohledávek ze dne datum. - Z Oznámení o postoupení pohledávky a Informací o zpracování údajů, že dne datum byla žalované právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky. Výše pohledávky k tomuto datu činila částka a žalovaná byla vyzvána u uhrazení celé dlužné částky do 10 dnů. - Z podacího lístku, že žalobkyně zaslala zásilku žalované dne datum. - Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, že dne datum byla žalované právním zástupcem adresována předžalobní výzva k uhrazení dlužné částky ve výši částka do datum. - Z podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně zaslal zásilku žalované dne datum. - Z výpisu u obchodního rejstříku žalobkyně, že má jako předmět podnikání mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Na žádost žalované uvedené v zákaznické kartě, kde uvedla své osobní poměry, byla uzavřena mezi žalovanou a právnická osoba Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum. Na základě smlouvy bylo žalované poskytnuto částka a žalovaná se zavázala zaplatit za spotřebitelský úvěr navíc částku ve výši částka. Celková dlužná částka činila tedy částka, kterou se žalovaná zavázala splácet v 21 měsíčních splátkách po částka. RPSN činila 137,80 % a úroková sazba 86 % jako pevná po celou dobu smlouvy. Žalovaná dne datum čerpala částku částka a dne datum uhradila částka. Dne datum došlo k postoupení pohledávek mezi právní předchůdkyní a žalobkyní. Oznámení o postoupení pohledávek na žalobkyni bylo žalované oznámeno dne datum. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně byla dne datum žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve výši částka. Dne datum byla odeslána na adresu žalované doporučená zásilka. Žalobkyně nedoložila žádné důkazy o řádném prověření údajů o úvěruschopnosti žalované.

6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.) nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

7. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

10. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

11. Soud po právní stránce uzavřel, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by řádným způsobem její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Bylo tvrzeno i prokázáno, že se spokojila pouze s údaji uvedenými žalovanou v Zákaznické kartě – žádosti o úvěr. Zde žalovaná uvedla pouze minimální příjem ve výši částka na DPČ u své matky jako uklízečka a výdaje částka. Pokud žalovaná soudu uvedla, že si úvěr brala za účelem úhrady dluhu na nájmu, pak je nemožné, že by její měsíční výdaje včetně nájemného činily částka. Tyto jsou pro soud ve výši částka měsíčně nevěrohodné, když by tyto byly částka na kalendářní den za bydlení, dopravu, stravu a ošacení pro dospělou osobu. Navíc minimální příjem žalované nesvědčí o její solventnosti poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně nedoložila ani jakékoliv výsledky lustrace žalované v rejstřících dlužníků, kopie výplatních pásek či doklady o skutečných výdajích. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

12. Soud se dále zabýval platností úvěrové smlouvy, kdy dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku, neboť ujednaná RPSN ve výši 137,80 % a pevná úroková sazba 86 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Pokud navíc soud vycházel z úroku stanoveného ve smlouvě částkou částka, pak jde o úrok nikoliv uváděných 86 %, ale 96 % ročně. Po připočtení stanovených poplatků, které soud hodnotí jako skrytý úrok, činí skutečné úroční dluhu 122,23 % ročně. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka). Ačkoliv je pravdou, že žalobkyně je nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, tato skutečnost se projevuje v tom, že soudy v rámci posuzování rozporu sjednané sazby s dobrými mravy obě sazby poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě však sjednaná sazba úroků převyšuje výrazně nejvyšší sazby úroků u bankovních úvěrů a za situace, kdy dle smlouvy o úvěru měla žalovaná při řádném splácení úvěru díky sjednané sazbě úroků vrátit 2,2 násobek poskytnuté částky, je třeba sjednanou výši úroků považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 občanského zákoníku i bez návrhu.

13. Pokud pak jde o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle ustanovení § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ačkoliv ujednání o výši úroků je od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány, ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou úplatnou) na rozdíl od ustanovení § 41 obč. zák., podle kterého platilo, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu, je ustanovení § 576 občanského zákoníku postaveno na zcela odlišném konceptu. Úprava obč. zák. totiž preferovala částečnou neplatnost právního úkonu před neplatností plnou, když v případě, že ustanovení smlouvy bylo, nevyplynul-li z povahy či obsahu právního úkonu nebo okolností jeho učiněný opak, oddělitelné, nastoupila částečná neplatnost jen tohoto ujednání. Přístup občanského zákoníku v ustanovení § 576 je však zcela opačný, když za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (viz. Občanský zákoník I. komentář adresa. právnická osoba. Beck 2014). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela dle ustanovení § 1802 občanského zákoníku, navíc za situace, kdy žalobkyně platnost takto sjednané výše úroků odůvodňuje a trvá na ní i v rámci tohoto řízení, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. Navíc žalobkyně vzala žalobu zpět pouze ve velmi malé míře a zbývajícím nároku trvala. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroků a tzv. poplatků. Nutno poukázat, že poplatky sjednané za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení jsou v tomto případě požadovány neoprávněně, když žalovaná dluh kromě první splátky vůbec nehradila, takže službu nijak nevyužívala. Žalobkyně tedy na úhradu úroků, popř. poplatků jako skrytých úroků z neplatně sjednaného úvěru, a to ať ve sjednané výši či výši dle ustanovení § 1802 občanského zákoníku podle závěru soudu nárok nemá. Současně nebyl přiznán žalobkyni ani zákonný úrok z prodlení ve smyslu aktuálního stanoviska NS ČR v rozhodnutí spisová značka ze dne datum, podle kterého splatnost zbývající jistiny dosud nenastala, takže nemohl vzniknout ani nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá nárok ani na úrok z úvěru, smluvní pokuty, poplatky či náklady vzniklé v souvislosti s prodlením, takže žaloba byla ve zbytku zamítnuta výrokem III. rozsudku.

14. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně tedy má nárok na uhrazení celé v řízení požadované původní jistiny, když s ohledem na neplatnost celé smlouvy nemohlo dojít k přirůstání neplatně sjednaného úroku k jistině, jak žalobkyně v žalobě tvrdí. Soud tedy zavázal žalovanou k úhradě původně poskytnuté jistiny úvěru částka po odečtení částky částka, kterou žalovaná uhradila, tedy zbývající částky částka tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. Lhůta k plnění byla žalované stanovena ve výroku II. dle § 160 odst. 1 o. s. ř. prodloužená soudcovská ve splátkách, aby žalovaná byla schopna dluh řádně uhradit.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu a neúspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení, a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 257/05). Žaloba byla zamítnuta co do celkové částky částka s příslušenstvím, když žalovaná byla zavázána k uhrazení částky částka. Úspěch žalobkyně byl menší než úspěch žalované, která náklady řízení nepožadovala, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.