13 C 289/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 26 540 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 140 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně, aby jí byla žalovaná povinna zaplatit částku 14 400 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 581,63 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 787,18 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %, úrok 25,35 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 388,75 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 176,35 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %, úrok 24,81 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 26 540 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Žalovaná prohlásila, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou půjčku. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná smlouva. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené předmětné peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 200 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 180 Kč počínaje [datum] Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročila se neuhrazená jistina ve výši 6 000 Kč ode dne [datum] až do zaplacení, dále úrokem ve výši 25,35 % ročně sjednaným v čl. 1, 4 smlouvy. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni jako novému věřiteli, když postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila pouze částku 750 Kč, když tato částka byla započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 560 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 190 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 19 250 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 640 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 210 Kč. Za období za postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku nic uhrazeno. Žalobkyně tedy po žalované požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 10 050 Kč se stávající z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4 050 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 787,18 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 581,63 Kč, úrok ve výši 25,35 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od [datum] do zaplacení. Dále žalobkyně požadovala zaplacení dalšího nároku, když tvrdila, že mezi předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Žalovaná prohlásila, že věřiteli před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou půjčku. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná smlouva. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené předmětné peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 360 Kč počínaje [datum] Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročila se neuhrazená jistina ve výši 12 000 Kč ode dne [datum] až do zaplacení, dále úrokem ve výši 24,81 % ročně sjednaným v čl. 1, 4 smlouvy. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni jako novému věřiteli, když postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila pouze částku 5 010 Kč, když tato částka byla započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 400 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 190 Kč a na poplatek za administrativní činnost 1 520 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 21 740 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 880 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 610 Kč. Za období za postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku nic uhrazeno. Žalobkyně tedy po žalované požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 16 490 Kč se stávající z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4 490 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 176,35 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 388,75 Kč, úrok ve výši 24,81 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. K jednání se nedostavila.

3. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], že žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované půjčena částka 12 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně celkovou částku 21 600 Kč skládající se z jistiny 12 000 Kč, úroku ve výši 2 400 Kč, administrativního poplatku ve výši 2 400 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč. Roční procentní sazba nákladů činila 206,15 %. Žalovaná se zavázala zaplatit dlužnou částku v 60 týdenních hotovostních splátkách ve výši 360 Kč. Dále předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované půjčena částka 6 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně celkovou částku 10 800 Kč skládající se z jistiny 6 000 Kč, úroku ve výši 1 200 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 200 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Roční procentní sazba nákladů činila 206,15 %. Žalovaná se zavázala zaplatit dlužnou částku v 60 týdenních hotovostních splátkách ve výši 180 Kč.

4. Z karty zákazníka žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že bydlí se [anonymizováno] na základě nájemní smlouvy, je svobodná a je zaměstnána u společnosti [právnická osoba] od [anonymizováno] [rok] s tím, že zaměstnání mělo být ověřeno telefonicky. Byl zjištěn příjem ve výši 15 006 Kč a výdaje ve výši 6 650 Kč. Stejné skutečnosti pak byly zjištěny z karty zákazníka ze dne [datum]. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky dne [datum] k oběma smlouvám.

5. Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzývala žalovanou k úhradě částek z obou spotřebitelských úvěrů.

6. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dne [datum], kdy žalobkyně půjčila žalované částku 12 000 Kč. Žalovaná na tuto smlouvu uhradila částku 5 110 Kč, zbytek neuhradila. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum]. Dále byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru, a to dne [datum], kdy předchůdkyně žalobkyně půjčila žalované částku 6 000 Kč a žalovaná na tuto částku uhradila pouze částku 750 Kč. Před výzvu nebylo nic dalšího uhrazeno.

7. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

9. Podle ust. § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle ust. § 2049 o. z., zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

11. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2 nař.vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. o. z., neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem a poplatky splatit.

17. Soud posuzoval, zda byly splněny všechny podmínky shora citovaných zákonných ustanovení. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na základě které měla předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované dva úvěry, a to úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do [datum]. Dále předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázal tuto částku vrátit do [datum]. Byl dohodnut poplatek za poskytnutí úvěru. Žalobkyně přes výzvu neprokázala, že by prověřovala úvěruschopnost žalované takovým způsobem, jak má na mysli shora citované zákonné ustanovení, když z karty o spotřebitelském úvěru vyplývalo, že skutečnosti tam uvedené zjišťovala předchůdkyně žalobkyně pouze z tvrzení žalované a žádným dalším způsobem již úvěruschopnost žalované nezjišťovala. Vycházela z předložených dokladů žalobkyně, když tyto jsou rozporné, když je uveden čistý příjem z pracovního poměru ve výši 15 478 Kč a pak jsou uvedeny další příjmy ve výši 4 442 Kč, které nejsou žádným způsobem doloženy. Pokud by zde nebyla tato částka předchůdkyně žalobkyně by nedospěla k závěru u karty zákazníka ze dne [datum], že použitelný příjem je 7 300 Kč, ale tento by byl v pouze v částce 2 858 Kč. Dle názoru soudu nebyla důvěry schopnost řádně zkoumána ani z toho důvodu, že předchůdkyni žalobkyně muselo být zřejmé, že žalovaná řádně nesplácí úvěr, který jí byl dříve poskytnut ze strany předchůdkyně žalované a přes tuto skutečnost uzavírá další úvěr a dospívá k závěru, že úvěruschopnost žalované je dostatečná. S ohledem na shora citované ust. § 86 uvedeného zákona je tedy smlouva neplatná. Žalovaná je pak povinna podle shora citovaných zákonných ustanovení vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu. Soud tedy stanovil žalované povinnost zaplatit jistinu ve výši 12 140 Kč a ve zbytku pak žalobu zamítl.

18. Soud nepřiznal ani nárok na úrok z prodlení, když v tomto směru lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, který v právní větě uvedl:„ Samotný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).“ 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že na náhradu nákladů řízení by měla nárok podle výsledku řízení žalovaná. Podle obsahu spisu této náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.