13 C 326/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl titul Lic. et Mgr Ingrid Kovářovou Kochovou, Ph.D. ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně ; zastoupeného advokátem: anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o 14 344 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 9 981,97 Kč spolu s : - úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 597,54 Kč od [datum] do zaplacení, - úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 099,31 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení plnění uvedeného ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že dne [datum] byla mezi žalovaným jako úvěrovaným a [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ úvěrující“) uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které úvěrující poskytl žalovanému úvěr 6 000 Kč s tím, že jej žalovaný uhradí ve 14 měsíčních splátkách po 796 Kč (14 x 796 Kč 11 144 Kč), ujednán byl pevný úrok 578 Kč, paušální ceny za plnění a službu dle smlouvy a úhradu za poskytnutí úvěru 2 940 Kč, úhradu za vyhodnocení úvěrového případu 546 Kč, poplatek za inkaso splátek v místě bydliště žalovaného 1 080 Kč. Žalobce tvrdil, že dluh žalovaného celkem čin 11 144 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaný uhradil 800 Kč a tuto částku úvěrující alokoval, na jistinu 402,46 Kč, na dalších 4 plnění pak tedy 397,54 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaný tak dluží 5 597,54 Kč na jistině, 501,77 Kč na úroku, 2 726 Kč na úhradě za poskytnutí úvěru, 517 Kč na nákladech na vyhodnocení úvěru, 1 0001,47 Kč na inkasním poplatku, celkem 10 344 Kč, a dále smluvní pokuty za dobu od [datum] do [datum] v sazbě 0,1% denně v celkové výši 4 000 Kč, výsledně tedy dluží 14 344 Kč (10 344 Kč + 4 000 Kč = 14 344 Kč). Žalobce tvrdil, že mu pohledávka byla postoupena. Soud elektronický platební rozkaz nevydal, a to s ohledem na výši smluvní pokuty. Skutečnost, že elektronický platební rozkaz vydán nebyl, byla žalobci známa. Usnesením soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení o posouzení tzv. úvěryschopnosti žalovaného. Žalobce reagoval podáním doručeným soudu dne [datum], ve kterém uvedl, že úvěrující vycházel ze sdělení žalovaného o tom, že je od [datum] na dobu neurčitou zaměstnán u [stát. instituce], [IČO], že jeho měsíční příjem činí 8 908 Kč, výše jeho výdajů činí 4 500 Kč, že bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost, toto si úvěrující ověřil z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Usnesením soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl žalobce vyzván podrobně k odstranění vad žaloby. Na výzvu soudu žalobce reagoval procesním podáním doručeným soudu dne [datum], ve kterém uvedl, že není stanoven žádný konkrétní povinný postup pro provedení posouzení tzv. úvěryshopnosti, že žalovaný uhradil celkem 800 Kč, tvrdil, co konkrétně je zahrnuto v jednotlivých poplatcích, opravil vypočtené částky kapitalizovaných úroků a částečně proto disponoval s podanou žalobou. Usnesením soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo řízení dle § 96 odst. 2 o. s. ř. částečně zastaveno co do částky 683,64 Kč. K nařízenému jednání dne [datum] se žalující strana nedostavila v podání doručeném soudu dne [datum] pro případ, že by soud dospěl k závěru, že neunáší břemeno tvrzení a důkazní, požádal o odročení jednání za tím účelem. Žalobce požádal dne [datum] o odročení jednání, když není možné zajistit účast substitutů u jednání. Přípisem ze dne [datum] byla žalující strana vyzvána k doložení tvrzeného důvodu žádosti o odročení jednání. Na tuto výzvu žalující strana nereagovala, doručen byl citovaný přípis dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se nedostavil.

3. Skutková zjištění soudu.

4. Ze žádosti o úvěr (č. l. 51) soud zjistil, že [datum] žalovaný v [anonymizována dvě slova] podepsal tuto žádost, uvedl, že je zaměstnán u [stát. instituce], IČ: [číslo], že žádá o úvěr 6 000 Kč na 14 měsíců, bude platit 15. dne v měsíci 796 Kč, zaměstnán je od [datum], nemá sjednán rezidenční úvěr, doložil výplatní pásky a pracovní smlouvu, má mzdu 8 908 Kč, na bydlení a energie vynaloží 1 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady 3 300 Kč, tel kr 200 Kč, použitelný měsíční příjem tedy činí 4 408 Kč, že nemá vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, nemá osobní bankovní účet, a není politicky exponovanou osobou.

