13 C 193/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Zoratto ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 pro 76 725,31 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 53 493 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 66 175 Kč ve výši 14,75% ročně od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem prodlení z částky 59 834 Kč ve výši 14,75% ročně od , datum, do , datum, , zákonným úrokem prodlení z částky 53 493 Kč ve výši 14,75% ročně od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 20 % ročně z částky 60 880,46 Kč od , datum, do , datum, , úrok ve výši 20 % ročně z částky 60 880,46 Kč od , datum, do , datum, , úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 60 880,46 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 200 304 Kč, se zamítá.

II. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 935 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 953 Kč ve výši 14,75 % ročně od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 953 Kč ve výši 14,75 % ročně od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 953 Kč ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, částky 12 279,31 Kč, úroku ve výši 59,06% ročně z částky 60 880,46 Kč od , datum, do , datum, , úroku ve výši 59,06% ročně z částky 60 880,46 Kč od , datum, do , datum, , zastavuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 17 819,74 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, .

IV. Žalobkyni bude po právní moci tohoto rozsudku vrácena část zaplaceného soudního poplatku ve výši 929,60 Kč.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 76 725,31 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, úvěr ve výši 72 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit ve 30 měsíčních splátkách po 6 341 Kč (v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění) spolu se sjednaným úrokem ve výši 79,06 % ročně. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru, i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 777 Kč, tak jak bylo sjednáno. Účastníci si ve smlouvě dále sjednali, že žalovaný zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč. V důsledku prodlení žalovaného dále žalobci vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1 200 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů, dojde bez dalšího k zesplatnění celé zbývající dlužné částky. K datu , datum, tak došlo k zesplatnění celého úvěru, kdy se dle ujednání smlouvy stala splatnou celá dosud nezaplacená jistina a k ní přirostlé dosud nezaplacené úroky, které se ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny ve výši 72 599,27 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí jistinu v den následující po zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně žalobou uplatňuje smluvní pokutu ve výši 12 279,31 Kč. Žalobkyně se dále domáhá žalobou zaplacení úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 60 880,46 Kč ode dne , datum, do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 79,06 % p.a.. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od , datum, ) žalobkyně tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 14.75 % p.a. Žalobkyně dále nárokuje zaplacení úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle Přílohy č. , hodnota, smlouvy ve výši celkem 777 Kč. Na zaslanou předžalobní výzvu k plnění žalovaný nereagoval. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobkyni uhrazeny následující částky: - Částka ve výši 6 341 Kč ze dne , datum, , Částka ve výši 6 341 Kč ze dne , datum, , Částka ve výši 6 341,00 Kč ze dne , datum, , Částka ve výši 6 341 Kč ze dne , datum, , Částka ve výši 6 341 Kč ze dne , datum, - Částka ve výši 200 Kč ze dne , datum, , Částka ve výši 6 141 Kč ze dne , datum, , Částka ve výši 6 341 Kč ze dne , datum, , Částka ve výši 6 341 Kč ze dne , datum, , Částka ve výši 6 341 Kč ze dne , datum, , Částka ve výši 6 341 Kč ze dne , datum, . Po zesplatnění celého úvěru byly uhrazeny následující částky: Částka ve výši 6 341 Kč ze dne , datum, , Částka ve výši 6 341 Kč ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že uvedl, že má za to, že žalobkyně neprověřila dostatečně jeho úvěruschopnost, smlouva o úvěru je z tohoto důvodu neplatná a taktéž je neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby.

