13 C 37/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Mackovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 2 760 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % p. a. od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 760 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že společnost [právnická osoba] s žalobkyní uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dálkovou komunikací na webových stránkách [webová adresa] dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] Na jejím základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 3 000 Kč, kterou se zavázal vrátit do [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne splatnosti zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Žalovaný tak porušil svou povinnost vrátit zápůjčku řádně a včas. Ke dni podání žaloby tak zbývá uhradit částku ve výši 2 760 Kč, která se skládá z nevrácené zápůjčky 2 000 Kč a poplatku za poskytnutí 760 Kč. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, dále požaduje jako příslušenství zákonný úrok z prodlení ode dne [datum] do zaplacení. Předžalobní výzva k plnění byla žalovanému odeslána dne [datum], avšak bez úspěchu.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem předběžně vyslovila souhlas již v podané žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

3. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní spor a proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

4. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Věřitel společnost [právnická osoba] s žalobkyní uzavřela Rámcovou smlouvu o úplatném postoupení pohledávek dne [datum] a dále Realizační smlouvu o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela ve smyslu Standartních informací o zápůjčce [anonymizováno] se žalovaným dálkovou komunikací na webových stránkách [webová adresa] dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na jejím základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 2 000 Kč téhož dne na jeho účet dle Potvrzení o provedené platbě, kterou se zavázal vrátit do [datum] spolu s poplatkem 760 Kč. Žalovaný se dostal s placením do prodlení, když do dne splatnosti zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Žalovaný tak porušil svou povinnost vrátit zápůjčku řádně a včas. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele, kterým dlužník odsouhlasil veškeré podmínky. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni dne [datum]. Dne [datum] byl žalovaný před podáním žaloby upomínán zástupcem žalobkyně o úhradu. Doporučená zásilka byla odeslána žalovanému téhož dne.

5. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

6. Podle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

8. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dle zák. č. 89/2012 Sb., měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o zápůjčce, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když tyto skutečnosti prokázala. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté finanční prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou co do částky celkem 2 000 Kč na jistině a 760 Kč na poplatku. Dále soud žalobkyni přiznal i požadovaný zákonný úrok z prodlení, který soud považuje za souladný s právními předpisy a obsahem spisu. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech – viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11; jen u OS Olomouc se jedná např. o věci sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] atd.), včetně 21 % DPH z částek odměny a režijních paušálů. Lhůta k plnění byla rovněž ve výroku II. dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. určena jako obecná třídenní. Místo plnění pak bylo stanoveno k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.