5. Ze smlouvy o úvěru (č. l. 23 - 24) soud zjistil, že dne [datum] v [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] žalovaný podepsal smlouvu o úvěru [číslo] že uvedena je zde adresa žalovaného [adresa žalovaného], kde jako úvěrující je uveden úvěrující, poskytuje se částka 6 000 Kč, dále se mají platit: úrok 578 Kč, úplata za poskytnutí úvěru 2 940 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 546 kč, za inkaso plateb v místě bydliště 1 080 Kč, celkem má být uhrazeno 11 144 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 5 144 Kč, částka úroků za den činí 1,38 kč, má být splacen ve 14 měsíčních splátkách po 796 Kč, že první splátka se splatná do měsíce od podpisu smlouvy, že RPSN činí 272,44 %.

6. Z potvrzení (č. l. 28) soud zjistil, že dne [datum] úvěrující přijal od žalovaného 800 Kč.

7. Z informace (č. l. 25) soud zjistil, že dne [datum] žalovaný podepsal převzetí této informace v rozsahu 2/3 textu formátu listiny A4.

8. Z informace o zpracování osobních údajů (č. l. 25 verte až 26) soud zjistil, že žalovaný celkem 5x na této listině podepsal souhlasy s užitím svých osobních údajů.

9. Z potvrzení (č. l. 27) soud zjistil, že [titul]. [jméno] [příjmení], advokátka, učinila prohlášení o pravosti podpisu na listině nesepsané advokátem dne [datum].

10. Z listu (č. l. 29) soud zjistil, že obsahuje podpis a razítko [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky, a to třikrát, v místech, kde na listu papíru je vedena vázací šňůrka různobarevné.

11. Ze smlouvy (č. l. 16 - 19) soud zjistil, že úvěrující jako postupitel a žalovaný jako postupník dne [datum] podepsali smlouvu o postoupení pohledávek z neuhrazených dluhů z úvěrů včetně jistin, že vlastnické právo k postupovaným pohledávkám přechází na žalobce zaplacením úplaty za postoupení, že úvěrující se zavázal předat žalobci všechny smluvní podklady ke smlouvám do 30 dnů po uzavření smlouvy. Z dodatku [číslo] (č. l. 33-34) soud zjistil, že dne [datum] bylo sjednáno nové ujednání o úplatě a platebních podmínkách ke smlouvě předchozí. Z fragmentu seznamu (č. l. 22) soud zjistil, že je zde uvedena i pohledávka vymáhaná v tomto řízení po žalovaném. Z potvrzení (č. l. 35 obě strany) soud zjistil, že úplata za postoupené pohledávky byla postupníkem postupiteli řádně uhrazena.

12. Z oznámení ze dne [datum] (č. l. 30) soud zjistil, že úvěrující sepsal oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému na adresu [adresa žalovaného].

13. Z výzvy (č. l. 20) soud zjistil, že zástupce žalobce dne [datum] sepsal výzvu adresovanou žalovanému na adresu [adresa žalovaného], kterou oznamuje postoupení pohledávky a vyzývá jej k zaplacení celkem 16 618,57 Kč do [datum], současně má jít i o výzvu předžalobní. Z podacího lístku (č. l. 32) soud zjistil, že zástupce žalobce žalovanému odeslal prostřednictvím České pošty, s.p. doporučený dopis dne [datum] na adresu [adresa žalovaného].

14. Z výpisu z centrální evidence obyvatel (č. l. 7, 36, 57, 67) soud zjistil, že žalovaný je svobodný, je hlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa], na adrese [adresa žalovaného].

