13 C 348/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Mackovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 54 377,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 600 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 45 777,01 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 145,13 Kč za období od [datum] do [datum] z částky 9 878,27 Kč ve výši 17,35 % ročně, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 530,40 Kč za období od [datum] do [datum] z částky 9 878,27 Kč ve výši 8,05% ročně, s úrokem ve výši 17,35 % ročně z částky 9 878,27 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 878,27 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 625,67 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 325,24 Kč za období od [datum] do [datum] z částky 12 035,69 Kč ve výši 27 % ročně, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 921,52 Kč za období od [datum] do [datum] z částky 12 035,69 Kč ve výši 8,05% ročně, s úrokem ve výši 27 % ročně z částky 12 035,69 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 035,69 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 313,04 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 298,59 Kč za období od [datum] do [datum] z částky 14 888,50 Kč ve výši 27% ročně, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 448,71 Kč za období od [datum] do [datum] z částky 14 888,50 Kč ve výši 8,05% ročně, s úrokem ve výši 27 % ročně z částky 14 888,50 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 888,50 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 263,75 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 54 377,01 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 10 734 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 144 Kč s úrokovou sazbou ve výši 17,35 % ročně, odměny za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 6 965 Kč a odměny za zpracování a doručení ve výši 1 625 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 430 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 9 878,27 Kč, dlužný poplatek ve výši 2 626,34 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 145,13 Kč, přičemž se jedná o úrok ve výši 17,35 % ročně z dlužné jistiny od uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 530,40 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, tj. od [datum] do [datum] a dále úrok ve výši 17,35 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny běžící od [datum] do zaplacení. Poslední příslušná splátka ze strany žalované byla uhrazena dne [datum]. Žalovaná uhradila částku v celkové výši 9 747,40 Kč.

2. Dále právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 16 266 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 363 Kč s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 4 733 a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 170 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 588 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 12 035,69 Kč, dlužný poplatek ve výši 6 652,96Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 325,24 Kč, přičemž se jedná o úrok ve výši 27 % ročně z dlužné jistiny od uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 921,52 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, tj. od [datum] do [datum] a dále úrok ve výši 27 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny běžící od [datum] do zaplacení. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena [datum]. Žalovaná uhradila částku v celkové výši 16 277,35 Kč.

3. Dále právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 22 259 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 4 602 Kč s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 6 477 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 180 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 805 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 14 888,50 Kč, dlužný poplatek ve výši 7 995,25 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 298,59 Kč, přičemž se jedná o úrok ve výši 27 % ročně z dlužné jistiny od uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 448,71 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky, tj. od [datum] do [datum] a dále úrok ve výši 27 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny běžící od [datum] do zaplacení. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena [datum]. Žalovaná uhradila částku v celkové výši 25 375,25 Kč.

4. V návaznosti na výzvu soudu k doplnění žaloby stran zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětných smluv o zápůjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ ověřené dokument“. Současně si z veřejného dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení.

5. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se nedostavila. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení (PZ žalobkyně omluven).

6. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: Ze zákaznické karty ze dne [datum], že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce ověřil úvěruschopnost žalované na základě údajů sdělených mu žalovanou a rovněž ověřených pracovnicí věřitele, což žalovaná potvrdila svým podpisem na kartě. Ze zákaznické karty plyne, že žalovaná byla zaměstnána u [jméno] [příjmení] na plný pracovní úvazek na pozici pomocné práce v kuchyni s měsíční čistou mzdou ve výši 8 900 Kč, měla pracovní smlouvu na dobu neurčitou, dále uvedla další čisté příjmy domácnosti ve výši 15 900 Kč měsíčně, měsíční výdaje pak odhadla na částku 5 000 Kč, bydlela v nájmu, měla zápůjčku u jiné společnosti, kdy hradila splátky 1 500 Kč měsíčně a dále splácela interní splátky ve výši 3 000 Kč měsíčně. V zákaznické kartě byly uvedeny tyto ověřené dokumenty: pracovní smlouva a 3 výplatní pásky. Ze smlouvy o zápůjčce a ze smluvních podmínek, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž smluvní strany se dohodly, že odpovídající částka zápůjčky bude použita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi smluvními stranami, které představují souhrnnou částku ve výši 3 101 Kč a částka zápůjčky dle smlouvy po odečtení zůstatku celkové dlužné částky dle dřívější smlouvy o půjčce tak činila 11 899 Kč a tato byla žalované vyplacena v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 10 734 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 144 Kč s úrokovou sazbou ve výši 17,35 % ročně, částky za zpracování a doručení ve výši 1 625 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 965 Kč. Celkovou dlužnou částku 25 734 Kč představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 430 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Z tabulky umoření, že žalovaná uhradila celkově částku ve výši 9 747,40 Kč. Ze zákaznické karty ze dne [datum], že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce ověřil úvěruschopnost žalované na základě údajů sdělených mu žalovanou a rovněž ověřených pracovnicí věřitele, což žalovaná potvrdila svým podpisem na kartě. Ze zákaznické karty plyne, že žalovaná byla zaměstnána u [jméno] [příjmení] na plný pracovní úvazek na pozici pomocné práce v kuchyni s měsíční čistou mzdou ve výši 15 000 Kč, měsíční výdaje na domácnost ve výši měla 3 500 Kč, bydlela v nájmu, hradila nájem/inkaso ve výši 2 500 Kč, hradila externí splátky zápůjček ve výši 4 000 Kč měsíčně, externí splátky zápůjček dle úvěrových registrů ve výši 3 975 Kč a telefon ve výši 200 Kč měsíčně. Celkové výdaje byly uvedeny ve výši 10 175 Kč. V zákaznické kartě byly uvedeny tyto ověřené dokumenty: občanský průkaz, pracovní smlouva, 3 výplatní pásky a nájemní smlouva. Ze smlouvy o zápůjčce a ze smluvních podmínek, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 16 266 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 363 Kč s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 4 733 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 8 170 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 35 266 Kč představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 588 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky.

7. Z tabulky umoření, že žalovaná uhradila celkově částku ve výši 16 277,65 Kč.

8. Ze zákaznické karty ze dne [datum], že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce ověřil úvěruschopnost žalované na základě údajů sdělených mu žalovanou a rovněž ověřených pracovnicí věřitele, což žalovaná potvrdila svým podpisem na kartě. Ze zákaznické karty plyne, že žalovaná byla zaměstnána u [jméno] [příjmení] na plný pracovní úvazek na pozici pomocné práce v kuchyni s měsíční čistou mzdou ve výši 15 000 Kč, měla pracovní smlouvu na dobu neurčitou, měsíční výdaje na domácnost ve výši 3 000 Kč, bydlela v nájmu, za nájem/inkaso platila 3 000 Kč měsíčně, telefon ve výši 500 Kč měsíčně, splácela externí splátky zápůjček ve výši 3 000 Kč měsíčně a externí splátky zápůjček dle úvěrových registrů 3 975 Kč. Celkové výdaje byly uvedeny ve výši 10 475 Kč. V zákaznické kartě byly uvedeny tyto ověřené dokumenty: občanský průkaz, pracovní smlouva, SIPO, 3 výplatní pásky a nájemní smlouva.

9. Ze smlouvy o zápůjčce a ze smluvních podmínek, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 22 259 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 4 602 Kč s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 6 477 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 11 180 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 48 259 Kč představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 805 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky.

10. Z tabulky umoření, že žalovaná uhradila celkově částku ve výši 25 377,25 Kč 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že pohledávky za žalovanou ze shora uvedených smluv o zápůjčce byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupeny na žalobkyni, toto bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], kde byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky 64 477,01 Kč bez příslušenství, a to ze smlouvy [číslo] ve výši 22 883,75 Kč bez příslušenství, ze smlouvy [číslo] ve výši 18 988,65 Kč bez příslušenství a ze smlouvy [číslo] ve výši 23 604,61 Kč žalobkyni jakožto novému věřiteli do 10-ti dnů od doručení dopisu, dopis byl podán na poštu dne [datum].

12. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum], že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána dopisem ze dne [datum] podaným na poštu dne [datum] k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

13. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž částka 3 101 Kč byla použita na zaplacení dlužné částky dle dřívější smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi smluvními stranami a převzetí částky 11 899 v hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 10 734 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 144 Kč s úrokovou sazbou ve výši 17,35 % ročně, částky za zpracování a doručení ve výši 1 625 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 965 Kč. Celkovou dlužnou částku 25 734 Kč představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 430 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná uhradila celkově částku ve výši 9 747,40 Kč. Dále Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne [datum] o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 16 266 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 363 Kč s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 4 733 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 8 170 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 35 266 Kč představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 588 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná uhradila celkově částku ve výši 16 277,35 Kč. Dále Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 22 259 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 4 602 Kč s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 6 477 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 11 180 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 48 259 Kč představující součet poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 805 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná uhradila celkově částku ve výši 25 375,25 Kč.

14. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.

16. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.

17. Dle ust. § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

18. Dle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

24. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

25. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

27. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka.

28. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, kdy částkou 3 101 Kč byla refinancována zápůjčka dle dřívější smlouvy o zápůjčce, a peněžní prostředky ve výši 11 899 Kč vyplatil předchůdce žalobkyně žalované v hotovosti. Dále právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč a 26 000 Kč. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Byť z § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33Cdo2178 /2018 nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12.2019, sp. zn.27Co221 /2019). Z uvedených rozhodnutí plyne, že soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jakožto absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.

29. Soud poukazuje, že k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru lze dospět i s ohledem na čl. 8 odst. 1 směrniceč .2008/48/, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Podle čl. 23 směrnice, členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Ačkoliv se textu směrnice nelze přímo dovolávat ve vztahu mezi jednotlivci, národní soudy jsou v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic povinny volit v rámci národního práva eurokonformní výklad (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger, nebo C -76/10, Pohotovosť). Uvedenou interpretaci potvrzuje i rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené českým soudem k předmětné právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb. Soudní dvůr v něm vyložil, že čl. 8 a 23 předmětné směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Na základě výše uvedeného není pochyb o tom, že ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je v části zakotvující pro případ porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele sankci relativní neplatnosti smlouvy v rozporu s unijním právem, a soud proto příslušné ustanovení v této části neaplikoval.

30. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

31. Uzavření smlouvy předcházel pre-scoring žalované. Žalovaná ve všech třech případech vyplnila zákaznickou kartu. Co se týče této listiny, soud konstatuje, že žalobkyně nemůže bez dalšího vycházet z toho, že zákazník svým podpisem stvrzuje, že jím poskytnuté informace, zejména o jeho příjmech, jsou úplné a pravdivé. Prosté spoléhání se na čestné prohlášení dlužníků, motivovaných snahou úvěr získat, bez požadavku na doložení dalších podkladů o majetkových poměrech dlužníka, nestačí a takový přístup nemůže sám o sobě požívat právní ochrany.

32. Pokud jde o příjmy spotřebitele, žalovaná v kartě ze dne [datum] a [datum] uvedla, že dosahuje příjmu ze zaměstnání 15 000 Kč, v kartě ze dne [datum] pak uvedla, že dosahuje čistého příjmu 8 900 Kč. Co se týče výdajů žalované, žalovaná uvedla měsíční výdaje na domácnost v kartě ze dne [datum] ve výši 3 000 Kč, v kartě ze dne [datum] ve výši 3 500 Kč a v kartě ze dne [datum] pak uvedla odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč. Z uvedených částek ovšem nelze dle soudu zjistit nic o konkrétních pravidelných výdajích žalované a dále nebyly uvedeny jiné výdaje, a to ani na cestování, stravu či záliby. Právní předchůdce žalobkyně si nevyžádal jiné listiny, kupříkladu bankovní výpis žalované, z něhož by bylo možné toto tvrzení ověřit a zjistit cokoliv konkrétnějšího o dalších pravidelných a očekávatelných výdajích žalované. Dále žalovaná uváděla v kartě ze dne [datum], že má externí splátky zápůjček ve výši 3 000 Kč a 3 975 Kč, v kartě ze dne [datum] pak tyto uváděla ve výši 4 000 Kč (tato částka nebyla započítána do celkové částky výdajů) a 3 975 Kč a v kartě ze dne [datum] uváděla, že má externí splátky zápůjček ve výši 1 500 Kč a interní splátky ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně ani přes výzvu soudu nepředložila jakékoliv podklady, z nichž by bylo možné si ověřit, že údaje obsažené v zákaznické kartě jsou správné a celiství a rovněž si učinit úsudek o celkové majetkové situaci žalované. Žalobkyně vychází z toho, že zákazník svým podpisem stvrzuje, že jím poskytnuté informace jsou úplné a pravdivé. Takový přístup však nemůže požívat právní ochrany. Je to poskytovatel úvěru, kdo má jednoznačnou povinnost prověřit a objektivně podložit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatiti a nemůže se jí zprostit prohlášením dlužníka o pravdivosti jeho tvrzení. Z uvedeného tak nelze než uzavřít, že žalobkyně resp. právní předchůdce dostatečně nezkoumal výdajovou stránku majetkových poměrů žalované.

33. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované, tedy aby mohl učinit závěr o tom, že žalované po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohla žalobkyni pravidelně splácet stanovené splátky. Jinými slovy, posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobkyně je třeba považovat za zcela formální, jemuž nelze přiznat právní ochranu.

34. Soud proto smlouvy o úvěru posoudil jako absolutně neplatné a žalovaná tak byla od počátku povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou dosud nesplacenou jistinu z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1, 2 o. z. V řízení o žalobě o vrácení plnění z neplatné smlouvy soud může žalobkyni přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smlouvy žalovanou, a to i v případě, že žalovaná započtení jí poskytnutého protiplnění nenavrhla (k tomu obdobně viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 52/2002, nebo ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2373/2007). Tím, že dojde k započtení částky, na kterou žalobkyně nemá od počátku nárok, do dlužné částky, na kterou naopak po právu nárok má, nemůže dojít k nezákonnému zmenšení majetkové podstaty žalobkyně.

35. V řízení bylo přitom prokázáno, že žalované byly poskytnuty ze strany žalobkyně ze smlouvy [číslo] finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná z této částky vrátila 9 747,40 Kč. Žalovaná proto žalobkyni z titulu bezdůvodného ze smlouvy [číslo] nadále dluží částku ve výši 5 252,60 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalované byly ze strany žalobkyně poskytnuty ze smlouvy [číslo] finanční prostředky ve výši 19 000 Kč a žalovaná z této částky vrátila 16 277,35 Kč. Žalovaná proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení ze smlouvy [číslo] nadále dluží částku ve výši 2 722,65Kč. A dále bylo prokázáno, že žalované byly ze strany žalobkyně poskytnuty ze smlouvy [číslo] finanční prostředky ve výši 26 000 Kč a žalovaná z této částky vrátila 25 377,25 Kč. Žalovaná proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení ze smlouvy [číslo] nadále dluží částku ve výši 624,75 Kč.

36. S ohledem na prodlení žalované soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonného úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., pouze však z dlužné částky jistiny, jak je zdůvodněno shora. Žalobkyně požadovala úroky z prodlení od [datum], resp. od [datum] a [datum], soud jí ovšem přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení až od [datum]. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, nastala jeho splatnost prvního dne poté, co byla žalovaná vyzvána k plnění, tedy k vrácení bezdůvodného obohacení, stanovenému ve výzvě ze dne [datum], ve které žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání plnění – bezdůvodného obohacení. Tato písemnost byla žalované odeslána dne [datum]. Jelikož nebylo prokázáno, kdy přesně byla žalované výzva doručena, má se s ohledem na § 573 o. z. za to, že se tak stalo [datum], pročež první den prodlení nastal [datum], tedy po uplynutí 10-ti denní lhůty poskytnuté žalobkyní žalované k zaplacení dluhu, když konec lhůty připadl na neděli [datum] a v souladu s ust. § 607 byl tedy posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující, tj. [datum]. Soud proto zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

37. Ve zbytku požadavku žalobkyně, není žaloba důvodná vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy.

38. O náhradě nákladů řízení ve výroku III. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná měla ve věci větší procesní úspěch, než žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalované - dle obsahu spisu - žádné náklady soudního řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.