13 C 48/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Mackovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 8 011,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 011,97 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 362 Kč ve výši 9,75 % p. a. od [datum] do [datum], s úrokem z částky 8 050 Kč ve výši 18,90 % p. a. od [datum] do [datum], s úrokem z částky 8 011,97 Kč ve výši 18,90 % p. a. od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 200,03 Kč ve výši 9,75 % p. a. od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 011,97 Kč ve výši 9,75 % p. a. od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou původně k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu povoleném přečerpání č. [anonymizováno] dne [datum] (dále jen " Smlouva) ve znění dodatku ke smlouvě, kterým bylo navýšeno povolené přečerpání na běžném účtu žalované z původních 5 000 Kč na 8 000 Kč, jejíž nedílnou součástí dle ustanovení čl. V odst. 1 smlouvy jsou obchodní podmínky (dále jen "Podmínky"). Dle ustanovení čl. I odst. 1 smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve formě povoleného přečerpání ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k okamžitému čerpání kdykoliv po dobu trvání smlouvy, a to až do výše 8 000 Kč. Před uzavřením samotné smlouvy žalobkyně zkoumala úvěrovou schopnost žalované. Dle II. odst. 1 smlouvy byl sjednán úrok z povoleného přečerpání ve výši 18,90 % ročně. Pro případ překročení povoleného limitu žalobkyně účtuje zákonnou sazbu úroku z prodlení. Podle čl. II. odst. 3 smlouvy bylo ujednáno, že žalovaná hradí žalobkyni poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony související s úvěrem, o které žalovaná případně požádá a to ve výši dle sazebníku platného v den poskytnutí placené služby. Pro případ překročení povoleného přečerpání a vzniku prodlení bylo mimo jiné ujednáno přirůstání úroku k jistině a její další úročení sankčním úrokem a možnost ukončení smluvního vztahu, resp. možnost odstoupit od Smlouvy a prohlásit celý závazek za splatný. Dle čl. 2 Podmínek bylo mezi žalobkyní a žalovanou ujednáno splácení povoleného přečerpání takto: 1) Žalovaná se zavázala plnit veškeré své dluhy vůči žalobkyni, tj. zejména řádně a včas uhradit dlužnou jistinu úvěru a úroky z povoleného přečerpání. K úhradě těchto svých splatných dluhů (včetně úroků z prodlení a případných poplatků spojených s inkasem) žalovaná poskytla žalobkyni souhlas s inkasem příslušných dlužných částek z kteréhokoli jiného účtu než [anonymizováno] vedeného žalobkyní. 2) Splácení úvěru z povoleného přečerpání se uskutečňuje převodem peněžních prostředků na [anonymizováno], ke kterému bylo povolené přečerpání zřízeno. Žalovaná byla oprávněna splácet úvěr z povoleného přečerpání kdykoliv. 3) Úrok z peněžních prostředků čerpaných v rámci povoleného přečerpání je splatný měsíčně, a to v jednotlivých na sebe navazujících měsíčních zúčtovacích cyklech, přičemž každý zúčtovací cyklus končí k tomu dni v měsíci, který se svým číselným označením shoduje se dnem, v němž bylo povolené přečerpání poskytnuto. Žalovaná se zavázala zajistit na svém [anonymizováno] ke konci zúčtovacího cyklu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků úvěru z povoleného přečerpání včetně případných úroků z prodlení. Není-li den konce zúčtovacího cyklu dnem pracovním, či není-li takový den v příslušném měsíci, je žalovaná povinna zajistit dostatečné finanční prostředky na svém [anonymizováno] nejpozději do konce posledního pracovního dne přede dnem konce zúčtovacího cyklu. 5) Žalobkyně je oprávněna inkasovat z [anonymizováno], ke kterému je povolené přečerpání zřízeno, úhradu úroků z povoleného přečerpání vždy k poslednímu dni daného zúčtovacího cyklu. 6) Pokud výše čerpané jistiny úvěru z jakéhokoli důvodu přesáhne limit povoleného přečerpání, stává se takováto částka nepovoleným debetním zůstatkem, který je žalovaná povinna splatit ihned. Nepovolený debetní zůstatek je úročen úrokem z prodlení. Žalovaná byla od měsíce srpna 2018 opakovaně upomínána k obnovení plateb (poslední výzva/odstoupení od Smlouvy částkou 150 Kč, poplatky za SMS 1x 8 Kč, 1x á 10 Kč, 3x á 20 Kč 60 Kč, 3x á 12 Kč = 36 Kč, 3x á 16Kč = 48 Kč, Poplatky a pojištění celkem 312 Kč). Žalovaná ale na výzvy nereagovala doplacením dlužných částek, což vedlo k odstoupení od Smlouvy. Odstoupení od Smlouvy se stalo účinným ke dni [datum]. K témuž dni dlužila žalovaná žalobkyni jistinu 8 050 Kč, dlužné poplatky a pojištění 312 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru 1 338,03 Kč. V případě, že žalovaná po odstoupení od Smlouvy zaplatí nějaké platby, tak tyto jsou žalobkyní přednostně započítány na kapitalizovaný úrok ke dni odstoupení od Smlouvy, dlužné poplatky, po jejich doplacení na jistinu úvěru, na úrok naběhlý po odstoupení od Smlouvy a nakonec na úrok z prodlení. Žalovaná po odstoupení od Smlouvy uhradila dne [datum] částku ve výši 1 500 Kč – započítána do výše 1 338,03 Kč na kapitalizovaný úrok a do zbývající výše 161,97 Kč na dlužné Poplatky a pojištění, dne [datum] částku ve výši 200Kč – započítána do výše 161,97 Kč na doplacení dlužných Poplatků a pojištění a do zbývající výše 38,03 Kč na jistinu, ta zůstává neuhrazena ve výši 8 011,97 Kč. Po odstoupení od Smlouvy žalovaná svůj dluh dobrovolně nesplnila. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu a navrhla žalované splátkový kalendář, žalovaná ale na výzvu vůbec nereagovala a ničeho neuhradila.

2. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 17. 9. 2021, č. j. 54 C 373/2020-44, vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.

4. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. Dne [datum] byla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve formě povoleného přečerpání na běžném účtu žalovaného vedeného u žalobkyně až do výše 5 000 Kč resp. 8 000 Kč, který mohla žalovaná čerpat realizací plateb a výběrů ze svého osobního účtu [anonymizováno], č. ú.: [bankovní účet], vedeném u žalobkyně. Tento svůj závazek žalobkyně splnila. Nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalované. Zadáním autorizačního kódu žalovaná potvrdila svůj souhlas s uzavřením smlouvy o hotovostním úvěru, přičemž autorizační kód nahrazuje fyzický podpis žalované. Žalovaná se zavázala zejména nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu dle Smlouvy a plnit veškeré své závazky z této Smlouvy vyplývající, tj. zejména řádně a včas uhradit dlužnou jistinu a úroky, na něž má [příjmení] nárok podle Smlouvy nebo Podmínek, a dále zajistit na svém účtu ke konci zúčtovacího cyklu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků úvěru z povoleného přečerpání včetně případných úroků z prodlení dle Podmínek. V čl. II. odst.

1. Smlouvy se strany dohodly, že nesplacená jistina úvěru bude úročena roční procentní úrokovou sazbou ve výši 18,90 %, přičemž dle Podmínek žalobkyně účtuje úroky v měsíčních intervalech, a to v jednotlivých na sebe bezprostředně navazujících měsíčních zúčtovacích cyklech, přičemž každý zúčtovací cyklus končí k tomu dni v měsíci, který se svým číselným označením shoduje se dnem, v němž bylo povolené přečerpání poskytnuto. V čl. IV. odst.

1. Smlouvy se strany dohodly, že pokud klient z jakéhokoli důvodu překročí úvěrový limit, stává se takováto částka nepovoleným debetním zůstatkem, který je žalovaný povinen splatit ihned. Dle odst. [číslo] Podmínek banka oprávněna úvěr v plné výši prohlásit za splatný nebo odstoupit od Smlouvy zejména je-li klient v prodlení s úhradou jakékoliv peněžité částky vůči [anonymizováno], či pokud dojde z jakéhokoliv důvodu k překročení úvěrového limitu. Vzhledem k tomu, že žalovaná překročila úvěrový limit, nezajistila dostatek prostředků k pokrytí transakce a dostala se tak do nepovoleného debetního zůstatku, využila žalobkyně svého výše uvedeného práva dle Podmínek a od Smlouvy odstoupila, a to dopisem adresovaným žalované, čímž se stal dluh splatným. Dlužná částka je složena z nesplacené jistiny - 8 050 Kč, Dlužné poplatky a pojištění 312 Kč, Kapitalizovaný úrok z úvěru 1 338,03 Kč. Žalovaná po odstoupení od Smlouvy uhradila dne [datum] částku ve výši 1 500 Kč – započítána do výše 1 338,03 Kč na kapitalizovaný úrok a do zbývající výše 161,97 Kč na dlužné poplatky a pojištění, dne [datum] částku ve výši 200 Kč – započítána do výše 161,97 Kč na doplacení dlužných poplatků a pojištění a do zbývající výše 38,03 Kč na jistinu, ta zůstává neuhrazena ve výši 8 011,97 Kč. Žalovaná dále na svůj dluh žalobkyni ničeho neuhradila.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

9. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

10. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytuje úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

11. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

12. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

13. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žalobní nárok, tak jak je uplatňován, je důvodný. Soud dovozuje, že jednáním žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaná) dluh řádně neuhradila. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č.j. 75Co 75/2010-83, popř. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovanou platnou úvěrovou smlouvu a poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. Žalovaná takto nepostupovala a výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalované nijak rozporována. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat (resp. toto vůbec netvrdila) splnění povinnosti nad rámec tvrzeným žalobkyní, soud jí uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní, a to včetně smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

16. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla žalobkyně plně procesně úspěšná, a proto žalobkyni svědčí vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč dle ustanovení § 7 a 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení – 200 Kč, sepis žaloby – 200 Kč, předžalobní výzva - 200 Kč, a paušální náhradu účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč za uvedené úkony dle ustanovení 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaná je pak povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Podmínka § 142a o. s. ř. pro přiznání náhrady nákladů řízení byla splněna.

17. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.