3. Žalobkyně vzala svým podáním dne , datum, žalobu částečně zpět.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a z předsmluvního formuláře, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 72 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkovou částku 166 920 Kč ve 30 měsíčních splátkách ve výši 6 341 Kč, přičemž ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná zápůjční úroková sazba činí 79,06 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru a pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle Přílohy č. , hodnota, smlouvy ve výši celkem 777 Kč,- oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. , hodnota, , že žalobkyně akceptovala návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a doručením tohoto oznámení došlo k uzavření smlouvy o úvěru.- z karty klienta, že žalovanému byla vyplacena částka 72 000 Kč a splaceno bylo žalovaným 76 092 Kč,- z oznámení o prodlení s úhradou splátky úvěru, že žalobkyně zesplatnila všechny závazky žalovaného ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 77 128 Kč,- z výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru a dodejky, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru.,- z výpisu z účtu žalovaného, že byl pořízen za období duben 2022, kdy počáteční zůstatek byl tvořen částkou ve výši 4 796,69 Kč a konečný pak částkou ve výši 7 725,92 Kč. Na účet byla vyplacena částka 35 330 Kč od společnosti , právnická osoba, . a cca 80 % výdajů bylo tvořeno transakcí platební kartou v místě TIPSPORT.CZ,- z fotokopie občanského průkazu, že si žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru obstarala kopii osobních dokladů žalovaného,- z hodnocení klienta, že žalovaný v rámci sjednávání smlouvy o úvěru uvedl, že je zaměstnán u , právnická osoba, ., jeho celkový příjem činí 45 756 Kč, jeho výdaje činí 21 449 Kč a jsou vypočteny jako součet životního minima ve výši 4 860 Kč, částky na 1 dítě v domácnosti ve výši 3 490 Kč, splátky PROFICREDIT Czech, a. s. ve výši 6 510 Kč a bydlení (nájemné a inkaso) ve výši 6 589 Kč. V kolonce ostatní (doprava, kurzy, záliby apod.) byla uvedena 0. Do zaměstnání nastoupil dne , datum, , pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, žije sám, má středoškolské vzdělání s maturitou, bydlí u rodičů,- z potvrzení o provedení transakce, že dne , datum, byla na jeho účet společností , právnická osoba, . vyplacena částka ve výši 30 348 Kč a dne , datum, částka ve výši 78 670 Kč,- z výpisu z nebankovního registru klientských informací a z výpisu záznamů z registru SOLUS, že si žalobkyně při sjednávání úvěru obstarala výpis z těchto registrů a z registru NRKI se podává, že žalovaný spadá do segmentu klientů s vyšší rizikovostí se skóre 228, z registru SOLUS se pak podává, že pro osobu žalovaného k datu , datum, není evidována žádná dlužná splátka,- z dokladu o vyplacení úvěru, že žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr ve výši 72 000 Kč,- z prohlášení klienta, že žalovaný při sjednávání úvěru uvedl, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoli třetí osobě či státu, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku, veškeré údaje, které z jeho strany budou uvedeny ve smlouvě, jakož i veškeré informace, které v souvislosti s touto smlouvou poskytl či poskytne, jsou pravdivé a úplné,- z předžalobní výzvy a z poštovního podacího archu, že žalovaný byl vyzván přípisem ze dne , datum, k úhradě dlužné částky 64 446 Kč s příslušenstvím, a to 7 dnů od data odeslání této výzvy, která byla odeslána dne , datum, .

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 72 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit ve 30 měsíčních splátkách po 6 341 Kč, přičemž ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná zápůjční úroková sazba činí 79,06 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru a pojištění schopnosti klienta splácet úvěr dle Přílohy č. , hodnota, smlouvy ve výši celkem 777 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím údajů uvedených žalovaným, které byly podloženy dvěma potvrzeními o přijetí mzdy na účet žalovaného a výpisu z účtu žalovaného za 1 měsíc. Žalobkyně si dále obstarala výpisy z registrů SOLUS a NRKI. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek, jinak dojde k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil a žalobkyně proto zesplatnila všechny závazky žalovaného ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 76 092 Kč. Zbylou dlužnou částku neuhradil. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě žalované částky dopisem ze dne , datum, . Výzva byla odeslána téhož dne.

6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

12. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle ust. § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

18. Podle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

19. Podle ust. § 96 odst. 3 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.

20. Podle ust. § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství.

21. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je nedůvodná.

22. Protože žalobkyně ve shora označené věci vzala v částečném rozsahu žalobu zpět, soud z jejího dispozitivního úkonu učinil patřičný procesní závěr ve smyslu ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a v tomto rozsahu řízení zastavil, když žaloba byla částečně vzata zpět před zahájením prvního jednání ve věci a k úkonu žalobkyně tak nebyl nutný souhlas žalovaného (výrok II. tohoto rozsudku).

23. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu by měly obecné soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný z www.nalus.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tak vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení uzavřené smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Navíc k závěru, že vnitrostátní soud je zásadně povinen zkoumat z úřední povinnosti dodržování povinností věřitele vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů provádějících článek 8 a čl. 10 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne , datum, , o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice o spotřebitelském úvěru“), když článek 8 ve spojení s článkem 23 směrnice o spotřebitelském úvěru brání vnitrostátní právní úpravě sankce za porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, která požaduje, aby se spotřebitel aktivně dovolával příslušného porušení povinnosti (spotřebitel je povinen neplatnost úvěrové smlouvy namítnout, a to ve tříleté promlčecí době), dospěl i Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne , datum, ve věci C-679/18 (rozsudek dostupný na www.curia.europa.eu). Pokud pak jde o samotné posouzení úvěruschopnosti, tak jak uzavřel Nejvyšší soud, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn zákon č. 145/2010 Sb., tyto závěry však jsou aplikovatelné i na zákon č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný z www.nsoud.cz). Ke stejným závěrům pak dospěl i soudní dvůr 5 , spisová značka, Evropské Unie ze dne , datum, ve věci C-449/13 (rozhodnutí dostupné z www.curia.europa.eu), který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a dále tak, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. S ohledem na výše uvedené závěry judikatury tedy je pro řádné prověření úvěruschopnosti nezbytné, aby prohlášení dlužníka bylo podepřeno i doklady, není však nezbytné kompletní podložení jednotlivých položek.

24. V daném řízení žalobkyně tvrdila, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to mimo jiné rešeršemi v příslušných databázích a registrech dlužníků, a to s negativním výsledkem. Dále žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru sdělil zdroj svých příjmů, včetně jejich výše, když doložil potvrzení o provedení transakce, že dne , datum, byla na jeho účet společností , právnická osoba, . vyplacena částka ve výši 30 348 Kč a dne , datum, částka ve výši 78 670 Kč. K těmto tvrzením pak žalobkyně nepředložila ničeho, tzn. pracovní smlouvu, když ze samotných částek se nepodává, jaká je tedy průměrná mzda žalovaného. Žalobkyně současně v rámci hodnocení klienta uvedla, že výdaje žalovaného představuje životní minimum ve výši 4 860 Kč, částky na 1 dítě v domácnosti ve výši 3 490 Kč, splátky PROFICREDIT Czech, a. s. ve výši 6 510 Kč a bydlení (nájemné a inkaso) ve výši 6 589 Kč. V kolonce ostatní (doprava, kurzy, záliby apod.) byla uvedena 0. Přestože žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, žalobkyně si neověřila jeho skutečné náklady na bydlení např. dotazem na rodiče žalovaného. Žalovaný také neuvedl žádné další výdaje nad rámec shora uvedených, přestože zcela jistě vynakládá prostředky také za dopravu do zaměstnání, mobilní telefon a další. Žalobkyně si v rámci hodnocení klienta nechala předložit pouze jeden výpis z účtu, ze kterého nemůže být patrné jaká je jeho finanční bilance, avšak je zřejmé, že žalovaný vynakládá své finanční prostředky především na tipsport.cz. Z tohoto účtu nejsou zřejmé ani výdaje žalovaného za bydlení. Za této situace tedy dospěl podepsaný soud k závěru, že v daném případě žalobkyně prokázala, že řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy o úvěru, neboť z tvrzení a předložených důkazů jasně vyplývá, že neměla dostatečné informace o pravidelných měsíčních výdajích žalovaného na bydlení, dopravu, příp. jiných pravidelných výdajích, a tyto věrohodným způsobem neověřila (předložení dokladů o výdajích žalovaného žalobkyně ani netvrdila). Smlouva o úvěru je tedy v návaznosti na ust. § 86 odst. 1, 2 z. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení § 588 o. z. povinen přihlédnout i z úřední povinnosti.

25. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně by tedy měla nárok na uhrazení zůstatku původní jistiny, nikoliv však dalších nákladů či příslušenství, jak žalobkyně také požaduje, když tento požadavek je s ohledem na výše uvedené nedůvodným.

26. S ohledem na v soudním řízení prokázaný stav, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 72 000 Kč a žalovaný žalobkyni zaplatil částku ve výši 76 092 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I tohoto rozsudku).

27. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. §142a, § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 17 819,74 Kč, neboť byl v řízení plně procesně úspěšný, a proto mu přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 4 180 Kč dle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání, účast na jednání dne , datum, ), 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., dále cestovné z Brna do Olomouce a zpět v délce 156 km při použití automobilu Audi A4 Avant, RZ , SPZ, , při kombinované spotřebě 4,7 l/ 100 km, při použití pohonných hmot Nafta v ceně dle vyhlášky, tedy cestovné ve výši 1 157,34 Kč, dále pak náklady řízení tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 4 půlhodiny po 100 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad v celkové výši 2 822,40 Kč, neboť právní zástupce žalovaného je plátcem DPH. Žalobkyně je tedy povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení celkovou částku 17 819,74 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).

28. O vrácení části soudního poplatku žalobci ve výši 929,60 Kč rozhodl soud dle ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (výrok IV. tohoto rozsudku).