Okresní soud v Olomouci · Rozsudek

13 C 118/2019

č. j. 13 C 118/2019-135

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-18 · ZASTAVENI · ECLI:CZ:OSOL:2021:13.C.118.2019.4

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 1 299 748,91 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se, pokud se týká částky 368 974 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení a s 3,53% smluvním úrokem ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a dále 3,53% smluvní úrok ročně z částky 1 299 748,91 Kč od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1 299 748,91 Kč od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 930 774,91 Kč s 3,53% smluvním úrokem a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 1 299 748,91 Kč od [datum] do [datum], s 3,53% smluvním úrokem ročně a s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 930 774,91 Kč od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 56 955,32 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 1 299 748,91 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně vlastní pohledávku za žalovanou vzešlou ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne [datum], [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované, jako dlužnici, hypoteční úvěr ve výši 1 498 000 Kč. Uvedený závazek ze smlouvy byl zajištěn na základě zástavní smlouvy k nemovitostem [číslo] ze dne [datum], a to zástavním právem zřízeným na bytových jednotkách [číslo] se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku, zapsaný na LV [číslo] pro obec Olomouc, KÚ [část obce]. Výše uvedený hypoteční úvěr, který se spolu s dohodnutým úrokem 6,99 % p. a. (pro období od [datum] do [datum] činí úroková sazba 3,53 % p. a.) se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných měsíčních splátkách nejpozději do [datum], nebyl splácen řádně, a proto původní věřitel přistoupil v souladu s úvěrovými podmínkami k zesplatnění závazku a vyzval žalovanou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky výzvou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky, která činila ke dni [datum] částku 1 346 053,92 Kč. Pohledávka původního věřitele byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky na společnost [právnická osoba] a dále na společnost [právnická osoba], která dlužnou částku vyčíslila ke dni [datum] ve výši 1 299 748,91 Kč na jistině, úroku 3,53 % p. a. z jistiny od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení 8,05 % p. a. z jistiny od [datum] do zaplacení. Pohledávka ze smlouvy byla následně postoupena na společnost [právnická osoba] a dále smlouvou o postoupení pohledávky z [datum] na současného věřitele – žalobkyni. Všechna postoupení pohledávky ze smlouvy o hypotečním úvěru byla žalované vždy řádně oznámena. Od zesplatnění úvěru nebylo ze strany žalované na dluh plněno ničeho, narůstá nadále k dlužné jistině zákonný úrok z prodlení a sjednaný úrok ve výši 3,53 % p. a. Mezi žalovanou a věřitelem [právnická osoba] byla následně sepsána dohoda o narovnání, kde mimo jiné žalovaná uznala výše popsaný závazek. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky, přes výzvu ničeho na dluh neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila, nárok žalobkyně neuznávala. Tvrdila, že žalobkyně neuvedla tvrzení a důkazy, jakým způsobem úvěr žalovaná čerpala, zda a jakým způsobem úvěr splácela. Kdy a v jaké výši byly zaplacené splátky připsány na účet věřitele a na úhradu jakých závazků byly zaplacené splátky započteny, tedy kolik bylo započteno na poskytnuté peněžní prostředky, kolik na úrok či úrok z prodlení, kolik na poplatky a jaké a jakým způsobem byla vypočtena tvrzená jistina 1 299 748,91 Kč. Žalobkyně také netvrdila, jakým způsobem právní předchůdce posuzoval schopnost žalované splácet úvěr, jaké získal informace o schopnosti žalované takový úvěr splácet, natož aby prokázání takových tvrzení označil důkazy. Žalobkyně v žalobě zcela zamlčela, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] obdržela platbu 1 300 000 Kč. Z dohody o narovnání pak plyne, že jak právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], tak i žalobkyně sama, celou situaci obou dluhů žalované, a to jak zde žalovaného dluhu z hypotečního úvěru, tak i dluhu 1 200 000 Kč, postoupeného [jméno] [příjmení], značně znepřehlednily. Žalovaná v postavení spotřebitele postupně na tyto dva dluhy zaplatila částku přesahující 3 000 000 Kč, tedy částku výrazně převyšující součet jistin obou dluhů. Dále pak vznesla námitku promlčení uplatněného nároku, když zde není žádná relevantní okolnost, se kterou by bylo spojeno stavení či přetržení obecné promlčecí doby.

