13 C 263/2019

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 1 044 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobkyně, aby jí žalovaná byla povinna zaplatit částku [částka], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 176 345,92 Kč, k rukám zástupce žalované, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalované, že naloží a odveze směsnou a vytěženou zeminu, a to včetně uložení na skládce dle platné legislativy ČR v celkovém množství 150 tun, když předmětná stavební suť se měla nacházet na pozemku par. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] u [příjmení]. Byla dohodnuta smluvní pokuta v případě prodlení se splněním díla ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení se splněním díla. Nedílnou součástí smlouvy o dílo byla příloha [číslo] – analýza složení výkopové zeminy ze dne [datum], vypracovaná [celé jméno svědka]. Z analýzy vyplývalo, že vzorek zeminy nesplňuje požadavky o podmínkách ukládání odpadu na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, a to z důvodu překročení koncentrace látek suma [příjmení] více, než dvojnásobně. Žalovaná pomocí svého subdodavatele zeminu uložila u [celé jméno svědka], kdy tato osoba vydala potvrzení o uložení celkového množství 150 tun zeminy a kamení. Tedy došlo k tomu, že odpad byl předán a uložen u provozovatele skládky, který neměl dostatečná oprávnění nakládat s takovýmto druhem odpadu. Žalovaná tedy porušila článek III. bod 3 smlouvy o dílo, kdy směsnou vytěženou zeminu uložila v rozporu s legislativou České republiky, když tuto suť předala pod katalogovým [číslo] jako zeminu a kamení i přes fakt, že se jednalo o jiné stavební a demoliční odpady pod katalogovým [číslo] když navíc tento odpad uložila na skládce u osoby, která neměla dostatečná povolení pro nakládání s tímto druhem odpadu, respektive dle vyjádření provozovatele skládky měl oprávnění pouze pro nakládání s odpadem za účelem terénních úprav. V době předání díla nebyla žalobkyní uvedená informace o špatném uložení odpadu známa, dílo mělo v době předání skrytou vadu, která ovšem znamená, že dílo nebylo do dnešního dne splněno, to je řádně dokončeno bez vad a nedodělků. Protože žalovaná nepředala žalobkyni dílo bez vad a nedodělků, dostala se dne [datum] do prodlení se splněním (provedením) díla, žalobkyně má nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč za každý den prodlení, když ke dni podání žaloby činí smluvní pokuta částku [částka] za 1 [anonymizováno] dní prodlení. Žalobkyně uplatnila smluvní pokutu u žalované penalizační fakturou [číslo] ze dne [datum]. Žalovaná penalizační fakturu zaslala žalobkyni zpět s tím, že smluvní pokutu neakceptuje. Následně byla dne [datum] žalované zaslána prostřednictvím dřívější právní zástupkyně reklamace díla spolu s předžalobní výzvou. V rámci této reklamace byla u žalované uplatněna smluvní pokuta za [anonymizována dvě slova] dnů prodlení, tedy od [datum] do [datum] ve výši [částka], když v tomto rozsahu je i žalovaná částka.

2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila v odporu proti platebnímu rozkazu, když uváděla, že žalobkyně v žalobě tvrdila, že součástí smlouvy o dílo byla laboratorní analýza zeminy z [datum], která byla žalovanou odvážena, když v analýze je jednoznačně uvedeno, že zemina je kontaminována. Žalobkyně dále uváděla, že pokud takovou zeminu žalovaná odvážela a nechala s ní nakládat nikoliv předepsaným způsobem, porušila tím uzavřenou smlouvu o dílo, k předání díla prakticky nedošlo, a proto je požadovaná smluvní pokuta oprávněná. Žalovaná uváděla, že příloha [číslo] (technická specifikace) byla ke smlouvě připojena v podobě, jak uvádí žaloba a rovněž tak i příloha [číslo] zjednodušené schéma místa plnění. Pokud žalobkyně tvrdí, že analýza složení výkopové zeminy měla být z [datum], žalovaná tvrdila, že ve skutečnosti byla ke smlouvě a žalovaná měla k dispozici analýzu z [datum]. Žalovaná obdržela technickou dokumentaci od administrátora soutěže – od [právnická osoba], s. r. o. a stejně tak i ve smlouvě o dílo, jako přílohu analýzu zeminy z [datum] se vzorky z parcely [číslo] v k. ú. [obec] u [příjmení], když v této analýze je tato zemina hodnocena bez jakékoliv kontaminace. Když žalovaná obdržela technickou dokumentaci, šla na místo předmětu plnění, a sice na parcelu [číslo] [obec] u [příjmení] a nalezla tam navezenou zeminu. O této dle obdržené dokumentace došla k oprávněnému závěru, že tato byla vybagrována z parcely [číslo] v k. ú. [obec] u [příjmení] a převezena na parcelu [číslo]. Dle dokumentace, kterou žalovaná obdržela, byla tato zemina bez závad. V souladu s předmětem smlouvy o dílo tedy tuto navezenou zeminu naložila, odvezla a uložila dle platné legislativy ČR a tím přesně splnila smlouvu. Dne [datum] žalovaná předala žalobkyni dílo, když účastníci v předávacím protokolu shodně konstatovali, že práce žalované byly provedeny dle platných předpisů, norem a projektové dokumentace a žalobkyně dílo přijímá do užívání, včetně přidaných dokumentů. Dle článku III bodu 5 smlouvy o dílo byla mezi účastníky stanovena lhůta záruky na dílo v trvání šesti měsíců ode dne předání díla, tedy od [datum]. V záruční době žalobkyně nevznesla žádné námitky. Teprve po třech letech žalobkyni došlo, že došlo k záměně analýz a žalobkyně začala poukazovat na to, že zemina odvezená žalovanou, byla kontaminována a žalovaná s ní nenakládala předepsaným způsobem. Žalovaná dále namítala, že pokud se žalobkyně domnívala, že dodání předmětu díla mělo vady, tyto neuplatnila v záruční době a pokud požaduje plnění, je její nárok promlčen.

3. Žalobkyně se vyjádřila k odůvodnění odporu žalované. Žalovaná uváděla, že při plnění smlouvy o dílo měla k dispozici analýzu ze dne [datum] se vzorky z parcely [číslo] v k. ú. [obec] u [příjmení]. V této analýze měla být zemina hodnocena bez jakékoliv kontaminace. Žalobkyně tvrdila, že místem plnění dle uzavřené smlouvy o dílo byl pozemek parcela [číslo] v k. ú. [obec] u [příjmení]. Tedy pokud žalovaná odkazuje na analýzu ze dne [datum], muselo jí být zřejmé, že se jedná o analýzu nesprávnou, když samotná analýza odkazovala na jiný pozemek, než ten, který byl označen jako místo plnění v uzavřené smlouvě o dílo. Námitka promlčení není dle názoru žalobkyně oprávněná, když se jednalo o skrytou vadu a v takovém případě je promlčecí doba na skryté vady díla pětiletá. Dílo bylo převzato dne [datum] s tím, že pětiletá promlčecí doba by vypršela až [datum], u soudu byla žaloba podána [datum]. Dále žalobkyně namítala, že pokud žalobkyně při sjednávání smlouvy o dílo měla analýzu ze dne [datum], vyhotovenou [celé jméno svědka], pak se tedy jednalo o nesprávný pokyn, na který měla žalovaná žalobkyni upozornit. Žalovaná však i v případě špatné analýzy nepostupovala při ukládání odpadu s legislativou ČR, když stavební suť neoznačila správným katalogovým číslem a nesprávně jí uložila na skládku pana [celé jméno svědka], který nemohl nakládat s takovýmto druhem odpadu.

4. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno ze smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], že žalobkyně jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel se zavázala provést dílo a objednatel se zavázal řádně provedené dílo převzít a zaplatit za něj sjednanou kupní cenu. Smlouva byla uzavřena na základě zadávacího řízení, které vyhlásil a uskutečnil objednatel v pozici zadavatele a ve které byla žalovaná vybrána jako vítězný uchazeč. Objednatel předá stanoviště dodavateli tak, aby byly práce zahájeny do pěti kalendářních dnů od podpisu smlouvy o dílo. Předmětem díla bylo provedení stavebních prací, definovaných v příloze [číslo] technická specifikace předmětu plnění, místem plnění byl pozemek [parcelní číslo] v [obec] u [příjmení], k. ú. [obec] u [příjmení], které je zakresleno v podkladech v příloze [číslo] předmětné smlouvy. Celé dílo musí být řádně dokončeno a objednateli protokolárně předáno nejpozději do [datum]. Splněním povinností zhotovitele dle této smlouvy o dílo je splnění všech povinností řádně a včas, zejména pak úplné dokončení, dodávka všech dokladů, zejména o skutečném provedení prací (doklady o převzetí a uložení odpadu na certifikované skládce, včetně objemu a vážních lístků, respektive podepsání předávacího protokolu o předání a převzetí předmětu díla oběma smluvními stranami). Zhotovitel je povinen provést dílo v souladu s legislativou České republiky a technickými normami, přičemž úroveň jakosti stanovené v ČSN pro materiály a výrobky, tak i pro technologické postupy a způsob provádění díla je pro daný účel kvalitativním minimem. Zhotovitel poskytuje objednateli záruku na celé dílo šest měsíců ode dne předání díla objednateli. Dále byla dohodnuta doba, od kdy začíná běžet záruka na dílo. Byla dohodnuta cena díla včetně DPH ve výši [částka] a byly dohodnuty platební podmínky. V bodě V. další práva a povinnosti smluvních stran, sankce bylo v bodě 5.1 uvedeno, že zhotovitel se zavazuje každou oznámenou vadu díla odstranit nejpozději do pěti kalendářních dnů od obdržení oznámení o vadě ze strany objednatele. Pokud zhotovitel neodstraní oznámenou vadu díla v uvedeném termínu od obdržení jejího oznámení, zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši [částka] za každý den prodlení s odstraněním vady, a to počínaje čtvrtým dnem od obdržení oznámení o vadě. V bodě 5.2 bylo uvedeno, že zhotovitel je povinen v případě svého prodlení se splněním díla, to je včasným protokolárním předáním řádně dokončeného díla objednateli (vyjma drobných vad a nedodělků nebránících v užívání díla) zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši [částka] za každý kalendářní den prodlení se splněním díla. Z přílohy [číslo] technické specifikace předmětu plnění nabídkové ceny bylo prokázáno, že žalovaná měla provést naložení a odvoz směsné vytěžené zeminy (stavební suť) včetně uložení na skládce dle platné legislativy České republiky (nakládání s odpady) o 150 tun s tím, že cena za tunu činila [částka], celková nabídková cena bez DPH činila [částka], 21 % DPH [částka] a cena včetně DPH činila [částka]. Z přílohy [číslo] pak bylo prokázáno, že šlo o koordinační situační výkres, kde bylo zakresleno uložení stavební sutě.

5. Z předávacího protokolu ze dne [datum] bylo prokázáno, že stavba podle smlouvy o dílo ze dne [datum] byla předána bez vad a nedodělků. Bylo konstatováno na závěr, že po provedené prohlídce a předání seznamu předaných dokumentů bylo konstatováno, že práce byly provedeny dle platných předpisů, norem, projektové dokumentace a smlouvy o dílo. Na základě tohoto protokolu zhotovitel předává stavbu a zástupci objednatele výši uvedený objekt přejímají do užívání. Nedílnou součástí předávacího protokolu je seznam převzatých dokumentů. Za objednatele předávací protokol podepsal [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a za žalovanou [příjmení] [jméno].

6. Z informativního hodnocení výsledku laboratorních analýz„ Prodloužení dešťové kanalizace v obci [obec]“ zpracované [celé jméno svědka] ze dne [datum] bylo prokázáno, že na základě objednávky žalobkyně bylo prováděno vzorkování na parcele parcelní [číslo] k. ú. [obec] u [příjmení], to je v místech, kde byly provedeny stavební úpravy – stávající dešťové kanalizace – strouhy, která odvádí dešťové vody z obce Lužice [ulice] úpravy spočívaly v prohloubení a rozšíření stávající dešťové kanalizace – strouhy a úpravě stávajících břehů podél dešťové kanalizace – strouhy ve vymezených úsecích parcely parc. [číslo]. Vyhodnocení mělo sloužit k ověření míry kontaminace zeminy, odtěženého v rámci stavebních úprav a znovu použité k terénním úpravám v místě stavby„ Prodloužení dešťové kanalizace v obci [obec]“. Vyhodnocení mělo sloužit také k určení způsobu nakládání s odtěženou zeminou, to je k prokázání vhodnosti užití dané zeminy ke zpětným zásypům a terénním úpravám v místě dané stavby. Na základě rozborů a předkládaných doporučení bude určen způsob dalšího možného nakládání s odtěženou zeminou. Především je ve zprávě posuzována možnost využití odtěžené zeminy k terénním úpravám. Byl zde dále popsán způsob a podmínky odběru vzorků, podklady pro vyhodnocení a samostatné vyhodnocení. Závěrem bylo uvedeno, že vzorek zeminy zemní pláně (zemina odtěžená při prohloubení a rozšíření stávající dešťové kanalizace – strouhy a použita k terénním úpravám stávající strouhy) odebraným v místě projektované výstavby stavební akce„ [anonymizována tři slova] v obci [obec]“, prováděné na parcele [anonymizováno], k. ú. [obec] u [příjmení], nevykazuje kontaminaci v rozsahu požadovaných ukazatelů. Koncentrace všech ukazatelů splňují limity stanovené v tabulce [číslo] a [číslo] [ustanovení pr. předpisu] pro odpady využívané na povrch terénů (k terénním úpravám).

7. Z informativního hodnocení výsledku laboratorních analýz„ [anonymizována tři slova] v obci [obec]“„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno] – [anonymizováno]“ zpracovaného [celé jméno svědka] ze dne [datum] bylo prokázáno, že na základě objednávky žalobkyně bylo prováděno vzorkování na parcelách parcelní [číslo] k. ú. [obec] u [příjmení], to je v místech, kde byly provedeny stavební úpravy – výstavba stávající dešťové kanalizace včetně zásypů a terénních úprav daných pozemků. Vyhodnocení mělo sloužit k ověření míry kontaminace materiálu, směsného stavebního odpadu (částečně i zeminy) odtěženého v rámci stavebních úprav a znovu použité k terénním úpravám – zásypům v místě stavby„ Prodloužení dešťové kanalizace v obci [obec]“. Mělo sloužit také k ověření navezeného materiálu k terénním úpravám daného pozemku soukromými osobami a podnikatelskými subjekty (stavební firmy). Vyhodnocení mělo sloužit také k určení způsobu nakládání s odtěženou zeminou, to je k prokázání vhodnosti užití daného materiálu / odpadu ke zpětným zásypům a terénním úpravám v místě dané stavby. Na základě rozborů a předkládaných doporučení bude určen způsob dalšího možného nakládání s odtěženou zeminou. Především je ve zprávě posuzována možnost využití odtěženého materiálu / odpadu k terénním úpravám. Byl zde dále popsán způsob a podmínky odběru vzorků, podklady pro vyhodnocení a samostatné vyhodnocení. Závěrem bylo uvedeno, že vzorek navezeného materiálu – směsného stavebního odpadu odebraný v místě výstavby stavební akce„ Prodloužení dešťové kanalizace v obci [obec]“, provedené na části parcely p. [číslo] k. ú. [obec] u [příjmení], nesplňuje požadavky stanovené tabulkou [číslo] [ustanovení pr. předpisu] pro využití odpadů na povrchu terénu k terénním úpravám nebo rekultivacím lidskou činností postižených pozemků. Nejvýše přípustná koncentrace předepsaná legislativními předpisy byla překročena koncentrace ∑PAU. Nejedná se však o závažné překročení limitní hodnoty. Součástí tohoto hodnocení jsou dále přílohy 1 až 5.