15. Z výpisu (č. l. 31) soud zjistil, že žalobce je v tomto rejstříku zapsán od [datum], že předmětem jeho podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

16. Závěr o skutkovém stavu.

17. Úvěrující a žalovaný dne [datum] v [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] podepsali smlouvu o úvěru [číslo] uvedena je zde adresa žalovaného [adresa žalovaného], poskytuje se částka 6 000 Kč, dále se mají platit: úrok 578 Kč, úplata za poskytnutí úvěru 2 940 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 546 Kč, za inkaso plateb v místě bydliště 1 080 Kč, celkem má být uhrazeno 11 144 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 5 144 Kč, částka úroků za den činí 1,38 kč, má být splacen ve 14 měsíčních splátkách po 796 Kč, že první splátka se splatná do měsíce od podpisu smlouvy, že RPSN činí 272,44 %. Žalovaný uhradil dne [datum] částku 800 Kč. Žalobci byla pohledávka postoupena.

18. Právní posouzení.

19. Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

21. Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

23. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

27. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

28. Podle § 2991 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Žalobce tvrdí uzavření smlouvy o úvěru mezi úvěrujícím a žalovaným. Žalobce sám je subjektem, jehož předmětem podnikání je poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru, tedy osobou disponující odbornými znalostmi a zdatnostmi dle § 5 o. z. v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů.

30. Smlouva [číslo] datovaná dnem [datum] je smlouvou o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobce byl vyzván k doplnění tvrzení o splnění povinnosti dle § 86 uvedeného zákona, toto soudu nedoložil. Ze soudu předložené smlouvy o postoupení pohledávek se podává předání smluvní dokumentace žalobci. Žalobce je sám subjektem poskytujícím tzv. spotřebitelské úvěry, tedy je pro oblast spotřebitelských úvěrů osobou ve smyslu § 5 o. z. a musí mu být známa povinnost dle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru. Vedle toho soud právně posoudil i to, že již v žalobě žalobce tvrdí, že úvěrující při poskytnutí úvěru vycházel pouze ze sdělení žalovaného, netvrdí nic o prověření úvěryschopnosti úvěrujícím. Z uvedeného soud dovozuje, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti svědčící o tom, že úvěrující řádně splnil svou povinnost posoudit úvěryschopnost žalovaného. Řádné posouzení úvěryschopnosti úvěrujícím je vyloučeno důkazy v řízení provedenými: Úvěrující striktně vyšel z údajů sdělených žalovaným v žádosti o úvěr (tvrzení žalobce uvedené v žalobě), úvěrujícímu bylo známo, že žalovaný dosahuje příjmu 8 908 Kč měsíčně, nemá ani bankovní účet, v době podpisu smlouvy bylo žalovanému 25 let. Za zjištění těchto okolností měl úvěrující bedlivě a obezřetně vyhodnotit a prověřit všechny okolnosti na straně žalovaného; nebylo na místě vycházet pouze z tvrzení žalovaného jako žadatele o úvěr. Soud proto uzavírá, že schopnost splácet úvěr úvěrujícím nebyla řádně posouzena a pro tuto skutečnost je žalobcem označená smlouva dle § 87 odst. 1 neplatná, a to pro rozpor se zákonem.

31. Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že se poskytuje částka 6 000 Kč. Ve smlouvě o úvěru jsou dále sjednány různé poplatky, vráceno má být po 14 měsících 11 144 Kč, jde o navýšení o poplatky ve smlouvě, které mají být spláceny a byly rozloženy do ujednaných 14 splátek. Dle smlouvy je úvěr úročený celkovou sazbou RPSN, která činí 272,44 % ročně.

32. RPSN je důležitý srovnávací ukazatel nákladovosti spotřebitelského úvěru, který zahrnuje všechny náklady spotřebitelského úvěru (placené průběžně i jednorázově) a přepočítá je na hodnotu vyjádřenou procentem za rok z celkové výše úvěru. Oproti běžně udávané úrokové sazbě zahrnuje ukazatel RPSN i jednorázové poplatky (např. za uzavření smlouvy), poplatky za vedení platebního účtu nebo sjednané pojištění (jimiž věřitel podmiňuje snížení úrokové sazby). Ukazatel je jednotně a povinně vypočítáván na celém území Evropské unie, což má umožnit jednoduché cenové srovnání různých nabídek úvěrů. K výpočtu RPSN je vhodné používat webové kalkulátory (např. kalkulátor Finančního arbitra). Soud neprováděl přepočet správnosti výpočtu RPSN uvedené ve smlouvě o úvěru, když dále dospěl při sazbě RPSN 101,01% k následujícím závěrům.

