13 C 376/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Radimem Vítoslavským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 33 940,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 818,82 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 4 121,40 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 218,15 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,80 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 830,63 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 26,90 % ročně z částky 3 850,06 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 341,05 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 50,22 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 29 109,59 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 25,90 % ročně z částky 25 968,76 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 871,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou na soud dne 25. 11. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 33 940,22 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], dříve [právnická osoba] (dále je„ právní předchůdce“), a žalovaným byla dne 8. 9. 2019 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s úrokovou sazbou ve výši 26,90 % ročně, to v 37 měsíčních splátkách ve výši 401 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas. Z důvodu porušování smlouvou sjednaných povinností, zejména nesplácení úvěru ve splátkách, právní předchůdce pohledávku vůči žalovanému s účinností ke dne 14. 1. 2022 zesplatnil. Žalobkyně požaduje (mimo jiné) zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 3 850,06 Kč.

2. Mezi právním předchůdcem a žalovaným byla dále dne 7. 6. 2019 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s úrokovou sazbou ve výši 25,90 % ročně, to v 48 měsíčních splátkách ve výši 1 684 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas. Z důvodu porušování smlouvou sjednaných povinností, zejména nesplácení úvěru ve splátkách, právní předchůdce pohledávku vůči žalovanému s účinností ke dne 14. 1. 2022 zesplatnil. Žalobkyně požaduje (mimo jiné) zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 25 968,76 Kč.

3. Dne 7. 6. 2022 právní předchůdce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.

5. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalobkyně a žalovaný nevyjádřili. Soud má tedy za to, že žalobkyně a žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl proto v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

6. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.

7. Dne 8. 9. 2019 byla mezi právním předchůdcem a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ohledně půjčky ve výši 10 000 Kč, která byla žalovanému poskytnuta na jeho běžný účet [číslo] [bankovní účet] u právního předchůdce (jak vyplývá z výpisu z účtu žalovaného za měsíc září 2019), přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokovou sazbou 26,90 % ročně, celkem 14 810,13 Kč, v 37 měsíčních splátkách ve výši 401 Kč; poslední splátka byla splatná dne 8. 10. 2022. Podle transakční historie činil dluh na jistině ke dni 19. 6. 2022 částku 3 850,06 Kč.

8. Dne 7. 6. 2019 byla mezi právním předchůdcem a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ohledně půjčky ve výši 50 000 Kč, která byla žalovanému poskytnuta na jeho běžný účet 1 [bankovní účet] u právního předchůdce (jak vyplývá z výpisu z účtu žalovaného za měsíc červen 2019), přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokovou sazbou 25,90 % ročně, celkem 80 753,59 Kč, v 48 měsíčních splátkách ve výši 1 684 Kč; poslední splátka byla splatná dne 7. 6. 2023. Podle transakční historie činil dluh na jistině ke dni 19. 6. 2022 částku 25 968,76 Kč.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2022 byly pohledávky s účinností ke dni 7. 6. 2022 (viz potvrzení o zaplacení úplaty) postoupeny na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek informován oznámeními ze dne 23. 6. 2022, kterýmy byl současně vyzván k zaplacení dluhu v celkové výši 30 500,86 Kč a 5 062,58 Kč.

10. Oznámeními o zesplatnění půjčky ze dne 14. 1. 2022 prohlásil právní předchůdce vůči žalovanému půjčky a všechny dosud nesplatné pohledávky z půjček za okamžitě splatné a vyzval žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení celého závazku.

11. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 9. 2022, zaslanou žalovanému téhož dne, žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu z výše uvedených smluv o půjčce v celkové výši 43 886,06 Kč do 11. 10. 2022.

12. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

13. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

14. Dle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

19. Podle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

23. Soud se z úřední činnosti nejprve zabýval platností předmětných smluv o zápůjčkách. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

24. V právě souzeném případě není jasné, na základě jakých podkladů právní předchůdce žalobkyně posuzoval majetkovou situaci žalovaného. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by právní předchůdce žalobkyně činil aktivně jakékoliv kroky za účelem přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Z ničeho navíc nevyplývá, že by žalovaný byl prověřen prostřednictvím bankovního i nebankovního registru klientských informací a s jakým výsledkem a z jakých konkrétních informacích o majetkových poměrech právní předchůdce žalobkyně při poskytování úvěru u žalovaného vycházel. Žalobkyně soudu doložila pouze výpisy z běžného účtu žalovaného. Pokud žalobkyně listiny, jimiž měla údaje uváděné žalovaným ověřit, soudu nepředložila z toho důvodu, že je nemá, odkazuje soud na zákon o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovateli uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly (§ 78 odst. 1, odst. 2 písm. b/, odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle soudu tedy není zřejmé, zda a jaké dokumenty nezbytné k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly právním předchůdcem žalobkyně skutečně předloženy a jaké údaje obsahovaly. Jinými slovy řečeno, při nepředložení dokladů, kterými měly být prověřeny majetkové poměry žalovaného (jako spotřebitele) před poskytnutím úvěru, má soud nadále za neprokázané, zda k prověření úvěruschopnosti žalovaného došlo. K tomu soud uvádí, že pouhé doložení výpisů z bankovního účtu žalovaného, dostatečně neprokazuje, že by právní předchůdce žalobkyně řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného.

25. Právní předchůdce žalobkyně nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému zápůjčky v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost obou smluv o zápůjčkách ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - [číslo] a též ÚS ČR, sp. zn. III ÚS 4129/18).

26. Soud proto uzavřel, že smlouva o zápůjčce [číslo] také smlouva o zápůjčce [číslo] byly od počátku absolutně neplatné. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]).

27. Ve světle uvedeného proto žalobkyni, na kterou byly pohledávky za žalovaným řádně postoupeny, vzniklo právo na vrácení poskytnutých a dosud nesplacených jistin v celkové výši 29 818,82 Kč (nesplacená jistina ve výši 3 850,06 Kč ze smlouvy o zápůjčce [číslo] a nesplacená jistina ve výši 25 968,76 Kč ze smlouvy o zápůjčce [číslo]).

28. V ostatním soud žalobu zamítl (úroky, kapitalizované úroky, smluvní pokuty, poplatky) z důvodu absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, a to včetně úroků z prodlení (a kapitalizovaných úroků z prodlení), neboť žalovaný se do prodlení nedostal.

29. Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru proto soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku s odkazem na § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

30. Z důvodu shora vyložených soud žalobě částečně vyhověl (výrok I.) a ve zbytku nárok žalobkyně zamítl (výrok II.).

31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle kritéria úspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 29 818,82 Kč (cca 87,86 % předmětu sporu), neúspěšná byla pak co do částky 4 121,40 Kč (cca 12,14 % předmětu sporu). Její procesní úspěch činí tedy cca 75,72 %, a v tomto rozsahu jí proto soud přiznal náhradu všech účelně vynaložených nákladů. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 698 Kč, odměny advokáta ve výši 7 380 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) po 2 460 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH z částek odměn a náhrad ve výši 1 738,80 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem se jedná o částku 11 716,80 Kč, z níž 75,72 % činí 8 871,96 Kč.

32. Lhůta k plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátu žalobkyně.