13 C 12/2023

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 79 764,59 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 55 762 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 55 762 Kč od [datum] do zaplacení, dále částku 24 002 Kč a úrok ve výši 86,1 % p. a. z částky 44 411,59 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 214 329 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V řízení zahájeném žalobou dne [datum] se po zaplacení částky 79 764,59 Kč se shora uvedeným zákonným úrokem z prodlení, dále úrokem za čerpání úvěru po zesplatnění úvěru včetně smluvní pokuty a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované z titulu poskytnutí úvěru žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedený úvěr včetně úroku za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 129,67% p.a. splácet v 48 měsíčních splátkách vždy ve výši 3 721 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2018. Žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně na základě dokladů a informací získaných od žalované a vedených dostupných rejstříků prověřila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. K žádosti žalované došlo k bezúplatnému odkladu splatnosti původních splátek [číslo] kdy po dobu odkladu od [datum] do [datum] neběžel sjednaný úrok z poskytnutí úvěru. Žalovaná v souladu se zákonem č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěru v souvislosti s pandemií [anonymizováno], oznámila dne [datum] žalobkyni, že má v úmyslu využít ochranné doby podle tohoto zákona. O délku ochranné doby se odložil čas plnění peněžitých dluhů žalované vůči žalobkyni. Ochranná doba trvala od [datum] do [datum]. Za dobu trvání ochranné doby vzniklo žalobkyni právo na úrok za poskytnutí úvěru ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. [příjmení] pouze následující částky: 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], ve výši 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 12 380 Kč ze dne [datum], 1 364 Kč ze dne [datum], 4 861 Kč ze dne [datum], 1 740 Kč ze dne [datum], 5 702 Kč ze dne [datum], 8 Kč ze dne [datum], 3 713 Kč ze dne [datum]. V důsledku tohoto prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zneplatnění celého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 54 164,67 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek čl. 23 a 24, celkem tedy 998 Kč. Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek [číslo] celkem tedy v částce 600 Kč. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den splatnosti úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě od [datum] až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná tak žalobkyni dluží na nové jistině částku 54 164,67 (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 44 411,59 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 9 753,08 Kč), smluvní pokutě dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 998 Kč, náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy ve výši 600 Kč, tj. celkem částku 55 762 Kč (po zaokrouhlení směrem dolů), kterou žalobkyně požaduje zaplatit spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení. Dále žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu dle bodu 6.

5. Smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 54 164,67 Kč za každý den prodlení počínaje dnem [datum] do zaplacení, přičemž žalobkyně touto žalobou požaduje pouze smluvní pokutu k datu vyhotovení žaloby, tj. k [datum] ve výši 24 002 Kč, a dále úrok za poskytnutí úvěru v nominální roční úrokové sazbě ve výši 86,1 % ročně z dlužné původní jistiny úvěru ve výši 44 411,59 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 214 329 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzývala k plnění před podáním žaloby.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila.

3. Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že: - Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného [anonymizováno], že žalobkyně má od [datum] povolení k činnosti poskytování spotřebitelského úvěru. - Z předsmluvního formuláře, že žalované byly dne [datum] poskytnuty žalobkyní standardní informace o spotřebitelském úvěru. - Z hodnocení klienta ze dne [datum], z prohlášení klienta ze dne [datum], z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI), z výpisu záznamů registru [příjmení], z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů a z přehledu transakcí z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], že žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované na základě výpisu z registru [příjmení], na základě výpisu z NRKI, na základě potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů, z přehledu transakcí, z něhož je patrná výše příjmu vyplaceného žalované za [číslo] [rok] a z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum]. V registru [příjmení] měla žalovaná ke dni [datum] uvedeny [anonymizováno] záznamy, první se týkal splátkového prodeje, spotřebitelského úvěru, a druhý telekomunikačních poplatků, služby elektronických komunikací, v obou případech činila dlužná částka po splatnosti 0 Kč. V NRKI bylo žalované přiřazeno skóre [anonymizováno], což znamená vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. Žalovaná byla v době uzavření úvěrové smlouvy zaměstnána na dobu neurčitou u [právnická osoba], [anonymizováno] [číslo], [právnická osoba] s průměrným měsíčním příjmem ve výši 21 000 Kč. V prohlášení klienta žalovaná mimo jiné stvrdila svým podpisem, že se seznámila se všemi informacemi podle ust. § 92 zákona o spotřebitelském úvěru; že si je vědoma, jaká je výše sjednaných úroků z úvěru a souhlasí s ní, že nemá žádné splatné dluhy; že se nenachází v úpadku. V listině„ hodnocení klienta“ žalovaná uvedla, že má pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 21 000 Kč, výdaje počítané jako životní minimum ve výši 3 410 Kč, výdaje na bydlení (tj. nájemné, inkaso) ve výši 1 400 Kč, dále uvedla, že má [anonymizováno] děti s výdaji ve výši 3 500 Kč, je [anonymizováno], má [anonymizováno] vzdělání s maturitou a bydlí v [anonymizováno] bytě. - Z kopie OP žalované, že se jedná o OP žalované. - Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru, z oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře a z dodejky, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 178 608 Kč ve 48 měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději k 22. dni příslušného kalendářního měsíce po 3 721Kč, když ve splátce je zahrnuta splátka jistiny a splátka úroku s úrokovou sazbou ve výši 129,67 % ročně, která byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že úroková sazba je vyjádřena jako roční efektivní úroková míra (sazba) a že žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě odpovídající sjednané roční efektivní úrokové míře (zápůjční úrokové sazbě úvěru). Oznámení o schválení úvěru bylo žalované doručeno se splátkovým kalendářem do vlastních rukou dne [datum]. V čl. 6 úvěrové smlouvy si účastníci dohodli důsledky vyplývající z prodlení žalované. V čl. 6 smlouvy si účastníci sjednali, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů, max. 2 999 Kč za rok, přičemž smluvní pokuta je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. V čl.

6. účastníci dále sjednali právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč vzniklých v souvislosti s prodlením žalované u každé splátky, u které se žalovaná ocitne v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, s tím, že náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. V čl. 6 smlouvy si účastníci sjednali, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, čímž se stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Dle čl. 6 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. [příjmení] jistinu úvěru je žalovaná povinna zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. V čl. 6 smlouvy se účastníci dále dohodli, že pokud žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplanttění úvěru až do jejího úplného zaplacení. - Z dokladu o vyplacení úvěru, že úvěr ve výši 50 000 Kč žalovaná čerpala dne [datum]. - Z žádosti o úpravu splátkového kalendáře, ze sdělení žalobkyně ze dne [datum] a z upraveného splátkového kalendáře, že žalovaná dne [datum] žádala žalobkyni o odklad měsíční splátky z důvodu 60% výplaty z důvodu [anonymizováno]. Žalobkyně této žádosti vyhověla, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne [datum], jehož přílohou byl upravený splátkový kalendář, dle kterého byl proveden odklad původní splátky [číslo] s tím, že po dobu odkladu, tedy od [datum] do [datum] neběží sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. - Z oznámení o využití ochranné doby dle zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií [anonymizováno] ze dne [datum], ze sdělení žalobkyně ze dne [datum] a z upraveného splátkového kalendáře, že žalovaná žalobkyni oznámila, že u úvěru [číslo] využívá ochrannou dobu dle shora uvedeného zákona a požadovala využít zkrácenou ochrannou dobu do [datum]. Žalobkyně žalované přípisem ze dne [datum] potvrdila přijetí oznámení o využití ochranné doby a sdělila jí, že ochranná doba ke smlouvě č. [číslo] začíná dnem [datum] a končí dnem [datum] s tím, že po celou dobu trvání ochranné doby bude zápůjční úroková sazba úvěru ponížena tak, že bude ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů, tj. aktuálně 8,25 %, současně žalované zaslala upravený splátkový kalendář dotýkající se 20. měsíční splátky. - Z karty klienta, že žalovaná na úvěr zaplatila částku 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], ve výši 3 721 Kč ze dne [datum], 3 721 Kč ze dne [datum], 12 380 Kč ze dne [datum], 1 364 Kč ze dne [datum], 4 861 Kč ze dne [datum], 1 740 Kč ze dne [datum], 5 702 Kč ze dne [datum], 8 Kč ze dne [datum], 3 713 Kč ze dne [datum], tedy celkem částku 74 420 Kč, byla jí účtována náhrada nákladů 3 x 200 Kč u splátky [číslo] smluvní pokuta ve výši 2 x 499 Kč, tj. 998 Kč za prodlení se splátkou [číslo]. U splátky [číslo] splatné [datum] byl žalované povolen odklad, u splátky [číslo] byla ochranná doba. Žalovaná se dostala do prodlení o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. - Z výzev k zaplacení ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] s upozorněním na možnost zesplatnění a z oznámení o zesplatnění ze dne [datum], že žalovaná byla žalobkyní upomínána o zaplacení dlužných splátek, a to výzvou ze dne [datum] k zaplacení splátky [číslo] výzvou ze dne [datum] k zaplacení splátky [číslo] výzvou ze dne [datum] k zaplacení splátky [číslo] výzvou ze dne [datum] k zaplacení splátky [číslo] přičemž ve všech případech byla současně vyzvána k zaplacení těchto splátek s tím, že jinak dojde k zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalované, že v důsledku prodlení s úhradou splátky úvěru delší než 65 dnů došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru. Současně žalovanou vyzývala k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru ve výši 44 411,59 Kč, běžných úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru ve výši 9 753 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlení ve výši 600 Kč, tedy celkové částky 55 762 Kč. - Z předžalobní výzvy a z podacího archu, že dopisem ze dne [datum] podaným na poštu dne [datum] byla žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. - Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne [datum], vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [příjmení], že v uvedené listině se zpracovatel zabývá rozdílem mezi efektivní a nominální úrokovou sazbou s tím, že nominální sazba je považována za úrokovou sazbu sjednanou mezi poskytovatelem a příjemcem kapitálu, efektivní úroková míra pak přichází v úvahu v situaci, kdy dochází ke složenému úročení a úroky jsou v rámci jednoho období připisovány více než jednou, přičemž vztah mezi těmito sazbami je reprezentován vzorcem ie = (1 + i/m) m + 1, kde ie je efektivní úroková míra, i je nominální úroková míra a m je četnost skládání úroku v rámci jednoho období. Efektivní úrokové sazbě 129 % ročně odpovídá nominální úroková sazba 85,7826 % ročně, efektivní úrokové sazbě 130 % ročně odpovídá nominální úroková sazba 86,2495 % ročně. - Ze sdělení [ulice] banky ze dne [datum], že sazba úroků u bezúčelových úvěrů poskytovaných fyzickým osobám na dobu 4 let k datu [datum] činila 8,6%. - [právnická osoba] ze dne [datum], že v listopadu 2018 byla obvyklá výše roční úrokové sazby 11,9% u bezúčelových úvěrů poskytovaných fyzickým osobám na dobu 4 let. - Ze sdělení [anonymizováno] ze dne [datum], že v listopadu 2018 byly u neúčelových úvěrů do 99 999 Kč sazby 10,9 – 13,9 % ročně standardně.

