13 C 108/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Mackovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 71 146,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 900 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 23 700 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 592,25 Kč z částky 13 812,31 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum], s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 502,09 Kč z částky 13 812,31 Kč ve výši 29% ročně od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 13 812,31 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 812,31 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky 912,31 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 12 900 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 529,15 Kč z částky 30 178,04 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum], s kapitalizovaným úrokem ve výši 680,68 Kč z částky 30 178,04 Kč ve výši 29% ročně od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 30 178,04 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 178,04 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 478,04 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 23 700 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 71 146,48 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 8 618 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 997 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 5 275 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 1 346 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 45 týdenních splátkách ve výši 525 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Jelikož žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, vzniklo žalobci právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 2 100 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Dále žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 30 401 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 8 577 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 11 791 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 7 711 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 18 měsíčních splátkách ve výši 3 634 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Jelikož žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, vzniklo žalobci právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 11 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum].

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k jednání soudu dne [datum] se nedostavila. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: Ze zákaznické karty ze dne [datum], že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce ověřil úvěruschopnost žalované na základě údajů sdělených mu žalovanou a rovněž ověřených pracovnicí věřitele, což žalovaná potvrdila svým podpisem na kartě. Ze zákaznické karty plyne, že žalovaná byla zaměstnána u [anonymizována dvě slova] s měsíční mzdou ve výši [částka], celkové příjmy domácnosti pak uvedla ve výši 44 103 Kč, měsíční výdaje pak odhadla na částku 3 000 Kč s tím, že splácí částku ve výši 3 634 Kč měsíčně. V kolonce bydlí, zaškrtla jiné. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze smluvních podmínek, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 8 618 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 997 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 346 Kč a náklady za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 275 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 23 618 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 45 týdenních splátkách ve výši 525 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, dle kterých měl věřitel na základě čl. 10 právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky v případě, že žalovaná neuhradí příslušnou splátku včas. Z tabulky umoření ze dne [datum] ke smlouvě [číslo] že žalovaná uhradila celkově částku ve výši 2 100 Kč. Ze zákaznické karty ze dne [datum], že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce ověřil úvěruschopnost žalované na základě údajů sdělených mu žalovanou a rovněž ověřených pracovnicí věřitele, což žalovaná potvrdila svým podpisem na kartě. Ze zákaznické karty plyne, že žalovaná byla zaměstnána u [příjmení] [jméno] [příjmení] s měsíční mzdou ve výši [částka], celkové příjmy domácnosti pak uvedla ve výši 33 57 Kč, měsíční výdaje pak odhadla na částku 3 000 Kč. V kolonce bydlí, zaškrtla jiné. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze smluvních podmínek, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 28 079 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 8 577 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 11 791 Kč a náklady za komfortní splácení ve výši 1 177 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 65 401 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 18 měsíčních splátkách ve výši 3 634 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, dle kterých měl věřitel na základě čl. 10 právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky v případě, že žalovaná neuhradí příslušnou splátku včas. Dále spolu strany uzavřely doplňkové pojištění v částce 2 322 Kč. Z tabulky umoření ze dne [datum] ke smlouvě [číslo] že žalovaná uhradila celkově částku ve výši 11 300 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že pohledávky za žalovanou ze smluv o zápůjčce byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupeny na žalobkyni, toto bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], kde byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 92 683,40 Kč žalobkyni jakožto novému věřiteli do 10-ti dnů od doručení dopisu, dopis byl podán na poštu dne [datum]. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum], že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána dopisem ze dne [datum] podaným na poštu dne [datum] k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou po prověření úvěruschopnosti žalované dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 8 618 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 997 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 346 Kč a náklady za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 275 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 23 618 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 45 týdenních splátkách ve výši 525 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou po prověření úvěruschopnosti žalované dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 28 079 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 8 577 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 11 791 Kč a náklady za komfortní splácení ve výši 1 177 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 65 401 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 18 měsíčních splátkách ve výši 3 634 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, dle kterých měl věřitel na základě čl. 10 právo požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky v případě, že žalovaná neuhradí příslušnou splátku včas. Dále spolu strany uzavřely doplňkové pojištění v částce 2 322 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, toto bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], kde byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky 92 683,40 Kč žalobkyni jakožto novému věřiteli do 10-ti dnů od doručení dopisu, dopis byl podán na poštu dne [datum]. Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána dopisem ze dne [datum] podaným na poštu dne [datum] k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Žalovaná uhradila celkově na smlouvu [číslo] částku ve výši 2 100 Kč a na smlouvu [číslo] částku ve výši 11 300 Kč.

5. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.

7. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.

8. Dle ust. § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Dle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Dle ust. § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky.

11. Dle ust. § 639 obč. zák. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

12. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

17. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

18. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka.

19. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 2 [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla hotovostně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla hotovostně žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaná vystupovala v rámci smluvních vztahů jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Byť z § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní (viz např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019). Z uvedených rozhodnutí plyne, že soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jakožto absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.

20. Soud poukazuje, že k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru lze dospět i s ohledem na čl. 8 odst. 1 směrnice č. 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Podle čl. 23 směrnice, členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Ačkoliv se textu směrnice nelze přímo dovolávat ve vztahu mezi jednotlivci, národní soudy jsou v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic povinny volit v rámci národního práva eurokonformní výklad (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C [číslo], [příjmení], nebo C [číslo], Pohotovosť). Uvedenou interpretaci potvrzuje i rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo], OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené českým soudem k předmětné právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb. Soudní dvůr v něm vyložil, že čl. 8 a 23 předmětné směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Na základě výše uvedeného není pochyb o tom, že ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je v části zakotvující pro případ porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele sankci relativní neplatnosti smlouvy v rozporu s unijním právem, a soud proto příslušné ustanovení v této části neaplikoval.

21. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

22. Uzavření smlouvy předcházel pre-scoring žalované. Žalovaná 2 x vyplnila listinu ohledně hodnocení bonity klienta. Co se týče této listiny, soud konstatuje, že žalobkyně nemůže bez dalšího vycházet z toho, že zákazník svým podpisem stvrzuje, že jím poskytnuté informace, zejména o jeho příjmech, jsou úplné a pravdivé. Prosté spoléhání se na čestné prohlášení dlužníků, motivovaných snahou úvěr získat, bez požadavku na doložení dalších podkladů o majetkových poměrech dlužníka, nestačí a takový přístup nemůže sám o sobě požívat právní ochrany.

23. Pokud jde o příjmy spotřebitele, žalovaná v kartě hodnocení klienta uvedla, že dosahuje příjmu ze zaměstnání 16 570 Kč, celkové příjmy domácnosti pak uvedla ve výši 33 57 Kč resp. 19 103 Kč, celkové příjmy domácnosti pak uvedla ve výši 44 103 Kč, k čemuž si žalobkyně nevyžádala žádných zpráv jako např. pracovní smlouvu žalované či výplatní pásky nebo historii transakcí žalované. Co se týče výdajů žalované, tyto zjevně nebyly nikdy ze strany žalobkyně jakkoli prověřovány. Žalobkyně ani přes výzvu soudu nepředložila, jak a kde a jakým způsobem zkoumala jednotlivé výdaje žalované. Pokud jde o náklady spojené s bydlením, jež zpravidla tvoří podstatnou část výdajů každého člověka tyto zcela absentují. Žalobkyně do výdajů žalované zahrnula částku á 3 000 Kč, z čehož ovšem nelze dle soudu zjistit nic o konkrétních pravidelných výdajích žalované a dále nebyly uvedeny jiné výdaje, a to ani na cestování, stravu či záliby. Žalobkyně si nevyžádala jiné listiny, kupříkladu bankovní výpis žalované, z něhož by bylo možné toto tvrzení ověřit a zjistit cokoliv konkrétnějšího o dalších pravidelných a očekávatelných výdajích žalované. Z uvedeného tak nelze než uzavřít, že žalobkyně dostatečně nezkoumala ani neověřovala jak příjmovou tak výdajovou stránku majetkových poměrů žalované.

24. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované, tedy aby mohla učinit závěr o tom, že žalované po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohl žalobkyni pravidelně splácet dohodnutou částku. Jinými slovy, posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobkyně je třeba považovat za zcela formální, jemuž nelze přiznat právní ochranu.

25. Soud proto smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou a žalovaná tak byla od počátku povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou dosud nesplacenou jistinu z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1, 2 o. z. V řízení o žalobě o vrácení plnění z neplatné smlouvy soud může žalobkyni přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smlouvy žalovanou, a to i v případě, že žalovaná započtení jí poskytnutého protiplnění nenavrhla (k tomu obdobně viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 52/2002, nebo ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2373/2007). Tím, že dojde k započtení částky, na kterou žalobkyně nemá od počátku nárok, do dlužné částky, na kterou naopak po právu nárok má, nemůže dojít k nezákonnému zmenšení majetkové podstaty žalobkyně.

26. V řízení bylo přitom prokázáno, že žalované byly ze strany žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná z této částky vrátil 2 100 Kč (smlouva [číslo]), resp. částka ve výši 35 000 Kč a žalovaná z této částky vrátila 11 300 Kč (smlouva [číslo]). Žalovaná proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení nadále dluží částku ve výši 12 900 Kč (smlouva [číslo]), resp. částku ve výši 23 700 Kč (smlouva [číslo]).

27. S ohledem na prodlení žalovaného soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonného úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., pouze však z dlužných částek jistin, jak je zdůvodněno shora. Žalobkyně požadovala úroky z prodlení od [datum] resp. [datum], soud jí ovšem přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení až od [datum]. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, nastala jeho splatnost prvního dne poté, co byla žalovaná vyzvána k plnění, tedy k vrácení bezdůvodného obohacení, stanovenému ve výzvě ze dne [datum], ve které žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání plnění – bezdůvodného obohacení. Tato písemnost byla žalované odeslána dne [datum]. Jelikož nebylo prokázáno, kdy přesně byla žalované výzva doručena, má se s ohledem na § 573 o. z. za to, že se tak stalo [datum], pročež první den prodlení nastal [datum], tedy po uplynutí 10-ti denní lhůty poskytnuté žalobkyní žalovanému k zaplacení dluhu.

28. Ve zbytku požadavku žalobkyně tak, jak je specifikován ve výroku II. tohoto rozsudku, není žaloba důvodná vzhledem k absolutní neplatnosti smluv. O náhradě nákladů řízení ve výroku III. bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch a soud proto náhradu nákladů poměrně rozdělil. Při hodnocení procesního úspěchu ve věci vzal soud v úvahu částky, které žalobkyně požadovala k okamžiku podání žaloby. S ohledem na to, že v řízení byla zjevně úspěšnější žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.