13 C 332/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Radimem Vítoslavským ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/1 2134/85, 785 01 Šternberk proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o: uložení povinnosti

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna sdělit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku písemnou omluvu ve znění: „, Jméno zainteresované osoby 1/0, bytem , adresa, , , adresa, , prohlašuji, že , Jméno zainteresované osoby 0/0, bytem , adresa, , , adresa, , noční klid a pořádek neporušuje. Dále prohlašuji, že informace uvedené ve stížnosti ze dne , datum, adresované , právnická osoba, nebyly pravdivé. P. , jméno FO, , jméno FO, se tímto zdvořile omlouvám za poškození jejího dobrého jména a za další potíže, které ji má stížnost způsobila“, se zamítá.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá vůči žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši , částka, , se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně podala dne , datum, žalobu, kterou se domáhala písemné omluvy ze strany žalované (ve znění uvedeném ve výroku) a dále náhrady nemajetkové újmy. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná zaslala dne , datum, na , právnická osoba, „Stížnost na opakované porušování domovního pořádku“ (konkrétně pro opakované rušení nočního klidu) na žalobkyni, v jejímž důsledku vyzvala , právnická osoba, žalobkyni k vrácení jí užívaného nájemního bytu č. , hodnota, v bytovém domě na , adresa, v Olomouci. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaná se vůči ní dopustila křivého nařčení a pomlouvavého udání, které hrubě zasáhlo do jejích přirozených práv, konkrétně práv osobnostních. Chováním žalované měla být dotčena důstojnost, vážnost a čest žalobkyně. V příčinné souvislosti s nepravdivou stížností žalované adresované , právnická osoba, došlo k neprodloužení nájemní smlouvy, přičemž na prodloužení měla při bezproblémovém užívání bytu žalobkyně nárok. Jednání žalované tak mělo způsobit kromě poškození dobrého jména mezi sousedy uváděním nepravdivých informací i sociální problémy. Způsobenou nemajetkovou újmu a způsobené duševní útrapy vyčíslila žalobkyně na částku , částka, .

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla ji v celém rozsahu zamítnout, neboť ji považovala za nedůvodnou. Dle žalované mělo opakovaně docházet ze strany žalobkyně k rušení nočního klidu až do časných ranních hodin, kdy domluva nevedla k žádnému účinku. Žalovaná se na , právnická osoba, obrátila až když předcházející snahy o nápravu nevedly k žádnému výsledku. K tomu uvedla, že je to její zákonné právo si na závadné chování stěžovat a žádat nápravu. Navíc stížnost nikde dál nešířila, nemohla tak zasáhnout do práv žalobkyně (do dobrého jména žalobkyně). Žalovaná neměla v úmyslu žalobkyni o byt připravit, jejím záměrem bylo zamezit dalšímu rušení nočního klidu. Je pouhou spekulací žalobkyně, že důvodem pro neprodloužení nájemní smlouvy byla právě její stížnost. , právnická osoba, uvedla jako důvod neprodloužení smlouvy stížnosti ostatních nájemníků, kdy tyto stížnosti mohou být též v ústní formě. Navíc neprodloužení smlouvy ji čistě rozhodnutím vlastníka nemovitostí a žalovaná s tím nemá nic společného. Konečně žalobkyně jí způsobené duševní útrapy nijak nekonkretizuje a ani nerozvádí, jakým způsobem vyčíslila výši náhrady nemajetkové újmy. Z uvedených důvodech tak újma na přirozených právech žalobkyni nevznikla a nemá nárok na náhradu nemajetkové újmy.

3. Soud v rámci tohoto řízení na základě provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků učinil následující skutková zjištění.

4. Mezi účastníky byl nesporné, že žalobkyně i žalovaná bydlely v bytech v bytovém domě v Olomouci na , adresa, , přičemž žalobkyně bydlela v bytě č. , hodnota, .

5. Soud dále na jednání provedl k důkazu následující listinné důkazy, přičemž dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

6. Ze stížnosti na opakované porušování domovního pořádku ze dne , datum, , zaslanou na , právnická osoba, soud zjistil, že se jí žalovaná (na stížnosti jsou též podpisy dalších 3 osob) obrací s ohledem na neúnosnou situaci v domě na adrese , adresa, , , adresa, , s žádostí o řešení situace, neboť v domě dlouhodobě dochází k porušování domovního pořádku ze strany nájemníka – žalobkyně, kdy se jedná především „o opakované porušování nočního klidu, kdy hluk trvá až do brzkých ranních hodin“, přičemž opakovaně došlo k přivolání městské policie.

