13 C 268/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Mackovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 1 528 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 928 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 83 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení 600 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 54 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 319,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 528 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 137 Kč. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] k pojistnému produktu [anonymizována dvě slova] – [rok] [anonymizováno] Počátek pojištění byl stanoven ke dni [datum], pojistné bylo splatné pololetně a činilo 1 481 Kč. Za období od [datum] do [datum] včetně, kdy byla smlouva ukončena, dluží žalovaný žalobkyni na pojistném a poplatcích částku 1 528 Kč. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný však ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval.

3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Soud má tedy za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl proto v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka]. Bylo sjednáno pojistné ve výši 2 962 Kč s pololetní frekvencí placení, od [datum] bylo stanoveno částkou 1 481 Kč (pololetí). Pojistná smlouva zanikla dne [datum] pro neplacení pojistného. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 928 Kč ani poté, co mu byla zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ve smyslu § 142a o. s. ř. Upomínka byla žalovanému odeslána na jím uvedenou korespondenční adresu [adresa žalovaného]. Žalobkyně dále požadovala úhradu nákladů na vymáhání v celkové výši 600 Kč. Žalovaný k dnešnímu dni na dlužném pojistném ničeho neuhradil.

6. Podle § 2758 odst. 1, 2 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu.

7. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

8. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

9. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy.

10. Podle § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla.

11. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.

13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva, přičemž jejím předmětem bylo povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem ve smlouvě specifikovaného motorového vozidla, a to oproti závazku žalovaného jako pojistníka platit sjednané běžné pojistné s pololetní frekvencí ve výši 2 962 Kč (pololetí – 1 481 Kč). Pojištění bylo sjednáno dne [datum] a trvalo do [datum], kdy pro nezaplacení pojistného. Žalovaný za období od [datum] do [datum] nedostál své povinnosti vyplývající pro něj z předmětné pojistné smlouvy a neuhradil sjednané pojistné. V řízení bylo tedy pouze na žalovaném, aby úhradu dlužného pojistného za žalobkyní požadované období soudu tvrdil a prokázal. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že dluh uhradil, případně, že uplatněná pohledávka zanikla některým z jiných zákonných důvodu a žádná taková skutečnost ani v průběhu řízení nevyšla najevo. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, z titulu dlužného pojistného, částku ve výši 928 Kč spolu kapitalizovaným úrokem z prodlení z této částky za požadovanou dobu, tedy od [datum] do [datum] ve výši 41 Kč Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

15. Naproti tomu soud shledal žalobu ve zbývajícím rozsahu, tedy co do výše 600 Kč, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení poplatků za vymáhání a poměrné části kapitalizovaných úroků z prodlení za nedůvodnou a zamítl ji. Žalovaný v předmětném smluvním vztahu vystupuje v právním postavení spotřebitele, a uplatní se na něj tedy úprava obsažená v § 1811 a 1812 o. z. Žalobkyně však v průběhu řízení ani netvrdila ani neprokázala, že žalovaný byl, jako spotřebitel řádně seznámena s konkrétním sazebníkem poplatků, a že by mu tedy byla známa konkrétní výše tzv.„ nákladů za vymáhání“, resp. že by mezi účastníky došlo k platnému uzavření dohody ohledně úhrady tohoto poplatku. V tomto směru tak nemůže obstát adhézní a neurčité prohlášení žalobkyně ve smlouvě (když navíc toto prohlášení je ve smlouvě zařazeno v podobě doložky psané miniaturním písmem a tedy je zvlášť obtížně čitelné), že„ součástí smlouvy jsou příslušné pojistné podmínky vyznačené na pojistné smlouvě a přehled poplatků z vybrané úkony pojistitele, jejichž aktuální podoba je k dispozici na webových stránkách pojistitele nebo na libovolné pobočce pojistitele“. Naopak platí, že smluvní sankce (i jiná sankční paušalizovaná plnění) musí být platně sjednána dle § 544 zákona č. 40/1964 Sb., resp. § 2048 o. z. (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3512/11:„ ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné“). Za splnění podmínek stanovených v § 142a o. s. ř. pro přiznání náhrady nákladů v řízení úspěšné žalobkyni rozhodl soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně požadovala, zaplacení částky 1 528 Kč s příslušenstvím, přičemž jí byla přiznána částka 928 Kč s příslušenstvím. Úspěch žalobkyně tak představuje 60,72%, neúspěch 39,28 %. Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení 21,44 %. Při plném úspěchu by žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleželo 1 489 Kč a tato náhrada by sestávala ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za 3 úkony právních služeb zástupkyně žalobkyně po 200 Kč, tj. částky 600 Kč, určené dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), dále z náhrady za hotové výdaje zástupce žalobkyně při uvedených úkonech právních služeb podle 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč, tj. částky 300 Kč, a konečně z náhrady za 21 % DPH podle § 151 odst. 2 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad, tj. částky 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Podmínky pro aplikaci § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na rozsah přiznané náhrady nákladů řízení 18,54 % pak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží 319, 20 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní.