13 C 251/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Mackovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 2 035 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 435 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 435 Kč kapitalizovaným za období od 23. 5. 2020 do 24. 3. 2021 ve výši 120,50 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 600 Kč kapitalizovaným za období od 23. 5. 2020 do 24. 3. 2021 ve výši 50,50 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 610,80 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 24. 3. 2021, doplněnou podáním ze dne 28. 5. 2021, domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 2 035 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 15. 8. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] kdy předmětem pojištění bylo vozidlo [příjmení] [příjmení], [registrační značka]. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné ve výši 2 692 Kč s pololetní splatností a počátkem pojištění dne 15. 8. 2019. Žalovaný neuhradil pojistné splatné 15. 2. 2020 a pojistná smlouva následně ke dni 22. 5. 2020 zanikla. Dlužné pojistné za období od 15. 2. 2020 do 22. 5. 2020 činí částku ve výši 1 435 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu poplatku ve výši 300 Kč za upomínku k zaplacení a poplatek ve výši 300 Kč za zaslaný pokus o smír. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Soud má tedy za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl proto v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15. 8. 2019 pojistnou smlouvu pro [anonymizována tři slova] [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné pojistné podmínky. Počátek pojistného období byl stanoven na 15. 8. 2019 Smlouva mezi žalobkyní (jako pojistitelem) a žalovaným (jako pojistníkem) byla uzavřena pro vozidlo [příjmení] [příjmení], [registrační značka]. Žalovaný se zavázal hradit částku pojistného ve výši 2 692 Kč s pololetní splatností. Žalovaný dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, když neuhradil pojistné splatné dne 15. 2. 2020, a to ani v návaznosti na upomínky žalobkyně. Pojistná smlouva byla ukončena ke dni 22. 5. 2020. Neuhrazené pojistné za dobu od 15. 2. 2020 do 22. 5. 2020 činí částku 1 435 Kč. Žalovaný přes výzvy neuhradil ničeho.

6. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník”), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. (Takovým předpisem je zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

7. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy.

8. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. pojištění zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka.

9. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. má pak pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.

10. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva, přičemž jejím předmětem bylo povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem ve smlouvě specifikovaného motorového vozidla, a to oproti závazku žalovaného jako pojistníka platit sjednané běžné pojistné s pololetní frekvencí ve výši 2 692 Kč. Pojištění bylo sjednáno dne 15. 8. 2019 a trvalo do 22. 5. 2020. Žalovaný za období od 15. 2. 2020 do 22. 5. 2020 nedostál své povinnosti vyplývající pro něj z předmětné pojistné smlouvy a neuhradil sjednané pojistné. V řízení bylo tedy pouze na žalovaném, aby úhradu dlužného pojistného za žalobkyní požadované období soudu tvrdil a prokázal. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že dluh uhradil, případně, že uplatněná pohledávka zanikla některým z jiných zákonných důvodu a žádná taková skutečnost ani v průběhu řízení nevyšla najevo. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, z titulu dlužného pojistného, částku ve výši 1 435 Kč spolu kapitalizovaným úrokem z prodlení z této částky za požadovanou dobu, tedy od 23. 5. 2020 do 24. 3. 2021 ve výši 120,50 Kč Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

14. Naproti tomu soud shledal žalobu ve zbývajícím rozsahu, tedy co do výše 600 Kč, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení poplatků za vymáhání a poměrné části kapitalizovaných úroků z prodlení za nedůvodnou a zamítl ji. Žalovaný v předmětném smluvním vztahu vystupuje v právním postavení spotřebitele, a uplatní se na něj tedy úprava obsažená v § 1811 a 1812 o. z. Žalobkyně však v průběhu řízení ani netvrdila ani neprokázala, že žalovaný byl, jako spotřebitel řádně seznámen s konkrétním sazebníkem poplatků, a že by mu tedy byla známa konkrétní výše tzv.„ nákladů za vymáhání“, resp. že by mezi účastníky došlo k platnému uzavření dohody ohledně úhrady tohoto poplatku. V tomto směru tak nemůže obstát adhézní a neurčité prohlášení žalobkyně ve smlouvě (když navíc toto prohlášení je ve smlouvě zařazeno v podobě doložky psané miniaturním písmem a tedy je zvlášť obtížně čitelné), že„ součástí smlouvy jsou příslušné pojistné podmínky vyznačené na pojistné smlouvě a přehled poplatků z vybrané úkony pojistitele, jejichž aktuální podoba je k dispozici na webových stránkách pojistitele nebo na libovolné pobočce pojistitele“. Naopak platí, že smluvní sankce (i jiná sankční paušalizovaná plnění) musí být platně sjednána dle § 544 zákona č. 40/1964 Sb., resp. § 2048 o. z. (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3512/11:„ ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné“).

15. Za splnění podmínek stanovených v § 142a o. s. ř. pro přiznání náhrady nákladů v řízení úspěšné žalobkyni rozhodl soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 2 035 Kč s příslušenstvím, přičemž jí byla přiznána částka 1 435 Kč s příslušenstvím. Úspěch žalobkyně tak představuje 70,51%, neúspěch 29,49 %. Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení 41,02 %. Při plném úspěchu by žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleželo 1 489 Kč a tato náhrada by sestávala ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za 3 úkony právních služeb zástupkyně žalobkyně po 200 Kč, tj. částky 600 Kč, určené dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), dále z náhrady za hotové výdaje zástupce žalobkyně při uvedených úkonech právních služeb podle 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč, tj. částky 300 Kč, a konečně z náhrady za 21 % DPH podle § 151 odst. 2 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad, tj. částky 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Podmínky pro aplikaci § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na rozsah přiznané náhrady nákladů řízení 41,02 % pak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží 610,80 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní.