13 C 100/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Zoratto ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro 55 176 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 55 176 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 55 176 Kč ve výši 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 28 840 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované , Jméno advokáta, .

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 55 176 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě objednávky žalované uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o dílo, jejíž předmětem byla dodávka šachet a pryžových manžet. Žalobkyně objednané zboží řádně dodala a cenu vyúčtovala fakturou – daňovým dokladem číslo , hodnota, ze dne , datum, se splatností do , datum, . Na tuto fakturu nebyla ze strany žalované uhrazena žádná částka. Předžalobní výzva k úhradě byla zaslána dne , datum, , doručena žalované dne , datum, a i přesto žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že považuje za nesporné, že dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o dílo, jejíž předmětem bylo dodání šachet a pryžových manžet. Na základě této smlouvy se žalovaná zavázala uhradit žalobní částku ve výši 55 176 Kč. Dne , datum, vystavila žalobkyně fakturu – daňový doklad číslo , hodnota, znějící na částku 55 176 Kč. Žalovaná však další tvrzení žalobkyně rozporovala. Tvrdila, že žalovaná částka byla žalovanou řádně a včas uhrazena, a to v plné výši a v hotovosti. Akcentovala, že žalobkyně si této skutečnosti musí být vědoma, jelikož ji sama výslovně potvrzuje na vystavené faktuře. Žalovaná rovněž dovozuje, že předmětná faktura je kvitancí ve smyslu ustanovení § 1949 o. z. Žalovaná dále poukazovala na nemravný způsob, kterým se žalobkyně pokouší domáhat splnění své tvrzené pohledávky. Závěrem uvedla, že navrhuje žalobu zamítnout.

3. Žalobkyně se k obraně žalované vyjádřila tak, obrana žalované je postavena na obsahu faktury – daňového dokladu č. , hodnota, v němž se v části Forma úhrady uvádí hotově a na závěr stejné faktury je napsáno Uhrazeno hotově!, avšak žalobkyně vždy přijetí úhrady potvrzuje příjmovým pokladním dokladem, který v tomto případě vystaven nebyl. Dále tvrdí, že žalované je tento postup žalobkyně znám z předchozích uskutečněných obchodů. Dále uvádí, že v minulosti žalovanou upozornila na to, že předmětná faktura nebyla zaplacena.

4. Žalovaná uvedla, že má za to, že k zaplacení v hotovosti se zřejmě událo při převzetí zboží. Po poučení podle § 118 a odstavec jedna o. s. ř. žalobkyně uvedla, že kupní smlouva byla uzavřena přijetím objednávky, a to emailem ze dne , datum, , respektive , datum, . Termín dodání byl poté komunikován již telefonicky, termín skutečného dodání byl , datum, . Žalobkyně uvedla, že stran prokázání tvrzení o běžné praxi hrazení mezi účastníků dokládá přehled faktur. Žalovaná po poučení podle § 118 a odstavec 3 o. s. ř. uvedla, že uhrazeno bylo dne , datum, a jako důkaz označuje fakturu z čísla listu 25 a dále navrhla výslech svědka, tehdejšího jednatele žalované, pana , jméno FO, .

5. Soud provedl účastníky navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

6. Z emailové komunikace tak, jak je založena na č. l. 8-9soud zjistil, že emailovou komunikací od tomas.jurik dne , datum, byl odeslán email pro eva.wichova v rámci stejné emailové domény žalobkyně s předmětem FW. Objednávka jímek tlakové kanalizace. A dne June 17, 2021 od , jméno FO, pro tjurik byl odeslán email s předmětem Re: objednávka jímek tlakové kanalizace kdy žalovaní sděluje, že závazně objednává zboží s termínem odvozu , datum, .

7. Z emailové komunikace tak, jak je založena na č. l. 34 soud zjistil, že probíhala mezi žalobkyní a žalovanou, dne July 10, 2023 tak, že žalobkyně upomínala žalovanou o uhrazení faktury za dodávku čerpacích šachet do Štětovic, kterou předělávali z hotovostní platby na příkaz, kdy žalovaná sdělila, že fakturu vedou jako uhrazenou hotově.

8. Z faktury č. , hodnota, (č. l. 10) soud zjistil, že byla vystavena žalobkyní pro žalovanou dne , datum, se splatností dne , datum, a formou úhrady – příkazem na částku 55 176 Kč na základě objednávky ze dne , datum, a je podepsána žalobkyní.

