12 C 79/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 21 635 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 635 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 165 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky 7 450 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky 6 020 Kč od 18. 8. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.

1. Žalobou podanou u soudu dne 13. 9. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 165 Kč a částky 7 450 Kč s příslušenstvím. Dne 19. 11. 2021 žalobkyně podala soudu rozšíření žaloby ještě o částku 6 020 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný byl vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 850 do 2 500 cm3, reg. zn. [anonymizováno] [číslo], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020, od 14. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a od 5. 6. 2020 do 31. 8. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Denní sazba příspěvku, kterou je žalovaný povinen uhradit žalobkyni za provozování vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. činí 65 Kč, základ příspěvku 7 865 Kč, 7 150 Kč a 5 720 Kč, náklady na uplatnění 3x 300 Kč Ani přes výzvy žalovaný toto neuhradil, a proto žalobkyně požaduje i zákonný úrok z prodlení z dlužných částek.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl vlastníkem osobního automobilu Opel Zafira s objemem válců motoru nad 1 850 do 2 500 cm3, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020, od 14. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a od 5. 6. 2020 do 31. 8. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Denní sazba příspěvku činí 65 Kč a základ příspěvku za jednotlivá dlužná období 121 dnů 7 865 Kč, 110 dnů 7 150 Kč a 88 dnů 5 720 Kč, náklady na uplatnění 3x 300 Kč. Soud nemá za prokázané, že by předmětné vozidlo bylo ve shora uvedeném období pojištěno v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného podáním ze dne 3. 9. 2020, 29. 10. 2020, 16. 12. 2020, 11. 2. 2021, 3. 6. 2021, 8. 9. 2021 k úhradě dlužných částek odpovídající zákonnému příspěvku nepojištěných za daná období (65 Kč denně u vozidla nad 1 850 – 2 500 cm3) a dále částky 300 Kč odpovídající nákladům uplatnění. Předžalobně byl žalovaný vyzýván k úhradě právním zástupcem žalobkyně dne 1. 6. 2021, 8. 6. 2021 a 14. 10. 2021. Ze sledování zásilek České pošty s. p. bylo zjištěno, že dne 2. 6. 2021 byla zásilka uložena, protože adresát nebyl zastižen. Dne 4. 6. 2021, 11. 6. 2021 a 25. 10. 2021 byly zásilky žalovanému dodány.

4. Podle ustanovení § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. v tehdy platném znění - o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ zákona č. 168/1999 Sb.“) je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d) tohoto zákona.

5. Podle ustanovení § 24c odst. 2 až 4 zákona č. 168/1999 Sb. v tehdy platném znění - výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází Kancelář z porovnání údajů podle § 15 odst. 3 tohoto zákona. Příspěvek je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy Kanceláře k jeho úhradě na adresu osoby podle odstavce 1. Účinky doručení má i nevyzvednutí písemné výzvy k úhradě příspěvku do 15 dnů ode dne jejího uložení v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo odepření převzetí této výzvy, s výjimkou případu, kdy osoba podle odstavce 1, z důvodů nezávislých na její vůli, nemohla výzvu Kanceláře převzít. Povinnost uhradit příspěvek nevzniká, pokud je ve lhůtě podle věty první Kanceláři prokázáno, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu s tímto zákonem.

6. Podle ustanovení § 18 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel sděluje Kanceláři údaje o vzniku, době přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti nejméně v rozsahu údajů, které stanoví ministerstvo vyhláškou, a to nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku příslušné skutečnosti. Kancelář sděluje údaje podle odstavce 1 týkající se vozidel, která podléhají evidenci vozidel, Ministerstvu dopravy, které provozuje centrální registr vozidel. Ministerstvo dopravy porovnává údaje podle odstavce 2 s údaji jím vedenými a sdělí Kanceláří výsledek porovnání a údaje o vozidlech a o jejich vlastnících nebo provozovatelích, které nebyly sděleny Kanceláři, a to v rozsahu údajů podle odstavce 12 vedených v centrálním registru vozidel. Kancelář má právo požadovat sdělení i jednotlivých údajů vedených v centrálním registru vozidel, jsou-li pro to důvody vyplývající z její působnosti podle tohoto zákona.

7. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy, když dovodil, že žaloba žalobkyně s ohledem na rozsah provedeného dokazování je důvodná. Podle ustanovení § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. v tehdy platném znění platí, že je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, tedy bez uzavření tzv. povinného ručení, přičemž odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. V dané procesní situaci tak bylo na žalovaném, jakožto vlastníkovi předmětného vozidla, aby tvrdil, případně důkazně prokázal, že v kritickém období bylo shora uvedené motorové vozidlo pojistně kryto tzv. zákonným ručením. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v daném řízení nečinný, soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. Za této situace proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku odpovídající příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. a náklady na uplatnění a upomínání. Soud současně uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni taktéž zákonné úroky z prodlení, jejíž výši a počátek splatnosti soud shledává odpovídající skutkovým zjištěním soudu, zákonu neodporující.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 534 Kč, neboť žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná, tudíž má právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení spojených s uplatněním svého práva u soudu. V daném případě byly náklady řízení tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a 282 Kč, dále náklady právního zastoupení dle § 14b vyhlášky 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně touže žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech), za 3 úkony po 300 Kč (převzetí věci, podání žaloby včetně rozšíření a předžalobní výzvy), 3x režijní paušál po 100 Kč a 21 % DPH. Úkon rozšíření žaloby nebyl přiznán jako samostatný, neboť tento nárok mohl být vzhledem k jeho splatnosti uplatněn již žalobou původní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupkyně žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

9. Lhůta k plnění byla stanovena u obou výroků v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. obecná třídenní.