13 C 162/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Zoratto ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Mgr. Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený 5. 2. 1975 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro 69 895,77 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výroku uvedené s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně (společnost Multitude Bank p.l.c. (dříve Ferratum Bank p.l.c.)) jako původní věřitel postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši částka. Tento úvěr měl být splacen nejpozději do datum. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Úvěr byl poskytl z bankovního účtu původního věřitele na účet žalovaného 2110144493/2700, VS: var. symbol. Žalovaný byl upomínám k úhradě dluhu, s tím, že celková výše nároku žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného činí částka, nejpozději splatných datum. Žalobkyně dále tvrdila, že pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Navrhovala též, aby byl učiněn dotaz na banku žalovaného.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že neví, kolik by měl žalobkyni uhradit, dále že nemá povědomí o změně věřitele a že má za to, že právní předchůdce věřitele dostatečně nezkoumal jeho úvěruschopnost. Na závěr pak navrhoval žalobu zamítnout.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: -ze smlouvy o revolvingovém úvěru, že byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně obchodní společností dříve Ferratum Bank p.l.c., jako věřitelem dne datum. Věřitel se zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši úvěrového limitu částka. Doba trvání úvěru byla stanovena na dobu neurčitou. Úvěr měl být poskytován z bankovního účtu věřitele na bankovní účet žalovaného. Úroková sazba byla stanovena ve výši 8,5 % měsíčně a RPSN ve výši 264,42 %. Celková výše úvěru byla stanovena na částku částka. Smluvními stranami byla pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení a dále poplatky v rámci upomínacího procesu. Nedílnou součástí jsou obchodní podmínky.; -z přípisu UniCredit Bank a. s., že na účet žalovaného č. č. účtu nebyla zaslána žádná platba pod v. s. 4299861; -ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh, že byla uzavřena dne datum mezi společností Ferratum Bank p.l.c., jako postupitelem, a společností Jméno zainteresované společnosti 0/0, jako postupníkem a novým věřitelem; -z oznámení o postoupení pohledávky, že žalovanému bylo dopisem ze dne datum oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni; -z předžalobní výzvy včetně podacího lístku, že žalovaný byl dopisem ze dne datum vyzván k úhradě částky částka a nákladů právního zastoupení ve výši částka. Výzva byla podána na poštu téhož dne; -z neoznačené listny založené na č. l. 9 soud nezjistil žádné relevantní informace, kdy tato listina nese název Loan application info a je vedena v anglickém jazyce. Stejný osud stíhá i listinu založenou na č. l. 15- 16 s názvem Data from Ledger.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností Multitude Bank p.l.c. (dříve Ferratum Bank p.l.c.) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Předmětem úvěrové smlouvy bylo poskytnutí peněžní částky žalovanému ve výši limitního rámce částka. Ze smlouvy o postoupení pohledávky s přílohami ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně tuto s žalobkyní uzavřela. Předžalobní výzvou ze dne datum právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splacení dluhu.

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, přičemž po provedeném dokazování soud nemá za prokázáno, že by žalobkyně splnila své povinnosti vyplývající z žalobkyní tvrzené uzavřené smlouvy o úvěru, tedy že by žalovanému poskytla úvěr ve sjednané výši. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně nehradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka, popř. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. adresa: právnická osoba.Beck, 2006, str. 569). Žalobkyně k prokázání svých tvrzení o poskytnutí úvěru nepředložila ničeho. Jako důkaz označila zprávu od UniCredit Bank a. s., kterou si soud vyžádal. UniCredit Bank a. s sdělila, že na účet žalovaného č. č. účtu nebyla nikdy připsána žádná platba pod VS: var. symbol, a tak žalobkyně především neprokázala, že na ve smlouvě sjednaný účet žalovaného poskytla peněžní prostředky. K jednání dne datum se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být stran prokázání poskytnutí peněžních prostředků žalovanému poučena. Soud tak uzavírá, že žalobkyně nesplnila svou povinnost důkazní ve vztahu k poskytnutí úvěru. Žaloba žalobkyně je proto nedůvodná a byla zamítnuta. Nad rámec výše uvedeného soud uzavírá, že neposuzoval zkoumání úvěruschopnost žalovaného žalobkyní, neboť se toto jeví být v předmětném řízení nadbytečné.

12. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný měl ve věci plný procesní úspěch, když žaloba žalobkyně byla zamítnuta a žalobkyně byla procesně neúspěšným účastníkem řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.