13 C 280/2021
č. j. 13 C 280/2021-38
V PLATNOSTIOkresní soud v Olomouci rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě nákladů za pět případů hospitalizace na záchytné stanici, kde byl žalovaný přijat a ošetřen. Soud uznal, že žalovaný písemně uznal dluh ve výši 2 500 Kč za každý případ, celkem 12 500 Kč, a to podle § 2053 občanského zákoníku. Úrok z prodlení ve výši 10 % ročně byl uložen podle § 1970 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 2 452 Kč, včetně DPH, podle § 142 a § 149 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Mackovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 12 500 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 11. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 18. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 12. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 16. 8. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 22. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně anonymizováno jméno příjmení.
1. Žalobkyně se návrhem podaným u Okresního soudu v Olomouci dne 24. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl v pěti případech převezen do záchytné stanice anonymizována dvě slova obec, kde mu byla poskytnuta potřebná lékařská péče a ošetření s následnou nutnou hospitalizací po dobu 24 hodin, a to dne 1. 5. 2020, 8. 5. 2020, 2. 8. 2020, 6. 8. 2020 a dne 12. 9. 2020. Za pobyt a ošetření v záchytné stanici anonymizována dvě slova obec vyúčtovala žalobkyně žalovanému v každém případě částku 2 500 Kč (celkem 12 500 Kč), přičemž žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu a výše s povinností uhradit jej do 8 dnů. Žalovaný dlužnou částku do dnešního dne neuhradil a nijak nereagoval ani na zaslanou výzvu žalobkyně.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Rovněž žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.
3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Z osobního účtu pacienta soud zjistil, že žalovaný byl dne 1. 5. 2020 přijat záchytnou stanicí anonymizována dvě slova obec a byl zde umístěn od 1. 5. 2020 do 2. 5. 2020, kdy byl propuštěn. Téhož dne byla žalovanému vyúčtována úhrada za pobyt ve výši 2 500 Kč. Žalovaný uvedený dluh co do důvodu i výše písemně uznal dne 2. 5. 2020 a zavázal se jej uhradit nejpozději do 8 dnů. Z osobního účtu pacienta soud zjistil, že žalovaný byl dne 8. 5. 2020 přijat záchytnou stanicí anonymizována dvě slova obec a byl zde umístěn od 8. 5. 2020 do 9. 5. 2020, kdy byl propuštěn. Téhož dne byla žalovanému vyúčtována úhrada za pobyt ve výši 2 500 Kč. Žalovaný uvedený dluh co do důvodu i výše písemně uznal dne 9. 5. 2020 a zavázal se jej uhradit nejpozději do 8 dnů. Z osobního účtu pacienta soud zjistil, že žalovaný byl dne 2. 8. 2020 přijat záchytnou stanicí anonymizována dvě slova obec a byl zde umístěn od 2. 8. 2020 do 3. 8. 2020, kdy byl propuštěn. Téhož dne byla žalovanému vyúčtována úhrada za pobyt ve výši 2 500 Kč. Žalovaný uvedený dluh co do důvodu i výše písemně uznal dne 3. 8. 2020 a zavázal se jej uhradit nejpozději do 8 dnů. Z osobního účtu pacienta soud zjistil, že žalovaný byl dne 6. 8. 2020 přijat záchytnou stanicí anonymizována dvě slova obec a byl zde umístěn od 6. 8. 2020 do 7. 8. 2020, kdy byl propuštěn. Téhož dne byla žalovanému vyúčtována úhrada za pobyt ve výši 2 500 Kč. Žalovaný uvedený dluh co do důvodu i výše písemně uznal dne 7. 8. 2020 a zavázal se jej uhradit nejpozději do 8 dnů. Z osobního účtu pacienta soud zjistil, že žalovaný byl dne 12. 9. 2020 přijat záchytnou stanicí anonymizována dvě slova obec a byl zde umístěn od 12. 9. 2020 do 13. 9. 2020, kdy byl propuštěn. Téhož dne byla žalovanému vyúčtována úhrada za pobyt ve výši 2 500 Kč. Žalovaný uvedený dluh co do důvodu i výše písemně uznal dne 13. 9. 2020 a zavázal se jej uhradit nejpozději do 8 dnů. Z výzev a poštovních podacích archů bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovanému zaslal dne 13. 10. 2020 předžalobní výzvu k úhradě částky 5 000 Kč vztahující se k uznání ze dne 2. 5. 2020 a ze dne 9. 5. 2020, dne 21. 1. 2021 zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě částky 7 500 Kč vztahující se k uznání ze dne 3. 8. 2020, 7. 8. 2020 a dne 13. 9. 2020.
4. Podle ustanovení § 17 odst. 1 a 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů (dále také jen„ zákon č. 379/2005 Sb.“) protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice je zdravotnické zařízení, které zřizuje územně samosprávný celek, který může v samostatné působnosti zajišťovat péči poskytovanou v tomto zařízení též smluvně, a to tak, aby na celém jeho území byla zajištěna záchytná služba. Dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.
5. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná a je nutno jí v celém rozsahu vyhovět. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný byl v pěti případech hospitalizován v záchytné stanici žalobkyně. Žalobkyně následně vyúčtovala žalovanému úhradu za pobyt ve výši 5krát 2 500 Kč, když dle ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. je ošetřovaná osoba - žalovaný povinen hradit vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici. Žalovaný následně ve smyslu ustanovení § 2053 občanského zákoníku žalobní výše uvedené pohledávky žalobkyně co do důvodu a výše uznal, žalobkyně tedy vznik dluhu ani jeho výši v daném řízení prokazovat nemusela, a bylo pouze na žalovaném, aby soudu v probíhajícím řízení tvrdil a prokázal, že dluh nevznikl, byl již splněn či zanikl jinak. Vzhledem k tomu, že žalovaný pro svou procesní pasivitu v průběhu řízení žalobní nárok žalobkyně ani částečně nerozporoval, soud shledal žalobní nárok žalobkyně důvodným, a proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 12 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, který soud po přezkoumání shledal zákonu neodporující a odpovídající skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla žalobkyně plně procesně úspěšná a vzniklo jí tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměnu advokáta ve výši 800 Kč (4 x 200 Kč) za 4 úkony právní služby (za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a 2krát předžalobní výzvu) dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a paušální náhradu účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 400 Kč (4 x 100 Kč) dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady soudního řízení dále představuje 21% DPH z výše uvedených náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaný je pak povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní (výrok II. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.