12 EVC 2/2019

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení advokátem sídlem adresa o návrhu na vydání evropského platebního rozkazu o zaplacení 7 550 EUR

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky 958 € se zákonným úrokem z prodlení z částky 958 € od datum do zaplacení ve výši 9,75 % ročně.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 592 € se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 919 € od datum do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a z částky 673 € od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 673 € od datum do datum ve výši 9,75 % ročně, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 34 156 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně.

V. Žalobkyni bude vrácena poměrná část zaplaceného soudního poplatku ve výši 978 Kč, a to Okresním soudem v Olomouci po právní moci tohoto rozsudku.

VI. O odměně opatrovníka bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobou, ve formě návrhu na vydání evropského platebního rozkazu, doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne datum se žalobkyně domáhala původně zaplacení 7 550 EUR s odůvodněním, že dne datum byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o nájmu a užívání nebytových prostor v objektu výrobní a skladové haly v areálu právnická osoba, ulice a číslo, obec, na základě které žalobkyně pronajala žalované část tohoto objektu. Ve smlouvě byla sjednána výše nájemného i jeho splatnost. Žalovaná jej měla hradit čtvrtletně, avšak neuhradila částku 5 919 EUR splatnou datum. Současně s touto smlouvou byla uzavřena smlouva o poskytování služeb, na základě které se žalobkyně zavázala zajistit dodávku služeb souvisejících s předmětem nájmu. Za tyto žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 1 631 EUR splatnou datum Ani přes předžalobní upomínku žalovaná ničeho neuhradila, proto žalobkyně po žalované požadovala i zákonný úrok z prodlení od data následujícího po splatnosti každé z faktur až do zaplacení.

2. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytoval cizí prvek daný sídlem žalované, která je právnickou osobou zřízenou dle právních předpisů SRN, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci, příslušnosti a užití hmotného práva v projednávaném případu. Za situace, kdy Česká republika i SRN jsou členy Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (příjmení) číslo. Podle ustanovení článku 24 odst. 1 Nařízení Rady (příjmení) číslo ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jen„ Nařízení“) bez ohledu na bydliště stran mají výlučnou příslušnost tyto soudy členského státu: pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází. S ohledem na skutečnost, že předmětem řízení je zaplacení nájemného a služeb spojených s nájmem nemovitostí v České republice v obvodu působnosti Okresního soudu v Olomouci, soud dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný spor projednat a rozhodnout. Soud případ posuzoval dle českého hmotného práva, neboť při absenci dvoustranné či vícestranné mezinárodní smlouvy upravující vztahy mezi Českou republikou a SRN, je nezbytné aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo o právu rozhodném pro smluvní vztahy, a to článek 4 odst. 1. písm. c), dle kterého v míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotčeny články 5 až 8, je právo rozhodné pro následující smlouvy určeno takto: smlouva, jejímž předmětem je věcné právo k nemovitosti nebo nájem nemovitosti, se řídí právem země, ve které se nemovitost nachází. Rozhodným právem tak je české právo hmotné, poněvadž žalobkyně požaduje nájem za nemovitosti nacházející se v České republice.

3. Soud ve věci vydal dne datum evropský platební rozkaz, který byl i se žalobou žalované doručen dne datum a dne datum byl žalovanou podán odpor proti platebnímu rozkazu, který žalovaná nikdy neodůvodnila a nedoplnila.

4. Jelikož se soudu nedařilo následně žalovanému opakovaně doručovat písemnosti (výzva k vyjádření k žalobě, předvolání k jednání) na jedinou známou adresu do jeho sídla dle obchodního rejstříku SRN a podle zpráv doručovatele byly zásilky vráceny ze SRN nevyzvednuté, takže soud má pobyt žalovaného za neznámý, ustanovil žalovanému opatrovníka pro toto řízení z řad advokátů, když se nejednalo o bagatelní a skutkově či právně jednoduchý spor.

5. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před zahájením jednání ve věci samé, a to co do 958 EUR se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, neboť tato částka byla žalovanou žalobkyni uhrazena ještě před podáním žaloby. V této části soud tedy řízení zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku dle § 96 o. s. ř.

6. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich tato skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: Ze Smlouvy o nájmu a užívání nebytových prostor v objektu výrobní a skladové haly v areálu právnická osoba ulice a číslo v obec bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem dne datum Touto žalobkyně pronajala ve smlouvě specifikované prostory žalované. Smlouva upravuje předmět nájmu, účel používání, trvání smlouvy na dobu určitou od datum do datum. Současně byla sjednána výše nájemného a cena služeb včetně splatnosti nájemného a ceny služeb vždy do posledního dne měsíce předcházející danému čtvrtletí, za které je čtvrtletní nájemné hrazeno. Dále byla sjednána i smluvní pokuta při prodlení plateb a způsob platby. V ustanovení o dalších platbách bylo dohodnuto, že vyúčtování splátek za zemní plyn provede pronajímatel podle odečtu skutečné spotřeby vždy k 31. 12. běžného roku. Strany si sjednaly i ustanovení o úpravách a opravách, o závazcích nájemce a pronajímatele, předání objektu zpět a ostatní ujednání i závěrečná ustanovení. Ze smlouvy o poskytování služeb soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem dne datum Touto se žalobkyně zavázal pro žalovanou zajistit komplexní služby pro provoz pronajatých prostor a to elektrické energie, zemního plynu a vody za dohodnutou cenu. Smlouva byla sjednána na dobu trvání nájemního vztahu. Z faktury číslo ze dne datum se splatností datum, že fakturuje žalobkyně žalované částku včetně DPH ve výši 5 919 EUR nájemné za období číslo 2018 a služby spojené s nájemným. Z faktury číslo ze dne datum se splatností datum, že fakturuje žalobkyně žalované částku včetně DPH ve výši 1 631 EUR za spotřebu plynu za rok 2018. Dle výpisu salda žalobkyně, má takto evidovanou pohledávku proti žalované 5 919 EUR a 673 EUR. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací bylo žalované uloženo vyklidit a žalobkyni předat nebytové prostory umístěné v přízemí východní části budovy adresa objekt III, jež je součástí pozemku parc. č. st číslo v katastrální uzemí, územní celek. Jednalo se o rozsudek pro uznání, neboť žalovaná nereagovala na výzvu soudu, aby se k žalobě o vyklizení v určené lhůtě vyjádřila. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Právní zástupkyně žalobkyně dne datum sepsala předžalobní výzvu žalované, kde ji vyzvala k zaplacení dlužního nájemného a k vyklizení nebytových prostor. Dluh uvedla ve výši 8 592 EUR, bez bližšího upřesnění. Dle podacího lístku byla žalované odeslána doporučená zásilka dne datum.

7. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. § 2202 odst. 1 o. z., pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části. Dle § 2213 o. z., nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému a platit nájemné. Dle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící k podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Dle § 1968 věty první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je převážně důvodná. Soud vyhodnotil, že jednáním žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor v objektu výrobní a skladové haly v areálu žalobkyně mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem dle § 2201 o. z. ve spojení s § 2302 o. z. Žalobkyně se zavázala a přenechala žalované věc k dočasnému užívání, za účelem provozování podnikatelské činnosti žalovanou, a žalovaná se zavázala platit za to žalobkyni nájemné a služby. Žalovaná ovšem svůj závazek nesplnila, jelikož řádně neuhradila nájemné za žalobou požadované měsíce ve vyúčtované výši. Tím porušila smluvní povinnost, proto žalobkyně využila svého práva požadovat po žalované dlužné nájemné a služby, jak bylo mezi žalobkyní a žalovanou ve smlouvě ujednáno. Žalovaná řádně neuhradila ani spotřebu plynu, která jí byla dle dodavatele přefakturována žalobkyní. Když žalovaná neuhradila smlouvou sjednaný nájem a zálohy na služby ve smluvně dohodnutém termínu splatnosti, je tak s úhradou v prodlení od datum Tyto platby jí byly vyúčtovány fakturou žalobkyně ve výši 5 919 EUR. Následně byla žalobkyní žalované další fakturou vyúčtována spotřeba plynu za rok 2018 ve výši 1 631 EUR, z této uhradila žalovaná před podáním žaloby částku 958 EUR, takže zůstala dlužna žalobkyni částku 673 EUR. Žalobkyně však neprokázala, že by tuto fakturu žalované zaslala a doručila, jak oprávněně opatrovník žalované namítal. Specifikace tohoto požadavku nebyla uvedena ani v předžalobní výzvě. Žalovaná tedy byla v prodlení se zaplacením této zbývající částky až ode dne následujícího po doručení žaloby tj. datum do zaplacení. Žalovaná proto byla výrokem II. zavázána k úhradě specifikovaných dlužných částek a zákonného úroku z prodlení, na který má dle závěru soudu nárok. Zbývající požadovaný zákonný úrok z prodlení byl výrokem III. zamítnut 9. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil ve výroku IV. žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 34 156 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení více procesně úspěšná co do 87,31 % a neúspěšná, pro žalobkyní zaviněné částečné zpětvzetí, co do 12,69 %, proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení pouze v poměrné části tj. 74,62 %. V daném případě pak náklady řízení tvoří zbývající soudní poplatek ve výši 8 654 Kč, který byl sice uhrazen ve výši 9 632 Kč, ale soudem z něj bude žalobkyni vrácena částka 978 Kč. Dále pak odměna za zastoupení advokátem z tarifní hodnoty 196 904 Kč (kurz EURO byl k prvnímu dni měsíce, v němž bylo vyhlášeno rozhodnutí tj. datum stanoven ČNB 26,08 Kč) za 4 úkony právní služby po 8 980 Kč (převzetí věci s přípravou, výzva, podání žaloby, účast u jednání), 4x režijní paušál po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když za úkon částečného zpětvzetí náhradu výslovně nepožadovala. Celkem by tedy náklady řízení činily 45 774 Kč, avšak žalobkyně má právo na 74,62% tj. částku 34 156 Kč.

10. O vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku rozhodl soud podle ust. § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, dle kterého soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Jestliže žalovaná částka 7 550 EUR byla dle kurzu 25, 515 Kč tarifní hodnotou ve výši 192 638,25 Kč a žaloba byla částečně vzata zpět ve výši 958 EUR, pak jde o částku 24 443,37 Kč. Z této činí vratka soudního poplatku 978 Kč a bude vrácena žalobkyni po právní moci tohoto rozsudku z účtu Okresního soudu v Olomouci.

11. Lhůtu k plnění ve výroku II. a IV. soud určil podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní počínající dnem právní moci rozsudku, místo k plnění, pokud se týká nákladů řízení, bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

12. O nákladech, které vzniknou vyúčtováním a vyplacením odměny opatrovníkovi z prostředků státu, když tento byl ustanoven žalované k ochraně jejích zájmů v řízení pro její neznámý pobyt, bude rozhodnuto samostatným usnesením. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu obec, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.