13 C 12/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Mackovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 3 450 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 450 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 447,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 330,41 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 656,80 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72% ročně z částky 2 656,80 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 450 Kč s příslušenstvím žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou soudu dne [datum] s odůvodněním, že mezi [právnická osoba] Credit International, [anonymizováno], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. V důsledku fúze sloučením se dne [datum] stala právním nástupcem [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], [právnická osoba] Investment, [anonymizováno] (dnes pod názvem [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]), [IČO], tj. právní předchůdce žalobkyně. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 540 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smluvních podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 330 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 15 690 Kč, z toho na jistinu 8 343,20 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 540 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 200 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 606,80 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 2 656,80 Kč ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednané v čl. 1 smluvních podmínek. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla z právního předchůdce žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, ani přes tuto skutečnost však žalovaný svůj dluh neuhradil. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 3 450 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 2 656,80 Kč a dlužných úhrad ve výši 793,20 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 330,41 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 447,35 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 656,80 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 656,80 Kč od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1 330,41 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 2 656,80 Kč od [datum] (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 447.35 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 2 656,80 Kč od [datum] (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení [datum].

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne [datum], po řádném posouzení jeho úvěruschopnosti, smlouvu nazvanou Smlouva o půjčce (fakticky smlouvu o spotřebitelském úvěru), na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 540 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smluvních podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč. Celkově se tedy žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 19 140 Kč v pravidelných 58 týdenních hotovostních splátkách po 330 Kč. Výše úrokové sazby činilo 23,72 % p. a., RPSN pak 75,72 % Smluvní strany si dále ujednaly, že v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky celkové služné částky, vzniká věřiteli právo na zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši, zaplacení zákonného úroku z prodlení z příslušné splátky a zaplacení nákladů soudního řízení. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 15 690 Kč, z toho na jistinu 8 343,20 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 540 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 200 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 606,80 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku za žalovaným včetně všech práv a povinností na žalobkyni. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno, že novým věřitelem jeho dluhu se stala žalobkyně, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 3 450 Kč a jejího příslušenství. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky do 10-ti dnů od doručení dopisu. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne [datum], ani přes tuto skutečnost však žalovaný svému závazku nedostál.

3. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

5. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

6. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

9. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla, respektive její právní předchůdce provedl, řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů. Soud dále zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Soud dospěl k závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému částku 11 000 Kč, kterou žalovaný řádně nesplácel a nezaplatil ani další stanovené poplatky. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, byť částečně, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění povinnosti nad rámec tvrzeným žalobkyní, resp. toto žalovaný pro svou procesní pasivitu ani skutkově netvrdil, soud mu žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož jí v celém rozsahu shledal důvodnou a neodporující zákonu.

13. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zmocněnce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. v obecné třídenní pariční lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) podle § 11, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč podle ustanovení § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad, neboť zmocněnec žalobkyně je plátcem DPH. Podmínka stanovená v § 142a o. s. ř. pro přiznání náhrady nákladů byla splněna.