3. Žalobkyně pak vzala žalobu částečně zpět podáním ze dne [datum] a dále se vyjádřila k tvrzením žalované, kdy uvedla, že ohledně předložených dotazů k čerpání úvěru, způsobu splácení a započtení jednotlivých splátek žalobkyně tvrdí, že vzhledem k písemnému uznání závazku tak, jak vyplývají z dohody o narovnání ze dne [datum] bere za prokázané, že tyto závazky vyplývající ze smlouvy a také ze zástavní smlouvy k tomuto datu existovaly. K námitkám žalované, že žalobkyně neprokázala, jakým způsobem a zda vůbec byla prověřována úvěruschopnost žalované, žalobkyně upozorňuje, že úvěr poskytnutý na koupi nemovitosti nespadal pod tehdy platný zákon o spotřebitelském úvěru a žalobkyně opětovně tvrdila, že vzhledem k písemnému uznání dluhu není tou stranou, která má k prokázání svých tvrzení označovat důkazy. Žalobkyně dále uváděla, že pokud žalovaná zpochybňuje správnost propočtu jistiny dluhu dle zesplatnění původním věřitelem, pak je na ní, aby přinesla důkazy, že tento propočet je nesprávný a odlišný od částky, kterou žalovaná uznala co do důvodu a do výše. Nárok dle žalobkyně není promlčen, neboť pohledávka byla zesplatněna dopisem dne [datum], ke splatnosti celého dluhu došlo následující pracovní den po doručení této výzvy k úhradě. Žalobkyně svůj nárok uplatnila dne [datum], tedy prokazatelně ve čtyřleté promlčecí lhůtě vyplývající z ustanovení obchodního zákoníku. Navíc písemným uznáním dluhu došlo k počátku běhu nové promlčecí lhůty. Žalobkyně potvrdila, že na pohledávku ze smlouvy a ze zástavní smlouvy uhradila žalovaná předchůdci žalobkyně [právnická osoba] částku v celkové výši 1 300 000 Kč, a to konkrétně dne [datum] částku 300 000 Kč, [datum] částku 500 000 Kč, [datum] částku 300 000 Kč a dne [datum] částku 200 000 Kč Tyto částky byly započteny na příslušenství úvěru a smluvní pokuty tak, jak byly vyčísleny v dohodě o narovnání z [datum], tedy v částce 598 526 Kč na úroky a úroky z prodlení v částce 224 700 Kč na smluvní pokuty vyplývající ze zástavní smlouvy, na poplatky spojené se smlouvou ve výši 9 070 Kč a na náklady právního zastoupení ve výši 98 730 Kč, což celkem činí částku 931 026 Kč. Ve zbytku pak byla uhrazená částka započtena na jistinu, která byla ponížena o 368 974 Kč a po tomto odečtu činí 930 774,91 Kč. Žalobkyně tedy zvala žalobu zpět co do částky 368 974 Kč, když toto částečné zpětvzetí upřesnila podáním doručeným soudu dne [datum], kde pak také uvedla, jaký nárok zůstává předmětem řízení.

4. Soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 4 o. s. ř. řízení zastavil, a to v rozsahu zpětvzetí ze strany žalobkyně, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

5. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno ze smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] hypoteční úvěr ve výši 1 498 000 Kč. Hypoteční úvěr měl být použit výhradně ke koupi nemovitosti, bytu [číslo] v budově [adresa] v KÚ [část obce], obec Olomouc. Žalovaná se zavázala zaplatit bance vyčerpanou jistinu úvěru nejpozději do [datum]. Úvěr měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy 25. dne kalendářního měsíce. Výše splátky vyčerpané jistiny úvěru bude vždy odpovídat rozdílu mezi částkou 10 578 Kč a výší úroků splatných za období od předcházejícího dne splatnosti úroků, popřípadě splátky jistiny úvěru do daného dne splatnosti. Úroková sazba měla činit 6,99 p. a. z vyčerpané jistiny úvěru. Doba platnosti úrokové sazby počínala dnem podpisu smlouvy a končila dne [datum]. Dále bylo dohodnuto zajištění úvěru předmětnými bytovými jednotkami. Žalovaná se dále zavázala, že nejpozději do [datum] předloží bance zástavní smlouvu k nemovitostem uzavřenou mezi žalovanou a bankou jako zástavním věřitelem s vyznačením povolení vkladu zástavního práva ve prospěch banky do katastru nemovitostí. V případě porušení povinnosti zaplatí žalovaná bance smluvní pokutu ve výši 74 900 Kč. Dále se žalovaná zavázala, že nejpozději do [datum] předloží bance kupní smlouvu s vyznačením povolením vkladu vlastnického práva k úvěru do katastru nemovitostí ve prospěch žalované. V případě porušení povinností se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 74 900 Kč. Čerpání úvěru mělo proběhnout převodem prodávajícímu na účet uvedený v kupní smlouvě (budoucí kupní smlouvě), kterou předloží před čerpáním. Žalovaná potvrdila, že při podpisu smlouvy převzala od banku úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele ze dne [datum].

