13 C 364/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 36 907,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 380 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 25 785,72 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 638,93 Kč, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 26 765,72 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 084,35 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 29 165,72 Kč od [datum] do zaplacení, částku 7 741,36 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 282,82 Kč s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 5 641,36 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 553,24 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 741,36 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 36 907,08 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,05 % z aktuální dlužné částky vždy k 20. dni v měsíci spolu s úrokem ve výši 29,88 % ročně. Žalovaná prostřednictvím kreditní karty celkem vyčerpala částku 30 000 Kč a celkem uhradila 26 620 Kč. Jelikož žalovaná úvěr nehradila řádně a včas, žalobkyně jej dopisem ze dne [datum] zesplatnila. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 26 765,72 Kč představující neuhrazenou jistinu, dále nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč, celkem tedy částky 29 165,72 Kč, a dále příslušenství v podobě úroku kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby, tj. [datum], ve výši 6 638,93 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby ve výši 2 084,35 Kč a dále úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 26 765,72 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 29 165,72 od [datum] do zaplacení (nárok 1).

2. Dále účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 10 084 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky vždy k 20. dni v měsíci spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně. Žalovaná celkem vyčerpala částku 25 084 Kč a celkem uhradila 25 798 Kč. Jelikož žalovaná úvěr nehradila řádně a včas, žalobkyně jej dopisem ze dne [datum] zesplatnila. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 5 641,36 Kč představující neuhrazenou jistinu, dále nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 700 Kč, celkem tedy částky 7 741,36 Kč, a dále příslušenství v podobě úroku kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby, tj. [datum], ve výši 1 282,82 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby ve výši 553,24 Kč a dále úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 5 641,36 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 7 741,36 od [datum] do zaplacení (nárok 2).

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, soud tedy v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

4. Soud učinil následující skutková zjištění: Z výpisu z obchodního rejstříku, z úvěrové smlouvy a z úvěrových podmínek, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3,05 % z úvěrového rámce, tj. 915 Kč spolu s úrokem ve výši 29,88 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky a sazebník, přičemž žalovaná svým podpisem potvrdila, že tyto převzala a seznámila se s nimi. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit měsíční poplatek za SMS notifikace ve výši 19 Kč měsíčně. Dle části smlouvy„ Důsledky nesplácení úvěru“ má věřitel právo v případě prodlení žalované s úhradou splátky účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč za měsíc, s tím, že částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace, dále smluvní pokutu ve výši 500 Kč, maximálně však ve výši dlužné splátky, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10% ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Dle bodu 7.

1. ÚP měla žalobkyně právo zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení dlužné částky v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že je svobodná, vlastní dům/byt, je zaměstnaná od [číslo] u spol. [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem ve výši 16 000 Kč. Dále uvedla příjem partnera 35 000 Kč a počet vyživovaných dětí 0.

5. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienty ze dne [datum], z úvěrové zprávy a z úvěrové karty, že žalobkyně provedla před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne [datum] ověření bonity klienta (žalované). Žalovaná byla svobodná, vlastnila byt/dům, neměla děti, měla příjem ze zaměstnání 16 000 Kč, příjem partnera činil 35 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti 10 000 Kč, splácela hypoteční úvěr s výší měsíční splátky 3 579 Kč a splátky HC 202 Kč. Do výdajů v rámci výpočtu limitu měsíční splátky (dále jen„ [příjmení]“) byla započtena částka životního minima dospělých členů domácnosti 3 410 Kč. Žalobkyně taktéž nahlížela do externích registrů - ISIR, MVCR, [příjmení], JAP_PUJCKA, NRKI.