33. Úrok přesahující výši akceptovanou ještě obecně závěry soudních rozhodnutí (například rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3308/16 ze dne [datum]) z důvodů tam rozebraných vyšším než 60% ročně je úrokem tzv. lichevním, v soukromoprávních vztazích při ochraně spotřebitele nepřípustným, naplňujícím hypotézu právní normy § 1796 o. z. Takový úrok zakládá hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran smlouvy, dokonce jde o jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu dle § 253 odst. 1 tr. zák. (srov. například již rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1282/2004 ze dne 12. 1. 2005), proto nelze smlouvu podepsanou dne [datum] mezi úvěrujícím a žalovaným právně posoudit jinak než jako neplatnou, a to opět pro rozpor se zákonem. Takové smluvní ujednání nemůže požívat ochrany práva podle norem práva soukromého. Vykazuje zásadní rozpor s požadavkem, aby výkon práv a povinností v soukromoprávních vztazích nebyl v rozporu s dobrými mravy. Proto i pro tento druhý samostatný závěr soudu nebylo doplňováno dokazování dle návrhu žalobce, či dokonce jednání odročováno, jak o tom žalobce píše v omluvě z nařízeného jednání soudu).

34. Smlouvu [číslo] datovanou dnem [datum] soud posoudil jako neplatnou, na místě je proto zabývat se tím, zda není na místě žalobě žalobce vyhovět z jiného důvodu. Postoupením pohledávky vstoupil žalobce do práv a povinností toho, kdo poskytl žalovanému peníze, ač pohledávka byla postoupena jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalobce je tedy v postavení ochuzeného dle § 2991 odst. 1 o. z.

35. Žalovaný přijal bez právního důvodu 6 000 Kč. Žalovaný doposud uhradil dle tvrzení žalobce 800 Kč. K úhradě tak zbývá částka uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce proto může žádat plnění tohoto, co žalovanému úvěrující vyplatil, případně za žalovaného uhradil. Podle § 2991 odst. 1 o. z. byl žalovaný zavázán k úhradě částky 5 200 Kč. Ohledně této částky bylo totiž na žalovaném, aby vyvrátil tvrzení o tom, že pro něj částku 6 000 Kč úvěrující plnil, případně tvrdil, že došlo k zániku pohledávky některým ze zákonem stanovených způsobů. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil. Neúčastí u jednání se žalovaný sám zbavil práva být soudem poučen dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že dluh žalovaného 5 200 Kč trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení.

36. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. V případě I. výroku je v možnostech žalovaného plnění uhradit v uvedené lhůtě podle kritérií § 87 odst.1, 2 z. č. 257/2016 Sb., když přihlédnuto bylo k výši částky, době jejího vyplacení úvěrujícím a skutečnosti, že žalovaný sám námitky ve vztahu k určení lhůty neuváděl.

37. Nedošlo-li k platnému uzavření smlouvy, nemůže se žalobce domáhat plnění uvedených jako ujednaná ve smlouvě, tj. smluvních pokut, smluvních úroků ani smluvních poplatků. Jde o vedlejší ujednání smlouvy hlavní, jako samostatná obstát nemohou a žalobci tak nároky na úhradu těchto plnění nevznikly. Žaloba v tomto rozsahu byla zamítnuta. Žalobci s ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 nemohou být přiznány ani úroky z prodlení.

38. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. (ve vztahu k tomuto rozsudku, podle míry jeho procesního úspěchu) a § 146 odst. 2 věta první o. s ř. (ve vztahu k usnesení o částečném zastavení řízení), podle obou kritérií svědčí právo na náhradu nákladů řízení žalovanému. Žalovaný náhradu nákladů řízení neuplatnil, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.