6. Z výzvy k okamžitému splacení celých úvěrových pohledávek, předžalobní upomínky bylo prokázáno, že [ulice] [anonymizováno] zasílala žalované tuto výzvu z [datum], když v této bylo uvedeno, že splatnost pohledávky nastane v souladu se zněním ustanovení příslušných úvěrových podmínek nejbližší následující pracovní den po dni doručení této výzvy. Ke dni [datum] činí celková pohledávka [právnická osoba] z uvedeného úvěrového obchodu včetně jistiny, úroků, poplatků a případného dalšího příslušenství celkem 1 346 053,92 Kč. Bylo uvedeno číslo účtu, na který by měla být dlužná částka uhrazena. Z dodejky pak bylo zjištěno, že výzva byla žalované zasílána na adresu [adresa žalované], protože nebyla vyžádána. [ulice] [anonymizováno] dle podacího razítka se zásilka vrátila [datum].

7. Z dohody o narovnání uzavřené mezi [právnická osoba], a. s. a žalovanou pak bylo zjištěno, že obě strany považují za nesporné a výslovně souhlasí s tím, ve vztahu ke smlouvě, která je předmětem tohoto řízení, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] k postoupení pohledávky, kdy předmětem postoupení byla pohledávka z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovanou, zajištěna zástavní smlouvou k nemovitostem reg. [číslo] uzavřená dne [datum] mezi [právnická osoba] a dlužníkem. V bodě IV. pak došlo k narovnání vztahů. Obě strany, jak věřitel společnost [právnická osoba] a dlužník – žalovaná, tak pohledávky, smlouvy o úvěru ze dne [datum] a smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum], následně postoupené na [právnická osoba], a. s. smlouvou o postoupení, dále úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], uzavřené původně mezi [právnická osoba] a dlužníkem, tj. žalovanou, zajištěnou zástavní smlouvou k nemovitostem reg. [číslo] uzavřenou dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovanou, postoupenou na základě smlouvy o postoupení pohledávky na věřiteli uvedené výše, prohlásili shodně účastníci za nesporné. Obě strany se shodly na následující výši závazku dlužníka, tj. žalované, které žalovaná uznala co do důvodu, i co do výše. Dále pak byly uvedeny nároky, které tedy žalovaná uznala, když pokud jde o předmětnou smlouvu o úvěru ze dne [datum] pod bodem k ) uznala jistinu ze smlouvy o úvěru ve výši 1 299 748,91 Kč a příslušenství v podobě úroků a úroků z prodlení ze smlouvy o úvěru ke dni [datum] ve výši 598 526 Kč, dále pod bodem n) poplatky ve výši 9 760 Kč, vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo]. Účastníci se dále dohodli, že v případě, že žalovaná či osoba jí pověřená, uhradí na účet soudního exekutora nejpozději do [datum] částku 5 000 Kč, [datum] 300 000 Kč, do [datum] částku 200 000 Kč, do [datum] uhradí částku 2 800 000 Kč, do [datum] uhradí částku 200 000 Kč na účet [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dojde ze strany věřitele k podání návrhu na zastavení exekuce.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] pak bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila na žalobkyni pohledávku, mimo jiné pohledávku z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovanou, zajištěné zástavní smlouvou k nemovitostem reg. [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a dlužníkem. Dále byla zjištěna úplata za postoupení pohledávky ve výši 3 980 000 Kč. Z doručenky podané na poštu v [obec] dne [datum] pak bylo zjištěno, že žalované bylo zasíláno oznámení o postoupení pohledávky s tím, že zásilka byla vrácena odesílateli dne [datum].

9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzývána k úhradě žalované částky.

10. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: V daném řízení bylo dle názoru soudu prokázáno, že mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o hypotečním úvěru ze dne [datum], na základě které [ulice] banka poskytla žalované hypoteční úvěr ve výši 1 498 000 Kč. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, a proto byla vyzvána výzvou ze dne [datum], odeslanou [datum], k úhradě dlužné částky ve výši 1 346 053,90 Kč. Dle dodejky pak bylo prokázáno, že tato výzva byla žalované zaslána na adresu uvedenou ve smlouvě, žalovaná si však zásilku nevyzvedla, když zásilka byla uložena dne [datum] až do [datum] a zásilka byla vrácena [ulice] bance [datum]. Dne [datum] byla uzavřena dohoda o narovnání mezi [právnická osoba], [anonymizováno], která byla v době uzavírání dohody o narovnání vlastníkem pohledávky za žalovanou, vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru. Žalovaná uznala, že dluží jistinu ve výši 1 299 748,91 Kč, příslušenství v podobě úroků a úroků z prodlení ke dni [datum] ve výši 598 526 Kč, dále poplatky ve výši 9 070 Kč z této uzavřené smlouvy o úvěru. Žalovaná se zavázala tyto částky uhradit na účty ve smlouvě uvedené, uhradila celkovou částku ve výši 1 300 000 Kč, když žalobkyně započetla tuto částku na úroky uvedené v dohodě o narovnání ve výši 598 526 Kč, dále na poplatky spojené se smlouvou ve výši 9 070 Kč a na další částky uvedené v dohodě o narovnání, které se týkaly ostatních nároků žalobkyně, uvedené v dohodě o narovnání, uzavřené mezi [právnická osoba], a. s. a žalovanou. Část byla započtena na jistinu, a to částka ve výši 368 974 Kč Smlouvou ze dne [datum] pak byla pohledávka z této smlouvy o úvěru postoupena spolu s dalšími pohledávkami ze [právnická osoba], a. s. na žalobkyni, a to za úplatu. Žalované bylo zasíláno oznámení o postoupení pohledávky na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě.

11. Podle § 1903 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.

12. Podle § 3028 odst. 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle § 1903 odst. 1 o. z., dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.

14. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

15. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, (dále jen obch. zák.), touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716).

16. Podle § 273 odst. 1 obch. zák., část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

17. Podle § 392 odst. 2 obch. zák., u práva na dílčí plnění běží promlčecí doba pro každé dílčí plnění samostatně. Stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatný závazek celý, běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného závazku.

18. Podle § 397 obch. zák., nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

19. Podle § 407 odst. 1 obch. zák., uzná-li dlužník písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí doba od tohoto uznání. Týká-li se uznání pouze části závazku, běží nová promlčecí doba ohledně této části.

20. Podle § 497 obch. zák., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Soud na základě provedených důkazů a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k těmto právním závěrům. Žalovaná a předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřely smlouvu o hypotečním úvěru, a to dne [datum]. S ohledem na přechodná ustanovení nového občanského zákoníku, zejména § 3028 odst. 3, se postupuje dle dřívějších předpisů, a proto se na uzavření smlouvy o úvěru vztahuje ustanovení § 497 obch. zák. Na základě tohoto ustanovení došlo tedy k řádnému uzavření smlouvy o úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalované hypoteční úvěr ve výši 1 498 000 Kč. Protože žalovaná neplatila úvěr řádně, došlo k zesplatnění úvěru, jak vyplývá z úvěrových podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy o hypotečním úvěru. Žalovaná potvrdila, že tyto úvěrové podmínky převzala při podpisu smlouvy, jak vyplývá z bodu 9.3 smlouvy. V souladu s těmito obchodními podmínkami, zejména uvedenými v bodě XI.2, písm. f) požadovat okamžité celé nebo vyčerpané části úvěru a příslušenství. Ze strany banky tedy došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Žalovaná tedy byla povinna zaplatit celkovou částku 1 346 053,92 Kč. Mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně, která v době uzavření dohody o narovnání vlastnila pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, došlo k uznání nároku tak, jak bylo uvedeno ve skutkových zjištěních. Žalovaná uznala v souladu se shora citovaným ustanovením § 2053 o. z. nárok žalobkyně co do důvodu i co do výše. Došlo tedy k tzv. novaci závazku, vzniku nového závazku dle § 1903 o. z., dle kterého se žalovaná zavázala zaplatit k předmětné smlouvě jistinu ve výši 1 299 748,91 Kč, příslušenství v podobě úroků a úroků z prodlení z výše uvedené smlouvy o úvěru ve výši 598 526 Kč a dále poplatků ve výši 9 070 Kč dle shora uvedené smlouvy o úvěru. S ohledem na to, že k dohodě o narovnání a uznání závazku došlo již za účinnosti nového občanského zákoníku, posuzoval soud tedy tyto právní skutečnosti dle shora citovaných zákonných ustanovení nového občanského zákoníku. Nárok žalobkyně po částečném zpětvzetí je tedy důvodný.