7. Z výzvy k vrácení bytu , právnická osoba, ze dne , datum, , adresované žalobkyni, soud zjistil, že Rada města Olomouce dne , datum, rozhodla, že nájemní smlouva (která byla sjednána na dobu určitou do , datum, ) mezi žalobkyní a Statutárním městem , adresa, jako vlastníkem bytu č. , hodnota, v domě č. , hodnota, na , adresa, , , adresa, (jenž je ve správě , právnická osoba, ) nebude prodloužena, neboť „se opakují stížnosti ostatních nájemců domu na dlouhodobé porušování klidu a pořádku v domě“ rodinou žalobkyně, „kdy byla několikrát přivolána Městská policie , adresa, pro opakované rušení nočního klidu, když hluk trvá až do brzkých ranních hodin a dále s o ohledem na opakované dluhy na nájemném a službách“. Dále , právnická osoba, vyzvala žalobkyni k vyklizení bytu do , právnická osoba, . 2021. Výzvu za , právnická osoba, podepsala , tituly před jménem, , jméno FO, (vedoucí obchodně – právního oddělení).

8. Z potvrzení Městské police , adresa, ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, se podává, že žalobkyně nemá za poslední 3 roky u Městské police , adresa, žádný záznam o tom, že je podezřelá z přestupku.

9. Z odpovědi na žádost o vyjádření Obvodního oddělení policie , adresa, se podává, že s žalobkyní byly v období od 2017 do 2022 řešeny 3 přestupky.

10. Z petice ze dne , datum, bylo zjištěno, že 8 osob svými podpisy prohlásilo, že žalobkyně neporušovala a neporušuje noční klid v domě na , adresa, v Olomouci.

11. Z Pravidel pro poskytování nájemního bydlení v bytech ve vlastnictví Statutárního města Olomouce vydané Radou města Olomouce dne , datum, , čl. V odst. 6 se podává, že jestliže nájemce v průběhu trvání nájmu neplnil povinnosti plynoucí z nájemní smlouvy, nájemní smlouva se neprodlouží a že o neprodloužení nájemní smlouvy rozhodne Rada města Olomouce.

12. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. , spisová značka, , dále bylo zjištěno, že Statutární město , adresa, podalo dne , právnická osoba, . 2021 žalobu na žalobkyni na vyklizení bytu č. , hodnota, v domě na , adresa, v Olomouci , neboť neplnila své povinnosti z nájemní smlouvy a Rada města Olomouce proto rozhodla o neprodloužení nájemní smlouvy dne , datum, , když pronajímatel byl nucen řešit opakující se stížnosti obyvatel domu na porušování klidu v domě a dále pro nehrazení nájemného řádně a v termínu splatnosti (žaloba), mezi Statutárním městem , adresa, jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem byla dne , datum, uzavřena nájemní smlouva na předmětný byt na dobu určitou od , datum, do , datum, . Ukončení nájmu bytu bylo mimo jiné sjednáno uplynutím sjednané doby nájmu (nájemní smlouva), Rada města Olomouce dne , datum, na své schůzi rozhodla o neprodloužení nájemní smlouvy uzavřené s žalobkyní na dobu určitou (usnesení z 71. schůze Rady města Olomouce), Rada města Olomouce rozhodla dne , datum, , že trvá na původním rozhodnutí o neprodloužení nájemní smlouvy s žalobkyní (usnesení z 73. schůze Rady města Olomouce). Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze , datum, , č. j. , spisová značka, , a usnesením Nejvyššího soudu ze dne , právnická osoba, . 2023, č. j. , spisová značka, , pak vyplývá, že žalobkyni byla uložena povinnost k vyklizení předmětného bytu.

13. Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. , spisová značka, , bylo zjištěno, že již v roce 2016 probíhalo u Okresního soudu v Olomouci řízení ohledně vyklizení bytu ze strany žalobkyně, a to z důvodu neplacení nájemného a záloh za služby, přičemž řízení bylo zastaveno, neboť žalobkyně svůj dluh na nájemném a zálohách za služby uhradila (žaloba a usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

14. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že pracuje jako obchodně-právní náměstek , právnická osoba, a je zaměstnancem města , adresa, na dohodu o provedení práce. Uvedla, že pouze Rada města Olomouce rozhoduje o prodloužení nebo neprodloužení nájemních smluv, , právnická osoba, pouze připravuje podklady pro jednání Rady a bytové komise, ale nemá žádný vliv na prodlužování nebo neprodlužování nájemních smluv nájemcům městských bytů. V projednávané věci přišla na , právnická osoba, stížnost, která byla podepsaná 4 osobami (včetně žalované) a dále byly u žalobkyně problémy s placením nájemného ve smyslu opožděných plateb (platby po termínu splatnosti, asi 3 za posledního půl roku před neprodloužením nájemní smlouvy). Šlo již o druhé porušení jejích povinností jakožto nájemce, neboť opožděných plateb bylo více a byla na ni podána žaloba na vyklizení bytu již v roce 2016, která byla po úhradě dluhu vzata zpět. Vedle písemné stížnosti byly ještě podány stížnosti ústní, telefonické, kdy volali další nájemníci z domu (tak 2-3), kde bydlela žalobkyně, kteří ale měli obavy cokoli sdělovat písemně z obavy z obecného zmocněnce žalobkyně. I tyto stížnosti se týkaly podle svědkyně hluku v domě. Svědkyně dále uvedla, při rozhodování Rady města o neprodloužení nájemní smlouvy byla podkladem stížnost žalované, dále neplacení nájemného žalobkyní a informace, že se jedná už o druhé porušení povinnosti žalobkyně coby nájemce po roce 2016. Ze strany , právnická osoba, nebylo Radě dáno žádné doporučení. Rada města dle vyjádření svědkyně neodůvodňuje své rozhodnutí. K odvolání žalobkyně pak v únoru 2021 Rada města opětovně rozhodla o neprodloužení nájemní smlouvy, přičemž v rozhodnutí nebylo konkrétně uvedeno, z jakých důvodů. Podle svědkyně není právo podávat stížnosti nikde zakotveno, avšak stížnosti na sousedy občas na , právnická osoba, přichází, takže projednávaná stížnost není ojedinělým případem. Svědkyně v rámci výpovědi dále sdělila, že stížnosti nejsou zveřejňované a veřejnost k nim přístup nemá. Veřejné dále nejsou ani schůze Rady města , adresa, . Nájemní smlouva byla dané věci uzavřena na dobu určitou, přičemž konečné rozhodnutí ve věci uzavírání nájemních smluv a přidělování bytů je pouze na vlastníkovi (Radě města , adresa, ). Ke svému vztahu k žalované svědkyně uvedla, že k ní nemá žádný vztah, když ji viděla 2x, 3x v životě a ke vztahu k žalobkyni, že ji viděla jednou v roce 2016 a nemá k ní žádný negativní vztah.

15. Z další provedených důkazů (listina na č. l. 148-150 spisu sp. zn. , spisová značka, ) pak soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti mající význam pro posouzení věci. Další důkazní návrhy soud pro jejich nadbytečnost zamítl (zejména účastnický výslech žalované či výslech , jméno FO, , náměstka primátora města , adresa, ).

16. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně byla nájemnicí bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, , , adresa, , jenž je ve vlastnictví Statutárního města , adresa, a ve správě , právnická osoba, . Žalovaná v daném domě taktéž bydlí. K předmětnému bytu byla mezi žalobkyní a městem , adresa, sjednána nájemní smlouva na dobu určitou od , datum, do , datum, . Ukončení nájmu bylo sjednáno mimo jiné uplynutím sjednané doby nájmu. Dne , datum, byla doručena , právnická osoba, stížnost žalované s dalšími podpisy nájemníků na žalobkyni pro opakované porušování domovního pořádku, zejména opakované porušování nočního klidu. U žalobkyně byly problémy s placením nájemného ve smyslu opožděných plateb (platby po termínu splatnosti, asi 3 za posledního půl roku před neprodloužením nájemní smlouvy). O neprodloužení nájemní smlouvy rozhoduje Rada města Olomouce, která na své schůzi dne , datum, rozhodla (bez odůvodnění) o neprodloužení nájemní smlouvy s žalobkyní a na tomto rozhodnutí setrvala i na své schůzi dne , datum, . Podkladem pro rozhodnutí Rady byla stížnost žalované, neplacení nájemného a informace, že se jedná o druhé porušení povinnosti žalobkyně coby nájemce od roku 2016. Podklady pro Radu připravila , právnická osoba, . Stížnosti podávané na , právnická osoba, nejsou uveřejňované a veřejnost k nim nemá přístup. Schůze Rady města Olomouce jsou neveřejné. Žalobkyni byla dne , datum, zaslána výzva k vrácení bytu pro opakující se stížnosti ostatních nájemců pro dlouhodobé porušování klidu a pořádku v domě a dále s ohledem na opakované dluhy na nájemném a službách.

17. Po právní stránce zhodnotil soud zjištěný skutkový stav takto.

18. Podle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odst. 2 tohoto ustanovení ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

19. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

20. Podle § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

21. Předně soud uvádí, že žalobkyně žalobou uplatnila 2 nároky, jednak se domáhala omluvy a dále se domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku , částka, .