8. Z faktury [číslo] ze dne [datum] splatné [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu dle smlouvy o dílo ze dne [datum] článku 5.5 ke dni [datum] smluvní pokutu za nedodání dokladu o převzetí a uložení odpadu na certifikované skládce včetně objemu a vážních lístků za 1 028 dní za den [částka], celkem [částka]. Z přehledu uložených tun, vystavené [celé jméno svědka], [IČO], pak bylo prokázáno, že z akce [obec] byl odsouhlasen počet uložených tun 150 s tím, že dne [datum] [anonymizována dvě slova] dopravily dvě auta 60 tun, dne [datum] tři auta 90 tun, dále zde byly uvedeny čtyři [registrační značka].

9. Z reklamace vad díla ze dne [datum] bylo prokázáno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla pověřena žalovanou, aby reklamovala provedení díla podle smlouvy uzavřené dne [datum]. Uvedla, že dílo bylo uloženo u firmy [celé jméno svědka], když žalobkyně zjistila, že pan [celé jméno svědka] měl oprávnění pro nakládání s odpadem pouze za účelem terénních úprav. Tato skutečnost nebylo obci v době převzetí díla známa. Předávacím protokolem ze dne [datum] obec stvrdila převzetí díla bez vad a nedodělků. Tímto aktem stvrdila odklizení materiálu z dotčeného pozemku, které bylo na pohled zjevné. Nedostatek oprávnění na straně pana [celé jméno svědka] však nebyl z přehledu uložených tun patrný. Jednalo se o vadu skrytou. Ani [právnická osoba] stavby, která odpad panu [celé jméno svědka] předávala, nebyla oprávněna k nakládání s daným odpadem, měla oprávnění nakládat pouze se zeminou a kamením neuvedeným pod [číslo] k. [číslo] nikoliv však se směsnými, stavební či demoličními odpady k. [číslo]. Dílo nebylo provedeno řádně, protože nebyla splněna povinnost uložit stavební suť na skládce dle platné legislativy České republiky, týkající se nakládání s odpady. Jménem [územní celek] reklamovala skrytou vadu díla. Dále se vypořádávala se zárukou smlouvy uvedené ve smlouvě o dílo a požadovala smluvní pokutu za každý den prodlení ve výši [částka] dle článku 5.2 smlouvy o dílo. Dále požadovala slevu z ceny díla, odpovídající rozdílu obvyklých nákladů v době uzavření smlouvy o dílo na uložení stavební suti na skládku s odpovídajícím oprávněním a na uložení zeminy a kamení vhodné z hlediska legislativy k terénním úpravám.

10. Z dodejky pak bylo prokázáno, že tato reklamace byla žalované doručena [datum].

11. Z vyjádření k penalizační faktuře ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná dávala žalobkyni na vědomí, fakturu vrací zpět a neakceptuje smluvní pokutu. Součástí předání stavby byly jak vážní lístky, tak potvrzený předávací protokol, který jasně deklaruje, že dílo bylo předáno bez vad a nedodělků a s veškerou dokumentací, což bylo potvrzeno podpisem obou zúčastněných stran.

12. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku bylo prokázáno, že [celé jméno svědka], [IČO], má předmět podnikání, a to nakládání s odpady (vyjma nebezpečných), a to mimo jiné. Vznik oprávnění je uveden [datum]. Z dodatečného povolení terénních úprav ze dne [datum] bylo prokázáno, že Magistrát města Olomouce, Odbor stavební, oddělení stavebních staveb, povolil [celé jméno svědka] terénní úpravy, a to sanace inertního odpadu [obec] na pozemcích tam vyjmenovaných. Terénní úprava byla provedena formou navážky zeminy a odpadu ze staveb na povrch terénu, a to [číslo] zemina a kamení neuvedené pod [číslo] [číslo] vytěžená hlušina neuvedená pod [číslo] [číslo] zemina a kameny, [číslo] směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly [číslo], [číslo] a [číslo]. Dále byly stanoveny další podmínky k provádění těchto terénních úprav s tím, že terénní úpravy měly být dokončeny nejpozději do [datum].

13. Z protokolu z posouzení a hodnocení nabídek [územní celek] – sanace směsné vytěžené zeminy bylo stanoveno, že předpokládaná cena byla stanovena ve výši [částka], lhůta pro podání nabídky byla stanovena do [datum] 10 hodin. Byl zde uveden seznam oslovených uchazečů s tím, že výzva k podání nabídek byla uveřejněna na úřední desce zadavatele dne [datum]. Byl uveden seznam obdržených nabídek, mimo jiné i nabídka žalované. Byly posouzeny nabídky vzhledem k údajům a dokladům, které byly povinnou součástí nabídky, poté byla uvedena nabídnutá cena s tím, že bylo uvedeno, že nejnižší nabídkovou cenu podala žalovaná. Komise ukončila jednání v [anonymizováno] a jsou uvedeny podpisy členů komise [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a [jméno] [příjmení].

14. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] bylo prokázáno, že tato společnost žádala [právnická osoba], [anonymizováno] o zaslání zadávací dokumentace, která jim byla zasílána emailem. Součástí této dokumentace byla analýza složení výkopové zeminy vypracována [celé jméno svědka]. Zadávací dokumentace došlo pozdě, tak nabídku k této veřejné zakázce nepodávali. Z doplnění sdělení ze dne [datum], kdy toto bylo doručeno soudu, bylo zjištěno, že společnost předložila informativní hodnocení výsledků laboratorních analýz z [datum].

15. Ze sdělení Krajského úřadu Olomouckého kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství, bylo prokázáno, že [celé jméno svědka] nevykázal za rok [rok] příjem jakéhokoliv odpadu od společnosti [právnická osoba]

16. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že je provozovatelem skládky odpadu v obci [obec], podniká jako fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění. Převzetí odpadu probíhá tak, že když přiveze někdo nějaký odpad, třeba [právnická osoba] stavby, svědek se zeptá řidiče, odkud je odpad, což mu řidič řekne, svědek to zapíše. Nemá v podstatě jak to dál kontrolovat, pouze podle tohoto nahlášení napíše přehled a vystaví fakturu. Dříve, než fakturuje, tak si ještě služby kontroluje s vedoucím, který to má na starosti u příslušné firmy. Po projednání s řidičem se odpad složí a svědek může vizuálně zkontrolovat, zda neobsahuje něco nepovoleného, např. asfalt, plasty nebo jiný závadný materiál. Kdyby to zjistil, zavolal by vedoucímu firmy, která odpad složila, že si to musí odvést. Takový odpad tam mít nemůže, chodí mu kontroly, provádí rozbor. Zkoušky na skládaný materiál mu musí dodat firma, který odpad skládá, jinak ho nemůže skladovat. Svědkova skládka může skladovat tzv. inertní materiál, což je hlína, kamení, zbytky cihel, konkrétně je to stanoveno podle povolení, když to vychází z vyhlášky. Svědek má konkrétní povolení od magistrátu, kde jsou přímo popsaná čísla vyhlášky, se kterými může nakládat. Svědkovi bylo předestřeno hodnocení výsledků laboratorních analýz ze dne [datum], tabulka [číslo] na straně [anonymizováno], když svědek uvádí, že takový odpad by nemohl přijmout na svou skládku. Žalovaná u něho nikdy neskladovala odpad, [právnická osoba] stavby u něho skladovala asi 152 tun z [územní celek]. Museli mu dát rozbor a svědek ho bude mít někde založený. [příjmení] 500 tun podle vyhlášky rozbor nemusí být, pokud ho má k dispozici, tak ho doloží. Svědek uvedl, že nad 152 tun z [územní celek] zvláštní rozbor nemá. Svědek je oprávněn nakládat s odpadem 17 05 04 a je schopen předložit povolení magistrátu, s čím má oprávnění nakládat a měl i v roce [rok]. Dále bylo svědkovi předestřeno informativní hodnocení výsledků laboratorních analýz ze dne [datum], strana [anonymizováno], tabulka pod bodem [anonymizováno] a svědek uvedl, že pokud by mu byla předložena takováto tabulka, pak takový odpad by na svojí skládku bez problémů přijal. O tom, že odpad z [obec] nepřijel přímo, ale přes nějakou deponii, je spíše úvaha svědka. Pokud někdo svědkovi tvrdí, že přiváží konkrétní odpad, popřípadě ukáže rozbor daného odpadu, není svědek objektivně schopen říct, pokud by se zjistilo, že údaje nejsou pravdivé, zda by platil pokutu svědek nebo ten, kdo tam odpad složil. Pokud se složí dovezený odpad u svědka na skládku k dalšímu odpadu, není svědek schopen následně rozdělit, kdo konkrétně na kterou konkrétní část u něho odpad složil. Svědkovi se stalo, že platil pokutu, ale neví, jak to bylo s firmou, která u něho odpad složila.

17. Z výslechu svědka [příjmení] [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že pro žalobkyni v deseti nebo dvanácti případech zpracovával zadávací řízení. Žalovanou zná jako regionální stavební firmu ze [příjmení] a byla vítězem zadávacího řízení žalobkyně. Svědek je jednatelem [právnická osoba], [anonymizováno] a žalobkyně ho oslovila se zakázkou. Obec udělila společnosti plnou moc, aby působili jako zástupce za zadavatele v konkrétním řízení. U výběrového řízení to bylo tak, že technickou část zadávací dokumentace připravila žalobkyně a společnost svědka připravovala pouze textovou část, obec jí předala analýzu zeminy a svědek předložil analýzu, kterou jim obec, jako administrátorovi, předala. Z této pak svědek vycházel při přípravě zadání veřejné zakázky. Svědek předložil kopii informativního hodnocení výsledků laboratorních analýz z [datum]. Obsah této studie zadali do textové části zadávací dokumentace a s touto pracovali. Nikdy nedostali jinou studii předmětné zeminy. Svědek si pamatoval, že bývalý starosta mu řekl, že existuje ještě jiná studie, nevěděl však konkrétní datum s tím, že se měla týkat nějakého sporu obce s místním podnikatelem ohledně vyvážení jeho zeminy. Byla připravena zadávací dokumentace se studií z [datum] s tím, že celou tuto dokumentaci s touto přílohou muselo schvalovat zastupitelstvo [územní celek], což se také stalo. Podmínky zadání této konkrétní zakázky se po schválení obcí neměnily a ani se měnit nemohou s ohledem na zákon o veřejných zakázkách. Zakázka byla schválena zastupitelstvem bez jakýchkoliv připomínek. Výběrové řízení bylo zveřejněno v souladu se zákonem. V průběhu zadávacího řízení se přihlásilo pět účastníků, kteří byli přímo osloveni a jeden, který podmínky zjistil přes úřední desku. Společnost svědka připravila pouze protokoly pro hodnotící komisi, které jsou prázdné. Neví, co je v obálkách jednotlivých uchazečů, tyto se otvírají až před hodnotící komisí, což podepisují členové hodnotící komise. Svědek působil na této hodnotící komisi jako zapisovatel, nehodnotil jednotlivé zakázky, neposuzoval je. Psal, co mu členové řeknou. Hodnotící komise se pak dohodne pouze na doporučení jejich členů, toto se zapsalo do připraveného protokolu a pak to obec připravila tak, aby na zasedání zastupitelstva byla schválena nejvýhodnější nabídka. Tento proces si však administruje obec sama. Pokud obec na zastupitelstvu schválí vítěze, což v tomto případě byla žalovaná, společnost svědka pouze administruje další činnost, tedy rozesílá zastupitelstvem schválený návrh, tedy rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky. Po této činnosti pak jejich činnost jako administrátora skončila. Svědek neměl žádné informace, jak bylo dále postupováno, kam byla například zemina převezena apod. Svědek ještě předložil protokol z posouzení a hodnocení nabídek daného projektu. Smlouvu a podklady pro uzavření případné smlouvy společnost svědka nezajišťovala, technické specifikace předmětu plnění byly obci dodány, když šlo o specifikaci množství zeminy, která měla být odvezena. Svědek v průběhu zadávacího řízení nedostal informaci, že by některý z podkladů měl být nesprávný. Podle svědka bylo předmětem následné smlouvy o dílo naložení, odvoz a likvidace [hmotnost] zeminy z pozemku obce. Šlo o vytěženou zeminu kvůli pokládce potrubí, šlo o pozemek [číslo] dostali zákres od obce, který svědek předložil k důkazu. Svědek neví, co bylo konkrétně ve smlouvě o dílo. Svědek nebyl přítomen na pozemku [anonymizováno], nikdo mu ho neukazoval. Svědek nevěděl, proč se zemina odvážela, ani dřívější starosta mu důvod zakázky nesděloval. Technickou část od obce svědek zapracoval do textu, ještě to kontroloval s bývalým starostou, výslovně se ho ptal, jestli to jsou všechny relevantní podklady. Bylo mu řečeno, že všechno prošlo jak hodnotící komisí, tak zastupitelstvem. Svědek uváděl, že nebyl při podpisu smlouvy o dílo a nevěděl, co je přílohou [číslo] podepsané smlouvy o dílo. Po předestření smlouvy o dílo nedokázal vysvětlit, proč je v bodě [anonymizováno] uveden pozemek parcela [číslo] svědek mluvil o pozemku [anonymizováno]. Šlo o podklady obce, které kontroloval s bývalým starostou. Jedinou analýzu, kterou měl svědek k dispozici, předložil soudu. Nemůže se vyjádřit k tomu, co bylo nakonec přílohou [číslo] smlouvy o dílo. Svědek je přesvědčen, že smlouvu obci nepřipravovali, výslovně uvedl, že neví, jestli smlouvu o dílo připravovala jejich společnost.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že byl starostou v obci [obec] celé funkční období, v dalším období po dvou letech skončil ze [anonymizováno] důvodů. V tehdejším zastupitelstvu, které nebylo podle svědka funkční, zůstali ze sedmi pouze čtyři lidé, z nichž jeden podle svědka vyvezl vlastní odpad na pozemky obce, pak za nějakou dobu sám zavolal Českou inspekci životního prostředí (dále jen ČIŽP). Svědek se o odpadu dozvěděl, oslovil firmu ze [příjmení] zabývající se likvidací odpadu a ti mu doporučili [anonymizováno] [celé jméno svědka], který nakonec udělal analýzu zeminy. Udělal dvě analýzy, svědek nevěděl proč. Jednalo se v podstatě o zavezení odpadové roury splaškové kanalizace. Svědek vůbec neřešil čísla pozemků, jen prostor v té strouze. Jednalo se o dva odpady, když je pravdou, že obec tam zavezla říční písek ze [příjmení] mostu a vedle pak byl odpad od té osoby, která ho tam navezla. [anonymizováno] [celé jméno svědka] dělal dvě analýzy, a to jednak říčního štěrku ze [příjmení] mostu a potom toho odpadu dovezeného třetí osobou, což byla stavební suť. Jako kontaminovaná byla pouze ta část stavební suti. Neřešili se tehdy parcelní místa, pouze prostor a svědek věděl, že musí vysoutěžit někoho, kdo to odveze. Oslovili tedy [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Svědek nevěděl, co jako obec dodávali [právnická osoba] [celé jméno svědka] při zadávání zakázky. S [anonymizováno] [celé jméno svědka] se byl dívat na konkrétním místě. Vždy jednal pouze s [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Další část týkající se zakázky svědek neřešil, nechtěl mít s tím nic společného, nechtěl být ani v hodnotící komisi, bál se střetu zájmů. Jak dále probíhalo výběrové řízení, o tom svědek neví, ani kdo se ho zúčastnil, ani kdo ho vyhrál. Svědek nevěděl, že by [právnická osoba] [celé jméno svědka] pro obec někdy připravovala např. smlouvu o dílo. Veškeré věcí, týkající se odvozu zeminy a další otázky s tím související, se řešily v zastupitelstvu, kde již svědek nebyl. [příjmení] vznikl z popudu dřívějšího nefunkčního zastupitelstva. Za působnosti svědka, jako starosty obce, se obec s nikým nesoudila. Důvodem, proč zakázku museli zadat, bylo to, že analýzou bylo zjištěno, že v části strouhy je kontaminovaný odpad a z ČIŽP řekli, že tam nemůže zůstat. Podle svědka bylo v zadávací dokumentaci uvedeno, že se jedná o kontaminovaný odpad a musel o tom vědět i [anonymizováno] [celé jméno svědka] a i ten, kdo vyhrál soutěž, tedy žalovaná. Před odvezením suti byl svědek osobně na místě se synem jednatele žalované a osobně mu ukázal, odkud se to mělo odvážet. Svědek mu ukázal místo, které označil pan [celé jméno svědka]. Svědek po předestření mapy uvedl místo, kde se odpad odvážel. Když se zadávala veřejná zakázka, suť byla asi do jednoho metru výšky nad zemí. Haldy byly vytvořeny sondami. Ve chvíli, kdy se měly začít dělat sondy, povrch strouhy byl zarovnaný, byla to finální úprava. Svědek neví, jestli smlouva o dílo odpovídala ceně, pokud jde o odvoz kontaminované zeminy. Když žalovaná odvážela zeminu, musela pracovat i do hloubky až k potrubí. Podle svědka tam měl být stavební deník. Samotné odtěžení a odvezení zeminy bylo v režii žalované. V den, kdy se mělo začít dělat, byl na místě, ale pršelo, tak šli od toho, pak u toho již nikdy nebyl. [anonymizováno] [celé jméno svědka] věděl, proč se zakázka realizuje, věděli to všichni, důvodem bylo, že [anonymizováno] [celé jméno svědka] tam našel nějaké chemické prvky. Svědek dále uvedl, že předpokládá, že v tomto směru předložili podklady [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Konkrétně to bylo tak, že to zjištění [anonymizováno] [celé jméno svědka] svědek předložil ČIŽP k vyjádření, která se vyjádřila tak, že se to musí odvést. V průběhu zadávání zakázky, ani její realizace, nebyl nikým osloven, že by měl být nějaký problém. Část, která se týkala štěrkopísku od mostu ze [obec], byla podle Ing. [celé jméno svědka] v pořádku. V tu dobu, kdy se odvážel kontaminovaný odpad, štěrkopísek zůstal na místě. To, co se odvezlo, bylo na místo navezeno třetí osobou, [anonymizována dvě slova], bylo navezeno tři měsíce, než byla kontrola z ČIŽP. [anonymizováno] [celé jméno svědka] místo, kde byla stavební suť kontaminovaná, označil kolíky v zemi, toto pak ukázal také synovi jednatele žalované a z toho místa žalovaná, svědek předpokládá, že suť odvezla. Bylo vidět, že se jedná o stavební suť pouhým okem. Po předestření smlouvy o dílo svědek uvedl, že si nepamatuji, jestli při podpisu tato analýza byla předložena zhotoviteli. Na předávacím protokolu je i podpis svědka.

19. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že je zaměstnankyní žalobkyně od roku [rok] jako [anonymizováno] pracovnice. S žalovanou nejednala, pouze od syna jednatele žalované přebírala fakturu a vážní lístky. Při výběrovém řízení na provedení tohoto díla vyvěšovala na obecní desku podklady, které jí předložil pan [celé jméno svědka] ze [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]. Na obecní desku vyvěšovala výzvu k podání nabídek. Výzva se vyvěšovala jak na běžnou desku obce, tak i na [anonymizováno]. Svědkyně nevěděla, které konkrétní doklady [právnická osoba], s. r. o. od žalobkyně k přípravě výběrového řízení dostala. Výběrové řízení probíhalo tak, že se komise sešla v kanceláři starosty, otevíraly se dvě obálky, podepisovaly se protokoly, vyhodnocovaly se konkrétní nabídky a vybrala se žalovaná. Později od [anonymizováno] [celé jméno svědka] dostala celý spis týkající se výběrového řízení k založení. Smlouvu o dílo svědkyně nepřipravovala. Nevěděla, zda se uzavření smlouvy o dílo s žalovanou projednávalo na zastupitelstvu. Z pozice zaměstnankyně se na provádění díla nepodílela. Dílo se provádělo v místě, kde bydlí. Neviděla, že by ze strany obce udílel pokyny žalované k provedení díla. Odpoledne viděla, že zemina byla odvezena. Dílo bylo vyfakturováno, předány vážní lístky, dílo bylo ze strany obce zaplaceno. Byla přítomna na jednání zastupitelstva, kde se projednávalo podání této žaloby. Zastupitelé požadovali, aby po žalované bylo požadováno penále nebo pokuty, když ve smlouvě o dílo bylo uvedeno, že odpad má být uložen na speciální skládku a žalovaná toto nesplnila. Smlouvu o dílo připravovala [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]., která připravovala celé výběrové řízení. Odvoz a uskladnění zeminy se u žalobkyně řešilo proto, že tam bylo několik kontrol ze strany Inspekce životního prostředí a i ze strany stavebního úřadu bylo řešeno, že se tam nachází kontaminovaná zemina. Na počátku byl výkopek, kde se odebíraly vzorky zeminy. Prostor byl ohraničen páskou v místě, kde pak došlo k odtěžení zeminy. Od výkopu dál již nebylo nic, byla to rovná zplanýrovaná zem. Kontaminovaná zemina se řešila na zastupitelstvu, všichni mluvili o tom, že je to kontaminované. Svědkyně uvedla, že si myslí, že pan [celé jméno svědka] věděl, že zemina je kontaminovaná. Svědkyně uvedla, že předpokládá, že dřívější starosta žalované ukázal, kde má těžit. S panem [celé jméno svědka] se viděla před výběrovým řízením pouze jednou, říkal jí, co má vyvěsit. Nemluvila s ním o obsahu zadávací dokumentace. Nebyla přítomna toho, když pan [celé jméno svědka] jednal se starostou, ale protože s ním jednal, svědkyně dovodila, že věděl, že jde o kontaminovanou zeminu. V jednací síni byli přítomni členové tehdejšího zastupitelstva, a to pan [příjmení] a pan [příjmení].

20. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že je místostarostou žalobkyně od roku [rok] a zastupitelem obce byl od roku [rok]. Za žalobkyni se neúčastnil jednání s žalovanou. Byl předsedou výběrové komise, která vybírala společnost k provedení smlouvy o dílo. Svědek nevěděl, jaké podklady měly osoby, které se přihlásili do výběrového řízení. Výběrové řízení zajišťovala [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]. Společnost měla od žalobkyně k dispozici rozbor zeminy, která se měla rozvést a odbor životního prostředí o tom, že je nutno kontaminovanou zeminu odvést, toto svědek věděl od starosty. Rozbor prováděl [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Svědek nevěděl, ze kterého dne byl rozbor [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Rozbor se měl týkat parcel, jejichž čísla svědek neví. Šlo o parcelu, kde se prováděla kanalizace a dále o parcelu poblíž [anonymizováno]. Za účasti komise k průběhu výběrového řízení pan [celé jméno svědka] otevřel obálky, v těchto byli podklady, zda má firma oprávnění na nakládání s odpady a byla tam cena. Žalovaná měla asi v té době oprávnění nakládat s odpady. S žalovanou nejednal ohledně provádění díla. V den odvozu zeminy tam starosta, pan [příjmení], přítomen byl. S panem [celé jméno svědka] se bavil při výběrovém řízení, říkal mu, že se má odvážet kontaminovaná zemina po kanalizaci, když o tom rozhodla Inspekce životního prostředí. Smlouvu o dílo připravoval pan [celé jméno svědka]. Svědek bydlí asi [anonymizováno] metrů od místa, kde se prováděla předmětná zakázka. Na začátku parcely byl malý výkopek, který byl ohraničený, kde vzal pan [příjmení] [celé jméno svědka] vzorky pro svůj rozbor. Když to firma ohraničila, byl tam příkop, který byl posléze oplocen. Ze strany životního prostředí bylo rozhodnuto, že zemina se musí vytěžit, protože ze strany pana [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že je kontaminovaná. [příjmení] tam byla navezena z pozemku, který tam leží nedaleko. Ráno se byl podívat, když zakázka měla být prováděna, byl tam přítomen starosta, stavební dozor pan [příjmení]. S řidičem se bavil, kam zeminu povezou, řekl, že do [anonymizováno]. Ten den pršelo, měli obavu, aby nepoškodili cestu, stáli na příjezdové komunikaci. Svědek ten den nevěděl, kam byla zemina odvezena. Svědek před výběrovým řízením osobně volal do [anonymizováno] na skládku a ptal se na cenu uložení kontaminované zeminy a bylo mu řečeno, že cena je [částka] za tunu. Volal ještě na skládku do [obec], ale tam mu cenu nesdělili. Cena, kterou nabídla žalovaná za provedení díla, se svědkovi s ohledem na informaci, kterou dostal ze skládky z [anonymizováno], zdála přiměřená. Pokud by předmětem díla nebyla kontaminovaná zemina, cena díla by měla být několikanásobně nižší. Svědek neviděl, jak byly dokumenty předány [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]. Nevěděl, jaké doklady předložila žalovaná o tom, že může nakládat s odpady.

21. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že je geolog a zároveň je vzorkař na podzemní vody, odpadní vody a odpady. Na základě geologické odbornosti je oprávněn i k vzorkování zemin. Byl osloven ze strany bývalého starosty žalované a pro něho pracoval na akci, která byla nazvaná prodloužení dešťové kanalizace na dvou místech. Vyhotovil dvě posouzení, jedno v květnu a druhé v červenci [rok]. Měl posoudit stav zeminy, která se v těchto místech nacházela. Na jednom místě, které se provádělo v květnu, ve zprávě je uvedeno parcelní číslo, vyšly výsledky dobře a podle vyhlášky číslo 294/2005 Sb. šlo o zeminu, kterou bylo možno uložit na povrch terénu. Při druhé zakázce, která byla severněji, blíže k hlavní silnici, vyskočila výše číslo poloaromatických polovodíků a tato zemina se nehodila k uložení na povrch v terénu, závěry byly uvedeny ve zprávách svědka. Svědkovi předestřena zpráva o měření z července [rok] a svědek k tomu uvedl, že u této závěry nevyšly. Součástí je i protokol o odběru, kde je i popsáno, co svědek při odběru viděl, jde i o vizuální popis odvrtaného materiálu. Po předestření další zprávy uvedl, že jde o zprávu, která byla zpracována jako první. Součástí byly i mapové přílohy, kde byly zakreslena místa odběru. Zprávy zasílal bývalému starostovi elektronicky, práce mu byly zaplaceny. Svědek se nepodílel na zajištění odvozu zeminy, ani nekontroloval odvoz zeminy nebo její likvidaci. Prostor, který kontroloval, byl zahrnut a srovnán, ale když prováděl vrtání, na některých místech se nedostal do hloubky, protože tam byly betony. Proto si se starostou domlouval bagr, aby mohl vzít vzorky i z větší hloubky. Šlo o navezený materiál, byly tam kusy betonu, cihel. Tento bylo možno nazvat jako stavební odpad, ale určitě ne zeminu. Šlo o materiál, který začínal [číslo] jde o stavební odpady. [ulice] odpady se dělí na určitá katalogová čísla podle složení. Svědek věděl o zařízení pana [celé jméno svědka] v [obec], osobně tam nebyl. Věděl, že mu byly uloženy nějaké pokuty, ale nevěděl za co. Podle jeho informací zařízení pana [celé jméno svědka] nebyla skládka, mělo jít o terénní úpravu schválenou na základě územního rozhodnutí. Pan [celé jméno svědka] jednu dobu hlásil množství přijatých odpadů, včetně jejich zařazení pod příslušná katalogová čísla. Pokud pan [celé jméno svědka] přijímal odpady pod katalogovým číslem, měl povinnost hlásit jejich množství na Ministerstvo životního prostředí. Materiál, který zkoumal, není možno kódově zařadit pod materiál [číslo]. Svědek, když dostal předvolání, k tomuto jednání, volal starostovi a ptal se, proč byl předvolán, bylo mu řečeno, že se to týká těžby materiálu a bylo mu řečeno, že to bylo předražené.

22. Soud neučinil žádný závěr ze zápisu z telefonického rozhovoru vytvořeného [datum], když z tohoto nejsou dle názoru soudu žádné důležité skutečnosti pro rozhodnutí soudu, ani ze sdělení [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum]. Také nebyly učiněny žádné závěry ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] a společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne [datum].

23. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav: mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo, na základě které se žalovaná zavázala pro žalobkyni provést práce uvedené v příloze [číslo] smlouvy o dílo, tedy naložení a odvoz směsné vytěžné zeminy (stavební suť), včetně uložení na skládce dle platné legislativy České republiky nakládání s odpady. Žalovaná se zavázala dílo žalobkyni protokolárně předat nejpozději do [datum]. Bylo také dohodnuto, jak má žalovaná splnění díla prokázat. Jako místo plnění byl uveden pozemek [parcelní číslo] v [obec] u [příjmení], k. ú. [obec] u [příjmení], když místo plnění bylo zakresleno v příloze [číslo] smlouvy o dílo. Žalovaná dílo provedla prostřednictvím subdodavatele, kdy předmětnou stavební suť uložila na skládce [celé jméno svědka], který vydal potvrzení o uložení celkového množství odpadu [hmotnost]. V řízení bylo prokázáno, že smlouva o dílo byla uzavřena po provedení výběrového řízení, které pro žalobkyni zajišťovala [právnická osoba], [anonymizováno] [právnická osoba] Žalobkyně jako podklad pro výběrové řízení předložila„ [anonymizováno 5 slov]“, které zpracoval [celé jméno svědka] [datum], které se však týkalo jiného pozemku. Žalovaná předala žalobkyni dílo na základě předávacího protokolu ze dne [datum], když dílo předáno bez vad a nedodělků, když součástí předávacího protokolu byly předané dokumenty, a to přehled uložených tun. Žalobkyně pak reklamovala dílo dopisem ze dne [datum], kdy uváděla, že dílo má vady, když zjistila, že žalovaná uložila odpad u [celé jméno svědka], který měl oprávnění pro nakládání s odpadem pouze za účelem terénních úprav. Vyúčtovala pak žalované smluvní pokutu, a to fakturou [číslo] ze dne [datum], když k této faktuře se vyjádřila žalovaná, že smluvní pokutu neakceptuje, když součástí předání díla byly jak vážní lístky, tak potvrzený předávací protokol, který jasně deklaroval, že dílo bylo předáno bez vad a nedodělků.