4. Po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

5. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované na základě výpisu z registru [příjmení], na základě výpisu z NRKI, na základě potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů, přehledu transakcí, z něhož je patrná výše příjmu vyplaceného žalované za [číslo] [rok] a z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum]. V registru [příjmení] měla žalovaná ke dni [datum] uvedeny [anonymizováno] záznamy, první se týkal splátkového prodeje, spotřebitelského úvěru, a druhý telekomunikačních poplatků, služby elektronických komunikací, v obou případech činila dlužná částka po splatnosti 0 Kč. V NRKI bylo žalované přiřazeno skóre [anonymizováno], což znamená vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. Žalovaná byla v době uzavření úvěrové smlouvy zaměstnána u [právnická osoba], [anonymizováno] [číslo], [právnická osoba] s průměrným měsíčním příjmem ve výši 21 000 Kč. V prohlášení klienta žalovaná mimo jiné stvrdila svým podpisem, že se seznámila se všemi informacemi podle ust. § 92 zákona o spotřebitelském úvěru; že si je vědoma, jaká je výše sjednaných úroků z úvěru a souhlasí s ní, že nemá žádné splatné dluhy; že se nenachází v úpadku. V listině„ hodnocení klienta“ žalovaná uvedla, že má pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 21 000 Kč, výdaje počítané jako životní minimum ve výši 3 410 Kč, výdaje na bydlení ve výši 1 400 Kč (tj. nájemné, inkaso), dále uvedla, že má [anonymizováno] děti s výdaji ve výši 3 500 Kč, je [anonymizováno], má [anonymizováno] vzdělání s maturitou a bydlí v [anonymizováno] bytě.

6. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně [datum] poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 178 608 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 3 721 Kč, když ve splátce je zahrnuta splátka jistiny a splátka úroku s úrokovou sazbou ve výši 129,67 % ročně, která byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že úroková sazba je vyjádřena jako roční efektivní úroková míra (sazba) a že žalobkyně bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě odpovídající sjednané roční efektivní úrokové míře (zápůjční úrokové sazbě úvěru). V čl. 6 úvěrové smlouvy si účastníci dohodli důsledky vyplývající z prodlení žalované. V čl. 6 smlouvy si účastníci sjednali, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů, max. 2 999 Kč za rok, přičemž smluvní pokuta je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. V čl.

6. účastníci dále sjednali právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč vzniklých v souvislosti s prodlením žalované u každé splátky, u které se žalovaná ocitne v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů s tím, že náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. V čl. 6 smlouvy si účastníci sjednali, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, čímž se stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Dle čl. 6 smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. [příjmení] jistinu úvěru je žalovaná povinna zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. V čl. 6 smlouvy se účastníci dále dohodli, že pokud žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplantnění úvěru až do jejího úplného zaplacení.

7. K žádosti žalované došlo k odkladu splátky [číslo] kdy po dobu odkladu, tedy od [datum] do [datum] neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Dále byl na základě oznámení žalované dle zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií [anonymizováno] odložen čas plnění dluhů žalované vůči žalobkyni ze shora uzavřené smlouvy po dobu ochranné doby, která trvala od [datum] do [datum]. Žalovaná na úvěr zaplatila celkem částku 74 420 Kč. Upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] byla žalovaná postupně upozorněna na prodlení s úhradou splátky [číslo] dále splátek [číslo] dále pak splátek [číslo] následně splátek [číslo] přičemž ve všech případech byla současně vyzvána k zaplacení těchto splátek s tím, že jinak dojde k zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno, že tímto dnem došlo k zesplatnění celého úvěru a žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky v celkové výši 55 762 Kč. Dopisem ze dne [datum] podaným na poštu téhož dne byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

8. V době uzavření smlouvy činila výše úroků u bezúčelových úvěrů poskytovaných bankami fyzickým osobám na dobu 4 let v rozmezí 8,6 – 13,9 %.

9. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

11. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

12. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

13. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

14. Podle ustanovení § 1 odst. 2 občanského zákoníku, nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

15. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

16. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

19. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

24. Podle ustanovení § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžní povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

25. Podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

26. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je v daném případě rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost smlouvy o úvěru dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč zaplatit celkovou částku 178 608 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 3 721 Kč, když ve splátce je zahrnuta splátka jistiny a splátka úroku s úrokovou sazbou ve výši 129,67 % ročně, která byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Takto sjednaná výše úroků zjevně několikanásobně překračuje horní hranice úrokových sazeb poskytovaných bankami a toto ujednání je tedy nezbytné hodnotit jako nemravné a tudíž absolutně neplatné (viz závěry rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]).

27. Dále je třeba uvést, že žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně, před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

28. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

29. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně, když náležitě neprověřila měsíční výdaje žalované a spokojila s pouhým tvrzením žalované o výdajích např. minimálně na bydlení ve výši 1 400 Kč, výdaji na [anonymizováno] děti ve výši 3 500 Kč, když k tvrzeným výdajům žalované si pak nevyžádala ani žádné doklady, přičemž žalobkyni muselo být zřejmé, že žalovanou uvedená částka výdajů na bydlení v případě družstevního bytu je nízká a tedy neodpovídající realitě, když částka 1 400 Kč měla v r. [rok] zahrnovat jak výdaje na nájemném, tak i na samotném inkasu. Nadto je třeba uvést, že ve výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) bylo žalované přiřazeno skóre 223, což znamená vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán, i přesto však žalobkyně žalované úvěr poskytla.

30. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované, tedy aby mohla učinit závěr o tom, že žalované po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohla věřiteli pravidelně splácet sjednané splátky úvěru. Tato skutečnost tak rovněž vedle sjednané nepřiměřené výše smluvního úroku za poskytnutí úvěru zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.

31. Je-li smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyni a žalovanou absolutně neplatnou ve smyslu ust. § 580 občanského zákoníku a taktéž dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 588 občanského zákoníku, avšak současně bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalované částku 50 000 Kč, vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. n. 33 Cdo 3675/2021). V řízení bylo prokázáno, že žalovaná na svůj dluh uhradila částku 72 400 Kč, tedy více, než činí dlužná jistina, když na zaplacení zbývajících částek nemá žalobkyně s ohledem na neplatnost celé smlouvy nárok. Soud tedy žalobu z těchto důvodů v plném rozsahu zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalobkyně by tak měla povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.