9. Z dodacího listu ze dne , datum, (č. l. 10verte) soud zjistil, že byl vystaven žalobkyní pro žalovanou na základě objednávky ze dne , datum, a je podepsána žalobkyní.

10. Z faktury č. , hodnota, (č. l. 25) soud zjistil, že byla vystavena žalobkyní pro žalovanou dne , datum, se splatností dne , datum, a formou úhrady – hotově na částku 55 176 Kč na základě dodávky dle dodacího listu 21SV00313. Faktura je podepsána žalobkyní a v levém spodním rohu je zvýrazněno „Uhrazeno hotově!.

11. Z faktury č. , hodnota, (č. l. 32) soud zjistil, že byla vystavena žalobkyní pro žalovanou dne , datum, se splatností dne , datum, a formou úhrady – hotově na částku 1 404 Kč na základě dodávky dle dodacího listu 21SV00043. Faktura je podepsána žalobkyní a v levém spodním rohu je zvýrazněno „Uhrazeno hotově!.

12. Z příjmového pokladního dokladu č. HPP210002 soud zjistil, že byl vystaven žalobkyní dne , datum, s datem platby dne , datum, ve výši 1 404 Kč a textem úhrada FV č. , hodnota, .

13. Z výdajového pokladního dokladu č. 21HV00064 (č. l. 35) soud zjistil, že byl vystaven žalovanou dne , datum, s datem platby dne , datum, ve výši 55 176 Kč a textem pokladna.

14. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že byla vystavena žalobkyní dne , datum, s poznámkou fakturujeme Vám za dodávku dle dodacího listu 21SV00043 s částkou k zaplacení ve výši 0 Kč. datem platby dne , datum, ve výši 1 404 Kč a textem úhrada FV č. , hodnota, .

15. Z příjmového pokladního dokladu č. HPP200106 soud zjistil, že byl vystaven žalobkyní dne , datum, s datem platby dne , datum, ve výši 10 769 Kč a textem úhrada FV č. , hodnota, .

16. Z faktury č. , hodnota, (č. l. 46) soud zjistil, že byla vystavena žalobkyní pro žalovanou dne , datum, se splatností dne , datum, a formou úhrady – hotově na částku 10 769 Kč na základě dodávky dle dodacího listu 412/20. Faktura je podepsána žalobkyní a v levém spodním rohu je zvýrazněno „Uhrazeno hotově!.

17. Z předžalobní výzvy a sjetiny datové zprávy soud zjistil, že byla vyhotovena dne , datum, a PZ žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě částky 55 176 Kč do sedmi dnů od obdržení výzvy. Předžalobní výzva byla dodána žalované dne , datum, do datové schránky.

18. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je zaměstnankyní žalobkyně od , datum, , kdy nejdříve řešila logistiku, zásobování a objednávky. Od , datum, je její náplní práce řešení pohledávek. K žalované uvedla, že je to společnost, která žalobkyni neuhradila fakturu. Faktura byla vystavena v roce 2021, šlo o jímky, které si měli vyzvednout. Svědkyně dostala od pana Juríka e-mail, ve kterém bylo stanoveno datum, kdy si má žalovaná přijet zboží vyzvednout. Pamatuje si, že to mělo být v pondělí, ale po telefonickém hovoru s panem Juríkem nakonec žalovaná pro zboží (jímky a manžety) přijela 23 tak, jak je uvedeno na dodacím listu. Při předání zboží byl předán i dodací list a faktura na níž bylo napsáno „placeno v hotovosti“. Svědkyně vypověděla, že je si jistá, že uhrazeno v hotovosti nebylo. Popsala též generování dodacího listu a to tak, že se dá zvolit, jestli bude placeno hotově, dobírkou nebo převode a tento údaj se pak překlápí do faktury. Předmětnou fakturu svědkyně nevytvářela, pouze údaje zkopírovala z předchozí faktury, na dotaz PZ žalované však vypověděla, že předmětnou fakturu vystavila ona, protože měla údaje od obchodního zástupce. Po předání zboží další zaměstnankyně žalobkyně paní , jméno FO, přišla na to, že předmětná faktura nebyla uhrazena, kdy to byla právě svědkyně , jméno FO, , která ji sdělila, že se faktura musí upravit. Sama opravu faktury udělat nemohla, protože na to neměla oprávnění. Fakturu tedy opravila paní , jméno FO, , a to v řádu 1-2 týdnů. Svědkyně dále vypověděla, že má povědomí o tom, že další zaměstnankyně žalobkyně paní , jméno FO, , upomínala žalovanou o uhrazení faktury a to dopisem, e-mailem a upomínkou. Pro svědkyni to byla první spolupráce s žalovanou. Uvedla, že další zboží se žalované již nevydalo, a to z důvodu nezaplacení předmětné faktury. Svědkyně popsala praxi žalobkyně tak, že uvedla, že od pana Juríka dostala buď objednávku nebo jiný podklad pro to, aby mohla zboží nachystat. Pokud byla objednávka učiněna e-mailem, většinou žádali o uhrazení v hotovosti, protože firmu neznají. Pokud je hrazeno v hotovosti vždy se vystavuje příjmový doklad, tento vystavuji buď ona tak, že jej vytiskne z počítače, pokud není na pracovišti, vystavuje jej paní , jméno FO, . Svědkyně opakovaně potvrdila, že příjmový doklad se vystavuje vždy, nikdy se nestalo, že by vystaven nebyl. Při předání zboží z předmětné faktury byla svědkyně, pan , jméno FO, (za žalovanou), kterého by však nepoznala a že to byl opravdu on si domýšlí, jelikož se jí nelegitimoval. Pokud svědkyně popisovala příjmový pokladní doklad uvedla, že pokud je hrazeno v hotovosti je uvedeno – název žalobkyně, IČ, DIČ, adresa, účel úhrady, částka „s“ a „bez“ DPH a dole podpis žalobkyně a plátce, tedy toho, kdo si zboží vyzvedává. Na dotaz PZ žalované uvedla, že si nepamatuje, co dělala , datum, ani 2023 ani letos.

19. Z výpovědi bývalého jednatele žalované, pana , jméno FO, soud zjistil, že tento byl u předání zboží z předmětné faktury z jara roku 2021 nebo 2020. Popsal generální praxi kontaktu žalobkyně a žalované tak, že se žalovaná domluvila s obchodním zástupcem, kdy si, pro jaké zboží přijede, přijeli, zazvonil, žalobkyně otevřela bránu, šlo se za paní do kanceláře v přízemí, tam se vyřešili papíry, zaplatilo se, dostali doklady, tzn. daňový doklad a výdejku ve dvou vyhotoveních a šli za skladníky, a to i s dodacím listem a poté jim bylo zboží vydáno. Uvedl, že stejná praxe byla u předmětné objednávky. Potvrdil, že zboží bylo uhrazeno při převzetí v hotovosti a to cca 50 000 Kč. Stran hotovosti uvedl, že běžně u sebe míval hotovost ve výši cca 100 000 Kč. Potvrdil, že s žalobkyní žalovaná spolupracovala ve vícero případech. Vždy bylo hrazeno hotově, nebyl si vědom, že by někdy odebírali věci na objednávku. , jméno FO, uvedl, že byl ze strany žalobkyně upomínán o uhrazení předmětné faktury, avšak tomu, kdo jej upomínal sdělil, že uhrazeno je a zaslal i scan dokladu o zaplacení., kdy upřesnil, že šlo o daňový doklad – fakturu. Stran účetních dotazů vypověděl, že účetnictví řešil pan , jméno FO, spolu s najatou externí účetní , tituly před jménem, , jméno FO, . Pokud se vyjadřoval k listině založené na č. l. 35 uvedl, že listina je scan, který posílal, je to výdajový doklad, razítko ani podpis PRESSKANu neviděl s tím, že žalovaná tuto listinu nevystavila. Pokud se vyjadřoval na listinu z č. l. 33 uvedl, že neví, kdo ji vystavil a stran listiny na č. l. 45 tak, že ji pravděpodobně vystavila žalobkyně.

20. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je externí účetní pro žalovanou asi 6–7 let. Pokud je dotazována na listinu založenou na č. l. 35 uvedla, že je to tzv hlavička účetní vystavená poté, kdy se částka zaúčtuje. Je tu uvedena předkontace, účet 501200 který odpovídá materiálu a č., hodnota, je účet pro DPH. U položky dal je uvedena pokladna. Obecně si lze dle svědkyně buď udělat souhrnný doklad, kde vyjede na A4 více těchto dokladů tak, aby se nemusely dávat k jednotlivým dokladům anebo se dá tato hlavička, protože pokud by přišla kontrola z finančního úřadu chce vidět jednotlivé rozúčtování. Potvrdila vystavení tohoto dokladu. Dále uvedla, že se všeobecně externímu účetnímu odevzdají doklady, kde je uvedeno „placeno hotově“ „placeno bankovním převodem“ dále „bankovní výpisy, vydané faktury a tržby. Na č.l. 35 spisu u faktury bylo specifikováno uhrazeno hotově, proto to dala v hotovosti jako hotovostní převod. Toto je vedeno v pokladně a zaplaceno, výdajový doklad znamená, že žalovaný někomu zaplatil, příjmový doklad znamená, že někdo zaplatil žalovanému.

21. Na základě výše uvedených skutkových zjištění a nesporných skutečností dospěl soud k tomu závěru o skutkovém stavu věci:Na základě objednávky žalované ze dne , datum, odebrala žalobkyně v sídle žalované dne , datum, zboží, a to šachty a pryžové manžety v celkové ceně 55 176 Kč. , adresa, bylo odebráno bývalým jednatelem žalované panem , jméno FO, a předáváno bylo svědkyní , jméno FO, a dalším, blíže neustanoveným zaměstnancem žalobkyně. Dle tvrzení žalobkyně, tato objednané zboží řádně dodala a cenu vyúčtovala fakturou – daňovým dokladem číslo , hodnota, ze dne , datum, se splatností do , datum, . Žalovaná nerozporovala dodání či cenu zboží, rozporovala však „ne“uhrazení faktury, když tvrdila, že cena za zboží byla žalovanou řádně a včas uhrazena, a to v plné výši a v hotovosti v den převzetí zboží tj. , datum, .

22. Podle § 2079 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

23. Podle § 2087 o. z. prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou.

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k následujícímu závěru:

