13 C 54/2021
č. j. 13 C 54/2021-32
V PLATNOSTIOkresní soud v Olomouci rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě škody ve výši 3 220 Kč s úrokem 10 % ročně. Soud se opřel o § 115a) ods. 1 zákona o soudním řízení, protože žalovaná se ke žalobě nevyjádřila a nezastávala názor odporující skutkovým tvrzením žalobkyně. Žalovaná byla poučena o důsledcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě podle § 101 odst. 4 zákona o soudním řízení. Rozsudek byl vydán bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
Plný text
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Mackovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 3 220 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 114 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná svým jednáním způsobila zranění pojištěnce žalobkyně jméno příjmení, které si vyžádalo lékařské ošetření. V souvislosti s tímto postižením vznikla žalobkyni úhradou za poskytnutou lékařskou péči škoda ve výši částka. Rozhodnutím o přestupku vydaným stát. instituce sp. zn. anonymizováno číslo, byla žalovaná uznána vinnou z fyzického napadení pojištěnce. Žalovaná byla dne datum vyzvána k náhradě škody, na kterou nereagovala. Do podání žaloby požadovanou částku neuhradila.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.
3. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozhodnutí není přípustné odvolání, obsahuje ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácené odůvodnění.
4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná svým jednáním způsobila zranění pojištěnce žalobkyně jméno příjmení, které si vyžádalo lékařské ošetření. V souvislosti s tímto postižením vznikla žalobkyni úhradou za poskytnutou lékařskou péči škoda ve výši částka. Rozhodnutím o přestupku vydaným stát. instituce dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka číslo, který nabyl právní moci datum, byla žalovaná uznána vinnou z přestupku proti občanskému soužití, který spočíval v tom, že udeřila svého bývalého přítele jméno příjmení, při vzájemné strkanici anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova nejméně dvakrát do anonymizována dvě slova anonymizováno, kdy úderem se anonymizována dvě slova, a způsobila mu drobné poranění a to tržné rány na hlavě, hematom levého oka. Žalovaná byla dne datum vyzvána k náhradě škody, na kterou nereagovala a to ani na následně zaslanou upomínku ze dne datum. Do podání žaloby požadovanou částku neuhradila.
5. Podle ust. § 55 odst. 1, 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytli hrazené služby, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, státní zastupitelství a soudy. Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do 1 měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl.
6. Podle § 1970 OZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se dopustila zaviněného protiprávního jednání vůči pojištěnci žalobkyně, za které byla pravomocně uznána vinnou ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zák. č. 251/2016 Sb. V řízení bylo dále prokázáno, že v důsledku újmy na zdraví způsobené žalovanou byly pojištěnci žalobkyně poskytnuty úkony zdravotní péče v hodnotě částka, které hradila žalobkyně. Dle shora cit. ust. § 55 odst. 1, 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, pak žalobkyni vzniklo právo na náhradu škody ve výši částka, přičemž žalobkyně k úhradě této částky žalovanou řádně vyzvala. Žalovaná však na výzvu žalobkyně nereagovala a dostala se tak do prodlení s plněním svého závazku, proto žalobkyni vzniklo rovněž právo na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, jehož výši i počátek splatnosti soud shledává důvodným a souladným se zákonem. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
9. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.
10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 tak, že žalobkyni jako procesně úspěšnému účastníku soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta ve výši 4 114 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 a půl úkonů právní služby po 1 000 Kč a z paušální náhrady účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 4 514 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.
11. Lhůtu k plnění u nákladů řízení určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.