24. Podle ustanovení § 619 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

25. Podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

26. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

27. Podle ustanovení § 2587 věta první občanského zákoníku, dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem.

28. Podle § 2594 odst. 1 občanského zákoníku, zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.

29. Podle ustanovení § 2604 občanského zákoníku, dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

30. Podle ustanovení § 2605 odst. 1 občanského zákoníku, dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

31. Podle ustanovení § 2615 odst. 1 občanského zákoníku, dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

32. Podle § 2629 odst. 1 občanského zákoníku, soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

33. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

34. Soud hodnotil provedené důkazy na základě shora citových zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty není důvodný. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a na základě tohoto hodnocení dospěl k těmto právním závěrům:

35. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo, na základě ustanovení § 2586 o. z. Byly dohodnuty veškeré náležitosti smlouvy o dílo, tedy předmět díla, cena díla, způsob provedení díla, a to jakým způsobem má být dílo předáno. Ještě před uzavřením smlouvy o dílo bylo provedeno výběrové řízení, které pro žalovanou zajišťovala [právnická osoba], [anonymizováno] o. Při tomto výběrovém řízení došlo dle názoru soudu k pochybení na straně žalobkyně, která na místo„ [anonymizováno 5 slov]“ ze dne [datum] zpracovaného [celé jméno svědka], které se týkalo odpadu uloženého na parcele [číslo] v k. ú. [obec] u [příjmení], předala uvedené společnosti jako podklad pro výběrové řízení„ [anonymizováno 5 slov]“ ze dne [datum] zpracovaného [celé jméno svědka], která se týkala odpadu uloženého na parcele [číslo] k. ú. [obec] u [příjmení]. V těchto hodnoceních je základní rozdíl v té skutečnosti, že u odpadu umístěného na parcele [číslo] se nacházel odpad, který nemohl být uložen na běžnou skládku a nemohl být použit pro využití odpadů na povrchu terénu k terénním úpravám nebo rekultivacím lidskou činností postižených pozemků. Došlo tam k překročení nejvýše přípustné koncentrace ∑PAU. Tato skutečnost byla prokázána z výpovědí svědka [příjmení] [celé jméno svědka], z jím předložené dokumentace k výběrovému řízení, když jde o jednatele společnosti [příjmení], s. r. o., dále byla tato skutečnost potvrzena ze sdělení další společnosti, která si vyžádala zadávací dokumentaci od [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]., a to společnosti [právnická osoba] Žalovaná se pak při provádění díla řídila, tedy její subdodavatel, se řídil pokyny dalších osob ze strany žalobkyně, které označily místo odkud má být odpad odvezen. Tato skutečnost byla prokázána z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a dřívějšího [anonymizováno] žalované [jméno] [příjmení] Tito potvrdili, že zakázka se dělala nadvakrát, když se mělo začít dělat, pršelo, proto se odvoz neuskutečnil a uskutečnil se posléze. [obec], kde byla stavební suť kontaminovaná, bylo označeno kolíky, které tam umístil [anonymizováno] [celé jméno svědka]. Žalovaná pak na základě tohoto výběrového řízení byla vybrána ze dvou společností, které se tohoto výběrového řízení účastnily, na základě vyhodnocení tohoto výběrového řízení, jak bylo prokázáno z předloženého protokolu a výpovědi svědků [příjmení] [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaná tedy dílo splnila prostřednictvím svého subdodavatele tak, že vytěženou zeminu odvezla na skládku pana [celé jméno svědka]. Žalobkyně a žalovaná poté podepsaly zápis o předání a převzetí díla, a to dne [datum], jak bylo prokázáno z předávacího protokolu z tohoto dne, kde bylo uvedeno, že stavba byla předána bez vad a nedodělků, po provedené prohlídce a předání seznamu předaných dokumentů.

36. Žalobkyně pak dospěla k závěru, že žalovaná dílo řádně nesplnila, když neuložila odpad v souladu s ustanovením článku III. bod 3.4. smlouvy o dílo včetně přílohy [číslo] smlouvy o dílo, když neuložila odpad na skládku, která by byla oprávněna s takovým odpadem nakládat. Žalobkyně tvrdila, že pokud žalovaná zeminu uložila u [celé jméno svědka], [IČO], nesplnila tak smlouvu o dílo, když takto vytěženou směsnou zeminu uložila v rozporu s legislativou České republiky, když tuto suť předala pod katalogovým [číslo] jako zeminu a kamení, když se jednalo o jiné stavební a demoliční odpady pod katalogovým [číslo]. Šlo tedy dle tvrzení žalobkyně o skrytou vadu, když žalobkyni nebyla v době předání díla uvedená informace o špatném uložení odpadu známá, dílo tak nebylo dle žalobkyně řádně dokončeno, je proto žalovaná v prodlení se splněním díla a proto má žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každý den prodlení, což činilo ke dni podání žaloby částku [částka]. V rámci reklamace byla u žalované uplatněna smluvní pokuta za [číslo] dnů prodlení tedy od [datum] do [datum] ve výši [částka] a v tomto rozsahu byla podána i žaloba. Žalobkyně vyúčtovala tuto smluvní pokutu penalizační fakturou, když žalovaná tuto penalizační fakturu neakceptovala.

37. Soud se tedy zabýval tím, zda žalobkyně má nárok na smluvní pokutu, zda tedy žalovaná řádně a včas splnila smlouvu o dílo, anebo trpí dílo takovou skrytou vadou a tedy dílo nebylo splněno do současné doby. Dle názoru soudu není možno dovodit, že by žalovaná dílo řádně nesplnila. V tomto směru je nutno přihlédnout k tomu, že žalobkyně předložila v rámci výběrového řízení hodnocení výsledků laboratorních analýz, ve kterém nebylo uvedeno, že by se jednalo o odpad, který by nebylo možno použít pro ukládání na povrch terénu, aniž by docházelo k ohrožení, případně k poškození jakékoliv složky životního prostředí. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně případně některá z osob zastupujících žalobkyni jednoznačně sdělila žalované, že se jedná o odpad, se kterým není možno běžně nakládat. Pokud tedy žalovaná vycházela z předloženého hodnocení a ze strany bývalého starosty obce a dalšího zastupitele [jméno] [příjmení], bylo žalované upřesněno místo ze kterého má být odpad odvezen, nemohla žalovaná vědět, že se jedná o jinou parcelu, než která byla uvedena v hodnocení [celé jméno svědka], které bylo součástí zadávacího řízení a které měla žalovaná jako jediné k dispozici. S ohledem na tyto závěry soudu pak nemůže obstát tvrzení žalobkyně, že žalovaná neupozornila žalobkyni na nesprávnost jejího pokynu, a to předložení chybné analýzy. Z provedeného dokazování nebylo prokázáno, že by mohla žalovaná dle skutečností dostupných na místě rozpoznat nesoulad označení zeminy v uvedené analýze. Zejména soud vychází z toho, že informativní hodnocení výsledku laboratorních analýz nebylo ani součástí smlouvy o dílo, bylo pouze součástí zadávací dokumentace pro výběrové řízení. S ohledem na tyto závěry je nutno uvést, že žalovaná tedy vedena předloženou analýzou, která byla součástí výběrového řízení, uložila odpad na skládce u [celé jméno svědka], když tento byl oprávněn dle předložených dokladů takovýto odpad přijímat. Žalovaná tedy dle názoru soudu smlouvu o dílo splnila.