27. V projednávané věci šlo o pohledávku žalobkyně za odebrané zboží na základě dodacího listu ze dne , datum, (č. l. 10 verte spisu). Na jedné straně zde stojí tvrzení žalobkyně, podporováno výpovědí svědkyně , jméno FO, , administrativní pracovnice, která do detailu popsala předávku zboží, když uvedla, že od pana Juríka dostala objednávku, pro zboží si přijel bývalý jednatel žalované pan , jméno FO, . Při předání zboží byl předán i dodací list a faktura na níž bylo napsáno „placeno v hotovosti“. Svědkyně však uvedla, že si je jistá, že uhrazeno v hotovosti nebylo, a proto byla faktura opravena a vystavena na formu „příkazem“. Tvrdila, že fakturu s poznámkou uhrazeno hotově pouze převzala z již vystavené dřívější faktury, ale sama si je jistá, že nebylo uhrazeno hotově. Žalobkyně tvrdila, že v souladu s obchodními zvyklostmi je, že pokud je hrazeno hotově, vystavuje žalobkyně i příjmový doklad a jelikož v tomto případě vystaven nebyl je zjevné, že uhrazeno hotově nebylo. Na podporu svých tvrzení označila již proběhlé transakce s žalovanou, kde byla vystavena faktura s textem Uhrazeno hotově a k tomu dodala právě zmíněný příjmový pokladní doklad. Svědkyně , jméno FO, pak potvrdila, že se nikdy nestalo, že by příjmový pokladní doklad nebyl vystaven, pokud byla faktura uhrazena hotově. Na druhou stranu žalovaná odkazovala na fakturu vystavenou při předání zboží dne , datum, , kde je žalobkyní potvrzeno a podepsáno, že byla uhrazena hotově. Bývalý jednatel pan , jméno FO, při své účastnické výpovědi potvrdil, že předmětnou frakturu v hotovosti platil na místě právě on, negoval, že by dostal jakýkoli příjmový doklad, pouze potvrdil, že převzal zboží, dodací list a vystavenou fakturu. , jméno FO, se též vyjadřoval k žalující uvedené obchodní praxi mezi účastníky, kdy uvedl, že vždy platili za odebrané zboží v hotovosti a vždy bylo též hotovostně uhrazeno. Stran důkazů týkajících se účetnictví neuvedl pan , jméno FO, v podstatě žádné relevantní informace, když navíc tvrdil, že má za to, že výdajový pokladní doklad zcela jistě nevystavila žalovaná společnost. Tuto skutečnost však v rámci své svědecké výpovědi vyloučila svědkyně , jméno FO, , která uvedla, že na základě faktury z č. l. 25 (mluví sice o č. l. 35, avšak na tomto čísle listu je nahoře výdajový pokladní doklad a pod ním je faktura z č. l. 25), kterou obdržela od žalované, vystavila výdajový doklad, hlavičku (právě č. l. 35), zaúčtovala předmětnou částku. Ostatně ani žalovaná nerozporovala původ výdajového pokladního dokladu. V dané věci je na straně žalující, aby prokázala, že zboží bylo dodáno (což v daném případě ani nebylo rozporováno) a na straně žalované, že za zboží bylo zaplaceno. Soud má za to, že žalovaná prokázala, že za uvedené zboží předmětnou částku uhradila. Její tvrzení podporuje, vystavená faktura, kde je samotnou žalující uvedeno Uhrazeno hotově, nechybí ani její razítko a podpis, výpověď bývalého jednatele pana , jméno FO, a v podstatě i výpověď svědkyně , jméno FO, . Jak již bylo uvedeno výše, pan , jméno FO, potvrdil uhrazení ceny za zboží v hotovosti v den převzetí zboží. To, že nepřijal příjmový doklad (jakkoli žalobkyně tvrdí, že tento byl vždy v minulosti vystavován) na věci nemůže ničeho změnit, jelikož je z běžného života zřejmé, že se komukoliv kdykoliv může stát, že na něco zapomene (v tomto případě vystavit příjmový doklad). Žalobkyně namítala nižší důkazní sílu výpovědi pana , jméno FO, a vyšší důkazní hodnotu svědkyně , jméno FO, (která uvádí, že při platbě v hotovosti se vždy vystavuje příjmový doklad, nikdy se nestalo, že by vystaven nebyl a sama si je jistá, jelikož u předání zboží byla, že hrazeno v hotovosti nebylo). K tomuto soud uzavírá, že nelze apriori uzavřít či konstatovat jakoukoli vyšší důkazní hodnotu provedených důkazů, jelikož soud má v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů postupovat podle své úvahy a to jednotlivě jakožto i ve vzájemné souvislosti. Teoreticky by totiž mohla nastat i situace, že by byl namítám podřízený zaměstnanecký poměr svědkyně , jméno FO, k žalobkyni a tím pádem z tohoto důvodu její nižší důvěryhodnost. Ani tady však soud nemůže pouze pro zaměstnanecký poměr svědkyně zcela zpochybnit její výpověď, jak bylo opakovaně judikováno. To stejné tedy platí i pro výpověď pana , jméno FO, , bývalého jednatele žalované, jehož výpověď soud považuje za zcela důvěryhodnou, zapadající do kontextu dalších provedených důkazů. S ohledem na výše uvedené tedy má soud za prokázáno, že předmětné zboží bylo uhrazeno v den jeho předání v hotovosti a žalobu tak jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalobkyně tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalované tvoří odměna advokáta ve výši 23 380 Kč (tj. za 7 úkonů právní služby – převzetí zastoupení, odpor s odůvodněním, 4 x účast na jednání dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, – dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 340 Kč za jeden úkon právní služby), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 7 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (kdy PZ žalované mohl za 2 úkony po , datum, žádat cenu za RP ve výši 450 Kč, avšak tuto nepožadoval), dále cestovné z Brna do Olomouce a zpět, kdy PZ žalované sice požadoval náhradu při použití motorového vozidla, avšak nedoložil kopii Velkého technického průkazu použitého vozidla a proto mu soud přiznal pouze náhradu cestovného (4x) při použití hromadné dopravy a to autobusu, když náhledem do sítě internet bylo zjištěno, že jízdné na cestě , adresa, a zpět odpovídá částce 240 Kč (2 x 120 Kč), dále pak náklady řízení tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 6 půlhodin po 100 Kč za jedno jednání tzn. celkově 2 400 Kč, které PZ žalované řádně uplatnil. Žalobkyně je tedy povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení celkovou částku 28 840 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).