22. Žalovaná ve svém vyjádření, které soudu zaslala dne [datum], namítala, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní v tom, zda a jakým způsobem žalovaná úvěr od právního předchůdce žalobkyně čerpala, zda a jakým způsobem žalovaná úvěr splácela. Dle názoru soudu však žalobkyně nemusela tyto skutečnosti tvrdit, ani prokazovat, když došlo ze strany žalované k uznání nároku žalobkyně (v daném případě došlo k uznání nároků z této smlouvy o hypotečním úvěru vůči předchůdkyni žalobkyně [právnická osoba], a. s.). V případě, že došlo tedy k uznání nároků žalobkyně co do důvodu i co do výše, s ohledem na shora citované zákonné ustanovení, se má za to, že dluh v době uznání trval, a to v rozsahu, v jakém byl uznán. Jde tedy o vyvratitelnou právní domněnku, kterou však žalovaná nijak nevyvrátila, kdy k jejímu vyvrácení nenavrhla žádné důkazy a s ohledem na to, že se k jednání nedostavila, nemohla ani být poučena o splnění povinnosti důkazní a následcích nesplnění této výzvy.

23. Není ani důvodná námitka žalované, že žalobkyně netvrdila, zda a jakým způsobem její právní předchůdkyně posuzovala (prověřovala) schopnost žalované splácet úvěr, jaké získala informace o schopnosti žalované takový úvěr splácet, natož aby k prokázání takových tvrzení označila důkazy. V době uzavření smlouvy o hypotečním úvěru byla možnost uzavření úvěru upravena v obchodním zákoníku, a to v ustanovení § 497. Smlouva o úvěru se vztahovala na žalovanou, jako na nepodnikatele, na základě ustanovení § 261 odst. 3 písm. c) obchodního zákoníku předchůdkyni žalované, tedy ustanovení obchodního zákoníku nestanovilo povinnost zjišťovat schopnost žalované úvěr splácet. Nicméně s ohledem na to, že hypoteční úvěr byl zajištěn zástavním právem, má soud za to, že zde nebyly pochybnosti, že žalovaná bude úvěr řádně splácet.

24. Žalovaná také vznesla námitku promlčení nároku. Dle názoru soudu není námitka promlčení nároku důvodná. Ustanovení § 392 odst. 2 obch. zák., na které je možno odkázat, stanoví dobu promlčení nároku dílčího plnění samostatně od každého jednotlivého plnění. Pokud se však v případě nesplnění dílčího plnění stává splatný celý nárok najednou, běží promlčecí doba od splatnosti tohoto celého nároku. Taktomu bylo i v tomto případě, kdy došlo k zesplatnění nároku ze strany [ulice] banky jako předchůdkyně žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami k [datum] a k [datum] začala běžet čtyřletá promlčecí doba. Pokud tedy žalobkyně podala žalobu [datum], podala ji v průběhu promlčecí doby, která měla skončit k [datum]. Nárok dle názoru soudu tedy není promlčen. Soud má tedy za to, že se vypořádal se všemi námitkami žalované a bylo tedy možno žalobkyni po částečném zpětvzetí žaloby vyhovět.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2, za použití ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 955,32 Kč, přičemž tato částka představuje 43,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,61 % a úspěchu žalované v rozsahu 28,39 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 64 988 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 299 748,91 Kč sestávající z částky 13 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 13 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 13 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 13 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 55 200 Kč ve výši 11 592 Kč. Podle obsahu spisu jiné náklady řízení žalobkyni nevznikly, když zástupce žalobkyně u jednání dne [datum] uvedl, že náklady řízení vyúčtuje ve lhůtě 3 dnů, což neučinil. Soud také nepřiznal nárok za úkon a to částečné zpětvzetí žaloby a doplnění tohoto zpětvzetí, když tento úkon žalobkyně učinila na základě vyjádření žalované, že nezapočítala platby učiněné předchůdkyni žalobkyně, což nakonec žalobkyně potvrdila.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.