6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad, jakým způsobem, kdy a v jaké výši žalovaná poskytnutý úvěr [číslo] čerpala a jakým způsobem jej splácela, žalovaná na úvěr vyčerpala dne [datum] částku 30 000 Kč a celkem uhradila 26 620 Kč, byly jí účtovány náklady upomínání v celkové výši 400 Kč (dne [datum] částka 100 Kč, dne [datum] částka 100 Kč, dne [datum] částka 100 Kč a dne [datum] částka 100 Kč) a smluvní pokuty v celkové výši 2 000 Kč (dne [datum] smluvní pokuta 500 Kč, dne [datum] smluvní pokuta 500 Kč, dne [datum] smluvní pokuta 500 Kč a dne [datum] smluvní pokuta 500 Kč).

7. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] a z podacího archu, že žalobkyně dopisem ze dne [datum] odeslaným doporučeně dne [datum] vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru [číslo] z důvodu prodlení s úhradou závazků vyplývajících ze smlouvy.

8. Z výpisu z obchodního rejstříku, z úvěrové smlouvy a z úvěrových podmínek, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 10 084 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky a sazebník poplatků, přičemž žalovaná svým podpisem potvrdila, že tyto převzala a seznámila se s nimi. Dle části smlouvy důsledky nesplácení úvěru má věřitel právo v případě prodlení žalované s úhradou splátky účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínání ve výši 100 Kč za měsíc, s tím, že částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace, dále smluvní pokutu ve výši 500 Kč, maximálně však ve výši dlužné splátky, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10% ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Dle bodu 7.

1. ÚP měla žalobkyně právo zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení dlužné částky v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, je zaměstnaná od [číslo] u spol. [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem ve výši 15 000 Kč, dále uvedla příjem ostatních členů domácnosti 30 000 Kč.

9. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienty ze dne [datum], z úvěrové zprávy a z úvěrové karty, že žalobkyně provedla před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne [datum] ověření bonity klienta (žalované). Žalovaná byla svobodná, bydlela u rodičů, neměla děti, měla příjem ze zaměstnání 15 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti 7 000 Kč. Do výdajů v rámci výpočtu limitu měsíční splátky (dále jen„ [příjmení]“) byla započtena částka životního minima dospělých členů domácnosti 3 410 Kč. Žalobkyně taktéž nahlížela do externích registrů - ISIR, [příjmení], NRKI, JAP_PUJCKA, MVCR O2_NCBL, O2_CBL.

10. Z výpisu z běžného účtu žalované za období [datum] – [datum], že počáteční zůstatek účtu byl záporný, činil – 17 Kč, dne [datum] byla na účet žalované připsána výplata ve výši 15 590 Kč, dne [datum] byla na účet žalované připsána výplata ve výši 15 170 Kč, konečný zůstatek činil 3 343,36 Kč.

11. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad, jakým způsobem, kdy a v jaké výši žalovaná poskytnutý úvěr [číslo] čerpala a jakým způsobem jej splácela, žalovaná celkem na úvěr vyčerpala částku 25 084 Kč a celkem uhradila 25 798 Kč, byly jí účtovány náklady upomínání v celkové výši 400 Kč (dne [datum] částka 100 Kč, dne [datum] částka 100 Kč, dne [datum] částka 100 Kč a dne [datum] částka 100 Kč) a smluvní pokuty v celkové výši 1 700 Kč (dne [datum] smluvní pokuta 300 Kč, dne [datum] smluvní pokuta 300 Kč, dne [datum] smluvní pokuta 300 Kč a dne [datum] smluvní pokuta 400 Kč).

12. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] a z podacího archu, že žalobkyně dopisem ze dne [datum] odeslaným doporučeně dne [datum] vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru [číslo] z důvodu prodlení s úhradou závazků vyplývajících ze smlouvy.

13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z poštovního podacího archu, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána dopisem ze dne [datum] odeslaným doporučeně dne [datum] k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

14. Z rámcové pojistné smlouvy, informačního dokumentu a pojistných podmínek soud neučil žádná relevantní skutková zjištění.

15. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované bezúčelový revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3,05 % z úvěrového rámce, tj. 915 Kč spolu s úrokem ve výši 29,88 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaná celkem vyčerpala 30 000 Kč a celkem uhradila 26 620 Kč. Žalobkyně dopisem ze dne 17. 3. 202 odeslaným doporučeně dne [datum] vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru z důvodu prodlení s úhradou závazků vyplývajících ze smlouvy. Žalovaná byla v době uzavření smlouvy svobodná, vlastnila byt/dům, neměla děti, měla příjem ze zaměstnání 16 000 Kč, příjem partnera činil 35 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti 10 000 Kč, splácela hypoteční úvěr s výší měsíční splátky 3 579 Kč a splátky v HC 202 Kč. Do výdajů v rámci výpočtu MLS žalované byla započtena částka životního minima dospělých členů domácnosti 3 410 Kč.

16. Dále žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované bezúčelový revolvingový úvěr úvěrového rámce 10 084 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaná celkem vyčerpala 25 084 Kč a celkem uhradila 25 798 Kč. Žalobkyně dopisem ze dne 17. 3. 202 odeslaným doporučeně dne [datum] vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru z důvodu prodlení s úhradou závazků vyplývajících ze smlouvy. Žalovaná byla v době uzavření smlouvy svobodná, bydlela u rodičů, neměla děti, měla příjem ze zaměstnání 15 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti uváděla ve výši 30 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti ve výši 7 000 Kč. Do výdajů v rámci výpočtu [příjmení] žalované byla započtena částka životního minima dospělých členů domácnosti 3 410 Kč. Dle doloženého výpisu z účtu za období [datum] – [datum] byl zůstatek účtu žalované na počátku účetního období záporný.

17. Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána dopisem ze dne [datum] odeslaným doporučeně dne [datum] k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

18. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

20. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

23. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

24. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně důvodná pouze částečně. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu v obou případech jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smluv nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrových smluv provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

25. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

26. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně, když náležitě ani v jednom případě neprověřila měsíční výdaje žalované (výdaje na energie, koníčky, běžné životní výdaje) a při výpočtu MLS žalované zohlednila (kromě splátek jiným společnostem ve výši 3 579 Kč a splátek HC 202 Kč před uzavřením smlouvy ze dne [datum]) pouze výdaje počítané jako životní minimum ve výši 3 410 Kč. Nadto dle doloženého výpisu z běžného účtu žalované za období za období [datum] – [datum] vyplývalo, že na začátku zúčtovacího období byl zůstatek na účtu žalované záporný, již před poskytnutím prvého úvěru tak mělo být žalobkyni zřejmé, že žalované na účtu nezbývají disponibilní finanční prostředky, ze kterých by mohla hradit pravidelné měsíční splátky úvěru.

27. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované, tedy aby mohla učinit závěr o tom, že žalované po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohla pravidelně splácet sjednané splátky úvěru. Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost obou shora uvedených smluv o úvěru.

28. Jsou-li smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou absolutně neplatné ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 588 občanského zákoníku, avšak současně bylo prokázáno, že žalobkyně v případě nároku 1 poskytla podle neplatné smlouvy [číslo] žalované částku 30 000 Kč, vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru poníženou o platby žalované ve výši 26 620 Kč, tedy částku 3 380 Kč v době přiměřené jejím možnostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. n. 33 Cdo 3675/2021). Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Pokud jde o nárok 2, pak v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy [číslo] žalované částku 25 084 Kč, žalovaná na svůj dluh uhradila částku 25 798 Kč, tedy více, než činí dlužná jistina, když na zaplacení zbývajících částek nemá žalobkyně s ohledem na neplatnost celé smlouvy nárok. Vzhledem k tomu, že z neplatných smluv mimo nároku na vydání jistiny úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyni žádné další nároky nenáleží, byla žaloba z důvodů již výše uvedených ve zbývajícím rozsahu zamítnuta.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když procesně více úspěšným účastníkem byla žalovaná, avšak dle obsahu spisu této žádné náklady řízení nevznikly.