38. Soud nesouhlasí se závěry žalobkyně, že by žalovaná měla podle předložených podkladů zjistit, že šlo o nesprávný pokyn. Je nutno si uvědomit, že žalovaná, pokud prováděla dílo, měla k dispozici smlouvu o dílo, přílohou [číslo] kde je uvedeno, že jde o naložení a odvoz směsné vytěžené zeminy (stavební suť) a dále nákres, kde by měla být stavební suť uložena. Pouze z této skutečnosti, že je v závorce uvedené, že se jedná o stavební suť, nelze po žalované spravedlivě požadovat, aby z této skutečnosti dovodila, že je nutno směsnou vytěženou zeminu ukládat jinak, než bylo zjištěno v analýze, kterou měla žalovaná k dispozici. Dle názoru soudu tedy postupovala řádným způsobem, když tuto zeminu uložila u [celé jméno svědka], provozovatele skládky. Postupovala tak proto, že byla vedena analýzou, která byla součástí zadávací dokumentace a tato umožnila předmětný odpad na skládce svědka [celé jméno svědka] uložit.

39. Soud se zabýval také námitkou žalované, že nárok žalobkyně je promlčen, když mezi účastníky byla stanovena lhůta záruky na dílo v trvání 6 měsíců ode dne předání díla, tedy od [datum]. V záruční lhůtě žalobkyně nevznesla žádné námitky. Teprve po třech letech začala žalobkyně poukazovat nato, že zemina odvezená žalovanou byla kontaminována a žalovaná s ní nenakládala a předepsaným způsobem. Pokud tedy žalobkyně neuplatnila vady v záruční lhůtě a požaduje plnění, je tento nárok promlčen. Žalobkyně uvedla, že tato námitka promlčení není oprávněna. Nárok promlčen není, neboť se jednalo u žalované o skrytou vadu a v takovém případě, dle shora citovaného § 2629 o. z. je promlčecí doba na skryté vady díla pětiletá. Dílo bylo převzato [datum] s tím, že pětiletá promlčecí doba by uplynula až [datum], žaloba byla podána [datum] a z uvedeného vyplývá, že nárok žalobkyně promlčen není. Soud se v prvé řadě zabýval při řešení otázky promlčení tím, zda šlo v daném případě o tzv. skrytou vadu, která by prodloužila promlčecí lhůtu dle shora citovaného ustanovení. Definice skryté vady je uvedena v komentáři ustanovení § 2629 občanského zákoníku, Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 2072 s.. Podle této definice je skrytou vadou díla, v tomto případě stavby, taková vada, která nebyla či nemohla být při obvyklé pozornosti při předání či později zjištěna. Je nutno tedy posoudit, zda žalobkyně mohla při obvyklé pozornosti při předání tohoto díla zjistit, že žalovaná dílo splnila s vadou. S ohledem na shora uvedené, tedy že žalovaná měla k dispozici analýzu, která ji umožnila uložit předmětnou zeminu na skládku [celé jméno svědka], šlo tedy o skrytou vadu a soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně promlčen není, když byl uplatněn v zákonné lhůtě. Žalovaná však se na této vadě nepodílela, když měla k dispozici analýzu, která ji umožnila uložit odpad, jak shora uvedeno, a proto došlo ze strany žalované k řádnému splnění smlouvy a na vzniku vady se hlavně podílela žalobkyně, a proto nemůže této vzniknout nárok na smluvní pokutu, která byla v předmětné smlouvě o dílo dohodnuta. Dle názoru soudu, i kdyby se jednalo o skrytou vadu a nároky na smluvní pokutu by žalobkyni vznikly, měla by však žalobkyně nárok na smluvní pokutu dle bodu V [anonymizováno], když pokud šlo o vadu díla, mohla tuto vadu žalovaná případně odstranit (pokud by to bylo možné) a pokud by neodstranila vadu díla, mohla by teprve žalobkyně požadovat smluvní pokutu, ale pouze ve výši [částka] za každý den prodlení s odstraněním vady, a to počínaje čtvrtým dnem od obdržení oznámení o vadě. Žalobkyně však takto nepostupovala a požadovala smluvní pokutu dle bodu V [anonymizováno] smlouvy o dílo, když toto ustanovení nepřiléhá na skutková tvrzení, zjištěná z provedeného dokazování. Je také otázkou, zda šlo o smlouvu o dílo, která se týkala stavby, když smlouva o dílo sice o stavbě hovoří, nicméně fakticky šlo pouze o vytěžení a odvoz zeminy na skládku. Pak by bylo nutné postupovat dle § 2618 občanského zákoníku a nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty by nebyl uplatněn řádně a byl by promlčen. Nicméně obě strany ve smlouvě uvedli, že jde o provádění stavebních prací a proto soud postupoval dle § 2629 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že nárok promlčen není, nicméně nárok není důvodný z jiných důvodů.

40. Dle názoru soudu nejsou ani důvodné námitky žalované, že žalovaná jako původce odpadu špatně označila odpad (přidělila špatné katalogové číslo), a že nenaložila jako původce odpadu s odpadem dle platné právní úpravy, když neprovedla jeho drcení. Je nutno znovu zopakovat, že žalovaná dle názoru soudu smlouvu o dílo splnila a žalobkyně potvrdila splnění smlouvy o dílo v protokolu o převzetí díla. Proto soud tedy žalobu v celém rozsahu zamítl.

41. Soud neprováděl další navržené důkazy ze strany žalobkyně. S ohledem na shora uvedené závěry tyto nepovažoval za důležité, když výsledky dosud provedeného dokazování mohly být objektivním podkladem pro rozhodnutí soudu. Žalobkyně zejména navrhovala provedení znaleckého posudku, který by měl posoudit, zda pan [celé jméno svědka] mohl takový odpad přijmout na skládce či nikoli. Soud tento důkaz neprováděl, když v řízení bylo prokázáno, že pan [celé jméno svědka] nemohl odpad na skládku přijmout, ale podle podkladů, které mu byly předloženy ze strany žalované tedy, předmětnou analýzu neměl o tom, že může odpad na svou skládku převzít žádné pochybnosti. Tato skutečnost byla prokázána z výpovědi tohoto provozovatele skládky jako svědka a nemusela být dále dokazována znalecky. Skutečnost zda svědek [celé jméno svědka] vykazoval u Ministerstva životního prostředí převzetí odpadu není pro rozhodnutí soudu důležitá a ani tento důkaz tedy soud neprováděl.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 176 345,92 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky 12 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 12 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 12 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 12 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 12 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 12 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 12 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 12 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 12 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 12 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 12 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 4 940,43 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 494,47 Kč za 52 ujetých km v částce 294,47 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 494,47 Kč za 52 ujetých km v částce 294,47 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 494,47 Kč za 52 ujetých km v částce 294,47 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 493,86 Kč za 52 ujetých km v částce 293,86 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 493,86 Kč za 52 ujetých km v částce 293,86 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 493,86 Kč za 52 ujetých km v částce 293,86 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 493,86 Kč za 52 ujetých km v částce 293,86 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 493,86 Kč za 52 ujetých km v částce 293,86 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 493,86 Kč za 52 ujetých km v částce 293,86 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 493,86 Kč za 52 ujetých km v částce 293,86 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 145 740,43 Kč ve výši 30 605,49 Kč.

43. Námitka žalobkyně, aby nebylo přiznáno cestovné zástupci žalované za cestu [obec] – [obec] a zpět z toho důvodu, že zástupce žalované má pobočky sídla v [obec], a proto mu není možno přiznat cestovné za cestu [obec] – [obec] a zpět, není dle názoru soudu důvodná, když sídlo zástupce žalované je v [obec] a na pobočce v [obec], jak je soudu známo z úřední činnosti, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nesídlí.