22. Jedním z předpokladů existence zásahu do osobnosti člověka je neoprávněnost takového zásahu, ustálená judikatura soudů totiž zásadně za neoprávněný zásah do osobnosti nepovažuje výkon subjektivního práva, pokud při něm osoba (fyzická či právnická) nevybočila z mezí takto stanovených práv a povinností (stanovisko Nejvyššího soudu ze dne , datum, , Cpjn 13/2007, uveřejněné pod č. 54/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

23. Ke vzniku občanskoprávní povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti člověka musí být splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení nebo ohrožení osobnosti člověka v jeho fyzické či morální integritě. Zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry člověka. Neoprávněným je zásah do osobnosti člověka, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. Ochranu poskytuje občanský zákoník proti takovým jednáním, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva zejména tím, že snižují jeho čest u jiných lidí, a ohrožují tak vážnost jeho postavení a uplatnění ve společnosti, případně, že narušují jeho soukromí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

24. Nejprve se proto soud zabýval tím, zda výroky uvedené ve stížnosti žalované jsou objektivně způsobilé přivodit újmu na osobnosti žalobkyně, resp. zasáhnout do její důstojnosti. K tomuto soud uvádí, že za zásah do osobnostních práv lze považovat vždy pouze takové jednání, které je způsobilé objektivně zasáhnout nebo ohrozit osobnostní sféru žalobkyně. Podstatné je, že vlastní zásah je nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo (tzv. konkrétní uplatnění objektivního kritéria), jakož i k osobě postižené fyzické osoby (tzv. diferencované uplatnění objektivního kritéria). Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, za které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti, pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z hlediska diferencovaného uplatnění objektivního kritéria ve vztahu k postavení žalobkyně je třeba eventuální zásah hodnotit ve vztahu k postavení jakékoliv osoby, která by byla v obdobném postavení jako žalobkyně, a to s přihlédnutím k případným konkrétním objektivním dopadům do sféry její osobnosti. Pokud v jednání žalované není dána objektivní způsobilost zasáhnout do sféry osobnosti žalobkyně, je nadbytečné provádění jakéhokoliv dalšího dokazování ohledně toho, zda to, co bylo v podané stížnosti tvrzeno, je pravdivé či nikoli – neboť není splněna základní podmínka, pro kterou by mohla být žalobkyně s podanou žalobou úspěšná.

25. Soud dospěl k závěru, že stížnost žalované ve formě, v jaké byla podána, není objektivně způsobilá zasáhnout do práv žalobkyně, a to z několika důvodů. Předně je třeba uvést, že žalobkyně dovozuje zásah do osobnosti z podané stížnosti. Pokud jde o stížnost jako takovou, jejím podáním žalovaná realizovala své subjektivní právo (k podání stížnosti) a tudíž vykonávala určité oprávnění a nejednala protiprávně. Žalovaná adresovala stížnost , právnická osoba, , stížnost ani její obsah nešířila veřejným způsobem nebo sdělovacími prostředky (tiskem, rozhlasem, televizí apod.). Dále je třeba poukázat na skutečnost, že obsah stížnosti je obecně (a má být) neveřejný. To platí i pro stížnost v projednávané věci, kdy bylo zjištěno, že stížnosti nejsou , právnická osoba, uveřejňované a veřejnost k nim nemá přístup. Ostatně i schůze Rady města , adresa, (na nichž bylo mj. rozhodováno o neprodloužení nájemní smlouvy žalované) jsou neveřejné. Soud tedy dospěl k závěru, že stížnost byla podána za takových okolností, za nichž nehrozilo zveřejnění a nemohlo tedy žádným způsobem dojít ke snížení vážnosti žalobkyně.

26. Konečně podstata argumentace žalobkyně tkví podle soudu v tom, že v příčinné souvislosti se stížností došlo k neprodloužení nájemní smlouvy žalobkyně, čímž mělo být zasaženo do jejích osobnostních práv. K tomu soud pro úplnost uvádí, v řízení bylo prokázáno, že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi stížností a neprodloužením nájemní smlouvy, neboť podkladem pro rozhodnutí Rady města Olomouce (o neprodloužení nájemní smlouvy) bylo vedle stížnosti též neplacení nájemného žalobkyní a též informace, že se jedná o druhé porušení povinnosti žalobkyně ohledně neplacení nájemného.

27. S ohledem na shora uvedené soud shledal, že předmětné jednání není objektivně způsobilé přivodit újmu na osobnosti žalobkyně.

28. Vzhledem k výše uvedeným závěrům tak byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu, tj. jak v části požadované písemné omluvy, tak v části nárokovaného zadostiučinění, když toto by přicházelo v úvahu pouze tehdy, pokud by základ nároku byl shledán po právu a omluva by nebyla postačujícím prostředkem k odčinění následků neoprávněného zásahu do osobnosti žalobkyně.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., a za účast na 2 jednání soudu dne , datum, a , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši , částka, .

30. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalované. , adresa, k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.